DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

19. 10. 2008

Jak to bylo v Mnichově

Cituji z knihy Tomáše Krystlíka Zamlčené dějiny 1918, 1938, 1948, 1968 (vydala ALFA 2008, ISBN: 978-80-87197-06-6):
Dne 19. 9. 1938 časně odpoledne předali britský a francouzský vyslanec na Hradě prezidentu ultimativní nóty svých vlád, které „jsou přesvědčeny, že po posledních událostech bylo dosaženo bodu, kdy další setrvání oblastí převážně obývaných sudetským Němectvem v rámci hranic Československa nemůže být od nynějška fakticky prodlužováno, aniž by tím byly ohroženy zájmy samého Československa a zájmy evropského míru". Ty vyžadují odstoupení zmiňovaných oblastí Říši, a to přímo, neboť plebiscit by přinesl potíže. V zásadě by šlo o oblasti s více než polovinou německého obyvatelstva. Británie by pak spolugarantovala nové hranice státu, který by rozvázal stávající vojenské dohody, jež by byly nahrazeny „všeobecnou zárukou proti nevyprovokovanému útoku". Na nótu měla Praha odpovědět do dvou dnů, neboť Chamberlainova jednání s Hitlerem měla být obnovena 21. 9. Benešovy námitky, že takovou záležitost musí projednat vláda a parlament, zůstaly oslyšeny. Přes nové zákroky vyslanců západních mocností, aby ČSR nezavdávala příčinu k válce, byla čs. odpověď Londýnu a Paříži z 20. 9. zamítavá. Další průběh událostí si srovnejte s tím, co uvádějí čs. historici.

Britský a francouzský vyslanec předložili Benešovi 21. 9. 1938 ve dvě hodiny ráno nóty, de facto ultimata, svých vlád požadující vydání okresů s více než 50 % obyvatel německého jazyka Německu a Hodžova vláda je tentýž den brzy ráno přijala. Z protokolu zasedání Hodžovy vlády v 9 hodin ráno 21. 9., kde se jednalo o francouzsko-britském ultimátu, plyne, že se vláda na svou demisi již předem připravila, tedy nedemitovala pod tlakem „rozhořčeného lidu”. Byla si vědoma faktu, že přijetím francouzsko-britských návrhů – de facto ultimat, byť formálně šlo o návrhy („Pod tlakem okolností a pod nejtěžším nátlakem francouzské a britské vlády přijímá vláda Československé republiky s rozhořčením francouzsko-britské návrhy…”) – bez schválení obou komor parlamentu činí neústavní krok, po němž se podává demise. Stanovisko vlády bylo odevzdáno oběma vyslancům týž den večer a vláda den na to, 22. 9., demitovala.
Odpovídají-li tato fakta skutečnosti, je interpretace Mnichova jako "o nás bez nás" přinejmenším zavádějící, spíše však záměrně nepravdivá.

12 komentářů :

  1. Tohle je obecně známo. Jde o mnichovské jednání a Syrového vládu.

    OdpovědětVymazat
  2. To rozhodně nikoli. Oficiální verse, která se, pokud vím, dodnes učí ve školách, nic o souhlasu s cessí území s německým obyvatelstvem neříká, naopak je zdůrazňován prvek mnichovské "zrady" (byla to ze strany Francie a Velké Británie politická chyba, zrada nikoli).

    Ledaže byste chtěl po Francouzích a Angličanech, aby vzali za svou právní fikci, že legální československá vláda uprchla v aeroplánu…

    OdpovědětVymazat
  3. Jak přesně definujete officielnou versi? Vezměte konkrétní učebnici a uvidíme.

    Nedávno jsem tu chronologii četl (pravda v děsivě grafomanském a asi ne zcela spolehlivém románu Žáby v mlíku); pokud si vybavuji, šlo o to, že hněv lidových mas dohnal novou Syrového vládu k odvolání (?), každopádně po nějakých peripetiích (a stupňování německého nátlaku?) Západ povolil mobilizovat, a potom v Mnichově byly sjednány podmínky podstatně nepříznivější než prve požadované, a pohraničí pak obsazeno ještě hloub, než se čekalo dle dohody.

    OdpovědětVymazat
  4. No, faktem je, Hitlerovi Mnichovská dohoda nevyhovovala, protože chtěl obsadit vojensky celé Československo a k tomu mu nyní scházela záminka; měl už i datum útoku, 28. 9. 1938. Alibistické these o tom, že Syrového vláda odvolala, na co Hodžova přistoupila, jsou spíš než odrazem reality produktem české fabulace.

    OdpovědětVymazat
  5. To je dost přemrštěné: chtěl expanzi, nikoli válku pro válku samotnou, a po dobrém to bylo jednoznačně výhodnější. Dostal, co chtěl: propagandistický úspěch, přírůstek loajálního obyvatelstva a hospodářského potenciálu obsazených území bez nutnosti polykat kost zbytkových Čecho-Slováků. Republika byla vyřazena z evropské geopolitiky, beztak se přeorientovala na Německo a uzrávala pro dotržení v březnu 39, západ byl paralyzován nebo uchlácholen...

    OdpovědětVymazat
  6. Už z propagandistických důvodů by pro Hitlera bylo lepší připojit celé Československo, nebo minimálně celé Čechy a Moravu, vždyť si vzpomeňte, jak byl presentován Protektorát, až do atentátu na Heydricha ostatně vzorná ukázka práce loyálních obyvatel pro dobro Říše.

    OdpovědětVymazat
  7. No právě. Propaganda byla založena na dobové (dez)interpretaci práva na národní sebeurčení: pohraniční menšinové oblasti odštípnout a přičlenit k mateřským tělesům, ale jak by vysvětlil, co se Slováky v Německé říši, místo aby jim nechal loutkový štát? Čechy a Morava není minimum, ale maximum možného, když se (v)hodně ohýbala historie. A v tomto plně souhlasím s mainstreamem: Mnichovem rozhodl i o březnu 39, stačilo počkat a mezitím o nic nepřišel.

    OdpovědětVymazat
  8. Mám za to, že Hitler by zřídil Protektorát a Slovenský štát už v říjnu 1938, nic tomu nebránilo, schopnost československé armády klást odpor byla minimální. Takto musel ještě půl roku počkat.

    OdpovědětVymazat
  9. Officiální versi máte u Čapky. Nelze proti ní mít výhrad.

    OdpovědětVymazat
  10. Tam se píše, že Hodžova vláda ultimata odmítla, kdežto u Krystlíka, že je přijala. Dokonce s citací.

    OdpovědětVymazat
  11. Cože? Vždyť se tam píše naprosto jasně: "Britský vyslanec Newton a francouzský vyslanec de Lacroix požádali ultimativně prezidenta Beneše, aby vláda změnila svůj negativní postoj k odstoupení pohraničí. Vláda poté vyslovila souhlas s britsko-francouzskou smlouvou. Zpráva vyvolala mohutnou demonstraci v Praze i v mnoha českých městech."

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.