Autorem blogu je 
České noviny připomněly 90. výročí povalení Marianského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, vynikající památky barokní architektury, aniž by se obtěžovaly čtenáři prozradit, že jedním z vandalů, kteří se hanebného a nekulturního činu dopustili, byla pozdější oběť stalinských čistek Milada Horáková. Je to cosi pevně zakořeněného v českém národním mind-setu: určité věci se sice obecně vědí, ale mluvit o nich raději nebudeme – co kdyby je někdo použil proti nám, že?
Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
Komentáře
Proti němu svědčí např. pánové Jan Royt i Vít Vlnas v pořadu ČT Historie.cs (Mariánský sloup) Viz www.ceskatelevize.cz/.../215232-mariansky-sloup
Royt: O organizaci toho stržení máme strašně málo důkazů. Víme, za jakých okolností se to stalo, a známe osoby, které se toho zúčastnily – tedy ty, které se k tomu doznaly, jako Franta Sauer, ale například i Jaroslav Seifert (ten na to vzpomíná ve svých pamětech). Vytvářely se však i legendy, které je třeba naprosto odmítnout. Jedna z nich je o Miladě Horákové. To je naprosto nepřístojné. Nemám pro to důkazy, ale myslím si, že tuto legendu hodila do éteru Státní bezpečnost v roce 1950 po popravě Milady Horákové. A podobnou legendou je, že toho zúčastni Rašínův vrah, František Šoupal.
Vlnas: U Milady Horákové to skutečně nasvědčuje tomu, že se to zrodilo v roce 1950 nebo těsně po něm. Tábor lidu zorganizovali národní socialisté (byla to první neděle ve svobodném státě, první neděle po 28. říjnu) a to byla ta symbolika – 300 let po postavení sloupu byla oběšena Milada Horáková. Ta, která dávala oprátku na krk Panny Marie, skonala nakonec stejným způsobem ...
RSS kanál komentářů k tomuto článku