DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

16. 10. 2008

Python

Jako každý ze své generace jsem se učil programovat v Basicu. Pak jsem se naučil, nevím už, v jakém pořadí, Algol a Fortran (ve Fortranu 77 jsem dokonce nějakou dobu aktivně programoval vědecké výpočty), pasivně jsem si osvojil PL/I a Cobol, k tomu nějaké ty simuly a moduly, na vysoké škole pak Pascal, Adu, pro mikropočítače Forth a pár jazyků typu Prolog, o jejichž užitečnosti se mezi akademickou komunitou pochybuje pouze mezi čtyřma očima a raději šeptem.

Když jsem se naučil, někdy v r. 1985, z klasické učebnice K&R, která tehdy v Praze existovala cca v pěti exemplářích, jazyk C, pochopil jsem, že jsem na konci cesty: C mi připadalo tak dokonalé, zároveň praktické i elegantní, že jsem si nedokázal představit, že bych kdy pro své účely potřeboval cokoli dalšího.

I když jsem později musel použít C++, Javu, JavaScript nebo PHP, nakládal jsem s nimi jen jako s lehce zmutovaným C, a kupodivu to šlo.

Na ostatní programovací jazyky jsem pohlížel jen jako na pokleslé pokusy o znovuvynalezení kola: Perl mi připadal odporný už svou syntaxí, Ruby (s kolejemi i bez) jsem ignoroval zcela a o ostatních výkřicích programátorské mody jsem nechtěl ani slyšet.

Změnu přinesl až Python. Ačkoli jsem o něm měl zprvu představu, že jde o cosi na způsob exhumovaného robota Karla, když jsem byl přinucen napsat si vlastní exportní filtr do správce hesel Revelation, který používám na desktopu, ale který není kompatibilní s programem Gpasman, který mám instalován na tabletu, přišel jsem tomuto jazyku na chuť.

Určitě to není prostředek, ve kterém by se člověku chtělo psát moduly do kernelu nebo šachové algorithmy, ale jeho jednoduchá elegance má nepopiratelné kouzlo. Takže napříště: na C mi nesahejte, ale o Pythonu raději také jen v dobrém!

5 komentářů :

  1. Já začal samozřejmě Basicem na IQ 151 - to prostě nefungovalo:) Na Atari a Sharpu 8bit pak už docela jo. Všechno jako amatér:) Dokonce můžu říct, že to byly matematicky nejsložitější programy, které jsem kdy dělal, ale to jen proto, že jsem musel napsat nějaké procedury z algebry, jako vlastní čísla matice nebo proložení polynomu od nuly. To byly pionýrské časy.

    Pak pascal (Borland) na PC, to byla věc! To fantastické integrované prostředí!

    A pak datařina ve Fandu. Česká podivnost, pokud člověk nešel proti proudu, šlo to programovat šíleně rychle. Jeden program na evidenci práce používáme ještě dnes a to jsem ho psal někdy v roce 93 nebo 94 a běželo to na 286:) Až ná pár nových sestav je to zcela původní a dokonce to běží i síťově:)

    C bohužel jen okrajově a tak samo mnohem později PHP, ale to není programovací jazyk. Už nebylo tolik času na hlouposti:)

    Dnes už vůbec nic, když chci něco technického, páchám to ve Scilabu, jinak maximálně primitivní PHP na web. Nebaví mne dělat to prostředí programu, než se člověk dostane k podstatě spotřebuje 90% času.

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, Turbo Pascal (později Borland Pascal), se skutečně použitelným IDE… A pokud nestačilo, člověk mohl použít standalone debugger, který uměl dokonce takové věci jako připojit na breakpoint akci typu vyhodnocení výrazu. Nicméně z Borland Pascalu jsem rychle přešel na Turbo C, a zpět mě nezlákaly ani Delphi.

    OdpovědětVymazat
  3. Já začínal na Basicu a experimenty s Logem se nedají moc počítat. Hodně jsem psal v Assembleru a nakonec jsem přešel na Pascal. C++ jsem bohužel už naučit nestačil.

    OdpovědětVymazat
  4. Assembler má velmi nízkou úroveň abstrakce, o programovací jazyk se ještě nejedná. Podobně je to sporné u skriptovacích jazyků, např. PHP se již za programovací jazyk dá označit, kdežto skriptovací jazyk bashe nikoli, ačkoli z hlediska formální theorie lze i v bashi zapsat plnohodnotný algorithmus.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.