DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

29. 10. 2008

Vrať se do hrobu v době počítačové

Glosa o linuxové čepičce Vojtěcha Cepla st. spolu s nedávným, na Nautilu publikovaným příběhem o dámě, která si pokyn "poklepejte myší" vyložila nezamýšleným způsobem, mne přiměly k zamyšlení, nakolik odpovídají skutečnosti ty stereotypy, které ve společnosti existují ohledně věkového rozložení počítačové gramotnosti.

Je-li někomu nad šedesát, automaticky se má za to, že horizont jeho schopnosti pracovat s počítačem končí – v nejlepším případě – u začátečnického zvládnutí MS Wordu, naopak u teenagera zcela samozřejmě očekáváme, nejen že má e-mail, ale že s ním lze komunikovat i pomocí instantního messengeru typu ICQ (že je "na ajsku") nebo v případě techničtěji založeného individua XMPP/Jabber, že, zejména jde-li o teenagerku pohlednějšího zevnějšku, má presentaci na "líbku" a že ho lze najít na Facebooku, popř. na dalších momentálně "cool" a "in" komunitních sitech.

Není tzv. počítačová gramotnost u většiny lidí (v ajťáckém slangu "béefúček") ve skutečnosti jen tenoučká slupička dovedností, za kterou nic není?

Když si pozorně prohlédneme wordové dokumenty, které "BFUčka" vytvářejí, jen naprosto výjimečně se lze setkat s konsistentním, či spíše vůbec jakým, používáním stylů, přičemž dokument, kde BFU vedle stylů odstavcových použije styly fontové, jsem dosud na vlastní oči nespatřil, a to jako profesionální překladatel přicházím do styku s několika laiky psanými dokumenty denně. Kdybych si měl vybrat nejhorší možná pekelná muka, chtěl bych být počítačovým sazečem, který musí převádět takové dokumenty do sázecího systému!

Skutečně by mne zajímalo, jak je to s rozložením počítačové gramotnosti s věkem, kolik dvacetiletých ve skutečnosti neumí s počítačem skoro nic a je toliko obsluhou počítačové myši, a na druhé straně kolik sedmdesátníků dokáže v případě potřeby počítač i naprogramovat. Možná bychom byli všichni překvapeni…

17 komentářů :

  1. přičemž dokument, kde BFU vedle stylů odstavcových použije styly fontové
    Ty já taky nepoužívám; nevím, k čemu by to bylo dobré. Prokládání písma mezerami naštěstí mizí; podtrhávání mýtím, jak jen to jde. V praxi jsem to použil jen u úplného znění: pro označení nahrazovaného texut (ve stylu jako škrnutí).

    OdpovědětVymazat
  2. V dokumentech mám dva fontové styly, jeden pro zkratky a druhý pro proložené tučné písmo. Neumím si představit, že bych je nepoužíval.

    OdpovědětVymazat
  3. Při vší (ne)úctě, kdo taky BFU používání stylů učí? Úplně intuitivní to není. Ale například Grudl tvrdí, že stačí hodina správného proškolení.

    OdpovědětVymazat
  4. A co je podstatou toho stylu pro zkratky? Proložené tučné písmo nepotřebuji.

    OdpovědětVymazat
  5. Zkratkami rozumím termíny, které jsou definovány závorkou '(dále jen "…")', např. ObčZ, a používám pro ně fontový styl, kterým je zvýrazním, aby čtenář v případě potřeby definici rychle nalezl (konkrétně Bold+Italic). Kdybych to udělal jinak než stylem, bylo by to krajně nesystémové.

    OdpovědětVymazat
  6. Vážený pane Pecino,
    za prvé gratuluji k moc pěknému blogu, za druhé připojuji několik poznámek.

    Já žil také v mylném přesvědčení o PC gramotnosti současných vysokoškoláků. Proto jsem byl velmi překvapen, když jsem zjistil, že převážná většina mých studentů je na tom hůř než já. A to jsem se, prosím, vše co umím, naučil sám, na počítači v práci po nocích, metodou pokus-omyl (honění paňáců na ATARi nepočítám). Mí studenti jsou průměrným populačním vzorkem (průměrné IQ medika je momentálně prý lehce pod 100) a proto jsem si myslel, jak jim pomůžu, když pro ně připravím řadu výukových materiálů a dám jim je k dispozici na zaheslovaný web. Nevěřil byste, kolik lidí nebylo schopno zadat heslo a jméno. A úplně nepochopitelné mi připadá, že ve třetím ročníku mohou být lidé, kteří si nejsou schopni spustit ppt, takže pak nadávají, že je to k ničemu, protože to nejde pořádně přečíst (případně jim unikne nějaká informace, která je skryta v nějaké mé rafinované animaci). To je pár příkladů, které mi připadají horší než ta záležitost s fonty (to často svědčí spíše o tom, že dotyčný je prase).

    A to mně přivádí k jinému problému. Je to věc názoru, ale nechtěl byste zvážit, zda text svých článků nezarovnávat do bloku?

    OdpovědětVymazat
  7. za prvé gratuluji k moc pěknému blogu

    Děkuji; jistě vám neušlo, že mě "indexuje" i blb Maule, a to je pro bloggera nějaká pocta!

    A to mně přivádí k jinému problému. Je to věc názoru, ale nechtěl byste zvážit, zda text svých článků nezarovnávat do bloku?

    Proč ne?

    OdpovědětVymazat
  8. Ušlo. Nebyl jsem totiž poslední dobou příliš aktivní, takže jsem Váš blog objevil až asi předevčírem. Takže mám díky Vaší plodnosti teď co dočítat. Vždyť Vy jste horší než Vrchlický, člověče :o)))

    "Proč ne?"
    No, připadalo mi trochu drzé kecat Vám do vzhledu Vašeho blogu. Ale asi je to fakt lepší, když řádky končí stejně.

    OdpovědětVymazat
  9. Myslím, že cílem textu ve Wordu není strukturovaný text typu XML. Proto speciální styl pro zkratky považuji za zhola zbytečný, když to nemá typografický význam (jinak se to nepíše).

    Bold+Italic je ohyzdnost; vyznačovat se má jen jedním způsobem, přičemž kursiva je vhodnější než tučné písmo.

    OdpovědětVymazat
  10. Ale asi je to fakt lepší, když řádky končí stejně.

    Nevím, někdo tvrdí, že zarovnání na prapor je pro češtinu lepší. Sám neumím rozhodnout.

    OdpovědětVymazat
  11. Myslím, že cílem textu ve Wordu není strukturovaný text typu XML. Proto speciální styl pro zkratky považuji za zhola zbytečný, když to nemá typografický význam (jinak se to nepíše).

    Jenže když se rozhodnu, že ve všech dalších dokumentech chci mít zkratky místo Bold+Italic třeba podtržené, udělám to jedinou změnou v šabloně. Vy naopak budete muset zkratky dohledávat při každém copy+paste z starších dokumentů.

    Bold+Italic je ohyzdnost; vyznačovat se má jen jedním způsobem, přičemž kursiva je vhodnější než tučné písmo.

    Mezi typografy není tato varianta v oblibě, to jistě, ale samotnou kursivu už používám pro důraz a pro cizí slova (mohl bych tam mít také styl, ale zde nepředpokládám změnu) a tučné písmo pro zvýšený důraz, např. pro petit. Takže, nechci-li použít podtržení, mnoho jiných možností mi nezbývá.

    OdpovědětVymazat
  12. Protože webové prohlížeče nemají implementován alggoritmus dělení slov a vůbec je jejich výstup nesrovnatelný se solidní typografií.

    Říká se "na líbku", přece.

    OdpovědětVymazat
  13. Protože webové prohlížeče nemají implementován alggoritmus dělení slov a vůbec je jejich výstup nesrovnatelný se solidní typografií.

    Právě, obojí je nedostatečné, každé z jiného důvodu.

    Říká se "na líbku", přece.

    Díky, opraveno.

    OdpovědětVymazat
  14. A každé jinak; webové zarovnávání "na prapor" podle mého více.

    Pro spravedlnost, překvapilo mě to, ale v pár promile se vyskytuje i "na líbímku". Ale já jsem asi mimo kontakt s jazykem; i o užívání slova "webowky" nebo snad "webka" jsem se dozvěděl velmi pozdě ze zcela nečekaného zdroje.

    OdpovědětVymazat
  15. Jenže já zkratkám nechci dávat žádný speciální typografický formát; v tom je právě ten vtip.

    OdpovědětVymazat
  16. Ad "blok" vs. "prapor"

    Jistě že je to asi individuální, proto jsem jen navrhl to zvážit.

    Vycházím z toho, že v tištěných knihách se užívá bloku a proto je na to asi většina lidí zvyklá (pokud tedy čtou knihy - asi se to tedy netýká těch lidí z "líbímek").

    Navíc já jsem děsný Prušák, takže pro mne je to jednoznačné.

    OdpovědětVymazat
  17. V tištěném textu se sice užívá zarovnání do bloku, ale dělí se slova. Čeština je na velké mezery mezi slovy, které zarovnáním bez dělení slov nutně vznikají, citlivější než angličtina; ta má také výhodu v tom, že průměrné anglické slovo je téměř o jedno písmeno kratší než v češtině.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.