Autorem blogu je 
Jezovec upozornil na můj více než pět let starý text. Mou zásadou je sice nerecyklovat hedvíčkovsky staré články, ale zde udělám výjimku (pro větší authenticitu je zachován historický pravopis :-) ):
Tento stručný článek polemizuje s názorem, že třináct let "české cesty" ke kapitalismu přineslo národu zkušenost, kterou bude moci dobře zužitkovat v Evropské unii (viz http://www.sprcha.com/comments/2003/3/30/0285/42073/718?rst=1#718).
Jsem přesvědčen, že nic nemůže být vzdálenějšího pravdě.
Zamysleme se nad tím, jakou zkušenost si Češi z tohoto období odnesli a jaké zásady nyní vštěpují svým dětem:
- Volby nejsou k ničemu, strany se dohodnou buď ještě před nimi, nebo po nich tak, aby jakoukoli možnost výběru neutralizovaly a aby mohli vládnout stále titíž lidé (princip tzv. opoziční smlouvy, již svým názvem – smlouva o stabilitě politického prostředí – napovídající, že jde o obdobu čehosi důvěrně známého z doby normalizace).
- Jakákoli občanská aktivita je zbytečná, vždy rozhodují peníze. Kdo je má, koupí si úředníka i novináře. Nevěř ničemu, co píší v novinách o ekologických aktivitách a o mladých nadšencích: někdo jejich nadšení dobře zaplatil.
- Dodržovat zákony musí jen chudí, bohatým a vlivným projde vše – viz TV Nova a Vladimír Železný.
- Svět je nemilosrdný, proto není nic špatného na tom, když využiješ každé příležitosti ke zlepšení svého postavení; v postkomunistické společnosti, kde neplatí žádná pravidla kromě práva silnějšího, je podvod pojmově vyloučen.
- Solidarita je luxus, který si nemůžeš dovolit. Podraz, koho můžeš, bohatí a vlivní to dělají také tak; jen když je napodobíš, máš šanci být jednou jako oni, tedy stát se bohatým a vlivným. Nebo snad znáš někoho, kdo získal majetek poctivě?
- Nikde nemáš zastání, a nepočítej s tím, že bys mohl dosáhnout spravedlnosti. Lepší uděláš, když se shrbíš a pokusíš se protivníkovi ublížit jiným způsobem.
- Nikdy nebuď velkorysý a nedodržuj slovo, nejsi na tom tak dobře, aby sis to mohl dovolit. Je-li někdo takový pošetilec a věří ti, klidně ho podveď, měl si dát větší pozor.
- Podlézej mocným, můžeš si to do sytosti vynahradit na slabších, než jsi ty, jako třeba na Vietnamcích a na Romech. Buď úlisný, ale zároveň dávej pozor, abys nepromarnil příležitost polepšit si, kdykoli mocný náhodou udělá chybu.
- Pomlouvej a nikoho nešetři. Cokoli špatného řekneš o druhém, pomůže zlepšit tvoje vlastní postavení. Pamatuj, že druzí tě pomlouvají také, a jistě hůř a lživěji.
- Když uděláš chybu, snaž se to nepřiznat a rozhodně se neomlouvej, leda kdybys tím mohl získat soucit.
- Nevynechej jedinou příležitost, abys vylíčil druhým své těžké postavení. Nepomohou ti, ale také tě nebudou pokládat za nepřítele.
- Můžeš mít rodinu nebo přátele, ale pamatuj, že tvým jediným skutečným přítelem jsou peníze. Ti jediné tě nepodvedou, neobelžou a nezradí.
Jsou vážně právě tohle zásady, které pomohou Čechům prosadit se v Evropské unii?
Komentáře
Vybíjení se na Cigánech a Vietnamcích je jako fenomén nesmysl, populárnější je nenávist k vlastnímu národu.
V každém případě se lidé s majetkem mnohem víc tají, tehdy byli "noví Češi" mnohem okázalejší než dnes.
Ross Hedvicek
RSS kanál komentářů k tomuto článku