DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

17. 11. 2008

Předem prohraná bitva o Cibulku aneb Několik užitečných hraběcích rad

Jakkoli hlasitý je pokřik squatterů z pražské Cibulky, jejich věc se podle dostupných informací jeví být předem prohraná.

Rozeberme si stručně právní aspekty zásahu:

Policie tvrdí, že v objektu hledala pachatele závažného trestného činu. V takovém případě má právo provést prohlídku jiných prostor než bytu nebo domu i bez soudního příkazu (§ 83a TrŘ); příkaz k domovní prohlídce musí vždy vydat soud. Squatteři místo toho, aby po policii důsledně požadovali příkaz k prohlídce, a to optimálně k prohlídce domovní, se dali na ústup a vylezli na střechu objektu, odkud měli po policistech házet různé předměty.

To byla v dané situaci ta nejméně rozumná varianta.

Protože se zdá, že policie nejednala na základě žádosti vlastníka nemovitosti, mohli tvrdit, že se v něm zdržují s jeho svolením, a policisté by museli toto tvrzení napřed vyvrátit, přičemž i kdyby se neprokázalo, nebyly by zřejmě vzhledem k dlouhodobému charakteru užívání dány důvody pro policejní vystěhování squatu bez rozhodnutí soudu.

Takto se zdá, že squatterům zbudou oči pro pláč: právní prostředky, které měli na svou obranu k disposici, svou nerozvážností a ignorancí promrhali.

20 komentářů :

  1. Jiný pohled na věc (bez znalosti pozadí konkrétní akce):

    Vyjdeme-li z myšlenky, že z bezpráví nelze vzniknout právu, pak Vaši tezi o neoprávněném zásahu do obydlí a soukromí nemohu akceptovat. Je-li objekt užíván zjevně neoprávněně pouze v důsledku faktického záboru, nelze ochranu obydlí s ohledem na uvedenou myšlenku s úspěchem dovodit. Při squattu je situace zjevně odlišná od toho, když např. právo k bydlení zanikne uplynutím doby či odvoláním původního souhlasu vlastníka s bydlením, které neoprávněnost zpočátku vylučovaly. Faktickým záborem však žádné právo k bydlení (a tedy ani ochraně obydlí) nevzniká a nemůže tedy být porušeno, je zde setrvalá neoprávněnost užívání. Situace se blíží spíše přespávajícím bezdomovcům na nádraží, o jejichž ochraně nikoho vážně nenapadne ani uvažovat. A je rovněž velkou otázkou, zda-li lze v případě nechráněného "průchoďáku" hovořit o nějakém soukromí. Tož tak ...

    Michal Ryška

    OdpovědětVymazat
  2. Budu advocatus diaboli.

    Jestliže squatteři užívají nemovitost dlouhodobě a s vědomím, byť bez souhlasu vlastníka, který to toleruje, nevzniká jim sice žádný obhajitelný užívací titul (okupace je a vždy bude protiprávní), ale vytváří se faktický pokojný stav, který nelze řešit prostředky policejního, nýbrž občanského práva.

    Už vůbec není možné, aby policie squat vyklízela: to jí vůbec nepřísluší, i v případě, že vlastník s užíváním nesouhlasí, musí tak učinit sám, byť případně na náklady neoprávněných uživatelů.

    Trestní rovina tu obvykle zcela absentuje, protože je užívána dereliktní nemovitost a není tím vlastníkovi působena škoda.

    Případ každého squatu je po právní stránce individuální, např. squat Milada (poslední fungující v Praze) je, pokud vím, v budově, která není vůbec zapsána v katastru nemovitostí, takže vlastnická práva k ní jsou dovozována velmi sporným způsobem pouze na základě vlastnictví pozemku.

    OdpovědětVymazat
  3. Z toho vyplývá, že policie měla právo squat prohledat, ale nikoli vyklidit? K prohlídce nepotřebovala žádný jasně daný důvod? Ohlášení o pohybu podezřelé osoby může být důvodem k prohlídce domu, který se nachází ve stejné oblasti, ačkoli s ním jinak není žádným způsobem spojen?

    OdpovědětVymazat
  4. K čemu by ostatně squatterům bylo, kdyby požadovali povolení k prohlídce, když policie prý měla právo provést jí bez něj?

    Co je tak nerozumného na výstupu na střechu? Jaký zákon tím mohl být porušen?

    OdpovědětVymazat
  5. Do třetice.

    Trestní řád umožňuje prohlídku objektu bez souhlasu majitele, pokud nesnese odkladu. Nesnésti odkladu může pouze cosi, co ze své podstaty je, nebo se jeví nutné. K důvodu prohlídky policie prohlásila, že obdržela hlášení o pohybu osoby, která se měla dopustit přepadení (to je samo o sobě podivné, protože pokud k němu došlo před delší dobou - nešlo o ohlášení samotného přepadení - tak jediným, kdo mohl pachatele poznat byla přepadená). Následně po vpádu do objektu tři přítomní vylezli na střechu, přičemž jeden z nich měl odpovídat popisu podezřelé osoby. Jak ale policii mohla vést k prohlídce jeho přítomnost, když si jí všimla teprve, když prchal na střechu v důsledku prohlídky?

    Radek Mikula

    OdpovědětVymazat
  6. Z toho vyplývá, že policie měla právo squat prohledat, ale nikoli vyklidit? K prohlídce nepotřebovala žádný jasně daný důvod? Ohlášení o pohybu podezřelé osoby může být důvodem k prohlídce domu, který se nachází ve stejné oblasti, ačkoli s ním jinak není žádným způsobem spojen?

    Trestní řád je nutno číst v kontextu. Konkrétně důvody k prohlídce jsou upraveny § 82 TrŘ, podmínky a náležitosti příkazu k prohlídce v § 83 až 83b TrŘ. Nebezpečí prodlení zjevně nehrozilo, proto musel být příkaz k prohlídce písemný a musel být řádně odůvodněn.

    K čemu by ostatně squatterům bylo, kdyby požadovali povolení k prohlídce, když policie prý měla právo provést jí bez něj?

    Mám za to, že neměla.

    Co je tak nerozumného na výstupu na střechu? Jaký zákon tím mohl být porušen?

    Bylo to přinejmenším netaktické, protože squatteři tak konkludentně dali najevo, že se v objektu zdržují neoprávněně, a navíc mohli být snáz obviněni z trestného činu útoku na veřejného činitele, pokud po policistech skutečně nebo domněle nějaké předměty házeli.

    Následně po vpádu do objektu tři přítomní vylezli na střechu, přičemž jeden z nich měl odpovídat popisu podezřelé osoby. Jak ale policii mohla vést k prohlídce jeho přítomnost, když si jí všimla teprve, když prchal na střechu v důsledku prohlídky?

    Nemám prozatím informaci, zda se v objektu osoba důležitá pro trestní řízení skutečně zdržovala.

    OdpovědětVymazat
  7. Překvapuje mne, že užíváte zdeúřednické vazby "měli házet", "měl bít" atp.

    OdpovědětVymazat
  8. Jelikož první diskutující mne obvinil z prosquatterské inklinace, druhý z opaku, vaši výtku směřující toliko do aspektu jazykového kvituji s (relativním) povděkem.

    OdpovědětVymazat
  9. Jan Vaněk jr.: Pokud někdo něco udělal, pak lze napsat, že to udělal. Pokud někdo něco neudělal, pak lze napsat, že to neudělal. Naproti tomu, pokud někdo čelí tvrzení, že měl něco udělat, a není jisto, je-li pravdivé, pak je to třeba vyjádřit o něco složitěji. Tedy měl to (podle kohosi) udělat. Tento způsob sice odpovídá odbornému stylu, takže nemusí být vnímán jako zcela obvyklý, avšak popisuje spornou událost ekonomicky i logicky.

    Radek Mikula

    OdpovědětVymazat
  10. Že na Cibulce nebyl nikdo, koho by se mohlo oznámení o pohybu údajného pachatele týkat, je zřejmé. Pokud by tomu bylo jinak, bylo by to první, co by policie k věci sdělila.

    Otázkou je proto pouze, zda policisté měli důvod domnívat se, že by se tam někdo takový mohl nacházet. Pak by vznikla otázka, zda toto podazření mohlo být dostatečným právním základem k prohlídce domu.

    Policie sdělila, že jedna z osob, které se V DŮSLEDKU razie uchýlily na střechu měla popisu hledané osoby odpovídat. To ovšem znamená, že si ji podle všeho všimla až v průběhu prohlídky, takže její přítomnost PODNĚTEM k prohlídce být nemohla.

    Radek Mikula

    OdpovědětVymazat
  11. K samotné podstatě argumentace. Pokud by se prokázalo, že squatteři po policii povolení k prohlídce marně požadovali, změnilo by to něco na jejich postavení?

    Radek Mikula

    OdpovědětVymazat
  12. Není tak důležité, jestli ho vyžadovali, ale zda jím policie disponovala.

    V krajním případě by mohlo jít o trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. b) TrZ v jednočinném souběhu s trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 2, 3 TrZ.

    OdpovědětVymazat
  13. Tak si připomeňme, že všichni víme, že nedisponovala. Nejasná pak zůstává jen míra skepse v názvu článku.

    Radek Mikula

    OdpovědětVymazat
  14. Pozdě. Teď už jím bezesporu disponuje.

    OdpovědětVymazat
  15. Podezření z antedatace úřední listiny?

    OdpovědětVymazat
  16. Odůvodněné jasnozřivou vizí ukrývající se osoby s popisem odpovídajícím hledané osobě?

    OdpovědětVymazat
  17. Ty nevíš, že už od 911 naše policie spolupracuje s věštkyní?

    OdpovědětVymazat
  18. Pane Mikulo, to je neuvěřitelný nesmysl: pokud A tvrdí, že B něco udělal, tak to udělal podle něj, údajně, prý (to je na počet písmenek zcela stejné). Kontaminování vazby "měl udělat" odpovídá nanejvýš stylu zdeúřednicko-pažurnalistickému; pravidelně se v novinách vyskytují případy, kdy to mění význam.

    OdpovědětVymazat
  19. Je to germanismus (sollen + minulý infinitiv), nicméně do češtiny poměrně zdařile integrovaný. Asi je můj jazykový cit již příliš otupělý textovým materiálem, s nímž se poslední roky důvěrně stýkám.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.