DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

23. 12. 2008

Českozlodějsko

Tímto názvem častují svou bývalou vlast lidé, kteří se označují za emigranty nebo exulanty – a činí tak právem. Česká republika je stát založený na principu, že co bylo komunistickým režimem ukradeno, může v případě, že okradeným není běžný český občan, ale veřejný nepřítel, tzn. emigrant, sudetský Němec nebo šlechtic, ukradeným zůstat. Rovnost před zákonem je ilusorní, výkony české exekutivy i justice jsou v těchto případů naprostým výsměchem požadavku spravedlnosti.

Pod usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2809/08, legalisující krádež nemovitého majetku, jenž byl komunisty konfiskován za trestný čin nedovoleného opuštění republiky dokonce ještě v 80. letech, se nestyděla jako soudce-zpravodaj podepsat Eliška Wagnerová.

Případu tohoto postiženého restituenta, pana Václava Šrouba z Kanady, jsem se detailně věnoval, bohužel mi to bylo umožněno jen v I. stupni, poté pan Šroub dospěl k závěru, že si svá podání bude raději sepisovat sám, neboť moje formulace nejsou dostatečně brisantní. Pro informaci proto zveřejňuji i text určovací žaloby, z níž vyplývá, jak neskutečným způsobem byla ze strany státních orgánů porušována jeho práva a jakým trikem byla krádež Šroubova majetku legalisována.

Je za těchto okolností na místě, abychom se dívali na justici jiných postkomunistických zemí, např. na rumunskou nebo bulharskou, svrchu? Nemyslím; z hlediska úrovně bezpráví a porušování lidských práv se jim Česká republika zcela vyrovná a není vyloučeno, že je i předčí.

4 komentáře :

  1. Volenti non fit iniuria: "Stěžovatel dále podal v roce 2003 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, kdy mimo jiné namítal, že národní orgány porušily jeho právo pokojně užívat majetek ve smyslu čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. V této části byla stížnost prohlášena za nepřijatelnou, kdy ESLP konstatoval, že i když mohl zápis v katastru nemovitostí ve stěžovateli chovat naději, že se stane vlastníkem předmětných nemovitostí, skutečností zůstává, že se o tuto možnost připravil tím, že svůj návrh na restituci vzal zpět."

    OdpovědětVymazat
  2. Co se týká Wagnerové, napsala to jasně: "První senát Ústavního soudu se musí přiklonit k závěru, že tomu, aby se stěžovatel úspěšně domohl ochrany vlastnického práva cestou určovací žaloby, skutečně brání právní závěry, k nimž dospělo plénum Ústavního soudu v citovaném stanovisku. Stanoviska přijatá plénem Ústavního soudu podle § 23 zákona o Ústavním soudu představují způsob sjednocování rozhodovací praxe jednotlivých senátů Ústavního soudu. Proto, ačkoliv soudce zpravodaj v této věci Eliška Wagnerová se závěry citovaného stanoviska nesouhlasila a připojila k němu i své odlišné stanovisko, není tento její menšinový názor pro posouzení věci relevantní." Myslíte si snad, že mohla pošlapat precedent?

    OdpovědětVymazat
  3. Volenti non fit iniuria

    Jenže to není pravda, takto účelově přeložilo příslušnou pasáž Ministerstvo spravedlnosti. Ve skutečnosti tam stojí, že se pouze vzdal možnosti nechat si své vlastnictví potvrdit rozhodnutím soudu.

    OdpovědětVymazat
  4. Jinak mne překvapuje, že jste ochoten akceptovat argumentaci nepřípustností určovací žaloby, aniž byste si přečetl, jak to celé udělali, tzn. pozemek vrátili a potom ho znovu, po 11 letech, nepřípustným způsobem restituentovi odebrali.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.