DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

29. 3. 2009

Impuls 2009?

Na mediální kampani provázející pád Topolánkovy vlády mne zaujala v prvé řadě její hysteričnost. Na jedné straně je to logický důsledek sblížení – nebo spíš barteru – mezi "topolánkovci" v ODS a silami Pravdy a Lásky, které úspěšně pracovaly s emocemi již v případě řady předchozích mobilisačních kampaní (Děkujeme, odejděte!, Impuls '99, televisní krise 2000–1…), na druhé straně dochází k bezprecedentnímu znečitelnění politické scény. Polarit je už tolik, že se stává nemožným je sledovat a jednotlivé aktéry podle nich klasifikovat: máme pravici a levici (byť ta se, ve své zelené části, úspěšně maskuje jako pravicová strana), máme síly proruské a protiruské, proevropské a protievropské, proamerické a protiamerické, a konečně prokatholické a protikatholické. Každá kombinace je přitom možná a myslitelná a obvykle též zastoupená v parlamentu. Zapomeňme na jednoduchou tripartici socialismus, konservativismus a liberalismus, něco tak transparentního se v Česku nenosí.

Vláda Mirka Topolánka přitom jen potvrdila platnost starého úsloví, že s čím kdo zachází, tím i schází: stála na přeběhlících a rukou přeběhlíků padla. Jaký smysl to ale mělo za situace, kdy 101 hlasů pro nedůvěru vládě nelze nijak rozumně a politicky konsistentně transformovat na 101 hlasů pro důvěru vládě jiné, to se lze domýšlet jen stěží. Jisté je pouze to, že v české politice roku 2009 není jistého vůbec nic, a některé kousky politických žonglérů jsou vpravdě udivující, jako naposledy požadavek ČSSD, aby z vlády v demisi odešel ministr Langer – jak by se taková "demise na druhou" měla uskutečnit, není jasné, z možných způsobů, jak toho ústavně konformním způsobem docílit, mne napadá snad jen harakiri.

3 komentáře :

  1. Ano, česká politická scéna je kontinentální, tj. máme více politických stran než dvě.

    Pád Topolánkovy vlády možná bude katalysátorem další rekonfigurace české politické scény. Levice se zřejmě bude ještě více integrovat (rozdíly mezi ČSSD a KSČM nejsou pouhým okem viditelné) a po krachu Zelených zřejmě vznikne nový subjekt levého středu (Pravda a láska + osiřelí špidlovci).

    Na pravici je štěpným thematem EU, USA (radar), Německo a Rusko. Na jedné straně stojí eurofilní, proameričtí, germanofilní a rusofobní liberálové, na druhé straně protievropští, protiameričtí, germanofobní a rusofilní (panslavističtí) nacionalisté. V ODS tyto 2 proudy dlouhodobě nemohou spolu vydržet.

    OdpovědětVymazat
  2. mne napadá snad jen harakiri.

    To je dobrý nápad! Nero taky nařizoval sebevraždy. VOLTE PAROUBKA!

    Ad Peters: Vy děláte přesně to, co TP (IMHO právem) kritisuje - škatulkujete politické proudy do chlívků s nálepkami. Já si myslím, že může být klidně někdo germanofilní protiamerický liberál nebo eurofilní rusofilní liberál nebo germanofilní proamerický nacionalista. Užitečný idiot, fungující jako vlastizrádce nebo vlastizrádce, maskující se za užitečného idiota - oba mohou mít stejné, ale i opačné postoje.

    OdpovědětVymazat
  3. To jistě ano, avšak míra korrelace u rozhodujícího vzorku svědčí proti Vašemu názoru.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.