DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

9. 3. 2009

My se NIKDY nemýlíme!

V dnešním judikatorním koutku si procvičíme obnovu (trestního) řízení. Jako učební pomůcka nám poslouží nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2517/08.

Skutkově je záležitost celkem jednoduchá: V říjnu 2004 přepadl maskovaný muž pobočku České spořitelny v Újezdu nad Lesy. Nešlo o akci právě vydařenou, celková škoda činila pouhých 1 400 Kč, nicméně o trestný čin loupeže se jistě jednalo. Za tento skutek byl poté odsouzen S. Z., osoba – soudě podle toho, že jí byl ukládán souhrnný trest – nikoli zcela bezúhonná.

Před rokem podal odsouzený návrh na obnovu řízení, založený na novém znaleckém posudku. Znalec vyhodnotil záznam z kamerového systému spořitelny a dovodil, že pachatelem byla osoba vysoká 179,7±0,8 cm, takže to v žádném případě nemohl být cca o 13 cm nižší odsouzený.

Obecné soudy ovšem aplikovaly obvyklý postup a návrh na obnovu řízení zamítly: v systému tak dokonalého soudnictví, jakým je české, je justiční omyl vyloučen!

Nápravu zjednal až Ústavní soud nálezem, jehož precedenční hodnota je sice nevelká, ale k demonstraci tristního stavu místní justice a neuvěřitelné indolence českých soudců a jejich indiference k osudu lidí, které poslali za mříže, poslouží.

22 komentářů :

  1. Symptomatické je, že je to opět práce Wagnerové. Nebýt jí, tak by se zřejmě ÚS od standardního českého soudu nijak nelišil.

    OdpovědětVymazat
  2. Mimochodem, za Nalus musela být taky pořádná provize (nebo jaký pěkný termín to používáte, teď si nemůžu vzpomenout) - text rozhodnutí jsem našel až na několikátý pokus víceméně náhodou.

    OdpovědětVymazat
  3. Ano. Oni to dělali podle vzoru HUDOCu a ještě vychytávají.

    OdpovědětVymazat
  4. Dodatečně jsem si všiml patičky "© 2006 AutoCont CZ, a.s." a došlo mi, že jsem to možná už před pár lety komentoval a pak zase šťastně zapomněl.

    OdpovědětVymazat
  5. Při čtení jsem se dobře bavil. Ale já osobně si dovolím vyjádřit určité pochybnosti o podobných posudcích. Znám totiž jistého biomechanika (nepochybně to bude někdo úplně jiný), k jehož metodice mám celkem zásadní výhrady. Vynechám to, jak se na jedné přednášce nijak netajil dohodou s lapiduchy v jakési márnici, že občas může přijít s kladivem či jinou zbraní a dělat pokusy na "pacientech" - jde hlavně o etický problém a navíc z jiného zdroje vím, že už s tou praxí raději přestal (aspoň doufám, že je to pravda a že s tím přestal).
    Spíš nemám jeho metody za solidně podložené. Jestli chce vážně uvažovat i identifikaci osob podle chůze a on si udělal studii pouze na třiceti lidech, tak tomu neříkám vědecká metoda. Když jsem tohle řekl kamarádce, co dělá do statistiky, tak se smála ještě dlouho poté.
    Já jsem sice fanda do moderních technologií a identifikace podle ošlapání bot a podobně by se mi líbila, ale než něčemu takovému budu věřit, tak to musím mít sakra dobře podložené nějakou velkou studií.
    Z dalších zdrojů vím, že nejsem sám, kdo o jeho postupech z různých důvodů pochybuje.
    Taky vím, jaké rozlišení má běžná bezpečnostní kamera (proč se tolik šetří právě na tom?!). Změřit výšku postavy podle perspektivního záběru není teoreticky žádný problém, stačí na to středoškolská trigonometrie. Ale že by to šlo podle záběru z běžné bezpečnostní kamery s přesností okolo 0,5 cm, to bych chtěl fakt vidět. Chci vidět, s jakou přesností změří, kde ten člověk stál na podlaze, v jaké výšce je kamera atd. Fakt bych to rád věděl!
    Závěrem dodám, že jsem nikoho nejmenoval. :-))))

    OdpovědětVymazat
  6. Přesnost pod 1 cm mě rovněž zarazila, ale na druhou stranu si dokážu představit, že jsou-li kamery v CS stabilní, není problém postavit na místo, kde má na záběrech pachatel hlavu, dvoumetrové měřidlo a prostou superposicí záběrů na pachatele a na měřidlo dojít k výsledku s přesností velmi slušnou.

    OdpovědětVymazat
  7. Jde to, o tom není sporu. Ale již Vaše věta "není problém postavit na místo, kde má na záběrech pachatel hlavu, dvoumetrové měřidlo" naznačuje možný problém s měřením: jak se pozná místo, kde ta hlava byla?
    Musíte ze všeho nejdřív změřit co nejpřesněji místo, kde stál a kde měl hlavu, pak musíte změřit, kde je kamera, případně musíte změřit pozici předmětů v pozadí, a z toho teprv můžete vypočítat výšku. Vezmu-li si předpokládanou chybu při každém měření plus přesnost danou rozlišením kamery, docela rád bych znal výslednou přesnost při výpočtu konečné cifry. Protože je mi známa obecná kvalita znaleckých posudků v českých zemích, nevěřil bych závěrům podobného hokuspokusu, dokud bych si to velmi pečlivě nepřepočítal a neověřil si, z jakou přesností pan znalec změřil vstupní data.

    OdpovědětVymazat
  8. Předpokládám, že místo zabírají nejméně dvě kamery, takže se poloha hlavy určit dala. Pokud by to byla jen jedna, nemyslím, že by bylo možné k tak vysoké přesnosti dospět.

    Ale k těmto spekulacím nemáme dostatek podkladů.

    OdpovědětVymazat
  9. Představte si, že měříte někde 3 metru u stropu přesné umístění kamery. :-)
    Na mou duši bych rád věděl, s jakou přesností musí změřit vstupní data, aby se dostal na výstupní přesnost menší než 1 cm!

    OdpovědětVymazat
  10. Když máte dvě kamery snímající pachatele z různých úhlů, není to takový problém. Žádná "vstupní data" neexistují, pouze záznamy s pachatelem a s pravítkem, které přes sebe v počítači superponujete.

    OdpovědětVymazat
  11. Ano, já vím, že nemáme podklady, ale:
    a) jde o důležitý podklad pro rozhodnutí v trestním řízení
    b) jednoduchá úvaha vede k pochybnostem o vhodnosti metody
    c) znalecké posudky jsou Čechách obecně dost nespolehlivé
    Kdybych já byl soudce, takový posudek nikdy nepřijmu jen tak. Vzpomínám si na jeden díl Dobrodružství kriminalistiky, kde pořizovali přímo v soudní síni šlápoty - a v jiném díle soudce vyzkoušel daktyloskopa na otiscích přítomných osob. Kdybych já byl soudce, tak řeknu znalci, ať změří na zkoušku mne, nebo posudek nepřijmu. :-)))))
    Konečně posudek je jen jeden možný důkaz, nic víc, ačkoli se v praxi běžně používají k tomu, aby se celá odpovědnost za případ shodila ze soudu na znalce. ;-)

    OdpovědětVymazat
  12. Pokud znáte pouze dva úhly, tak trojúhelník není jednoznačně dán. Délku strany pouze ze dvou úhlů nespočítáte. Musíte vždy přesně změřit místnost, respektive předměty v místnosti! Věřte mi, na matfyzu jsem měl u přijímaček maximální možný počet bodů z matiky (no a pak ze mne stal právník). :-)
    P.S. Psal jsem Vám mail ohledně zákona o přístupu k informacím. Nepsal jsem to výslovně, ale pochopitelně šlo o důvěrnou záležitost. Důvod si patrně domyslíte.

    OdpovědětVymazat
  13. Mimochodem - dotyčný pan znalec (samozřejmě určitě jiný biomechanik než ten z judikátu) umí měřit výšku podle jedné kamery. Nebo alespoň tvrdí, že to umí, a píše takové posudky.

    OdpovědětVymazat
  14. Musíte vždy přesně změřit místnost, respektive předměty v místnosti!

    Nikoli, nejde o trojúhelníky, ale o projekce, nezapomeňte, že "vstupními daty", chcete-li tento termín užívat, nejsou délky, ale projekce prostoru do roviny.

    Žádný e-mail jsem od Vás bohužel zatím neobdržel.

    OdpovědětVymazat
  15. Psal jsem na tp (zavináč)jabbim.cz - je to správně?
    Pokud jde o projekce: ano, jde o projekci na plochu snímače, ale pokud chcete z té projekce vypočítat výšku osoby na záběru, tak konstruujete trojúhelník pata-temeno-kamera. "Protáhnete" tu dvourozměrnou projekci zpátky do tří rozměrů a vypočítáte vzdálenost pata-temeno. Pokud nezačnete vyměřovat v terénu, tak z dvourozměrné projekce třírozměrná data nedostanete. Jestli víte o metodě, jak to udělat bez vyměřování, tak mi to vysvětlete.

    OdpovědětVymazat
  16. Psal jsem na tp (zavináč)jabbim.cz - je to správně?

    That explains it, jak by řekl poručík Columbo. To je adresa v protokolu XMPP (tzv. Jabberu, jednom ze systému IM), nikoli e-mail – e-mail mám tomas@pecina.cz.

    "Protáhnete" tu dvourozměrnou projekci zpátky do tří rozměrů a vypočítáte vzdálenost pata-temeno. Pokud nezačnete vyměřovat v terénu, tak z dvourozměrné projekce třírozměrná data nedostanete. Jestli víte o metodě, jak to udělat bez vyměřování, tak mi to vysvětlete.

    Již jsem se o to pokoušel. Máte-li možnost provést záběry z identických kamer, ale místo pachatele umístit měřítko, je to celkem jednoduché. Jednu (bližší) kameru použijete pro měření, druhou jako pomocnou pro stanovení co nejpřesnější polohy hlavy. Pak už jen superponujete.

    OdpovědětVymazat
  17. "Kdybych já byl soudce, takový posudek nikdy nepřijmu jen tak."
    Co je do toho soudci? Od toho je snad státní zástupce, aby důkaz obhajoby zpochybnil, ne? Pokud státní zástupce mlčí, evidentně s důkazem souhlasí.

    OdpovědětVymazat
  18. Věřte mi, na matfyzu jsem měl u přijímaček maximální možný počet bodů z matiky (no a pak ze mne stal právník). :-)
    Tak Vám závidím. Já měl jen 14 bodů z 50. Ale dělal jsem je až po právech.

    OdpovědětVymazat
  19. Ale dělal jsem je až po právech.

    To je samozřejmě významná polehčující okolnost, za to bych každý bod násobil třemi.

    Mě bohužel přijali bez zkoušky, takže se s vámi dvěma nemohu měřit.

    OdpovědětVymazat
  20. Zrovna nedávno jsme se v jedné překladatelské diskusi trumfovali předmětovými olympiádami; to by nešlo?

    OdpovědětVymazat
  21. No ono k tak přesnýmu výpočtu je ještě dobrý předem vědět, jakej má pachatel na snímku radius temene hlavy, pokud budete předpokládt že má hlavu kuželovitou tak vám vyjde o dost větší výška. Paralaxa je sviňa.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.