DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

24. 4. 2009

Tři oříšky pro (skotskou) Popelku

Patrně mají pravdu ti, kdo tvrdí, že lidstvo má k disposici jen několik základních příběhů, jungovských pohádkových archetypů, které jediné dokáží vyvolat u člověka emoci. Jeden z nich, příběh chudé dívky, do které se zamiluje princ, byl nyní skvostně převyprávěn v britské variantě české Superstar, Britain's Got Talent. Susan Boyle, nezaměstnaná sedmačtyřicetiletá Skotka, připomínající v něčem Gelsominu po třiceti letech, jejíž presentace v soutěži slibovala tak nejvýš obdobu české Aničky Dajdou, zazpívala píseň "I Dreamed a Dream" z musikálu Les Misérables způsobem, jakým zřejmě nikdo před ní.

Kuriosní pojetí působnosti trestního zákona aneb Hurvínek k teritorialitě práva

Jak bylo právě oznámeno, česká policie přímo na letišti zatkla bývalého vůdce (Grand Wizard) Ku Klux Klanu Davida Duka pro podezření z trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka (§ 260 TrZ). Spáchal ho patrně ještě na palubě letadla, jinak si nedokážu vysvětlit, jak místní orgány činné v trestním řízení mohly k závěru o existenci důvodného podezření dojít; rád bych ovšem věřil, že Spojené státy odpovědí ve stejném duchu a hned na letišti zatknou kupř. Václava Klause, jehož činy spáchané na území České republiky jsou zcela jistě podle amerických zákonů trestné.

Aktualisováno.
Podle dalších zpráv k zadržení nedošlo na Ruzyni, ale v restauraci Černý orel na Malé Straně.

Aktualisováno.
"Zatčení se nebojím, zatím se mi to v žádné evropské zemi nestalo," řekl Duke Právu asi 15 minut předtím, než jej policie zadržela. – V evropské jistě ne, nicméně Česká republika a její obyvatelstvo dlí dosud mentálně v Asii; tento aspekt pan Duke zjevně podcenil.

A ještě jednu věc bych rád poznamenal: při Langerově známé zbabělosti považuji za takřka vyloučené, že by se malostranská fraška odehrála bez předchozího souhlasu americké strany. O Obamově administrativě jsem měl lepší mínění.

Aktualisováno.
Podle sdělení Dukových obhájců má stíhaný skutek spočívat v tom, že obviněný na blíže nezjištěném místě a v blíže nezjištěné době sepsal knihu, jejíž obsah je z hlediska českého práva trestný. Důkaz, že se tak stalo na českém území a v takové době, aby skutek nebyl promlčen, je na orgánech činných v trestním řízení.

Očekávám, že takovou blamáž si nemohou dovolit ani Američané, a tak v pondělí vyrazí český velvyslanec ve Washingtonu k "šéfce" do State Departmentu na kartáč…

Aktualisováno.
Věci vzaly nakonec ještě rychlejší obrat: policie Duka propustila poté, co jí státní zástupkyně, zřejmě v náhlé manifestaci zbytkového pudu sebezáchovy, hodila podnět k vazbě na hlavu, a Duke byl správně vyhoštěn. To má ovšem háček: jako osoba trestně stíhaná musí být David Duke kdykoli k disposici OČTŘ, takže za současné situace nemůže oběma protichůdným příkazům veřejné moci, tzn. být v České republice i mimo ni, vyhovět. Být na místě jeho obhájců, udělám teď policistům ze života administrativní peklo.

Jedno je jisté: lepší propagaci jeho dnešní přednášce si těžko představit. Myslím, že půjdu také.

Aktualisováno.
Ve snaze vylepšit dojem ze zpackané akce si policie u ČTK objednala oslavný blábol, ve kterém na její podporu vystupuje dokonce i "nejmenovaný právník"; výsledný dojem – vrchol trapnosti.

K věci není zatím dostupný dostatek dokumentů, nicméně začíná se zdát, že stejně jako v případě spektakulárně neúspěšného pokusu o rozpuštění Dělnické strany policie předvedla cosi, co své původce kompromitovalo do té míry, že šéfům nezbylo než od počátečního záměru couvnout. Indikativní bude, zda bude v trestním stíhání vůbec pokračováno anebo zda se je policisté pokusí nechat v tichosti zastavit.

Aktualisováno.
Poněkud mimo oblast racionálně komentovatelného zachází dnešní prohlášení policie, podle něhož není trestným činem vydat "závadnou" knihu, pokud se vydavatel od jejího obsahu v předmluvě distancuje a pokud vydáním sleduje toliko dosažení zisku. Režim, kde musely západní filmy "nastavovat nelítostné zrcadlo" kapitalistické společnosti, jsme vyhodili dveřmi a hle, identická myšlenková schemata se nám vracejí oknem.

15. 4. 2009

14 (zakázaných) slov

Na thema českých bretschneiderů, soudních znalců vysílaných do terénu k monitorování "extremistických" akcí, jsme na tomto blogu psali již několikrát. Jak vyplývá ze zprávy ČTK, persekuce za veřejné projevy přerůstá ve svého druhu verbální fetišismus: stačí, když zopakujete obsahově nezávadnou větu, kterou pronesl některý známý rasista, a v České republice vás zavřou (další informace viz David Lane).

ČTK úslužně napsala, že David Lane, jehož "14 slov" měl Sedláček parafrasovat, byl v USA odsouzen na 190 let do vězení, opomněla se ovšem zmínit, že nikoli za své výroky: za projevy, ani rasistické, se ve Spojených státech do vězení nechodí.

14. 4. 2009

Městský soud v Praze: členství soudců v KSČ je jejich ryze soukromá věc

S několikadenním překročením zákonné lhůty mi Městský soud v Praze zaslal svůj zamítavý rozsudek ve věci komunistické minulosti soudců Vrchního soudu v Olomouci.

Odůvodnění poněkud vyráží dech: členství v KSČ je ryze soukromá věc, která se soudcovým veřejným působením nemá nic společného. Asi jako zda se soudce v mládí věnoval filatelii nebo závodně plaval, zapomněli dodat.

Aktualisováno.
Proti rozsudku samozřejmě podávám kasační stížnost.

10. 4. 2009

Senát 8 Ca vrací úder

Moje radost byla předčasná: dnes jsem obdržel dva rozsudky Městského soudu v Praze (rozsudek 1, rozsudek 2), v nichž se soud (až na decentní "obíčko") sice již nezpěčuje názoru Nejvyššího správního soudu, ale zato rozhodl, že mi nepřizná náhradu nákladů zastoupení advokátem, celkem tedy bratru nějakých 35 tisíc korun (jak je zřejmé z rozsudků, procesní vývoj byl bouřlivý a vydání konečného rozhodnutí předcházely v obou případech tři kasační stížnosti).

Nad touto mírou sveřepé pomstychtivosti mi nezbývá než nechápavě kroutit hlavou – a podat ústavní stížnost, o jejímž osudu budu na tomto blogu informovat.

9. 4. 2009

Z deníčku straníkova V

Milý deníčku!

V naší Straně to vře. Jak víš, nedávno proběhl náš sněm, a ten, snad spolu s jarním počasím, vyvolal u mnohých spoluúdů stav dosud nepoznané myšlenkové březosti.

Dnes jsem obdržel zápis ze sněmu, z něhož jsem seznal, že tito březí jedinci se v jeho průběhu vybili způsobem ještě pronikavějším, než jsem se doposud domníval.

Kupříkladu jeden ze tří našich předsedů oznámil, že hlavním úkolem pražského místního sdružení, do něhož, mám obavu, rovněž náležím, je "kooptovat členy ze vzdáleného okolí". Co znamená vzdálené okolí, nevysvětlil (nestraník by téměř soudil, že jde o oxymoron), a už vůbec ne, co je kooptace: představuji si něco jako "All your base are belong to us". Dovol mi, deníčku, věnovat kooptovaným dva řádky ticha a příslib, že osobně je budu kooptovat, když už je to stranický úkol, nanejvýš ohleduplně a pokud možno bez bolesti…



Náš tajemník (tedy nikoli "sekr.-taj.", nýbrž jiná osoba, která patří k úzké podmnožině relativně příčetnějších údů Strany) se zase napřel do medií a do způsobu, jak referují o našich úspěších, dovodiv, že základními dvěma polohami ve zpravodajství o Straně jsou "agrese" a "mlčení". Myslím, deníčku, že pan tajemník je nenapravitelný optimista.

Zlatým hřebem byl ovšem projev dalšího z předsedů. Ten případně ocitoval pasáž z Lenina a nemilosrdně se opřel do politických subjektů, které s námi šly do krajských voleb (a ty nám, jak známo, hanebně prohrály), děle je bez milosti, právě s odkazem na leninskou thesi, na oportunisty a sektáře. Dovol mi, milý deníčku, poznamenat, že sám pro tyto nešťastníky užívám zcela jiného označení, a vystačím si při tom s domácími, nepřevzatými termíny (jeden z nich je dokonce jednoslabičný).

Prostor tohoto minifeuilletonu nestačí, abych zachytil posněmovní vření v celém jeho bohatství, proto jen telegraficky:

– Zřídili jsme funkci tiskového mluvčího, tisk, který se o něj bude zajímat, bohužel zatím ne.

– Pracuje se na návrhu stranického loga. Předložené grafické varianty vycházejí z toho, že symbolem Strany by měla být želva. To se mi příliš nelíbí, želva odnepaměti symbolisuje zásadu festina lente. Symbolem vytrvalosti a konservativních hodnot v tom smyslu, v jakém je naše Strana vyznává, je jiné zvíře: vůl.

– Vše nasvědčuje tomu, že se opět budeme vymezovat, respektive, smím-li to tak nazvat, převymezovat. Poté, co jsme se řadu let vymezovali vůči KSČM, a to tak dlouho, že zatímco ona dosáhla 15% preferencí, my jsme klesli pod 0,05 %, nově budeme vymezeni protievropsky, což maskujeme thesí, že nejsme proti EU, pouze proti eurofederalismu. Myslím, deníčku, že pokud své nové vymezení pojmeme stejně vášnivě, jako to předchozí, můžeme očekávat, že se staneme první politickou stranou v dějinách lidstva, jejíž volební preference klesnou pod nulu.

8. 4. 2009

Začínající politická strana přijme mafiána, značka: Jen vážné nabídky

Že v souvislosti se soudním projednáváním smrti Kočky juniora vyjdou na povrch věci přezajímavé, jsem očekával, ale sdělení TV Prima, že se na základě rozboru DNA měl potvrdit podíl Kočky na smrti konkurenčního mafiánského bosse Františka Mrázka (přesně tak, jak se o tom hypothetisovalo v tzv. Kubiceho zprávě), je přece jen docela silná káva. Uvážíme-li, že zatímco Mrázek byl pokladničkou pro vysoce postavené politiky ODS, Kočkova mafie je stejným způsobem napojena na ČSSD, budu muset navrhnout své Straně, aby, pokud to myslí vážně se vstupem do vysoké politiky, co nejdříve vypsala výběrové řízení na stranickou mafii, neboť v české politice se zdá být strana bez vlastního mafiána beznadějně "vyoutovaná".

6. 4. 2009

Předběžná zpráva o budoucím karambolu aneb Nad sedm let starým textem

Promiňte trochu sebechvály: recykluji na tomto místě svůj 7 let starý článek z Britských listů, konstatuje, že jsem se nemýlil nejen v odhadu doby, jakou si realisace tehdy enthusiasticky presentovaných ("roadshow-ovaných") visí zabere, ale ani v tom, kde se tato realisace zadrhne a kdo od ní dá jako první ruce pryč :-)

ČRo 6 o Gustávu Husákovi

Po určitém hluchém období zaujal v cyklu Portréty, vysílaném Českým rozhlasem 6, třídílný seriál věnovaný Gustávu Husákovi (1. díl, 2. díl, 3. díl), muži, který – spolu s Vasilem Biľakem – dal tvář dvaceti letům československé normalisace.

Občane, máš smůlu: ministr právní názor NSS nesdílí

Nikoli v zákonné lhůtě 15 dnů, ale po více než třech měsících rozhodl ministr vnitra o mém rozkladu. Jak je z tohoto pozoruhodného dokumentu patrné, Nejvyšší správní soud sice vyslovil na otázku, která je rozhodnutím řešena, zcela jednoznačný názor, ale ministr tento názor nesdílí a proto rozklad zamítl.

Myslím, že by se NSS měl stydět: nejdřív opakovaně rozhodoval tak špatně, že se jeho názorem nemohl řídit Městský soud v Praze, a teď dokonce je jeho judikatura nepoužitelná pro samotného pana ministra!

Aktualisováno.
Po důkladném zvážení jsem se rozhodl, že ač je teprve začátek měsíce, neuvěřitelné správní rozhodnutí ministra vnitra bude stěží čím překonáno, a proto uděluji panu ministrovi cenu Osel měsíce za duben 2009, s právem nosit oslí uši ve tvaru paragrafů, jež jsou, jako obvykle, k převzetí na adrese tohoto blogu.

Rozumí se samo sebou, že proti rozhodnutí podávám správní žalobu.

5. 4. 2009

Tošovský II. aneb A pak, že se historie neopakuje!

Z visitky designovaného "úřednického" premiéra vyplynulo, že Jan Fischer byl v letech 1980–89 členem KSČ; inu, zřejmě kariérní statistik, u těch to nevadí…

Rozsudek a odvolání v cause "darebák"

Zveřejňujeme rozsudek a odvolání ve sporu o označení "darebák" mezi Janem Šináglem a místopředsedou Konfederace politických vězňů Františkem Šedivým. Konstatujeme, že písemné vyhotovení rozsudku bylo stranám zasláno v – na české soudy – mimořádně krátké, téměř rekordní lhůtě jednoho týdne; komentovat rozsudek nemá smysl, je-li nejlepším komentářem samotné odvolání (snad vyjma pochvalné zmínky, že písemné odůvodnění je v souladu s ústním, což je rovněž v této zemi událostí bezmála raritní), a komentář k odvolání by mohl být citlivějšími čtenáři tohoto blogu vnimán jako exercitium poněkud narcistní :-)

Aktualisováno.

3. 4. 2009

Obama jako test české demokracie

Opakuje se to se železnou pravidelností: kdykoli do České republiky zavítá americký president, tuto zemi zachvátí zvláštní psychosa, v jejímž důsledku se odloupne slaboučký nátěr, spíše jen slupička demokratického státu a ČR se projeví na několik dnů jako to, čím ve skutečnosti je, tedy policejním státem s primitivním, ustrašeným obyvatelstvem a panovačnou vrchností.

Téměř vzduchotěsně uzavřené čtvrti, nesmyslné zákazy veřejných shromáždění, arogantní pokyny policie, zakazující přinášet na proslov potentátův nejrůznější předměty, svazky klíčů a mobily počínaje a transparenty a cedulemi konče (prvé dva zákazy americká ambasáda zrušila, druhé dva zůstávají v platnosti, patrně v zájmu demonstrace relativity amerických politických svobod), varování, aby se lidé pro jistotu v době průjezdu presidentské kolony raději ani nepřibližovali k oknu, nebo je ochranka z preventivních důvodů zastřelí.

Noviny již týden plní články, jejichž pravzorem je normalisační patolízalství: všichni se přece již na Obamu těšíme a komu by vadilo obětovat za setkání s "nejmocnějším mužem světa" (ať už je důvod tohoto epitheta jakýkoli) trochu toho osobního pohodlí a svobody.

Je to, myslím, dobrý a užitečný test. Až jednou přijede do Prahy americký president a nic takového jako nyní se dít nebude, budeme vědět, že už jsme jednou nohou z postkomunismu venku.



Thematická četba:
Svíčkovou se šesti by Obama nemusel přežít, říká pan "etiketa" Špaček
Zavřít okna a ven jen s občankou, velí policie kvůli Obamovi
Na Obamův projev přijďte radši už na sedmou, vyzval náměstek primátora
Praha zakázala kvůli Obamovi pochod, odpůrci radaru přesto vyrazí do ulic
Američany zarazila bezpečnostní opatření u Hradu, policie slevila

1. 4. 2009

No nebyli byste z toho j.?

Dalším kouskem na poli anonymisace soudních rozhodnutí se blýskl Nejvyšší správní soud, který v rozsudku č. j. 2 As 91/2008-85 zamítl kasační stížnost, jíž stěžovatelé A. L. a I. L. brojili proti tomu, že "v napadených rozhodnutích byli uvedeni jako A. L. a I. L., zatímco oni sami se nazývají A. L. a I. L.".

Při práci je užitečné přemýšlet a tak jako psa Broka opravdu není nezbytně třeba upravit na "psa B.", bývalého premiéra na "Ing. M. Z." a nejsilnější předlistopadovou politickou stranu na "K. s. Č." (vše jsou reálné příklady), vyskytnou se případy, kdy by anonymisace zcela popřela účel publikace judikátu a je na místě od ní upustit.