DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

20. 5. 2010

Plzeňská práva aneb Vysoká škola, v likvidaci

Do rozměrů vpravdě čunkovských vyrostla telenovela o právnické fakultě v Plzni. Nejnovější episoda: Donem Kindlem protežovaní politici se pokoušejí zbavit Vladimíry Dvořákové, předsedkyně akreditační komise, která skandál jako první medialisovala. Angličtina má pro její roli nesnadno přeložitelný termín whistle-blower.

K prognose plzeňských práv jsem skeptický: vyhlídka, že očistný tým (Pospíšil, Korbel a další) dokáže fakultu zachránit, narazila na texturu politických zájmů, a říct, že mám titul JUDr. z Plzně, to je dnes kariérní doporučení asi stejně hodnotné, jako mít celoživotní praxi pomocného dělníka v Kolbence. Záchranné práce podle všeho spějí jen k nové blamáži v podobě řízení o odnětí neoprávněně udělených titulů.

Byla možná jiná cesta? Ano, ale to by musela od počátku být, jak se modně říká, politická vůle. Kindl, Zachariáš a spol. do tepláků, profesoři a docenti mimo službu, tvrdá, nekompromisní nucená správa a authentická snaha o nalezení a potrestání viníků – zkrátka tah na branku. Tedy právě to, k čemu Jiří Pospíšil neměl ani schopnosti, ani podporu své strany.

31 komentářů :

  1. A co budeme delat az vyjde najevo pravda o ostatnich pravnich skolach?

    To by me opravdu zajimalo.

    Cloveka az prekvapuje, jak je akademicke prostredi v podstate stejne na vsech pravnich skolach v CR: hnusna, spinava fakultni politika, boj o moc, podivne figurky zrozene z inbreedingu, podivin jako predseda akademickeho senatu, prisluhovacni studenti v akademickem senatu legitimizujici tu spinu, ostatni clenove akademickeho senatu smesne naivky "na nasi fakulte je to jine", spatne sluzby, zadne zmeny, dekan clovek nikomu nevadici ani neskodici a nic nedelajici...

    JGIII

    OdpovědětVymazat
  2. PF UK poskytovala stejný "vzdělávací servis" ČSSD jako PF ZČU ODS, to je všeobecně známo. Rozdíl je v míře.

    OdpovědětVymazat
  3. Oldřich Kužílek navrhuje "oznamovatel".

    OdpovědětVymazat
  4. Vycházím z presumpce neviny - netvrdím, že důvody, aby šel v Plzni někdo do tepláků nebo mimo službu nejsou, jen se mi zatím nepodařilo žádné nalézt (v mně dostupných zdrojích). Vám ano?

    Zatím mi to připadá spíše jako zoufalý hon na čarodějnici, která honáky na ořích mediální publicity pozoruje s nadhledem z výšky na koštěti z presumpce neviny a právní nemožnosti odebrat titul.

    MP

    OdpovědětVymazat
  5. Já vycházím z toho, že trestný čin se stal, otázkou je, jaký: zda pouze poškozování cizích práv nebo úplatkářství, přičemž subjektivně jsem přesvědčen, že jde o druhý případ, i když se může ukázat nemožným to prokázat.

    OdpovědětVymazat
  6. Právní nemožnost odebrat titul, který byl získán podfukem? Jaképak odebírání. Je neplatný a neoprávněné používání akademického titulu je co?

    OdpovědětVymazat
  7. Podle mého právního názoru jednou udělený titul odebrat nelze; psal jsem o tom podrobněji na Paragraphu.

    OdpovědětVymazat
  8. Zanechte prosím právních názorů. To sluší Sokolovi. Podle neprávního rozumu nic z toho co bylo získáno nepoctivě není platné. Ano. U nás můžete u soudu složit kauci z nakradeného. To ale neznamená, že je to správně.

    OdpovědětVymazat
  9. Kde vládne "neprávní rozum", pravidelně nastupuje despocie. Nezapomínejte, že po rozsudku nad skupinou Milady Horákové hrozili dělníci stávkou, protože se jim tresty zdály příliš mírné.

    OdpovědětVymazat
  10. Dobře. Ať je po Vašem. Zůstaneme u Vašeho právního názoru a podvodníkům tituly necháme.

    OdpovědětVymazat
  11. V morálně vyspělé společnosti je podvodný titul jenom na ostudu, takže by naopak bylo trestem, kdyby odhalení podvodníci takový "titul" měli povinnost používat (shaming punishment).

    OdpovědětVymazat
  12. To není špatný nápad, ale bylo by třeba je rozlišovat. Třeba soudci by k taláru museli nosit jakýsi dunce cap, vzor Mgr. Jan Hus, s nápisem "Já jsem doktor z Plzně". V písemném styku pak JUDr./Plz.

    OdpovědětVymazat
  13. Nevím z čeho usuzujete, že tituly se v Plzni OBECNĚ získávaly podvodně. Ta skupinka, kde to probíhalo nestandardně, byla relativně malá a vcelku jasně vymezená (Kindlovi kamarádi).

    Mimochodem, navrhoval jsem, aby se zavedly srovnávací zkoušky napříč českými právnickými fakultami.

    OdpovědětVymazat
  14. Pokud by byly podvody obecné, pak by zřejmě nezbylo než školu zrušit včetně demolice budovy. K destrukci pověsti bohatě stačí, bylo-li podvodných 5 % titulů, a tohoto limitu PF ZČU minimálně v doktorských programech dosáhla (na rozdíl – doufám – od PF UK, přičemž v případě PF MU o žádných lžidoktorech práv nevím).

    OdpovědětVymazat
  15. Srovnávací zkoušky by dopadly podle toho, kdo by je připravoval. Moje zkušenost je taková (o tom samém psala kdysi, byť paušalisujíc, KVS), že zatímco absolvent z Prahy vyjmenuje z hlavy všech 126 způsobů zajištění pohledávky, Brňák se mnou začne spontánně diskutovat o ústavněprávní dimensi problému (a člověk z Olomouce rozšafně praví, že vůbec nechápe, o co jde).

    OdpovědětVymazat
  16. 1) Česká právní akademie je tak malá, že my o každém víme, kdo co publikuje, takže se neřeší, odkud kdo je, ale co kdo napsal. V tomto prostředí je falešné Ph.D. k ničemu.

    2) To jsou stereotypní klišé. Vystudoval jsem v Brně, přednáším v Plzni, v Praze, ale i v Olomouci, takže můžu srovnávat. Rozdíly vidím pouze na úrovni jednotlivců, nikoli na úrovni fakult.

    OdpovědětVymazat
  17. Ad 1) Lidé z akademie se o falešný titul ani nebudou ucházet, ten je naopak atraktivní pro aktivní politiky, policisty, podnikatele apod.

    Ad 2) Jako theoretik práva nepřijdete se "skutečným právem" téměř do styku. Pro to mnou proponované cliché skutečně ve většině případů sedí.

    OdpovědětVymazat
  18. Neexistuje nic takového jako ideová koordinace výuky a zkoušení napříč fakultou. Neexistuje tedy nic takového jako plzeňský, pražský, brněnský nebo olomoucký styl výuky a zkoušení. Na žádné z českých právnických fakult není běžné, aby děkan vyhodil učitele, protože je špatný vědec nebo pedagog. Na kvalitu se nehraje nikde. A proto nevím, jak by nějaký systematický rozdíl ve výstupech mezi fakultami mohl vůbec vzniknout.

    OdpovědětVymazat
  19. Tento jev způsobují silné osobnosti a působení jejich "gravitačního pole". Proto například, ač se na mathfysu a na FJFI ČVUT učí identická materie, absolventi jsou rozpoznatelní na první pohled (poslech).

    OdpovědětVymazat
  20. To jsem si myslel taky, ale je to složitější. Mluvil jsem se svým bývalým spolužákem z Brna a došli jsme k tomu, že jsme neměli skoro žádné společné učitele. A když jsem řekl svým studentům v Praze "Zdeněk Kühn je dobrý, že?", většina mi odpověděla: "Nevím, neměl/a jsem ho." Někteří z nich dokonce netušili, že nějaký Zdeněk Kühn existuje! Je např. velký rozdíl, jestli Vás bude učit ústavko Honza Kysela nebo Pavlíček. Individuální rozdíly mezi jednotlivými učitely jsou tak velké, že rozdíly na úrovni fakult, pokud nějaké existují, jsou vedle toho bezvýznamné.

    OdpovědětVymazat
  21. Kühn ani Kysela na té fakultě prakticky nezanechali stopu (a Kühn už zřejmě ani nezanechá, protože se věnuje něčemu jinému), k tomu tam musíte působit ve významném postavení desítky let – jako Knapp nebo Pavlíček.

    OdpovědětVymazat
  22. Kdyby byly individuální rozdíly tak významné, nikdo by nikdy nešel studovat na Harvard Law School, protože s trochou štěstí by narazil na lepší individuality na college v kterémkoli arizonském Zapadákově.

    OdpovědětVymazat
  23. V USA jsou klíčové přestupy. Harvard Law School je extra výběr, patří ke špičce přestupové pyramidy, něco jako Real Madrid ve fotbale. To v české právnické akademii nefunguje. Kdyby ve fotbale neexistovaly přestupy hráčů, rozdíly mezi kluby by se postupně smazaly.

    OdpovědětVymazat
  24. Kdyby ve fotbale neexistovaly přestupy hráčů, rozdíly mezi kluby by se postupně smazaly.

    To v žádném případě, protože každé mužstvo by mělo jiného trenéra, jiné podmínky pro přípravu, jinou práci s mládeží… Pravdu máte toliko potud, že rozdíl mezi Olomoucí a Brnem je menší než mezi Harvardem a Redneck College West Nowhereton.

    OdpovědětVymazat
  25. Dobře, ale v českém systému bez přestupů by nemělo překvapit, že individuální rozdíly mezi učiteli jsou významnější než rozdíly na úrovni fakult.

    OdpovědětVymazat
  26. To asi ano, ale zase je třeba vzít v úvahu, že tyto individuální rozdíly se zprůměrují přes relativně velký počet učitelů a do výsledné kvality absolventa se proto promítnou slaběji než kvalita školy jako takové.

    OdpovědětVymazat
  27. Dobrý student si vybírá náročné učitele, ale typický český student hledá cestu nejmenšího odporu. Takže nakonec zjistíte, že špičkové učitele měl jenom malý zlomek studentů.

    OdpovědětVymazat
  28. A jak se liší matfyzák od čvuťáka?

    OdpovědětVymazat
  29. Krátká resuscitace zajímavé diskuse...

    Mezi kvalitou učitele a jeho náročností není žádná úměra. Zažil jsem velmi špatné a zároveň velmi náročné učitele a stejně tak učitele velmi dobré a středně nebo málo náročné. Náročný učitel (zkoušející) maximálně donutí studenta se věc nabiflovat a odříkat. Dobrý učitel ho donutí o ní přemýšlet a zkusit pochopit souvislosti, což se samozřejmě odehrává při výuce, nikoli u zkoušky. Různé koncepce výuky a požadavků se pak projeví, pokud student měl na seminář jednoho učitele a u zkoušky má jiného - obvykle jenom zírá, co se po něm vlastně chce. Úspěšnost studentů, kteří mají u zkoušky "svého" učitele, je výrazně vyšší prostě proto, že vědí, co vyžaduje.
    Požadavky u zkoušek nemají na to, co student skutečně umí, prakticky žádný vliv.

    Antonín Thurnwald

    OdpovědětVymazat
  30. Studovala jsem na PF v Praze, Olomouci i v Plzni a nejvic se mi libilo v posledne jmenovanem meste, kde vztah ucitel-student byl vztahem kolega-budouci kolega. Suskandu o uplatcich jsem zaslechla pouze v Praze.
    Situace v Plzni je pouze politicky vykonstruovana a stejne by to dopadlo i na jinych fakultach.
    Zdravim S.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.