DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

28. 11. 2010

Co je to letos s okurkami!?

Snad je to nezvykle teplým koncem listopadu, rozhodně si nevzpomínám, který rok by se tak pozdě po sklizni okurek urodilo tolik zpráv, které bývají zveřejňovány tradičně toliko v době, kdy dovolenými prořídlý a nedostatkem materialu sužovaný redakční personál novin vděčně publikuje cokoli, co mu přijde do rukou.

Tak příkladmo v Prvních zprávách objevili na obloze nebezpečné kondensační stopy; kdyby se udělovala Nobelova cena za pitomost, mají ji jistou.

V Kouřimi zase prý odkryli památník středu Evropy.

Ano, v tomto městě skutečně leží průsečík padesáté rovnoběžky a patnáctého poledníku (sám jsem tam byl, potvrzuji i fotografií). Z hlediska astronomie je ovšem toto místo naprosto bezvýznamné, protože volba nultého poledníku je zcela arbitrární, daná místem, kde v Greenwichi kdysi postavili hvězdárnu, a rovnoběžka vymezující přesně pět devítin vzdálenosti od rovníku k severnímu polu je rovněž fakticky nahodilá (mimochodem, proč pravý úhel dělíme právě na 90 úhlových stupňů, je dodnes nevyjasněno).

Inu, jako ti delfíni…

26. 11. 2010

Z deníku straníkova XXII

Můj milý deníčku!

Velké změny se dějí se Stranou pod novým vedením: Zatímco doposud jsme vydávali nemožně formulované tiskové zprávy i k těm sebeminuskulosnějším událostem, přičemž jejich dopad na veřejné mínění byl, přiznejme si, spíše omezený (resp. v historii Strany se dosud nestalo, že by některá z nich skončila jinde než v redakčním koši), teď jsme, vedeni novým předsedou, konečně vydali něco, co je vysoce aktuální a co má šarm, styl a švih.

Nu posuď sám, v plném znění (pravopisné chyby jsem, z úcty k údovi, který to sepsal, ponechal netknuty):
Městské sdružení Konzervativní strany v Praze 1 se připojuje k protestu proti koalici ODS a ČSSD v Praze. Přihlásili jsme se k petici na internetu, kterou organizuje sdružení Změňpolitiku.cz. Vadí nám chamtivost a drzost ODS a cesty které vedly k rozdělení Prahy do obvodů, které poškodilo v říjnových volbách nás a ostatní malé strany. Naskýtá se otázka o jaké zájmy v koalici vlastně jde a nakolik si může nárokovat důvěru občanů. Voliči by se měli více přiklonit k čistým malým stranám a důvěřovat nám.

My máme dost sil a prostředků odmítnout v politice nedemokratické a
extrémistické síly.

Podpořte nás!
MUDr. Jan Fořt,
předseda městského sdružení
Konzervativní strany
Praha 1
Uznej, deníčku, nad tímhle český žurnalista padne na onu část těla, o níž je mezi vzdělanci zvykem hovořit metaforicky (a které plebs říká jednoduše prdel). Otázka, co dát zítra na titulku, je vyřešena!

17. 11. 2010

Když dva dělají totéž

Bolístku ve svém projevu pofoukal všem nacionalisticky rozcitlivělým Čechům jejich president Václav Klaus, když vysvětlil, že násilí Čechů na Němcích bylo sice politováníhodné, ale nelze je vůbec srovnávat s jeho příčinou, násilím Němců na Češích.

Ovšem – přece byste si nemysleli, že život Němce a život Čecha má stejnou cenu!

Opět se stydím za svého presidenta; nejspíš to bude setrvalý, u příležitosti každého státního svátku nebo jiného významného dne se manifestující stav.

13. 11. 2010

Neskutečná drzost ministerstva zahraničí

Jako smutný vtip působí zpráva ČTK, podle níž české ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo barmskou vládu, aby po disidentce Do Aun Schan Su Ťij propustila i ostatní politické vězně a respektovala jejich práva. Česko také vyzvalo barmské úřady, aby respektovaly svobody sdružování a shromažďování a umožnily činnost politickým stranám, které se minulý týden nezúčastnily parlamentních voleb.

Ve světle procesů Dupová-Vondrák, Franek a spol., Vandas, Kotáb a další, stejně jako letošního rozpuštění Dělnické strany, si lze těžko představit pro takovou výzvu méně patřičného původce.

Že nemůžu srovnávat nesrovnatelné? Že zatímco barmská junta držela v detenci nevinné disidenty, tady jsou ve vazbě skuteční zločinci? Jasně: vždyť lepili nálepky, pořádali koncerty a chtěli uskutečnit pochod!

12. 11. 2010

Čtenost mých blogů

Na žádost některých čtenářů jsem se rozhodl odtajnit údaje o čtenosti svých blogů a encyklopedie Iuridictum.

Ta je dlouhodobě poměrně stabilní, a podle služby Google Analytics činí u Slepecké hole cca 300–400 unikátních přístupů denně, u Paragraphu (k mému úžasu) cca 500–600 přístupů denně a u Iuridicta cca 1000–1200 přístupů za den.

9. 11. 2010

Z deníku straníkova XXI

Milý stranický deníčku!

Tak jsme měli sněm. Nakonec, jak sis asi povšiml, jsem se rozhodl volbu nového předsedy neovlivňovat a svého kandidáta si ponechat in pectore.

Vítězem volby je dosavadní místopředseda. Jeho protikandidát, dotud kancléř, tajemník a sekretář – nevím přesně, co všechno, tak si některé funkce, prosím, případně škrtni – získal cenu útěchy, doživotní členství v Generální radě (ty jsi věděl, že máme Generální radu?). Nu, můj nápad s doživotností funkcí v naší Straně se tedy zjevně ujal…

Nenavštívil jsem sněm a nechal si záměrně ujít všechny ty plamenné projevy ohledně krásných zítřků Strany pod příslušným vedením, maje na to, kam Strana směřuje a do jaké hmoty se několik posledních let hrouží, dosti vyhraněný názor, o který se však s tebou, slušně vychovaným deníčkem, bohužel nemohu rozdělit.

Za problém stranického vedení bych označil téměř existenciální nesoulad mezi chtít a moci: ti, kteří něco umějí, nemají motivaci ve stranické politice se angažovat (což je v pořádku, skutečný gentleman přece nebude trávit svůj čas něčím tak nízkým jako je politika!), ti, kteří by se Straně věnovat chtěli, to zase neumějí, a tak jejich upřímně míněné úsilí končí v lepším případě bez efektu, v horším vede k takovým blamážím, jako byla naše poslední volební kampaň.

Víš, deníčku, skutečný stranický leader musí být něco jako kombinace Kalouska a Luxe: jde za vítězstvím jako buldok, zradí kohokoliv a spojí se třeba s čertem, jen když z takové koalice kouká o něco víc funkcí ve státní správě (a tedy i úplatků) pro spolustraníky. Skutečný leader musí vykazovat známky posedlosti politikou v klinickém stupni, a odstaven od funkce musí viditelně trpět tak, jako právě trpí Zeman nebo Paroubek.

Takové vůdce mezi sebou nemáme, většina z nás jsou spíš uhlazení gentlemeni střihu Mr Bankse z musikálu Mary Poppins než churchillovsky zatvrzelí bojovníci: zkus si, deníčku, představit, jak by to dopadlo, kdyby našeho předsedu (nového nebo starého) vyfotografovali s doutníkem!

A tak naše Strana bude pokračovat v klopotné cestě tam, kam doposud, o čemž mi bude potěšením podávat ti ve svých zápiscích příležitostné zprávy.

5. 11. 2010

Další ideodiversní centrála odhalena!

O objev se postaral Jan Kovanic alias Šaman, jinak komunista naruby do morku kostí, a jeho zdrojem je důvěryhodná agentura JPP neboli Jedna-Paní-Povídala. Kvalita informace je tedy pochybná, což nikterak nevadí, aby ji duše čisté a kritickým myšlením nezasažené jako Věra Tydlitátová nevydávaly bezmála za pravdu Boží.

A jaká že je to informace? Šaman zjistil, kdo financoval vítkovské žháře: byla to sudetoněmecká organisace Witikobund, tato, jak autor s půvabem upomínajícím na někdejší Rudé právo píše, nejreakčnější část sudetoněmeckých organisací, založená esesáky, gestapáky, henleinovci a nacisty.

Docela komická představa: osobně mám k Witikobundu, úctyhodnému sudetoněmeckému spolku, určité výhrady, ty jsou však směřovány výlučně vůči jeho nacionalismu, jenž je mi cizí. Představa, že by tito vážení pánové a dámy přispěli na něco tak obludného, jako je rasistický útok ve Vítkově, je skutečně jako z jiného světa. Což pochopitelně nevadí, aby se jí primitivní koryfejové, jak říkávají čeští emigranti, ideologie marxismu-kapitalismu, nezaštiťovali a nepoužívali ji k vyvolávání xenofobie, protiněmecké hysterie a pocitu strachu.

Balený vzduch

Vzpomínám si, že jsem před časem někde na internetu – už ani nevím, jestli na českém nebo zahraničním – viděl soutěž o to, kdo pošle do redakce vyfotografovanou nejnesmyslněji zabalenou zásilku. Škoda, že nepočkali, měl bych horkého kandidáta na titul…

Společnost TME Czech Republic s. r. o. mi poslala pět krystalů 13,56 MHz (o celkové hmotnosti 5,5 g), které nutně potřebuji k dokončení nového projektu s Arduinem, v krabici rozměrů, které ve mně vyvolaly důvodnou obavu, že kdybych si u nich objednal multimetr, dodají mi ho po železnici v samostatném kontejneru.