DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

26. 5. 2011

Články o historii na stránkách Sudetoněmeckého sdružení

Jistý útlum mé bloggerské aktivity v minulém týdnu byl způsoben tím, že jsem pracoval na redakci serie článků o historii, které tímto ctěným čtenářům svého blogu předkládám k betatestování.

Struktura menu není zdaleka finální, stejně jako grafické provedení našeho spolkového webu. Články samotné jsou naopak hotové, pouze mám v úmyslu doplnit do nich případné další ilustrační fotografie.

Českým chauvinistům přeji příjemné a osvěžující rozčilení!

Aktualisováno.
Otevřeli jsme i diskusní forum, prozatím v české jazykové mutaci. Uvidíme, zda jeho provozování bude únosné…

17 komentářů :

  1. Články o historii jsou velmi pěkné.

    OdpovědětVymazat
  2. Český chauvinista zdraví české proněmecké flagelanty! Český chauvinista si přečetli první článek o slavné historii německého Böhmerlandu, jehož vzestupu bránili po staletí jen popletení čeští chauvinisté, a nevychází z údivu.

    To jste napsal Vy osobně, pane Pecino?

    Pokud ano, gratuluji. Tvrdit, že většinu českých měst založili Němci, že husitství nemělo kromě náboženského také jistý národnostní rozměr a další spousty podobně "kontroverzních" tvrzení, na to je třeba hodně odvahy. Máte také úžasný výběr pramenů. Ale tak jak jste to celé pojal, to bylo zbytečně moc práce, osobně si myslím, že by stačil ten Frank, Heydrich a protektorátní středoškolský dějepis.

    OdpovědětVymazat
  3. Nepsal jsem to já, jde o dílo historické sekce našeho spolku. Ale přesto děkuji za uznání :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ano, nejstarsi dejepisne udalosti jsou prebrany z nemeckych ucebnic, z germanskych pramenu a kronik, je to historie, jak je vnimana na druhe strane hranic. Predmet k debate... Ale ti bozi bojovnici-husite opravdu byli vrazdici lupici..

    S odstupem casu je toto historicke pojednani velmi zajimave, protoze ukazuje a tim vysvetluje ruzne politicke pohnutky a ambice ceskych Nemcu. Ruzne priciny. Zvlaste mne zaujala situace v Sudetech po prvni svetove valce, pozemkova reforma a nasilny pokus asimilovat nemeckou mensinu. Toto jsou informace, ktere jsem jeste nikde necetla.
    Myslim ale, ze pravda je nekde uprostred. Prima asimilace mensin nefunguje, protoze ji musi napred predchazet integrace. Alespon to tak vidim v Americe, kde k asimilaci--absolutni prijmuti jine kultury -- dochazi vetsinou az v druhe generaci. Jelikoz nemecka kultura byla celkove vyssi urovne oproti ceske, asimilovat se ceskou bylo nelogicke. Snad se tenkrat mohli Cesi spokojit s kompromisem, pomalou nemeckou integraci, ne tvrdou asimilaci. Neprerozdelovat pudu a netlacit cesstvi na nemecke ethnikum.. Nevim, je tezke posuzovat minulost dnesnima ocima..byla to doba vseobecnych nacionalistickych vasni na obou stranach a pridanim xenofobniho prvku se pak dejiny posunuly do smrtelneho viru.

    OdpovědětVymazat
  5. Danielo, odhlédneme-li od praktické nemožnosti dosažení takového výsledku, nebylo vůbec potřebné Němce asimilovat: ve Švýcarsku žijí různé národnosti v rámci jednoho politického národa, aniž by se všichni stávali Němci, Francouzi nebo Rhetoromanci.

    OdpovědětVymazat
  6. Ve Švýcarsku se mluví německy, francoouzsky, italsky a rétorománsky. To je pro českého vlastenčíka něco úplně nepředstavitelného.

    OdpovědětVymazat
  7. No moc objektivní mi to nepřijde: Jsem zřejmě potomkem moravského rytířského rodu, v časech odboje byl jeden z nás mezi moravskými direktory a rady krále Fridricha.

    A musím říci, že kard. Dietrichštejn, když žádal o moravský inkolát, musel prokázat schopnost mluvit česky na moravském sněmu.

    Podobně byly i ve stavovské historii určité rozpory a trhliny česko-německé, dané napříkald větší příchylností německých obyvatel k luterskému vyznání, zatímco češi se dělily mezi (poluterštěný) novoutrakvismus a Jednotu. Ale občasné štěkání o češtině a němčině bylo víceméně přátelské a hlavní otázka byla náboženská a politická nikoli nacionální. Nicméně, nelze upřít, že v té době oba národy soupeřili v dobrém (kdo lepší školy, gramatiku, literaturu...) a v duchu křesťanské pomoci se podporovali.

    Bohužel Bílá hora, jakožto porážka hlavně náboženská měla daleko nedozírnější následky pro národ, než se zdálo (protireformace byla pochopitelně také česká, jaká jiná). Nicméně česky hovořící šlechta sevíce ztenčila než německá, a to z důvodu výměny šlechtyz ciziny, byť zdaleka nebyli všichni novousedlíci etnickými Němci, ale daleko více mluvili německy. Vedle toho žel katolicismus až do 2.VK byl latinský, čímž čeština ztratila další své místo (Boží slovo a bohoslužby v jazyce lidu). Díky ztrátě "stavovské demokracie" navíc byly otevřeny dveře centralizaci a tím germanizaci zemských úřadů. Proto na nás období Habsburské totality dopadlo hůře než na Němce se zahraničními vazbami.

    Od počátku romantického nacionalismu jsme se od počátečního škádlení přesunuli k tvrdému sporu, který trval až do konce R.U. (K hrůze Vídně.) Když byli Němci revolucionáři, tak my jsme zastávali mírný pokrok v mezích zákona (Palacký 1848). Němci nás za to proklínali, my se tvářili jako přemoudří. Odnesli jsme to všichni.

    Pod hrůzou maďarského vypjatého nacionalismu s jeho totalitními choutkami (radikální pomaďaršťování Sedmihradska, Horních Uher, odklon od latiny jako obecného obcovacího jazyka v Uhrách) nám již centrální vláda neustoupila. Škoda.

    Nějak Vám z článku vypadla tvrdá data, prokazatelná čtením schůzí Sněmů KČ. Například obstrukce Němců 1911 vedoucí až k rozpuštění Sněmu.

    R.U. byla škoda, ale do první sv. války už šlo v situaci kdy v Čechách slušně hořela studená občanská válka obou etnik. A nikdo nebyl holubicí.

    RČS měla slušnou naději na vyrovnání. Stačilo k Němcům přistupovat soustavně vstřícně a ztišit vášně. Ale slepé přehlížení Německa jako mocnosti koncem 20. let, jazykový služební zákon, malá snaha po soustavné a výslovné státní integraci - chybějící rétorika, ba naopak, velká záměrná imigrace Čechů, preferované menšinové školy, chybějící vize navrácení pozice zemského národa (Slováci i Rusíni jí měli) a nakonec krize se šílenými dopady v Sudetech (většími než v zemědělských okresech), jim popletly hlavy pro Hitlera.

    OdpovědětVymazat
  8. Leon Kreutzfeld27. května 2011 15:20

    Ty historicke clanky se pekne ctou a urcite obsahuji celou radu zajimavych i kontroverznich tvrzeni. Pohled z druhe strany a peclivost pri odhalovani mythu trochu pripomina Irvinga. Prectl jsem jen cast prvniho, ale prectu je vsechny.

    K tomu aby to mohlo byt predmetem odborne diskuse by to asi bylo treba trochu vic ozdrojovat a odhalit historickou sekci spolku. Aby bylo zrejme, koho je treba jako zavadovou osobu zdiskreditovat jeste predtim, nez odborna diskuse zapocne. Ja bych to schatzoval na pana Krystlika. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Oprávněný zájem veřejnosti chápu, vp Kreutzfeld, ale veřejnost zase musí pochopit, že budeme-li mít historickou sekci detašovánu na Pankráci, naši spolkovou činnost by to poněkud zkomplikovalo. Předseda může pracovat i z cely (viz Hitler, Lenin a další), ale historik potřebuje prameny.

    OdpovědětVymazat
  10. Leon Kreutzfeld27. května 2011 18:26

    "budeme-li mít historickou sekci detašovánu na Pankráci, naši spolkovou činnost by to poněkud zkomplikovalo"

    No Irving stravil v rakouskem vezeni spoustu casu ctenim a pokud muzeme verit urban legends, nasel dokonce ve vezenske knihovne sve vlastni knihy.

    Nevim ale jak to vypada na Pankraci, v dobe rozpoctovych skrtu a ekonomicke krize tam jiste budou mit jeste Marii Majerovou a Vaska Kane.

    Vas se vsak neco takoveho imho nemuze tykat vp Pecina, protoze Vy zadnou uzakonenou verzi historie nepopirate. Ve vasem pripade pripada v uvahu snad jedine vlastizrada ve spojeni s rozvracenim republiky a sabotaze.

    To se vsak bude soudnimu znalci tezko prokazovat, protoze Vy a Vasi udajni spolupachatele se dopoustite teto cinnosti ve prospech jineho clenskeho statu EU a NATO.

    OdpovědětVymazat
  11. Leon Kreutzfeld27. května 2011 20:15

    Tak jsem vazeni panove prerusil tu stredovekou kapitolu a precetl jsem si tu o protektoratu. Opet musim potvrdit ze se jedna o velice zajimave cteni, alternativni pohled na historii.

    Ja mam dejepis rad, rad si o nem ctu a taky jsem v zivote dost cestoval a v tech zemich si o jejich historii cetl. Muj nazor je, ze at uz se jedna o Sudety, Israel, USA, Zapadni Afriku a nebo treba Indii, ta officialni verse historie je vzdy a vsude poplatna tomu kdo ma zrovna moc. Historie neni veda ale forma propagandy.

    V kazdem pripade me bude zajimat zdali a kam se tato debata o historii vyvine. Tim nemyslim jen zde, ale v ceske spolecnosti, protoze to je asi cilem spolku.

    OdpovědětVymazat
  12. Tomáši, přiznaj se, Oni jsou jen taková mucholapka českých chauvinistů. Oni se k Vám ti flagelanti slétnou, a pak je po české chauvinistické revoluci bude snažší dostat na tu Pankrác...

    OdpovědětVymazat
  13. A ještě mě napadlo, že je obdivuhodné, že de iure neexistující spolek už měl svoji početnou "historickou sekci", která byla schopna velmi efektivně zareagovat na naganskou hokejovou hlášku sportovního komentátora (Petr Vichnar to byl, nemýlím-li se). Obávám se však, že on to s tím přepsáním dějin nemyslel až tak vážně, jako ta vaše "historická sekce".

    Jen tak pro zajímavost - jaké další sekce SDS už existují a na čem pracují?

    Ať žije nerozborné přátelství a budoucí jednota mezi Grossdeutsche Sudetenladn und Grossdeutsche Flagelantenland!

    OdpovědětVymazat
  14. Stane, byli jsme registrováni právní mocí rozsudku, tzn. 29. května 2011. Jen ministerstvo to popírá, takže momentálně nemáme spor o registraci, ale o existenci.

    Sekcí máme celou řadu, postupně je budeme na svých stránkách představovat.

    OdpovědětVymazat
  15. Oprava: 29. dubna 2011, samozřejmě!

    OdpovědětVymazat
  16. Poraďte blbcovi kde mohu najít zmiňované články o historii. chatnick@seznam.cz

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.