Důležité upozornění!

Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

Nemůže být lepší reklamy na válečný nacistický propagandistický film pojednávající o Praze, než fakt, že tento snímek do kin v Protektorátu vůbec nešel a ze Sudet, kde se zhruba polovina jeho děje odehrává, byl – údajně na přímluvu samotného Henleina – urychleně stažen. Die Goldene Stadt (1942) režiséra Veita Harlana je filmovým dílem, které, minimálně pro svou bizarnost, zaslouží pozornost i dnes, sedmdesát let po svém vzniku.


Nejprve k sujetu Zlatého města:

Hlavní hrdinkou je Anna Jobst (Anuschka), dívka ze smíšeného česko-německého manželství, jejíž česká matka tragicky zahynula na blatech, když děvčeti byly čtyři roky. Její otec, bohatý statkář z Krumlovska, starosta obce a vzor německých ctností, jí poskytl láskyplnou, leč přísnou výchovu, střeže Anuschku před nástrahami světa, přesně v souladu s nacistickou doktrinou Blut und Boden, jejíž měl být film ilustrací.

Dívka sní o Praze, zlatém městě, odkud pocházela její matka a kam ji otec dosud nikdy nevzal. Její touhu spatřit město posílí návštěva německého technika, inženýra Christiana Leitweina. Jeho úkolem je realisovat projekt vysušení blat, avšak to nakonec paličatý statkář Jobst odmítá a když zjistí, že se geodet a Anuschka sblížili, propouští jej bryskně ze svých služeb (ukázka). Pro dceru počítá s jiným nápadníkem, Tomášem, Čechem zaměstnaným na statku.

Poměry na Jobstově usedlosti jsou rurálně idylické: lidé jsou zbožní, dělní a ve volném čase se věnují ušlechtilé zábavě, např. závodění na koních (ukázka). Ne všichni statkářovi zaměstnanci jsou však prosti proradnosti a falše, a tak se stane, že Maruška, jeho hospodyně a další Češka, chtíc se vetřít do Jobstovy přízně, intrikou posílí v Anně touhu spatřit vytoužené velkoměsto, a tak naivní děvče v době, kdy otce přiměly pracovní povinnosti na několik dnů statek opustit, sedá na vlak a odjíždí do Prahy. Tam má tetu, matčinu sestru a prototyp zkaženého, zlého a hamižného městského člověka (ukázka).

Anuschka je krásou Prahy ohromena. Ing. Leitwein ji doprovází do Národního divadla (ukázka) a Toni, její bratranec, o němž byla řeč v minulé ukázce, ji bere na prohlídku města (ukázka).

Anna není ale jen mladá a krásná, ale potenciálně i velmi bohatá dědička rodové usedlosti. Marně se jí čestný Leitwein snaží vysvětlit, že krása velkoměsta je jen pozlátko (ukázka), Anuschka nedbá a tak se stane, že ji proradný Toni svede a záhy přivede do jiného stavu. Kalkulace však vypočítavému Čechu nevychází, Jobst se rozhodne odkázat většinu majetku hospodyni Marušce, již hodlá pojmout za ženu (ukázka), a Anuschce ponechává jen minimální zákonný díl. Tím přestává být Anna pro své pražské příbuzné zajímavá, ti o ni přestávají dbát a Toni si hledí najít lepší partii. Dívka, zrazena a s outěžkem, se tedy pokorně vrací domů do rodných Sudet.

Otec, který právě slaví zásnuby s Maruškou, ji však nepřijme (ukázka) a Anuschka, pronásledována výčitkami, končí svůj život stejně jako kdysi její matka v bažině (ukázka). Zdrcený otec jí odpouští, Marušku zavrhuje a svůj statek, jenž je nyní bez dědice, přenechává Tomášovi.

Die Goldene Stadt, teprve druhý německý hraný film, který byl natočen v barvě, zaznamenal obrovský divácký úspěch. Příběh byl sice nesnesitelně sentimentální, ale melodramata se v té době těšila oblibě – a soudě dle úspěchu některých současných telenovel, za 70 let se zas tak mnoho na vkusu středoevropského publika (nebo minimálně jeho ženské části) nezměnilo.

Herecké výkony jsou proměnné úrovně: vesměs dobří jsou rakouští herci, kteří ztvárňují záporné postavy Čechů, dívat se většinou dá i na Kristinu Söderbaum v hlavní roli (přehrávání bylo v té době normální formou filmového projevu), slabší jsou pouze kladné německé postavy, otec Jobst a inženýr Leitwein.

Poněkud nesnesitelná je hudba, omezující se téměř výhradně na motivy ze Smetanovy Vltavy, zahrané navíc způsobem, který vyvolává bezděčnou otázku, zda orchestr obdržel partituru přímo v nahrávacím studiu anebo ji měl k disposici už o den dříve.

Odhlédneme-li od jisté pikanterie námětu pro českého diváka (jemuž byl film, jak zmíněno výše, během války odepřen), nejzajímavějším se dnes jeví jeho scenář. Ten používá jako svou předlohu divadelní hru rakouského autora – mimochodem nacisty pronásledovaného homosexuála – Richarda Billingera Der Gigant, avšak pro účely ilustrace doktriny Blut und Boden jej podstatně modifikuje. K dalším změnám došlo údajně na zásah samotného Goebbelse: protože v původní versi scenáře umírá na konci nikoli dcera, nýbrž otec, stalo by se dědicem statku Anuschčino nemanželské dítě, zplozené s podřadným Slovanem. Závěr byl proto pozměněn tak, že potrestána smrtí za opuštění domova je dcera a její rasově pochybné (resp. ze tří čtvrtin české) dítě se nikdy nenarodí.

Výsledek je na jednu stranu děsivý, na druhou směšný: v Billingerově hře pochází Prahou svedená dívka z Hané a národnostní otázce se v ní nevěnuje pozornost, důležitý je motiv čistého a ryzího venkovanství v kontrastu se zkaženým velkoměstem. Naroubovat na toto schema, odrážející katholický ideál patriarchální společnosti druhé poloviny 19. století (řekněme, takové Maryši naruby), ethnický stereotyp, se ukázalo poněkud kontraproduktivním: divák tápe v nejistotě, protože neví, zda jsou Anuschčini pražští příbuzní tak špatní proto, že žijí ve velkoměstě, anebo proto, že jsou to Češi, a nevyšel ani Goebbelsův záměr, neboť statek nakonec připadá Čechu Tomášovi. A podobně Leitwein: žije v Praze, takže by měl být zkažený a zlý, ale je Němec, a proto musí být ušlechtilý – co si s takovým dilematem má scenárista počít?

Přiznám se, že jsem se nad filmem výborně bavil, obíraje se podobnými (a místy i perversnějšími) úvahami, a doporučuji jej všem čtenářům ke zhlédnutí.

Komentáře   

0 # Starý pán 2012-08-23 08:08
Vida, to je zvláštní. TP píše "bryskní", správně je to taky "bryskní", ale skoro všichni píšou "briskní".
Trochu mi to připomíná tu záležitost s Otakarem II., kterou nedávno vyzdvihl gogo s Petersem.
0 # Tomáš Pecina 2012-08-23 10:22
"Bryskní" je velmi specifický příklad. V originále máme brusque a protože nevidím důvod převádět -u- na -i-, píšu "bryskní", i když to působí nevzdělaně.
0 # Starý pán 2012-08-23 12:54
Já vím. A vůbec to nepůsobí nevzdělaně. Vždyť je to správně. Naopak právě nechápu, proč to výrazná většina populace píše špatně (nejen na novinky.cz)
0 # Tomáš Pecina 2012-08-23 16:20
Nemají vás v Googlu rádi, Starý pane: další spam.

Tipoval bych, že jste jste si koupil čtečku e-knih a na ní přeskakujete Google Ads, což čtečka poznala a oznámila výrobci, takže teď jste na černé listině!
0 # Starý pán 2012-08-23 21:18
No čekal bych, že když u nich mám blog, že mě mít rádi budou.... ale třeba je to tím, že mám nízkou návštěvnost. Tomu druhému odstavci moc nerozumím, ale fakt je, že čtečku jsem si koupil, asi před rokem. Jmenuje se PocketBook, ale nikam s ní neskáču. Jestli něco někdo oznámil, to nevím. Ale to neva, já se spíš bál, jestli nepíšu nevhodně, i když si myslím, že píšu vhodně.
0 # Leon Kreutzfeld 2012-08-25 09:39
Google pry integroval do postovani kommentu algorithm na analysu mrizek vynorovani. Pak se muze stat, ze jim ten kommentar vyhodnotil jako zavadovy. Ale nebojej se vp. Stary pan, zatim to funguje podobne jako Google Translator a vymazani kommentu nema trestne-pravni ucinnost.
0 # gogo 2012-08-23 09:54
Snad jsem nedovtipný, ale unikl mi důvod zákazu promítání filmu.
0 # Tomáš Pecina 2012-08-23 13:25
Protektorátní publikum by se výborně pobavilo, ale zda by se dostavily i předvídané ideologické účinky, to tedy nevím.

Tohle mají společné všechny ideologie: nesnesou se s realitou. Viz nejnověji Tydlitátová a její vynechání části modlitby Pussy Riot.
0 # Starý pán 2012-08-23 10:12
Možná jsem já ještě nedovtipnější, ale v čem byl můj komentář závadný?
0 # Tomáš Pecina 2012-08-23 10:17
To by vám řekli jedině u Googlu, který opět přeprogramoval spamový filtr a poslal do spamu sedm nových komentářů, včetně toho vašeho.
0 # Anonymní 2012-08-23 17:53
Něco ohlasů dalších divaků který ten film viděli

www.csfd.cz/film/195533-zlate-mesto/

Dale Cooper
0 # Anonymní 2012-08-23 19:42
0 # Tomáš Pecina 2012-08-23 19:55
Ne, tento.
0 # Tomáš Pecina 2012-08-26 12:53
Češi byli považování za Arijce (deutschblütig), Danielo. Nacistická rasová theorie arijství je pomýlená systémově (vychází mj. z dobových později vyvrácených představ o stěhování národů), ale různé "zaručeně pravdivé" zvěsti o tom, jak někdo nesměl studovat střední školu, protože byl "nedostatečný dlouholebec" (a là Vlak dětství a naděje), jsou směšné.

Jinak souhlasím, že film je pathetický a trapný, ale když si pustíte např. něco od režisera Slavínského, uvidíte, že to v té době nebylo nic nenormálního.
0 # Daniela 2012-08-26 01:24
Film je samozrejme patheticky skvar, zabudovane prototypy a klise z 19. stoleti, tentokrate zasazene do doby protektoratu, dilo, ktere dnes asi malokoho oslovi..Die Goldene Stadt, nehlede na propagandu, byl uz i tenkrat zaostaly produkt, jen technika, barevny Agfacolor, byla moderni.
Stejneho roku byl natocen film Casablanca, sice cernobily, ale nadherny visualne i svou citovou skalou a ten dojima k slzam i po opetovnem sledovani.
Nestastna laska a tragicke nasledky byly a stale jsou vdecne tema, to je universalni fenomen.
Taky mi pripada, ze autori s gustem sve hrdinky utapeji.
S tim uz asi zacal Shakespeare, zoufala Ophelie se utopila a ty venecky Anuschky a melodramaticky sebevrazedny proslov mi Ophelii nejak pripomnely. (Ophelie byla asi taky zbouchnuta.)
Mnoho filmu konci tragickym utonutim nestastne zamilovane zeny.
Komuniste to taky z casti prebrali. Postava Jiriny Svorcove, ve zmatenem dusevnim rozpolozeni, se utopila v sumavske bazine o par let pozdeji.
(Velkostatkar Jobst nemel cas baziny vysusit, byl odsunut.)

Jinak do nacistikeho vzoru postava zneuzite Anuschky nezapada v tom, ze se jako tehotna, nevdana a zostuzena sebeznici---to nepasuje. I kdyz byla oplodnena podradnym Slovanem, tak rozmnozovaci model Lebensborn byl prece zalozen na svobodnych matkach, ktere osemenovali nacisticti bejkove... A vsadim se, ze vsichni nebyli cisti Arijci...
0 # Daniela 2012-08-26 22:14
Technicka poznamka:
Jelikoz prvni prispevek reagoval na "okomentovat" a brzy zmizel, okopirovanou druhou versi jsem znova postovala pod "Odpovedet"... Prosim administratora, aby vymazal prvni versi prispevku.:-)


K cistote arijske krve.
Posledni dobou se neonaciste ukajeji myslenkou, ze oni, zrovna ONI, (po vyzebrani arijskeho pasu) by byli prohlaseni za Arijce a stali se rovnocennym Nemcum.
Toto zrejme pochazi z nejakych nacionalistickych studii pred aktualnim cinem, zabranim Ceskoslovenska. V praxi to vypadalo pozdeji jinak. Za protektoratu existovala prisna selekce, kterou by absolvovalo jen malo Cechu. (Cesi jsou, jak vime, vzhledem ke stredni poloze a geografii, velmi smiseny narod.). Pozoruji li nektere nacky, tak by to byli jistojiste oni, co by byli v prvni rade zasazeni rasovou hygienou.

S urcitosti vim, ze za protektoratu jeden prazsky ucitel hudby, ktery ucil nemecka devcata hre na klavir a zpevu, - vypadal velice arijsky, mluvil nemecky bez prizvuku - musel presto ziskat a prinest dukaz, ze nema v sobe zidovskou nebo jinou podradnou krev. Jeho prarodice vsak meli v rodokmenu zavadnou osobu a tak se trochu pomohlo s cistotou krve a dokumenty se "upravily". Ucitel pak dostal arijsky prukaz. Voila ! Cistokrevny Arijec na svete ! Tenkrat se take rozlisovalo mezi pojmem Tscheche a Boehme, (Boehme byl vic tolerovan), takze Boehme mohl prinest rodokmen sahajici jen k praprarodicum, kdezto Tscheche musel predlozit nekolik nezavadnych generaci, krestnich listu a ani pak prukaz nemusel dostat..
V oblasti manuelnich a podradnych posicich, pohostinstvi, tam se arijsky prukaz nevyzadoval, tam pracoval cesky otrocky plebs.
Take mi bylo receno, ze hezke Cesky byly vyjimkou, ty dostaly arijskou prukazku snadneji. Nevim. Zas tak stara nejsem..


Stale si myslim, ze film Zlate mesto byl neomluvitelny krap propagujici zpatecnictvi pod vlajkou tradice. (Ackoliv, Anuschka, selka, by se jiste libila panu L.Batorovi.)..Ze je vice takovych suntu, to neznamena, ze na druhe strane neexistovaly hodnotnejsi dila. Filmy z prvni republiky, treba s Oldrichem Novym, maji 'imho' vyssi uroven. Uz i ta Leni Riefenstahl mela daleko lepsi profesionalni vysledky.
V dirndlu na predstaveni do Narodniho divadla ? Podle fatasmorgie Fuhrera asi ano. To ale nebyla realita. Ceska i nemecka verejnost v Praze se oblekala s modernim vkusem, mnohdy lepe nez dnes....
0 # Tomáš Pecina 2012-08-26 23:17
Opět žvaníte, Danielo. "Arijský pas" (Ahnenpaß) se oficiálně nevyžadoval nikde. Platily Norimberské zákony, které omezovaly Židům (nikoli Čechům!) přístup k některým profesím, ale pro Čechy žádná taková omezení (v Protektorátu) neexistovala. I když rasová theorie byla založená na nesmyslných premisách, už tehdy věděli, že mezi Čechy a Němci, zejména některých kmenů, nelze žádné rasové rozdíly najít, resp. že Češi jsou "arijštější" než tito Němci; to se potvrdilo i později, po objevu haplotypů a haploskupin.

Anuschka přijela do Prahy v dirndlu, ale Toni jí koupil nové (normální) šaty, za což ji poté Leitwein kritisoval, stejně jako za to, že použila rtěnku. Blut und Boden v praxi. Je to další rozkošná scénka, uploadoval jsem ji pro vás (tady je).
0 # Daniela 2012-08-27 03:49
Pekne dekuji za 10.ukazku ze Zlate Prahy, pane Pecino.
Mam pocit, ze vam Anuschka prirostla k srdci. Pan buh vam zehnej.:-)
Ano, byl to Ahnenpass, ktery oficielne vyzadovan nebyl. Ale Cech, uchazejice se o pracovni misto, tedy i ten pan ucitel, co chtel ucit v nemecke divci skole, musel radny Ahnenpass rediteli skoly predlozit. Bylo to hlavne proto, aby Cech, pracuijici s Nemci, nemel v sobe zidovskou krev. Proto ta tvrda selekce a Ariennachweis. Spravne predky museli mit pravnici, doktori, zamestnanci statni spravy. Tak to opravdu chodilo v Praze 7, - verte neverte -, zacatkem ctyricatych let.
Zadne krevni odbery na testy se nekonaly, soudilo se z dokumentu a mnoho Cechu melo slovansko-ruske, zidovske a i cikanske predky. To pak nebyli cisti Arijci. Ti pak mohli zazadat o Deutschblütigkeitserklärung, vyjimku, a ponizene skemrat o arijstvi. Mene zasazeni Mischlingove, po uplatcich, arijstvi casto skutecne dostali.
Tim chci rici, ze praktikovane arijstvi nebylo pro Cechy samozrejmosti, naciste Cechy rozdelovali jako psy podle pedigree a snahy.. S tim nic nenadelate.
Vsimnete si, ze vzdy pisi naciste. Ja uz jsem si totiz oddelila nacky od Nemcu davno.....

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)