DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

16. 3. 2016

Mistr národního podřepu

Při hodnocení dvojice Svěrák-Smoljak jsem chválu vyplýtval na druze jmenovaného, a v předem beznadějném pokusu čelit nadcházející vlně oslavných tirád k osmdesátinám Zdeňka Svěráka mi nezbude než hanět. Nelze arci jinak.

Tedy především, Svěrák jako herec je instantně zapomenutelný: za celou svou karieru nezahrál jedinou postavu, která by vybočila nad rámec genrové figurky, navíc presentované toporně až školometsky. Tento list můžeme obrátit bez risika, že bychom se o něco cenného připravili.

Svěrák-scenarista byl vždy výraznější a viditelnější, a jeho rukopis je na každém filmu, na němž se podílel, zdaleka rozpoznatelný. Ať chceme nebo ne, filmy, na nichž s Ladislavem Smoljakem autorsky participoval, vyčnívaly a tak jako jejich největší společné dílo, postava Járy Cimrmana, odmítaly podřídit se průměrnosti svého okolí. Asi nejlepší komedie, ke které scenář S+S napsali, Jáchyme, hoď ho do stroje (1974), je toho příkladem: hlášky z ní jako Jen ať si pindá, na to my jsme zvyklí, Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš, Politováníhodné nedopatření, k jakému dochází maximálně jednou za deset let, případně Zřejmě slušnej oddíl a Nebudem se pouštět do žádnejch větších akcí se staly běžnými idiomy, kterými se my Češi mezi sebou domlouváme a okamžitě je nám jasné, co se jimi rozumí, a podobně je tomu s další komedií těchto autorů, Marečku, podejte mi pero (1976): nebo snad někdo neví, že Hliník se odstěhoval do Humpolce nebo že i skladník ve šroubárně může si přečísti Vergilia v originále?

Problémem Svěráka vždy bylo, že jeho humoru scházel transcendentální rozměr, bylo to dobře odvedené humoristické řemeslo – a dost. Svěrák bavil, těšil, chlácholil, ale přitom neříkal nic důležitého, a podobně jako jeho nejslavnější postava, violoncellista Louka z filmu Kolja (1996), si toho byl vědom a nesnažil se za své kompromisy nijak zvlášť omlouvat, tak jako se Svěrák nesnažil omlouvat ani své dlouholeté členství v komunistické straně, kterým se, arci s nevelkým úspěchem, snažil získat pro své divadlo přízeň tehdejší moci. V čemž má blízko k Janu Werichovi, který v oblasti morálky stejně jako Svěrák tak dlouho směňoval, až směnil. A, dlužno dodat, tak jako Werichovou páteří byl Voskovec, tou Svěrákovou byl pravděpodobně Smoljak.

Což ovšem neznamená, že by si Svěrák nebyl této skutečnosti sám vědom. Thema kompromisu, přikrčení se, je jeho životním thematem – a traumatem.

Vzpomínám si, že v r. 1996, když šel Kolja do kin, přesvědčil mě známý, abychom se na něj šli podívat. On, o nějakých 12 let mladší než já, komunismem téměř nepoznamenaný, byl z filmu nadšen, mně se nelíbil. Nedokázal jsem se ztotožnit s hlavní postavou, která komunistický režim nenávidí, ale zároveň je pro zlepšení svého postavení v něm ochotna obětovat své zásady. Příběh o polidštění sobeckého Čecha Louky prostřednictvím ruského chlapce mi připadal nevěrohodný, kitschovitý, ušitý na míru vnímání západního publika, které mělo o komunismu zjednodušené až zkarikované představy. A ještě nesympathičtější mi byl Svěrákův učitel z filmu Vratné lahve (2006), postava předem vykalkulovaná, plochá a schematická, stejně nepřesvědčivě napsaná i zahraná.

Je-li Svěrák medii obletován a vynášen na piedestal způsobem takřka až kultovním, svědčí to o čemsi podstatném, co není v české národní psýché v pořádku a s čím se národ prostřednictvím jeho díla pokouší vyrovnat. V tom má blízko k Jiřímu Menzelovi, který do podobné vlídné národně-therapeutické podoby přetvořil dílo Bohumila Hrabala. Je to vyznání Čecha, který, pokud jde o věci veřejné, nikdy nedospěl a který se buď upíná k prožitku okamžiku, bezstarostného tady a teď [u Svěráka Vesničko má středisková (1985), u Menzela Slavnosti sněženek (1983) a zejména Postřižiny (1980)], nebo své trauma z odpovědnosti řeší řízeným selháním (jen trochu se přikrčíme, ale pak se zase narovnáme).

Charakteristickým korolárem budiž, že když se Svěrák pokusil napsat scenář oslavující ty, kteří se nesehnuli a dějinnou odpovědnost přijali, ve filmu Tmavomodrý svět (2001), zjistil, že to neumí, protože takovému jednání prostě nerozumí. Čech přece nebojuje, nebrání se, jen čeká, kdy zase bude líp.

Svěrákovo dílo svého autora bezpochyby přežije, byť v podobném smyslu, jako přežilo svého autora dílo Vlasty Buriana: jako dílo zručného, a leckdy geniálního, leč poněkud plytkého řemeslníka humoru.

52 komentářů :

  1. Konečně se někdo odvážil zkritizovat národní téměř modlu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Osobně se mi Sverákův humor nikdy nelíbil a jeho "Tmavomodrý svět" je až neskutečná blbost.

      Vymazat
  2. Jak konečně! Přečtěte si esej Marie Gromové:Fantazie nebo ideologie? České pohádkové filmy 70. a 80. let (kde se odhaluje propagandistický náboj filmu ,,Ať žijí duchové" nebo esej Michaly Petránkové: Normalizační abnormalita, ve kterém se zaobírá dalšími filmy shora uvedeného velikána. Všechny tyto eseje naleznete ve sborníku: Tesilová kavalérie : popkulturní obrazy normalizace / vybrali a uspořádali Petr A. Bílek a Blanka Činátlová

    OdpovědětVymazat
  3. Leon Kreutzfeld17. března 2016 10:05

    Zajimavy clanek. Vetsina polistopadove Sverakovy tvorby bylo dobre udelane remeslo humoru. Ta predlistopadova byla jeste lepsi. Kolja byl kitschovity stereotypni vyvar z Kundery. Jeho cilovou skupinou ale byl zahranicni divak a filmova akademie co udeluje Oskara, a zadany cil splnil na vybornou.

    Presto si vsak myslim, ze casti Sverakovy tvorby jsou transcendentni. Postava Jary Cimrmana je svedectvi o malosti ceske identity a touze po emancipaci a da se imho aplikovat i na radu jinych statu ci zivotnich situaci. Zcasti podobne fungoval pozdeji treba Forrest Gump. S koreny v haskovske tradici je Cimrman delan s humorem, ktery je kolikrat jedinou zbrani v boji proti silnejsimu protivnikovi, nechce-li odbojar zhynouti slavnou smrti.

    Na to navazuje i methoda “rizeneho selhani”. To je imho velmi vystizny termin.To neni realita pouze sverakovskych 70.-80. let, nybrz stala realita znacne casti obyvatel tzv. “svobodneho” zapadniho sveta. Rozdil neni v prinzipu, nybrz v mire. Ti zapadni hrdinove jsou pouze vyrobky mythotvorne machinerie vitezu predchozich valek. Nicmene zapad je plny malych lidi, co musi kazdy den ohybat hrbet i vlastni nazory, aby mohli platit sve hypotheky a spotrebitelske uvery. Rizene selhalni jako strategie preziti vetsiny zapadni spolecnosti je thema, ktere stale ceka globalni rozpracovani a Sverak je imho velmi dobry zacatek. On sam to napsat nemuze, protoze jeho zivotni zkusenosti je byt zapadem osvobozen, nikoliv zotrocen.

    Kdyby Sverak pracoval jako pravnik v pojistovne jako Kafka tak by po nem mozna zbylo spousta zbytecnych papiru a par vynikajicich transcendetntalnich del. Jelikoz se ale psanim zivil, tak zbyde dost zabavnych plytkych pribehu a par imho vynikajicich themat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak socialistický a levicový, ba téměř marxistický pohled bych od vás nečekal, vp. Kreutzfeld!

      Možná se stýkám s příliš malým počtem lidí na Západě, kteří se cítí zotročeni, a naopak s příliš mnoha, kteří se s liberální demokracií identifikují a cítí za svou zemi odpovědnost. Což byl ostatně i případ Čechů v r. 1938: zlomilo se to až později, v důsledku tří po sobě následujících kapitulací (1938, 1948. 1968). Na ty jsou Svěrákovy filmy, zejména ty horší, ne např. Rozpuštěný a vypuštěný, lékem a náplastí.

      Vymazat
    2. Leon Kreutzfeld18. března 2016 14:25

      Deleni sveta na zly Vychod a hodny Zapad je studenovalecnicke videni sveta vp. Pecina. I ja uznavam liberalni demokracii a demokraticky kapitalism jako nejschudnejsi methody organisace materialniho sveta plneho hrisniku. Zaroven jsem si zaroven bolestive vedom jejich nedokonalosti. Zapad dnes prochazi existencialni krisi.

      Realne prijmy klesaji, dluhy rostou, prace je stale zastaralejsi zpusob obzivy, ale paradigma distribuce spolecenskeho produktu se zatim nezmenilo. Manufakturace spolecenskeho konsensu se zadrhava, tradicnim politickym stranam nikdo neveri, lide ztraceji duveru, ze jejich pocit zodpovednosti za svou zemi lze smysluplne vyuzit, a o slovo se stale casteji hlasi extremiste.

      V takove situaci rozhodne nevidim jako reseni druhy pokus pro socialism nebo marxism. Myslim vsak, ze je vsude na Zapade plno prilezitosti pro “rizene selhani” a to je imho zakladni strategii preziti pro vetsinu zapadni spolecnosti.

      Urcite to uz nekde asi zkoumali jini authori, ale z tech co znam to prave Sverak rozvedl jako koncept nejvice. Tam mu imho patri vetsi kredit nez jen jako sikovnemu remeslniku komercnich komedii ktere obrusovaly hrube hrany predchoziho regime.

      Vymazat
    3. Pane Kreutzfeld, Západ podle Vás prochází krizí. Souhlasím, ale bylo to někdy jinak?

      Vymazat
    4. Toto není otázka dělení Východ-Západ, vp. Kreutzfeld, naopak mnohé země, které patřily do sovětského bloku, notabilně Polsko a Maďarsko, tento problém nikdy nemusely řešit. Naopak Svěrák má blízko k italské a francouzské kinematografii, tam je dilema "malého člověka" čelícímu totalitní zvůli zpracována důkladně (pars pro toto: Amarcord nebo La grande vadrouille).

      Vymazat
    5. Páně Kreutzfeldův "marxismus" je zde hezky vysvětlen. Konservativní pohled na svěd je dnes blíže tomu starému marxismu, než (neo)progresivismu (t.č. bohužel dominantnímu).

      Ty filmy jsou pohádky, výborné pohádky. Svěrákův pohled na svět mi je odporný, ale jeho pohádky mám rád.

      Grossman byl také páteří Šimka? Zaplať Bůh za Šimka! Více Šimků, Svěráků, Werichů… Moc mi v současné době chybí a vůbec nemusí být dokonalí, ale aspoň nějací.

      Q.

      Vymazat
    6. Od umělce bych nepožadoval, aby byl morální autoritou, to je hluboce orientální představa; stačilo by mi, kdyby nebyl kurva. A od toho právě odradil Voskovec Wericha a presumuji, že i Smoljak Svěráka. Šimek a Grossmann do této kategorie možná patří rovněž, ale přiznám se, že neznám podrobnosti o Šimkově chování za normalisace: komunisty tam byl dosazen Josef Dvořák, kterého taky po právu Suchý následně vyhodil.

      Pokud se domníváte, že marxismus má blízko k paleokonservativismu, ubezpečuji vás, že se mýlíte: tyto politické směry usilují o pravý opak.

      Vymazat
    7. To je tím, že 'blízko' je zde relativní pojem. Politické centrum (=ideologie západní společnosti) se časem posouvá stále více do leva.

      Tedy marxismus(z počátku 20.století) je méně vlevo než současná levice - tudíž z tohoto pohledu je vskutku blíže staré 'pravici'.

      Vymazat
    8. Jenže stále má opačné cíle: zničit řád, který chce konservativismus naopak zachovat, případně obnovit.

      Vymazat
    9. Kdyby to bylo takto prosté a šlo o prostou binární dichotomii řád/neřád, nebylo by nutné rozlišovat různé druhy konvervativismů(paleo,-,neo...) a centrum byl se nemohlo nijak posouvat.

      Takto se spíš zdá, že jde o otázku míry zachování toho 'starého řádu'. Tzn. těch bodů více než dva, tak se centrum dá volit libovolně a dá se říkat, že dva z nich mají k sobě blíže než jiné dva - např. že starý marxismus chce přeci jenom zachovat starý řád více, než moderní marxismus atd.

      Vymazat
    10. Anonymní 21. března 2016 4:12 & Anonymní 21. března 2016 13:53 mi mluví z duše! Ano, tak jsem to myslel.

      Osobně jsem z toho docela nešťastný, protože jsem si představoval, že se po bolševismu vrátíme ke konsevatismu (tedy "paleo", nikoli marxistickému "neo"). Samozřejmě to byla má naivní neznalost, těm, co věděli, to muselo být jasné už tehdy.

      Q.

      Vymazat
  4. Zdeněk Troška se směje: Než by dali Českého lva mě, raději ho zrušili!
    http://www.vipstory.cz/1471-zdenek-troska-se-smeje-nez-by-dali-ceskeho-lva-me-radeji-ho-zrusili.html

    http://www.super.cz/236691-neskutecny-trapas-zdenku-troskovi-odmitli-dat-lva-radsi-zrusili-kategorii-kterou-by-s-prehledem-vyhral.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, kampaň proti Troškovi je až směšná. Přitom není to on, kdo produkuje nejhorší odpad.

      Pro mne osobně asi nejodpornější věc byla "Musíme si pomáhat". Ze scénáře se sypou drtiny, místy člověk neví, jestli to autor ještě myslí vážně, nebo v pozadí už připravený divácký smích jako s sitcomech. Nejšílenější je ideologická vypočítanost toho "díla". Předpisový kolaborant, partyzán hodiny dvanácté a samozřejmě ano, už ho divím, jeden zachráněný žid, který při té příležitost jako protislužbu oplodní ženu hlavního hrdiny:) A hlavní hrdina zachrání expřítele kolaboranta, kterého se před pár dny ještě bál tím, že ohrozí život své ženy i jejího dítěte. Toto "dílo" zařazuji někam mezi "Hořící sníh", "Sokolovo" a "Ženu za pultem":)

      Než takový škvár, vydávaný za "umění", to raději tři Kameňáky:) Alespoň se člověk zasměje hloupým vtipům, oc slyšel už tisíckrát.

      Vymazat
    2. S tímto hodnocením nesouhlasím, židovský továrník je tam jen nástroj potřebný pro pointu. Film je to arci extremně nepovedený, ovšem především z důvodu, že je neudržitelná jeho základní these. Kdyby byl stejným způsobem pojat Kolja, vyšel by Louka nikoli jako rozporná postava, která nakonec proti své vůli přece jen našla v životě authentičnost, ale jako vzor správného chování.

      U "pokleslých" filmů typu Kameňák jsem rovněž opatrný, i labichovská fraška se dá natočit snesitelně (Drahé tety a já) a mnou zmiňovaný Jáchym je ve své podstatě infantilní sitcom, ovšem s geniálními gagy a hláškami.

      Vymazat
    3. S tím židovským továrníkem naprosto nesouhlasím, nebyl pro příběh potřebný, mohl tam být kdokoli pronásledovaný. Jeho přítomnost byl ten nejpokleslejší a nejubožejší kalkul. Filmovou cenu, jako např. Oskara nejsnadněji získáte, když máte ve filmu holocaust nebo alespoň jeho kousek:)

      Srovnávat "Drahé tety" s Kameňákem opravdu nejde, jsou jiná liga. Ale řekněte mi, kolika polistopadovým filmům opravdu věříte jejich příběh? Mě většina z toho připadá, jako křepčení snaživých ochotníků, náhodně nasnímané amatérskou videokamerou. Jen takový symbol: Tatiana Vilhelmová ve (skoro)komedii Díra u Hanušovic kydá hnůj. Tu scénku jsme si pouštěl snad 20x a válel jsem se smíchy. Ona je prostě levá až to bolí, ani žádný těžce tělesně postižený vesničan nemůže být takhle gramlavej:) K tomu ještě parodie na místní nářečí a výsledek je něco, může prodat snad jen na rodném Žiškově:)

      BTW, celý ten film je superškvár.

      Vymazat
    4. Kromě židovského továrníka tam mohl být leda tak Fučík nebo Krajina: těch skrývaných zase tolik nebylo.

      Z polistopadových filmů věřím příběh např. Sekalovi, Kawasakiho růži, Krvi zmizelého, Pusinkám a Signálu. Celkově ale nové české filmy moc nesleduji, zdají se mi daleko horší než ty ze 60. let.

      Vymazat
    5. "Oskara nejsnadněji získáte, když máte ve filmu holocaust nebo alespoň jeho kousek"
      Ve Spotlightu nějakej byl?

      Vymazat
    6. Oskara získáte i za propagaci toho, že afroameričané či rómové jsou lepší, než bílé etnikum. Dále za propagaci homosexuality a LGBT. Dále za jakékoli kopnutí do křesťanství. Dále za vyzdvihování mírovosti islámu. A pár dalších témat, jako feminismus, podpora genderově neutrální výchovy dětí, apod. by se našla.

      A i ve Spotlightu najdete některé z výše uvedených témat.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
    7. Shrnuto - tzv. "oskarové filmy" mají zpravidla vše co mi vadí.

      Vymazat
  5. "notabilně Polsko a Maďarsko"
    V takovém Polsku zase nemají svoje Peciny, usilující o revizi hranic a postoupení Východního Pruska Říši.
    Všechno má svoje plusy a mínusy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chcete naznačit, že usiluji o odstoupení Sudet Německu? Špatně jste četl naše stanovy.

      Vymazat
    2. To samozřejmě ne, ale v Polském kontextu by revizionismus k odstoupení území nutně vedl - minimálně na papíře.

      Chtěl jsem tím říci, že kdyby byla situace v ČR podobnější té polské a nebyli tady sice ti Svěrákové v podřepu, ale nebyli by tady (a to zejména) ani Pecinové se svým sudetoněmeckým krajanským sdružením.

      Maďarsko si netroufám posuzovat, jednak kvůli tomu, že bylo v období dvou válek na trochu jiné pozici než Česko a Polsko a hlavně bez znalosti jazyka a reálií nemám absolutně tušení, jak to tam vypadá.

      Vymazat
    3. Případ Slezska je od Sudet odlišný, a hlavně je odlišné chování Němců k Polákům oproti situaci v Protektorátu. Ale i tam by bylo možné řešení bez odstoupení území; jakékoli překreslování hranic je dnes nesmysl, ostatně Stalin dal Polsku Slezsko výměnou za uloupené území na východě, které je dnes součástí Ukrajiny.

      Vymazat
    4. Nechtěl jsem se pouštět do "řešení", ale poukázat na fakt, že pro Poláky je revize výsledků války a úvahy o nějakých "řešení" něčím velmi těžko představitelným. Tam prostě nejsou lidé jako vy, kteří by zakládali spolky, požadující napravení křivdy spáchané na Němcích po 2. sv. válce. Ani ve vedení státu nejsou lidé loyální Německu na úkor Polska. Tím nemyslím, že by by neexistoval ani jeden takový, ale nepředstavují absolutně nic .. maximálně je mají za podivíny.
      Němci dnes pochopitelně jezdí do Pomořan, leckteří i zaklepou na dveře a podívají se, jak vypadá dům, kde se narodili jejich rodiče a tu a tam vznikne i nějaká reálná "družba" a samozřejmě i nedůvěra. Předpokládám, že v podobném duchu to probíhá i v západní části Polska, ale Posselt nemá ve Varšavě centrum proti vyhánění, žádný polský president se nezasazoval o nějaké pochybné deklarace a nemají tam žádné polské sdružení obdobné tomu vašemu.
      To nepíšu proto, že bych chtěl ČR polonizovat tímto směrem, ono to má i negativa, jen jsem chtěl poukázat na to, že vámi vysmívaná a pohrdaná svěrákovská smířlivost je jedním z důvodů, proč si můžete vesele registrovat sudetoněmecké sdružení a narážet přitom jen na sice otravný, ale v podstatě ze strany státu švejkovský odpor, který jste překonal jen svojí urputností... tedy po této stránce klobouk dolů...

      Zkuste někdy schválně v Polsku zcela vážně nastínit nějaký ten analog řešení, jaký byste rád viděl v ČR. A založte tam Sdružení...

      Vymazat
    5. Během války zahynuly téměř tři miliony Poláků, a to nepočítám polské Židy. Počet českých obětí je méně než 15 tisíc. To je nesrovnatelné.

      Vymazat
    6. Chcete říct, že kdyby bylo zahynulo během války víc Čechů, že byste nebyl zakládal Sdružení, souhlasil s odsunem a nepožadoval navrácení majetku?

      Vymazat
    7. Na jedné straně to chápu a nehodlám se pouštět do zjišťování "od kolika mrtvých", ale na straně druhé situace Němce, který se nijak neangažoval, nikomu neublížil, jen se pasivně vezl s událostmi a nakonec ho odsunuli do Německa (v horším případě padl za oběť samozvaným bojovníkům poslení hodiny), se tím nijak nezmění. Přitom pro mě je tento scénář asi nejdůležitějším bodem mých výhrad vůči odsunu.
      Další věcí je to, co by se bylo stalo, kdyby měla Říše dost času na řešení národnostních otázek druhého a třetího sledu. V prvním byli Židé a okrajově Cikáni, Češi byli druhém až třetím - samozřejmě nebyl plán na jejich totální vyhlazení, ale podle Heydricha i tak měl národ na daném území zaniknout, přičemž část fyzicky zlikvidovaná, část mohla přežít za Uralem a část měla být germanizovaná.
      Oproti Polsku vidím rozdíl v trochu tvrdším a otevřenějším postupu, což ale bylo dáno "nezbytností" začít válku zrovna tam. Z hlediska Slovanského osídlení v Česku i Polsku v dlouhodobém horizontu zase tolik rozdílů nevidím.

      Vymazat
    8. Násilí na civilistech nelze nikdy ospravedlnit, ale jde o respekt k situaci. Když to vezmete statisticky, z tisíce Čechů nepřežili nacistickou persekuci tři, z tisíce Poláků sto dvacet. A vyhnání ze Sudet nepřežilo z tisíce Němců padesát.

      Vymazat
    9. Vidím, že jste se připojil k módní kratochvíli, kreativnímu přepočítávání mrtvých:) Budete muset přepsat hodně statistik, začal bych například zde:)
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9Bti_nacistick%C3%A9ho_N%C4%9Bmecka_v_%C4%8Ceskoslovensku

      Vaši přátelé sudeťaci, společně se svými říšskými bratry tu nezabili ani jednoho Žida, Cikána, Slováka ani Čecha, oni totiž zavraždili asi 360 tisíc občanů Československa. Připočteme-li k tomu přes 600 tisíc nuceně nasazených a další lidi, kteří měli oprávněné osobní důvody k pomstě, bral bych místní zacházení s poraženým nepřítelem jako velmi umírněné.

      Možná, že právě ty statisíce mrtvých, zotročených a ponížených jsou dodnes důvodem, proč zde nejsou SN nějak v kurzu a většina se na ně dívá skrz prsty. Lidé jsou prostě divní:)

      Vymazat
    10. Takže závěr z toho je ten, že byste víceméně souhlasil s odsunem, pokud by mu předcházely větší reálné ztráty na českém obyvatelstvu (příslib násilného řešení nestačí), nebo odsun proběhl s nižšími ztrátami na Němcích?

      Vymazat
    11. Ne, nesouhlasil, to jsem snad vysvětlil.

      Vymazat
    12. Tak to jsem si potom vaše "Přesně tak" vyložil špatně.

      Vymazat
    13. Chyba byla na mé straně, "přesně tak" jsem měl rozvést a vysvětlit, že ani v takovém případě bych s genocidou sudetských Němců nesouhlasil.

      Vymazat
    14. Tak potom nechápu ten dvojí metr v případě Polska.

      Vymazat
  6. Výborná analýza!
    Oceňuji.
    Anonymní příznivec

    OdpovědětVymazat
  7. Jako prezident bych vypadal dobře na známkách, ale zničilo by mě to, říká Zdeněk Svěrák
    http://video.aktualne.cz/dvtv/sverak-cimrmana-neprodam-snahy-dostat-ho-zdarma-na-internet/r~42389184ec4111e5807d0025900fea04/

    OdpovědětVymazat
  8. Když se řekne Svěrák, měly by se také dodat jeho žaloby. „upeč … třeba zeď“, „metelesku blesku“, a další. Bez toho je vykreslení osobnosti Svěráka neúplné.

    Miloslav Ponkrác

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To myslím, že ne, to s jeho tvorbou nijak nesouvisí. U Beethovena nebo Mozarta se také nezmiňujete o jeho dluzích.

      Vymazat
    2. S tvorbou ne, ale s jeho povahou ano.

      Vymazat
  9. Kolja - odporne 'sweet' dilo. Priklad typickeho ceskeho prizdisracstvi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máte pravdu - film "Kolja" je zoufalost sama.

      Vymazat
    2. Všeněmecký vlastenčík a pohádkář dopsal vybájené sudetoněmecké pověsti a tak se pustil do kritiky Svěráka. Svěrákovi se ovšem vše nepovedlo, ale je to narozdíl od Peciny kulturní a demokraticky smýšlející člověk.

      Vymazat
  10. Nebo ten nebohy Tmavomodry svet, kycovite dilko orientovane na zapadni divaky. Zda se, ze S slo vice o $ nez kvalitu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na film "Tmavomodrý svět" jsem byl zvědav a na základě tel. besedy s autory (syn a otec Svěráci) očekával něco opravdu mimořádného. Kýčovitá blbost mě ale dost zklamala.

      Vymazat
  11. Pan Pecina negativně hodnotí uměleckou úroveň Svěrákových filmů a jeho morální profil. Na to má jistě právo (stejně jako mám já právo si myslet, že pan Pecina je pozér žijící v iluzi o vytříbenosti svého stylu), měl by se ale rozhodnout, zda chce udržovat iluzi objektivního hodnocení díla nebo sklouznout k otevřeně bulvárnímu stylu "nemám toho člověka rád a budu ho nekorektně urážet". Začít totiž prvním a skončit druhým (které korunuje tvrzení, že Svěrák neuměl napsat scénář Tmavomodrého světa proto, že "prostě nerozumí" tomu, že se někdo nesehnul a přijal dějinnou odpovědnost - ať má tato prázdná fráze znamenat cokoli) nutně znamená selhat v záměru obojího - v nestrannost autorova hodnocení čtenář věřit nemůže a pro ty, kdo by si rádi přečetli sžíravé a co nejsprostší útoky na tvůrce, kterého (na základě zcela jiných kritérií než dílo) nemají v oblibě, je zase článek nepřijatelně krotký.

    OdpovědětVymazat
  12. Cesta podporučíka Pohraniční stráže ČSSR do USA
    https://pohranicnik.blogspot.cz/2016/06/cesta-podporucika-ps-do-usa.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jan Svěrák byl opravdu dobře zapsán, jinak by nebyl u Pohraniční stráže ČSSR a už vůbec by ho nepustili do USA. Jeho otec, Zdeněk Svěrák, byl také pohraničník.

      Vymazat
  13. Svěráka jsem všeobecně měl rád a uznával. Jasně nemusím lidi kteří se za totáče a i potom uměli hbitě přizpůsobit, viz Bartoška a také fůra jiných. K hodnocení jejich uměleckých kvalit se necítím fundován, asi to vidím trošku jinak než autor článku, i když může mít pravdu. Nikdy ale nechápu, proč se tito umělci pletou do politiky, jistě na to jako občané mají právo i když jsou občas mimo mísu a hlavně naštvou ty lidi, kteří mají názor opačný. A pak není divu, že zazní názor, že to není pan Svěrák, ale knížecí svěrač a myslím, že je to škoda a můžou si za to sami.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.