Po čtyřech letech provozu vlastního serveru jsem se rozhodl, nesen modní vlnou, pro virtualisaci. Důvody jsou praktické i ekonomické.
Fysický server (něco málo o něm píšu zde) v serverovně "na páteři" je sice hezká hračka, ale z hlediska spolehlivosti jde o tikající časovanou bombu. Po čtyřech letech nepřetržitého provozu neví člověk dne ani hodiny, kdy hardware přestane fungovat, např. v důsledku opotřebování ložiska ventilátoru nebo havárie disku (barebone ASUS má místo jen na jeden disk, takže pole RAID nepřichází v úvahu). Oprava by byla záležitostí spíš dnů než hodin, s výpadkem Iuridicta, rozsáhlého depositáře souborů a hlavně mail serveru pro několik uživatelů.
Virtuální server je dnes zhruba dvakrát levnější, a o hardware a jeho spolehlivost se přitom nemusím starat, kupuji abstraktní "zdroje", jejichž fysickou realisaci za mě zajištuje někdo jiný.
Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
Virtualisuji se
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Počítače
- Počet zobrazení: 1929
Komentáře
To je zajimave, muj kamarad si prave server koupil jako konicka, je to pocitacovy vedec. Schvalne se ho zeptam proc kdyz je lepsi a levnejsi provozovat to virtualne. V jeho pripade nejspis kvuli bezpecnosti, nektera se asi outsourcovat neda.
S virtuálním serverem si člověk vyhraje taky dost, zvlášť když se pokouší nainstalovat na něj něco ne úplně standardního.
RSS kanál komentářů k tomuto článku