DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

25. 11. 2008

Volební soudnictví v Kocourkově II

Nikoli nečekaně zamítl Nejvyšší správní soud i poslední volební stížnost, na niž jsme na tomto blogu upozorňovali a jíž se neúspěšný kandidát Vladimír Hučín domáhal vyslovení neplatnosti volby svého protikandidáta s odůvodněním, že mu kdosi hromadně přelepil plakáty hanlivým článkem Tomáše Hradílka Ve svém kritickém postoji k Hučínovi jsem se utvrdil, který vyšel 2. 8. 2007 v Lidových novinách.

S některými argumenty Nejvyššího správního soudu se bezesporu lze ztotožnit, např. s tím, že Vladimír Hučín měl proti Hradílkově textu brojit prostředky, které mu poskytuje tiskový zákon (je však, jak říkají Slováci, "otázne", zda by mu to u voličů mohlo prospět, když by nebyl schopen ani tiskovou odpověď, ani případnou omluvu stejně účinným způsobem komunikovat – ledaže by snad měl V. Hučín tyto přelepky přelepit protipřelepkami).

Ne zcela se již lze ztotožnit s tvrzením, že v článku šlo o pouhý názor Hradílka na Hučína. T. Hradílek napsal: "Když jsem zjistil, že Hučín je stíhán oprávněně, tak jsem se rozhodl, a to znovu opakuji, že svůj názor nezveřejním, protože by to mělo jistou váhu a mohlo by to Hučínovi přitížit," a dále: "Když vidím, že tak vzácný člověk, jakým je evangelický farář Jan Šimsa bezesporu je, není kvůli banálnímu a směšnému incidentu, starému téměř 30 let, plně rehabilitován a Hučín za celou plejádu činů z doby normalizace, z nichž některé mají ryze kriminální charakter, je očištěn do podoby bílé lilie, jsem znechucen."

Obě věty obsahují skutková tvrzení, jež představují vůči Hučínovi difamaci nejhrubšího zrna: uvážíme-li, že V. Hučín byl všech svých obvinění pravomocně zproštěn, je výrok o oprávněnosti jeho trestního stíhání naprosto nepřípustný, a stejně tak je nepřípustné tvrdit, že některé z Hučínových činů, pro které byl rehabilitován, měly ryze kriminální charakter. Ačkoli ve věci patrně nebyla podána žaloba na ochranu osobnosti, NSS byl povinen posoudit neoprávněnost tohoto zásahu do Hučínových osobnostních práv jako předběžnou otázku: podání žaloby na ochranu osobnosti nebo žádosti o tiskovou opravu/dodatečné sdělení je právem, nikoli povinností poškozeného, takže ačkoli se Hučín proti Hradílkově difamaci jistě bránit měl, nelze z toho, že tak neučinil, dovozovat závěry kriticky relevantní pro rozhodovanou věc.

Jako zcela nemístný je nutno hodnotit odkaz na judikaturu týkající se vyššího prahu tolerance u zásahu do osobnostních práv veřejně činných osob. Ani osoba veřejně činná nemůže být nucena strpět verbální útoky takového druhu, k jakému ze strany T. Hradílka došlo.

Stejně tak nelze přijmout subsidiární (a posléze opuštěný) argument Nejvyššího správního soudu, že má význam, zda k narušení volební kampaně došlo přičiněním zvoleného kandidáta: je-li poctivost kampaně narušena do té míry, že je tím ovlivněno výsledné pořadí relevantních (postupujících) kandidátů, je bez významu, kdo protiprávní zásah inicioval nebo kdo za něj odpovídá.

Základní argument, který nakonec NSS použil, je, že rozdíl v počtu hlasů mezi Vladimírem Hučínem (3753) a druhým postupujícím kandidátem, MUDr. Eduardem Solichem, MBA (7406), byl tak velký, že incident s přelepenými plakáty nemohl výsledek volby ovlivnit.

Tuto otázku nelze posoudit exaktně, neboť nikdo nedokáže určit, nakolik byly volební preference jednotlivých kandidátů plakátovou aférou skutečně ovlivněny. Vzhledem k tomu, že tyto preference jsou zvlášť v kandidátů, za nimiž nestojí etablovaná (parlamentní) politická strana, značně volatilní, shledávám závěr Nejvyššího správního soudu sice plausibilním, ale nepřezkoumatelným. K rozhodnutí této otázky by bylo třeba opatřit si minimálně průzkumy veřejného mínění a posoudit, zda v časovém souběhu s přelepováním plakátů došlo k poklesu volebních preferencí V. Hučína, a pokud ano, zda je tento pokles porovnatelný s počtem hlasů, které Hučínovi nakonec chyběly k postupu do druhého kola, a až na základě takto zjištěného skutkového stavu by bylo možno s určitou mírou věrohodnosti argumentovat, že přelepování plakátů volby v přerovském senátním obvodu neovlivnilo. Pokud by žádné takové průzkumy nebyly k disposici, bylo nutno dovodit, že k ovlivnění výsledku voleb dojít mohlo, a volební stížnosti vyhovět.

Ačkoli tedy rozhodnutí NSS není typickým materiálem "na oslí uši", ztotožnit se s ním nelze. A vzhledem k předpokládanému výsledku ústavní stížnosti není vyloučeno, že případ vzbudí zájem štrasburských soudců, protože snaha odbýt volební stížnost bez ohledu na skutečně závažné tvrzení stěžovatele z usnesení NSS čouhá jako sláma z bot.

32 komentářů :

  1. Popravdě, kdyby se stal Hučín senátorem, pak se přejmenujme na Kocourkov. Takový grázlík má být v base, není to nic jiného než terorista. Já zjistit, že můj soused skladoval výbušniny v garáži za plotem mý zahrady, tak pojede k senátním volbám na invalidním vozíku.

    Co znám pár přerovanů, jejich názor na osobu je výrazně horší, než výše uvedený odstavec. Antikomunismu či jiný -ismus momentálně IN nemůže ospravedlňovat terorismus.

    OdpovědětVymazat
  2. Váš zasvěcený názor je ozdobou mého blogu. Vy máte nějaké informace o tom, že by Hučín skladoval někde "za plotem" výbušniny?

    OdpovědětVymazat
  3. Ano, jasně se pamatuji si na reportáž, v níž ukazovali dokonce tu garáž. Mimoto tam mám pár známých, dostalo se mi krátkého školení stran je osobnosti.

    Ale hlavně, nemám rád teroristy, ať jsou v jakýchkoli barvách.

    >Zorganizoval rovněž útok výbušninou na dům (vrata) agenta Stb Antonína Mikeše (byl však podle Hučína organizován tak, aby nikdo nebyl zraněn).

    To píše Wiki, útok výbušninou organizovaný tak, aby nebyl nikdo zraněn. Zajímalo by mne, jak se takový "bezpečný" výbuch v obydlené oblasti dělá. Dveře agenta STB a trvavina, skutečně tragikomické, směs militantního mimoně a cirkusového klauna.

    Navrhuji postavit mu pomník s nápisem:

    Vladimír Hučín vyhodil do povětří vrata agenta STB Tondy Mikeše, čímž se významně zasloužil o stát a demokracii:)

    OdpovědětVymazat
  4. Viděl jste to v televisi a četl na wikipedii, takže to nemůže být jinak.

    Vám zase napíšou: "Celý život pevně věřil, čemukuli jsme potřebovali."

    OdpovědětVymazat
  5. Pane Pecino, Hučín jasně a prokazatelně spáchal za komunismu několik atentátů, sám to nepopírá. Není to otázka víry, Hučín kladl bomby, tomu se říká terorista, zde není o čem diskutovat. Bomba se dělá z výbušniny, tu je třeba někde skladovat. Nakonec jediné, co je předmětem mé víry je, že byla právě v té garáži z televizní reportáže.

    Pokud se chcete zastat, klidně můžete, ale nazývejte prosím věci pravými jmény. Připomíná mi to Peterse, který, aby dokázal svou tezi, že dvě demokracie spolu neválčí, nadefinoval si zcela specifické vlastnosti demokracie tak, aby mu to vyšlo:) Například řekněte otevřeně: Podporuji jeho teroristické metody boje proti komunistům, protože ... . Bude mezi námi jasno, já se jen podivím, ale budu vám rozumět. Tomu, co předvádíte, se říká mlžení.

    OdpovědětVymazat
  6. Těmi atentáty myslíte narušení pokojné demonstrace pracujícího lidu slzným plynem, anebo noční útoky na komunistické vývěsky?

    OdpovědětVymazat
  7. Mám zafixována, že byla vaše, pokud ne tak se omlouvám. Ale vzpomíná te si na tu diskusi, já nemohu ji najít.

    Ale jinou vaši myšlenku již nemohu dlouho najít (tedy, abych ji rozcupoval:). Někde na Sprše je vaše definice demokracie, to byla perla:) Nevíte kde to je?

    OdpovědětVymazat
  8. Dovedete si představit, co by se stalo dnes, kdyby dnes hodil slzný plyn na oficiální akci? Ale ne to není důležité. Důležitější jsou třeba ta vrata od Mikeše.

    OdpovědětVymazat
  9. Dovedete si představit, co by se stalo dnes, kdyby dnes hodil slzný plyn na oficiální akci?

    Nehodil dnes, ale tehdy. Ano, akce byla "oficiální", v Čehonovi musí kypět krev nad takovou nonkonformitou!

    Důležitější jsou třeba ta vrata od Mikeše.

    Je to zločinec. Spáchal atentát na vrata.

    OdpovědětVymazat
  10. >Nehodil dnes, ale tehdy.

    Jaký je v tom proboha rozdíl? Je to akce proti mocenské elitě v obou případech. Způsob reakce obou je proto oprávněně porovnatelný.

    >Je to zločinec. Spáchal atentát na vrata.

    Nikoli, je to cvok ale nebezpečný. Nechápu, jak mohou být právnici tak fascinovaní násilím. Navíc zcela zbytečným a nic neřešícím.

    OdpovědětVymazat
  11. Někde tam určitě bude.

    Jinak, aby nebylo mýlky. Když něco někdy napíšu, tak to neznamená, že je to nutně má myšlenka.

    OdpovědětVymazat
  12. Tak se mi zdá, Kapitáne, že Vy za zločince považujete i Balabána, Mašína a Morávka. To taky nebyli "spořádaní" občané.

    OdpovědětVymazat
  13. A ještě něco: Jak definujete právníka a jak se liší od matfyzáka nebo od překladatele z angličtiny.

    OdpovědětVymazat
  14. od matfyzáka

    Právě od vás bych tak vulgární orthografii neočekával: takto napsáno to zní jako populární označení nějaké hodně odporné venerické choroby!

    OdpovědětVymazat
  15. Tak se mi zdá, Kapitáne, že Vy za zločince považujete i Balabána, Mašína a Morávka.

    Nemyslím. Ti bojovali proti "nenáviděným okupantům", kdežto Hučín narušoval svými teroristickými činy akci pracujících.

    Pochopte, že v Kapitánově čehonovském vidění je komunismus legitimní režim, který dával lidem sociální jistoty, a nebýt drobných vad na kráse, jak byla censura a okupační armáda, jejíž přítomnost byla přece jen trochu zahanbující, národu nic nechybělo. Bůčkový komunismus forever.

    OdpovědětVymazat
  16. > Pochopte, že v Kapitánově čehonovském vidění je komunismus legitimní režim,

    Jéjda, a tohle řekne právník. Může se nám bolševismu jakkoli nelíbit, ale s legitimitu mu lze těžko upřít. To, že se jednálo o diktaturu je věc zcela jiná. To, že následně dělají vítězové různé zákony o "protiprávnosti komunistického režimu", udržují 20 let po převratu jasně diskriminační lustrační zákon, který měl opoctatnění tak maximálně 5 let po převratě nebo změní délku promlčecích lhůt, je věc jiná.

    který dával lidem sociální jistoty, a nebýt drobných vad na kráse, jak byla censura a okupační armáda, jejíž přítomnost byla přece jen trochu zahanbující, národu nic nechybělo.

    To je opravdu velmi laciné, udělat ze bolševika a s bolševiky se přece nediskuje. Ale toto Tomáši už znám, s kontrarevolucionáři, oportunisty a nepřáteli lidu se také nediskutovalo. Stačilo označit. Copak jste opravdu všichni tak slepí, že nevnímáte pokračující konvergenci elity (a často i vlastních názorů) k mentalitě husákovských "elit"? A to v mnoha směrech, v toleranci k názoru druhých, ve vztahu ke svobodě slova, právu na soukromí, postoji k válkám, mučení, právu občanů, určovat politický vývoj a neposlední řadě, ke kolaboraci?

    Ale na mou původní otázku jste mi neodpověděl:

    Podporujete Hučínovy teroristické metody boje proti komunistům, ano či ne?

    OdpovědětVymazat
  17. Podporujete Hučínovy teroristické metody boje proti komunistům, ano či ne?

    Najděte si, co je to terorismus, a pak můžete svůj dotaz položit znovu a přesněji.

    OdpovědětVymazat
  18. Obvyklá taktika, když chce právník relativizovat špinavé chování, napadne pojem a snaží se rozložit. Bomba položená Ládinem je teror, Hučínem hrdinství.

    Když jsem četl 1984, nechápal jsem, proč autor věnuje tolik pozornosti pověstnému newspeaku, pochopil jsem to až v podobných diskuzích na netu o mnoho let později. Vy se snažíte zdegenerovat řeč tak, aby nebylo možné spáchat ideozločin. Chcete vzít lidem slova, kterými by pravdivě označili chování vašich bohů.

    Snažíte se vyjmout z přirozeného významu slova terorismus, tj. kladení bomb, útoky ze zálohy převážně proti nezůčastněným osobám, stejné chování, směřující k dosažení vámi preferovaných cílů. Je to naprosto stejné, jako když se Peters snažil kdysi ideologicky zcizit slovo vražda, demokracie (říká, že jen citoval, ale o osoby přece nejde) nebo žoldák.

    Takže předefinuji ještě jednou, aby nebylo možno používat útoku na pojem:

    Souhlasí s tím, že za bolševismu bylo přiatelným jednám házet slzné granáty do nicnetušícího davu a instalovat a odpalovat bomby v obydlených oblastech z politických důvodů?

    Souhlasíte s tím, aby lidé, kteří mají například k součanému režimu stejně nesmiřitelný a militantní vztah jako p. Hučín k bolševismu, toto činili i dnes? Pokud ne, tak v čem je rozdíl? Máme tu cenzuru, začínáme s politickými vězni a okupační armáda tu bude, ani se nenadějeme. Co je (naštěstí zatím kromě míry) jinak?

    Pochopte prosím, terorismus není cíl, na "kvalitě" a obsahu cílů nezáleží, je to metoda boje.

    OdpovědětVymazat
  19. Samozřejmě, že souhlasím s oprávněností Hučínových činů. V té době bylo velmi málo možností, jak proti režimu bojovat, a i relativně neškodné a naivní skutky měly svou hodnotu.

    Kdo nesouhlasí dnes, má možnost založit si politickou stranu, nebo pokud se spokojí se spolkem, občanské sdružení. Mohl jste to snad udělat tehdy?

    OdpovědětVymazat
  20. Kapitáne, odpovíte mi prosím na otázku, jak definujete právníka a jak se liší od matfyzáka nebo od překladatele z angličtiny.

    ad Tomáš Pecina: Myslím, že je velice sporné psát výrazy obecné češtiny uměle archaisujícím pravopisem.

    OdpovědětVymazat
  21. Zatímco legalita kommunistického régimu je sporná, jeho nelegitimita je naprosto nepochybná.

    OdpovědětVymazat
  22. různé zákony o "protiprávnosti komunistického režimu", udržují 20 let po převratu jasně diskriminační lustrační zákon, který měl opoctatnění tak maximálně 5 let po převratě nebo změní délku promlčecích lhůt
    Ano, tato revoluční jsou velice sporná a mravně pochybná. Osobně bych se bez nich bez sebemenších problémů obešel.

    OdpovědětVymazat
  23. Copak jste opravdu všichni tak slepí, že nevnímáte pokračující konvergenci elity (a často i vlastních názorů) k mentalitě husákovských "elit"? A to v mnoha směrech, v toleranci k názoru druhých, ve vztahu ke svobodě slova, právu na soukromí, postoji k válkám, mučení, právu občanů, určovat politický vývoj a neposlední řadě, ke kolaboraci?
    Ne. Něco je skutečně varovné, ale Vaše zmínka o kollaboraci dokazuje, že jste mimo. Hlavně vládnoucí elita nemá jednotný postoj. Např. včera jsem osobně pomohl prosadit na vládu materál, který jde přesně opačným směrem. Prošel poměrem hlasů 11 : 1 (krok správným směrem boycottovalo ministerstvo spravedlnosti).

    OdpovědětVymazat
  24. Snažíte se vyjmout z přirozeného významu slova terorismus, tj. kladení bomb, útoky ze zálohy převážně proti nezůčastněným osobám, stejné chování, směřující k dosažení vámi preferovaných cílů.
    Až výslovně označíte atentát na Heydricha za terrorism, můžeme v této debatě pokračovat.

    OdpovědětVymazat
  25. Myslím, že je velice sporné psát výrazy obecné češtiny uměle archaisujícím pravopisem.

    To je značně nekonsistentní postoj. Jestliže rekonstruujete češtinu do podoby, jakou by měla, nebýt komunistických (a ve Vašem případě, rovněž nacistických) reforem, musíte nutně napsat "mathfysák". Mathfys byl ostatně založen v r. 1952: myslíte si snad, že se tehdy psalo *matfyzák?

    OdpovědětVymazat
  26. Trvám na tom, že je to velice sporné. Pravopis je funkcí psaného jazyka. Tvrdím, že v roce 1952 se slovo "matfyzák" (v jakékoliv podobě) nepsalo. Stejně není kodifikováno, jak se má psát výraz "živý kotě", "nejni", "seš" apod. Obecná čeština nemá pravopisnou normu.

    OdpovědětVymazat
  27. Nesouhlasím. Pokud byste chtěl tvrdit, že k hovorové (nikoli obecné, jak nesprávně uvádíte, ta je o stylistické patro níž) češtině neexistuje psaný korelát, musel byste dovodit, že nemůže být rozdílu ve vnímání orthografie "živý kotě" a "živí kotě", což, jak vám převážná většina rodilých mluvčích potvrdí, je nesmysl.

    OdpovědětVymazat
  28. Hovorová čeština je mluvená forma spisovné češtiny; ta tedy psanou formu má.

    Obecnou češtinou se toliko mluví. Několik spisovatelů se jí pokoušelo (pokouší) psát, ale jejich snahy nejsou příliš úspěšné.

    Rozdíl mezi "živý kotě" a "živí kotě" spočívá v analogii se spisovnou češtinou; naproti tomu není zřejmé, jak psát *kúl či *kůl (tj. cool) – omlouvám se za málo výstižný příklad.

    OdpovědětVymazat
  29. Důkazem neorthografie obecné češtiny je např. Zvlášňý Škola, jejíž psaná podoba vychází z toho, že se v obecné češtině ve slově "zvláštní" nevyslovuje [t].

    OdpovědětVymazat
  30. Obecnou češtinou se toliko mluví. Několik spisovatelů se jí pokoušelo (pokouší) psát, ale jejich snahy nejsou příliš úspěšné.

    To je příliš příkré hodnocení. Obecná čeština žije v českém písemnictví už od dob Škvoreckého, či spíš Haška, který vkládal svým postavám do úst nejen výraz obecné češtiny.

    Rozdíl mezi "živý kotě" a "živí kotě" spočívá v analogii se spisovnou češtinou; naproti tomu není zřejmé, jak psát *kúl či *kůl (tj. cool) – omlouvám se za málo výstižný příklad.

    Zde není důvodu nepsat prostě cool, zápis *kůl/*kúl je orthograficky stylotvorný a rozlišování mezi ním (ale ani mezi cool/*kůl/*kúl) nemá odraz ve výslovnosti.

    Nicméně vaše myšlenka je v zásadě správná; napovím vám lepší příklad: matyka/matika.

    OdpovědětVymazat
  31. Mnohem lepším příkladem než *živí kotě je svérázná orthografie *malý lidi, kterou uvádí wiki.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.