DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

17. 1. 2009

Адмиралъ: film, který v českých kinech neuvidíte

Zvyk lhát o vlastních dějinách je patrně stejně starý jako lidstvo samo: moderní doba poskytuje falsifikátorům pouze nové, účinnější nástroje.

Režisér ruského filmu Адмиралъ (2008) – tvrdý znak na konci slova je reminiscencí na předrevoluční orthografii – Андрей Кравчук se ani netajil tím, že se ve filmu nesnažil o historickou věrnost, ale titulního hrdinu, jímž není nikdo jiný než admirál Александр Васильевич Колчак, do značné míry idealisoval a spíš než reprodukovat dějiny se pokusil vyprávět milostný příběh.

Idealisace hlavní postavy dosahuje rozměrů skutečně pozoruhodných: hlavní hrdina, který nikoli náhodou visuálně i svým projevem připomíná ruského premiéra (nebo už by bylo přesnější napsat diktátora?) Путина, byl podle dochovaných svědectví sice schopným námořním důstojníkem, ale boji na souši nerozuměl a v politice byl vyloženě naivní, příliš nepraktický a idealistický; ve filmu ovšem dorůstá nadživotní, monumentální velikosti. Scény z úvodu snímku, kde se Колчак sám postaví k lodnímu dělu a těžce jím poškodí mnohem lépe vyzbrojený (a opancéřovaný) německý křižník, a poté jej vláká do minového pole, jehož nástrahám jeho vlastní loď – s pomocí vroucí modlitby všech na palubě k pravoslavnému Bohu – unikne, nesou rysy nelomené, ryze ruské hagiografie.

Slabému scénáři příliš nepomohly ani herecké výkony. Константин Хабенский v titulní roli je ještě snesitelný, avšak jeho milenka a pozdější "občanská" manželka, Анна Тимирёва, kterou ztvárnila Елизавета Боярская, působí přes nepopiratelný půvab představitelky toporně a nevěrohodně. Výjimku v herecké šedi představuje admirálova první žena Софья a v této roli velmi dobrá Анна Ковальчук, známá ze seriálu Мастер и Маргарита (2005) režiséra Бортко (o němž jsme na tomto blogu zatím nepsali, ale určitě to napravíme).

Co film s rozpočtem cca 20 milionů dolarů a čtyřmi roky výroby zčásti zachraňuje, je vynikající kamera a střídmé, věrohodné zvláštní efekty. Před visuální stránkou snímku bledne nejeden hollywoodský titul, záběry sibiřské přírody, scény z petrohradských ulic i námořní bitva jsou zpracovány velkolepě, zároveň realisticky a s ruským poetismem. To je také jediný důvod, proč snímek přes svou průměrnost stojí za zhlédnutí a proč se u něj divák nebude nudit.

A co je důvodem, že se Адмиралъ nikdy nedostane do českých kin? To je prosté: ačkoli československým legiím není ve filmu věnován příliš velký prostor, několik zmínek přesto dokáže legionáře vykreslit – patrně značně realisticky – jako proradné šmelináře. Samotná zrada je připsána, historicky věrně, francouzskému generálu Maurici Janinovi, který legiím velel: a to je další diskrepance s oficiální českou historiografií – tam je tato postava upozaděna a jako vrchní velitelé legií vystupují Masaryk se Štefánikem.

Podle některých svědectví se měl Колчак před smrtí vyjádřit na adresu věrolomných Čechoslováků, kteří jej vydali bolševikům, výrazem "чехособаки". Netěšte se: to ve filmu není, admirálova poprava je vylíčena bezmála jako vznešený obřad a jeho posledními slovy je požehnání synovi do vzdálené Paříže.

9 komentářů :

  1. Ano, ten film je určitě pozoruhodný.

    Podle mne byl Kolčak odporný diktátor; to, že stál proti rudým, ho neomlouvá.

    to je další diskrepance s oficiální českou historiografií
    Nemyslím. Už Dodatky píší: "Ochranou byly pověřeny čsl. legie, ale pod tlakem poměrů byl [Kolčak Alěksandr Vasil.] na příkaz gen. Janina vydán 15. led. nové revoluční vládě irkutské (Politické centrum převážně esserovské), jíž [Kolčak Alěksandr Vasil.] postaven před soud."

    Netěšte se: to ve filmu není, admirálova poprava je vylíčena bezmála jako vznešený obřad
    Nemyslím však, že by to Vodníkovi otevřelo oči. Nanejvýše na dnešní Rusy zanavře a o to více se bude opájet fantasiemi o Rusech předrevolučních.

    OdpovědětVymazat
  2. To je opravdu diplomaticky řečeno. Když šlo o zradu, byl Janin dobrý.

    OdpovědětVymazat
  3. Z čeho soudíte, že je vylíčení čsl. legií jako proradných šmelinářů "patrně značně realistické"? (Četl jste a berete v potaz např. dobové zprávy čsl. legionářů, vyjadřující zhnusení nad diktátorskými praktikami Kolčakovy vlády a naprostým rozkladem nebolševické ruské společnosti na Sibiři?) Proč myslíte, že toto vylíčení je důvodem, pro který se tento film nedostane do českých kin (opravdu věříte, že český stát či česká "oficiální historiografie" má moc zakázat uvedení tohoto snímku do českých kin?)? Promiňte mi mou neomalenost, ale z Vašich řádek čiší předem hotový názor čechofoba. To je asi tak stejně přijatelné, jako líčit čsl. legionáře jako vždy kladné superhrdiny (kterými samozřejmě nebyli).

    OdpovědětVymazat
  4. Vycházím z údaje v knize Tomáše Krystlíka a z článku Stanislava Motla v Reflexu.

    České úřady film nezakážou, ale nekoupí ho žádný distributor.

    OdpovědětVymazat
  5. Vás už je na tento blog taky víc? :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Nikdy jste neviděl plurál maiesticus?

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za vysvětlující odpověď. Již chápu, včetně Vašeho tvrzení o lepším postavení Čechů v protektorátu oproti postavení Němců za první republiky.

    Bulvární lovec senzací a (a to zejména) "historik", který bojuje proti jednostranně pročeskému pohledu na dějiny jednostranně protičeským pohledem na dějiny. Hmmm. Zrovna od Vás bych čekal více objektivity ve výběru zdrojů.

    Distributoři jsou především obchodníci. Koupí ten film, u kterého čekají větší zájem. Český šovinismus bych v tom nejméně u distributorů nehledal. Možná u diváků, ale i to je přitažené za vlasy.

    OdpovědětVymazat
  8. Tomu se správně říká pluralis modestiae.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.