DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

1. 2. 2009

Jsou skořápky poctivá hra?

Co je to za hloupou otázku!? Samozřejmě, že skořápky jsou nepoctivá hra, dokonce učebnicový příklad podvodné hry!

Téhož názoru je i recentní judikatura Nejvyššího soudu, který ve svých usneseních sp. zn. 11 Tdo 48/2007 a 6 Tdo 361/2007 na adresu skořápek a skořápkářů uvedl: "…hra 'skořápky', resp. 'placičky', je hrou, jíž se účastní jednak její provozovatel, využívající své zručnosti při přemisťování koleček z místa na místo, a dále pak osoba, která proti provozovateli sází peníze a snaží se uhodnout, na kterém místě se nachází označené kolečko poté, co s nimi provozovatel nějakou dobu manipuloval. Člověk běžných schopností není schopen tyto přesuny spolehlivě sledovat, resp. je postřehnout a zaznamenat, pročež za takové situace pouze hádá, kde se kolečko nachází a při jejich celkovém počtu tři je tedy pravděpodobnost provozovatele na výhru dvakrát vyšší. Je tedy zřejmé, že tato hra rovné možnosti výhry pro účastníky nezaručuje."

Protože platný trestní zákon (a zcela shodně nový trestní zákoník) vymezuje trestný čin provozování nepoctivých her a sázek podle § 250c TrZ tak, že tohoto trestného činu se dopouští ten, kdo provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům, je zřejmé, že skořápky je třeba označit za nepoctivou hru, jejíž provozování je trestným činem.

Na LE blogu závěr NS jako značně zjednodušující kritisuje Jan Vučka, státní zástupce OSZ pro Prahu 5.

Mám za to, že důvodně.

Dlužno předeslat, že skutková podstata trestného činu podle § 250c TrZ je specialitou českého trestního práva; nenajdeme ji ani v německém trestním zákoníku, ani ve starších zákonících platných na českém území, a součástí platného práva se stala až novelou TrZ s účinností k 1. lednu 1992. Nahlédnutím do důvodové zprávy zjistíme:
V souvislosti se zaváděním tržního hospodářství se vyskytly případy tzv. "řetězových peněžních her", na nichž jejich organizátoři zbohatli na úkor občanů, kteří uvěřili, že navzdory nutnosti geometrického růstu počtu účastníků se dočkají výhry. Vzhledem k tomu, že řada občanů byla takto připravena o značné částky a vzhledem k tomu, že řada občanů byla takto připravena o značné částky a vzhledem k tomu, že jde o specifický druh podvodu, využívající důvěřivosti méně informovaných osob, byla navržena skutková podstata, zakazující pořádání takových her. Trestní zákon zde bude nutno doplnit zákonodárstvím národních rad, upravujícím pořádání povolených her nebo sázek tak, aby bylo zřejmé, na které hry povolení vůbec udělit nelze.
Je tedy zřejmé, že § 250c (původně § 250a) TrZ byl míněn pro postih pyramidových her (tzv. her typu "letadlo") a není proto překvapivé, že jeho aplikace na zcela jinou oblast trestné činnosti dře; co naopak překvapí, je, že podle textu odmítavých usnesení NS si této diskrepance zjevně nepovšiml žádný z dovolatelů – argument e ratione legis by byl v daném případě závažný: obecně nelze v trestním právu připustit, aby byly skutkové podstaty zamýšlené k postihu určitého druhu trestné činnosti používány v rozporu se zjevným záměrem zákonodárce extensivním způsobem i na oblasti zákonodárcem výslovně nepředpokládané.

Trestný čin provozování nepoctivých her a sázek má blízko k trestnému činu podvodu, od něhož se liší absencí podmínky vyšší než nepatrné škody – což může mít při stíhání skořápkářů zásadní praktický význam – a zákonného znaku uvedení druhého v omyl. Nepřípustné jsou tedy i takové nepoctivé hry, kdy poškozený má dostatek informací k tomu, aby jejich nepoctivost odhalil, avšak buď vědomě nebo nevědomě na nevýhodnou hru přistoupí.

Účelem trestního práva však není chránit člověka před všemi formami a projevy jeho hlouposti, tím by se nepřípustně zužoval prostor autonomie vůle fysické osoby a vyžadovalo se od lidí za všech okolností racionální jednání. Trestněprávní represe je prostředkem ultima ratio a měla by jím zůstat i v případě, že poškozený jedná nemoudře a sám si tak škodí.

Avšak zpět k problému skořápek. Definice nepoctivé hry na základě nestejných šancí jejích účastníků na výhru, jak správně poznamenává J. Vučka, je pochybná, neboť provozovatel takové hry musí mít vždy vyšší šanci než hráči – jinak by hru neprovozoval, už proto, že by neměl z čeho krýt náklady – a, což J. Vučka ve své analyse nerozlišuje, byť tímto směrem se jeho úvahy též vydávají (viz příklad fotbalovaého zápasu Anglie–Faerské ostrovy), je třeba lišit šanci objektivní a subjektivní, když pouze nerovnost objektivních šancí na výhru může zakládat nepoctivost určité hry.

Judikatura Nejvyššího soudu nemůže obstát ještě z dalšího důvodu, který rovněž J. Vučka pomíjí, a to proto, že nezohledňuje relativní zručnost a zkušenost daného skořápkáře a pouze paušálně dovozuje, že skořápkář je tak obratný, že člověk běžných schopností není schopen jím prováděné manipulace spolehlivě sledovat. Lze si ovšem představit skořápkáře-začátečníka, který bude ve hře prohrávat: ani tam nejsou možnosti výhry stejné, ale o trestný čin by se zjevně nejednalo z důvodu absence materiálního znaku.

Že takoví prohrávající skořápkáři jsou bytostí z pohádky, je celkem zřejmé, to však nic nemění na tom, že závěry Nejvyššího soudu jsou příliš povšechné a neopírají se o zákonné vymezení dané skutkové podstaty, neboť ta právě tím, že byla určena pro postih jiné trestné činnosti, není tomuto případu dobře přizpůsobena. Zcela jistě nelze dát NS zapravdu v tom, že pravděpodobnost výhry ve skořápkách je pro jejího provozovatele právě 2/3: ve skutečnosti může být vyšší – pokud skořápkář podvádí (anebo účinně bluffuje) – i nižší, pokud své "řemeslo" dobře neovládá anebo racionálně usoudí, že by nebylo dobře "škubánka" odírat tak rychlým tempem a zbytečně jej demotivovat od investování dalších prostředků.

Je zjevné, že oblast postihu kriminality tohoto druhu se neobejde bez zásahu zákonodárce: dovozovat trestnost skořápek způsobem, jak činí Nejvyšší soud, je dlouhodobě neudržitelné a v podmínkách demokratického trestního práva i nepřípustně utilitární. Pokud stát nic nenamítá, jestliže kasina své zákazníky připravují o peníze – s jejich plným vědomím a informovaným souhlasem – v ruletě, blackjacku nebo třeba ve vingt-et-un, oblíbené hře Jamese Bonda, možná by bylo vhodné zaměřit se při represi skořápek na otázku absence úředního povolení k takovému podnikání: k tomu by ovšem bylo třeba novelisovat § 118a TrZ, např. po vzoru německého § 284 StGB (německé trestní právo, mimochodem, stíhá i pouhou účast na takové nepovolené hazardní hře: viz § 285 StGB).

Ustanovení § 250c TrZ pak ponechme ke stíhání toho, k čemu bylo odpočátku míněno, totiž pyramidových her.

25 komentářů :

  1. Obecně si myslím, že by nám stačil jeden podvod. Rozdíl v tom, že u nepoctivých her a sázek není třeba 5 000 Kč, je zcela nepodstatný, protože v praxi pachatel vždy způsobí větší škodu.

    Na druhou stranu s oběma rozsudky souhlasím; znaky skutkové podstaty byly naplněny. Mathematický rozbor je sice zajímavý, ale skořápky jsou nepoctivá hra z principu; nikoliv svými pravidly, ale svou praxí, která nikdy není poctivá.

    Jinak jsem dnes dopsal připomínky k osnově věcného záměru sázkového zákona. MF na skořápkách nehodlá nic měnit.

    OdpovědětVymazat
  2. U podvodu musíte prokázat uvedení v omyl, což je v případě skořápek na hranici nemožného: ledaže byste se spokojil s obecnou konstatací, že tomu tak bývá zpravidla. To ale v trestním právu nestačí, naplnění všech znaků skutkové podstaty musí být prokázáno konkrétně.

    OdpovědětVymazat
  3. ad Guy Peters:
    Znaky KTERÉ skutkové podstaty byly naplněny? § 250c TZ dopadá na hry nepoctivé z principu, nikoli nepoctivé praxí. Nepoctivost v praxi spadne pod § 250 TZ, a jeho spáchání nebylo vůbec dokazováno.

    OdpovědětVymazat
  4. Ano, taky si myslím, že nepoctivost v praxi řeší § 250 TZ. Prokazování omylu je obtížné, ale myslím, že postačí nepřímé důkazy.

    Ustanovení § 250c TZ je speciální k § 250 TZ. Je pravda, že je tam pojem "pravidla", ale ten bych vykládal extensivně jako "faktická pravidla".

    Škoda, že mne nikdo neupozornil na problematičnost § 250c TZ dřív. Mohl jsem to napadnout jak v červenci 2003, tak v červnu 2007.

    OdpovědětVymazat
  5. Je vidět, že jste stižen akademismem v neléčitelném stupni.

    Takovou obžalobu by podal jen SZ-těžký masochista. Už slyším ty otázky obhájce:

    – Po jak dlouhou dobu jste tu kuličku, kterou měl podle vás obžalovaný nepozorovaně vyjmout, viděl, pane svědku?

    – Aha, takže jste viděl na zlomek sekundy něco, co trochu připomínalo kuličku, a přesto tvrdíte, že pan obžalovaný určitě podváděl!?

    OdpovědětVymazat
  6. A ona je snad loterie nebo sportka poctivá hra ve smyslu rovnosti šancí?

    OdpovědětVymazat
  7. Sportka a jiné loterie jsou licencované.

    OdpovědětVymazat
  8. otázka licencovanosti je mimoběžná.

    Myslím, že šanci na výhru máte ve skořápkách větší než v mnoha loteriích nebo sportce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve skořápkách nemůžete vyhrát. Tak že je zbytečné mluvit o nějaké "šanci na výhru". V loterii ta šance je.

      Vymazat
    2. Samozřejmě můžete. Když budete hrát skořápky jako sportku - tj. jedna sázka týdně, tak si myslím, že máte se skořápkami řádově větší šanci vyhrát, nebo aspoň neprohrát. A kdybyste byl schopen zajistit, že po odkrytí "vaší" skořápky se odkryjí i ostatní, máte rázem zaručenu šanci 1:3, což oproti sportce není vůbec špatné.
      Nebavím se teď o přidružené zábavě typu čórka nebo břitva pod krkem.

      Vymazat
  9. otázka licencovanosti je mimoběžná.

    Není, protože pokud vám stát něco povolí, nesmí vás za to trestně stíhat.

    Myslím, že šanci na výhru máte ve skořápkách větší než v mnoha loteriích nebo sportce.

    To je hodně odvážné tvrzení. Můžete provést experiment (třeba na autobusovém nádraží na Florenci, tam to vídávám hrát) a poreferovat.

    OdpovědětVymazat
  10. Já myslel, že se řeší otázka poctivosti hry samotné z hlediska šancí.
    Např. ruleta má k tomu docela blízko.

    To máte těžké, když budete hrát poctivou hru v kriminálním prostředí, kde Vás v případě výhry okradou, tak to nemůžete svádět na hru samotnou.

    Se skořápkami jsem se setkal na internátě a pokud kulička nezmizela, tak jste měl 1/3 šanci i naslepo. Sázky ale byly 1:1, pročež jsem se hry neúčastnil.
    Pokud tedy hra probíhá tak, že bankéř zamíchá a dá ruce pryč, hráčí si vsadí a pak postupně odklopí všechny skořápky a pod jednou najdou kuličku, tak považuji hru za podstatně férovější než licencované zlodějiny.

    OdpovědětVymazat
  11. Já myslel, že se řeší otázka poctivosti hry samotné z hlediska šancí.

    Nikoli. Že by byly loterie poctivé, nikdo (doufám!) ani nepředstírá. Jsou pouze státem povolené, proto jejich provozování nemůže být trestným činem.

    OdpovědětVymazat
  12. Poctivost přeci nijak nesouvisí s výší chance. Máte-li v loterii chanci vyhrát 1/100000000000, pořád je to poctivá hra, protože chance je 1/100000000000 a vždycky bude. Naproti tomu ve skořápkách máte chanci 0 (tím samozřejmě nerozumím nějakou kamarádskou poctivou versi).

    OdpovědětVymazat
  13. To je ale jiná definice poctivosti, Petersi, než se kterou pracuje trestní zákon. Podle něj musejí mít v poctivých hrách všichni účastníci stejnou šanci na výhru.

    OdpovědětVymazat
  14. To to překrucujete. Zákon hovoří o "rovné možnosti".

    OdpovědětVymazat
  15. To je právě ten největší omyl. Stejnost znamená totožnost ve výsledku, rovnost znamená totožnost chancí.

    OdpovědětVymazat
  16. Rovná možnost = stejná šance (pravděpodobnost). Rozdíl nenajdete ani pod lupou. O "totožnosti ve výsledku" nemůže být řeč, to by pak nebyla hra.

    OdpovědětVymazat
  17. Rovná možnost = stejná šance (pravděpodobnost).
    O tom právě mluvím. V Letadlu nemáte stejnou chanci. V loterii máte (např. 1 : 1 000 000). Ve skořápkách provozovaných poctivě máte stejnou chanci. Ve skořápkách v praxi nemáte stejnou chanci, protože ji máte nullovou.

    O "totožnosti ve výsledku" nemůže být řeč, to by pak nebyla hra.
    Ano, správně. Proto je nesmysl to požadovat.

    Když si s Vámi zahraji šachy, mám stejnou chanci vyhrát? Theoreticky ano, prakticky ne. Přesto šachy jsou a zůstanou poctivou hrou.

    OdpovědětVymazat
  18. Ale vůbec ne. Účastníkem se v TrZ míní i provozovatel, v tom je ten vtip.

    OdpovědětVymazat
  19. Nikoliv. TZ provozovatele a účastníka jasně odlišuje. Navíc, pokud budu provozovat nepovolenou loterii, tak se nedopustím porušení § 250c TZ, nýbrž nedovoleného podnikání.

    OdpovědětVymazat
  20. Ona se také poněkud liší terminologie teorie her a právě aktuálního práva.

    Omylem jsem se připletl do diskuse o druhém a myslel to první.

    To jen pro vysvětlení.

    OdpovědětVymazat
  21. Myslím, že právnická terminologie je zde vycucaná z prstu a měla by být zrušena. Na "nepoctivé" hry (v právním slova smyslu) stačí klassický podvod.

    OdpovědětVymazat
  22. Podle posudků soudního znalce v případech skořápkářů šlo o to, že oni ve vhodném okamžiku kuličku schovali, takže nebyla ani pod jednou skořápkou.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.