Na Nalusu byl zveřejněn anonymisovaný nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2856/08 ve věci MUDr. Yekty Ergüna Uzunoglu, který se domáhal osvobození od soudních poplatků z důvodu mimořádně vysokého počtu žalob, které byl nucen současně podat.

Z hlediska přesvědčivosti nálezu jsem zklamán: ačkoli je zřejmé, že úroveň argumentace stěžovatele, zejména pokud jde o návrh na zrušení příslušné části sazebníku popatků, je tristní, Ústavní soud se nijak nevypořádal s podstatnou okolností, že celková poplatková povinnost stěžovatele několikanásobně přesahuje hodnotu jeho majetku, nehledě na to, že jeho možnosti nakládat se svým majetkem jsou omezeny v důsledku exekuce.

Odmítnout je nutno i námitku, že nemovitý majetek mohl poplatník použít pro získání prostředků na úhradu poplatků formou zajištění úvěru. K tomu si dovolím ocitovat pasáž, kterou jsem pro Uzunoglu koncipoval v jednom z jeho odvolání proti usnesení ve věci poplatků a se kterou se jeho advokát pravděpodobně neseznámil, protože ji v ústavní stížnosti nepoužil:

Krajský soud v napadeném usnesení dále polemisuje se žalobou citovaným závěrem Nejvyššího správního soudu ohledně otázky, zda lze při hodnocení schopnosti žalobce zaplatit soudní poplatek brát v úvahu jeho nemovitý, potenciálně málo likvidní majetek, a uvádí, že nemovitý majetek lze použít i jako zajišťovací prostředek při získání finanční půjčky.

Tato úvaha však zcela pomíjí skutečnost, že soudem předpokládaný postup představuje pro žalobce poměrně značnou finanční zátěž z hlediska souvisejících transakčních nákladů (ceny úvěru), které v řízení nelze uplatnit jako náklady požadované po procesně neúspěšných
žalovaných.

Při posuzování schopnosti účastníka řízení zaplatit soudní poplatek je proto nutno vycházet z jeho reálných majetkových poměrů, nikoli z jeho schopnosti získat prostředky na zaplacení soudního poplatku prostřednictvím půjčky, úvěru nebo jiným obdobným způsobem, když
náklady takové operace by pro poplatníka představovaly i v případě plného procesního úspěchu nevratnou a nenahraditelnou ztrátu.

I z toho je patrné, že rozhodování o osvobození od soudních poplatků má více aspektů, než si obvykle uvědomujeme.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)