DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

26. 4. 2010

Nechte nám Majora Zemana!

Na televisi Barrandov skončila další reprisa Třiceti případů majora Zemana, tentokrát již zcela bez mediální odezvy. Zdá se, že je dobojováno, a poněkud toporný, leč proletářsky zásadový major se definitivně stal běžnou součástí televisního mixu.

Tento seriál je ovšem nesmírně zajímavý a neměl by unikat kritické analyse, především pro svůj téměř nekonečný interpretační potenciál: každý v něm může vidět něco jiného, a bude mít více či méně pravdu.

Pro někoho je Třicet případů primitivní komunistickou propagandou, snahou presentovat lživý obraz československé poválečné historie. V řadě dílů je takové vyznění primární a vedle ideologické látky v nich mnoho dalšího nenajdeme: příkladmo v episodě Strach o bratrech Mašínech nebo Vrah se skrývá v poli o babickém masarku. Čistá, nepříliš umně presentovaná komunistická lež.

Další episody jsou prostou televisní detektivkou, lepší (Studna, Tatranské pastorále) nebo horší (Smrt u jezera).

Jinde si Jiří Sequens střihl bondovku, sice se špatným koncem (komunistický Bond major Hradec i jeho ženský protipol, Hanka Bízová, umírají v zahraničí při výkonu služby), ale do jisté míry zábavnou a přes značnou dávku naivity (lodník Barkl, který prchá před svými vězniteli za bílého dne po jediné silnici, která vede z jeho vězení) ještě sledovatelnou. Tyto díly, tím, jak líčí západní společnost, jsou už částečně podřaditelné poslední, z dnešního pohledu nejdůležitější skupině, a to – částečně záměrné, částečně na úkor tvůrců realisované – parodii.

Vezměme západoberlínský bar White Lines s dekadentními stripteasovými tanečnicemi a svéráznou sestavičkou českých a polských emigrantů, kteří ho provozují. O tom, že se vyrábí parodie, věděla jistě jen část teamu, ale není pochyb o tom, že si natáčení náležitě užila.

Vrcholem jsou přirozeně Mimikry, díl, kde si z režimu dělal legraci snad každý, kdo se na obrazovce (nebo za ní) objevil. Základ poskytli pánové Liška a Belfín, jejichž kreace Bič boží nemá ve svém žánru obdoby. Pamatujeme si to všichni: Ááá! Ááá! Ááá! Ááá! Stavět mrtvým hrob! Zofar! Z Naamat! Vo tom! Řek! Zlatej písek, zlatý kamení, krtiny a smaragdovej prach, kosti, kůže, lejno, vítr, mrak! To všechno je mámení! Protože! Jednostejně v prachu lehnou! A červi se rozlezou! Bič boží! Bič boží! Bič boží! Je vyžene!

Pozadu nezůstali herci, Jiří Lábus předvedl několik nezapomenutelných komických výstupů a Oldřich Vlach se svým Včeličky zabzučej! vytvořil vpravdě životní roli, jíž vstoupil do historie české kinematografie. Kdepak, kam se na jeho parodii narkomana Kájíka Voldřicha hrabe Limonádový Joe!

Zapomenout ovšem nelze na několik momentů, které přežily svou skutečnou uměleckou kvalitou. Například Liškova hudba k Loupeži sladkého «i» si příliš nezadá s Markétou Lazarovou, a herectví Vladimíra Menšíka v Pánovi ze Salcburku nebo Světly Amortové v Mědirytině je takového druhu, že jejich, v podstatě vedlejší, role všechny ostatní na scéně zastíní.

Tedy závěrem: seriál Třicet případů majora Zemana je kulturologický a politologický fenomen, na který lze nahlížet zároveň několika stejně validní způsoby, a je jen dobře, že se jeho reprisování nakonec prosadilo. Ideologický jed, který seriál obsahuje, pokud kdy vůbec byl nebezpečný, dnes již vyčpěl a ztratil účinnost, a na rozdíl od jiných normalisačních děl, bezproblémově reprisovaných dokonce v České televisi (např. Byl jednou jeden dům, seriálu skutečně schopného indoktrinace), je, myslím, významným studijním materiálem k pochopení specifického českého smyslu pro humor a reakcí v konfrontaci s útlakem.

9 komentářů :

  1. Ty jsi s někým z těch lidí, co to dělali, mluvil? Já osobně nevěřím tomu, že to byla plánovaná parodie, i když si možná řada aktérů a autorů z toho po straně srandu dělala. Ale nějací venkovští strejci si takhle nějak Plastiky představovali - jako feťáky (v 70. letech tam nefetoval skoro nikdo, všichni chlastali). Nebo když v r.1962 tancují ve White Lines "hippies" (officiální počátek hnutí je v r.1966, rozkvět 1967), myslíš, že to není blbost a nezájem o reálie na straně autorů seriálu? A co ty děti ve škole, které mají v r.1960 háro jako Rolling Stones?

    OdpovědětVymazat
  2. Přiznal to veřejně třeba Lábus.

    Vážně myšlené to být nemohlo, prostě bolševikům zahráli jejich scénář a bavili se tím, jak je to pitomé.

    V tomto smyslu jsou Bílé linky nedostižné, takhle zahrát představu dědulů z ÚV o dekadenci, to prostě nemá chybu!

    OdpovědětVymazat
  3. Přiznal to veřejně třeba Lábus.
    Hm, já zase slyšel, že se Lábus Mejlovi za Mimikry omluvil...

    OdpovědětVymazat
  4. Ano, to bylo poté, co ho začali kritisovat za účast v jakési kampani na podporu radaru. Zajímavé je, jak na omluvu reagoval Mejla.

    OdpovědětVymazat
  5. Mimochodem, Vodníku, tvoje reakce pouze potvrzují to, co píšu: že ten seriál dovoluje nejrůznější interpretace, všechny stejně neverifikovatelné.

    OdpovědětVymazat
  6. Já bych neřekl, že Smrt u jezera je detektivka.

    Na začátku se přece celá ta veselá parta co se pak sejde v bartolomějské vrací z lágru. Už ve vlaku Kalina říká: musíme se postarat, aby to příště bylo po našem.

    A celý ten díl je zdůvodněním, proč je to potřeba a to tak, že brzo. Jinostranící (zde hospodský představovaný Somrem) za Němců udávali a po válce jen kšeftaří a vraždí. Stará policie represetovaná ostarožním strážmistrem Pechou na to zjevmě nestačí.

    O seznam agentů gestapa se ovšem zajímá i poněkud oslizlý fotograf, jistě v žoldu nějaké blíže neurčené západní centrály, která se chystá kout pikle.

    Zeman to všechno prohlédne a stane se hrdým strážmistrem čekatelem ...

    OdpovědětVymazat
  7. Ano, ale je tam vražda a Zeman vypátrá vraha, takže i jako detektivka (špatná) se to dá brát.

    OdpovědětVymazat
  8. TP: v Tebou odkazovaném textu se píše, že še Lábus omluvil už v r.1997, tedy nikoli poté, co ho začali kritisovat za účast v jakési kampani na podporu radaru.

    A ano, moje interpretace seriálu je jiná než Tvoje. Např. Smrt u jezera je mnohem méně detektivka než Kvadratura ženy nebo Studna.

    OdpovědětVymazat
  9. Veliká škoda, že žádného majora Zemana nemáme. Vás by jistě vyřešil jen tak mimochodem během dovolené, vy jedna ideodiverzní centrálo.

    Myslíte, že byste vydal na celý díl?

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.