DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

23. 1. 2011

Habermannův mlýn

Je smutné vidět, když se kdysi úspěšný a talentovaný filmový tvůrce po delší odmlce pokusí o comeback, a výsledkem je trapnost a totální blamáž. Smutné to bylo u Jana Němce, Vojtěcha Jasného, Jiřího Menzela a nejinak je tomu u Juraje Herze, jehož Habermannův mlýn (2010) nemohu nazvat jinak než propadák ani při vší úctě k Herzovým, dnes již bezmála kultovním, snímkům Spalovač mrtvol (1969) a Petrolejové lampy (1971), jakož i několika dalším, v šedi 70. let jednoznačně nadprůměrným a tupému normalisačnímu milieu se vymykajícím filmům.

V Habermannově mlýně je nepovedené a/nebo nedotažené a odbyté prakticky všechno, od scenáře přes herecké výkony po režii a kameru. Co uráží patrně nejvíc, jsou do očí bijící faktografické nepřesnosti ve scenáři. Jen jejich prostým výčtem bych mohl svou recensi zaplnit, takže jen namátkou: Proč říká Hans Habermann při Hitlerově projevu v rozhlase, že zase budeme patřit k Německu, když Sudety, s malými výjimkami, k Německu nikdy nepatřily? Jak může prostý sturmbannführer (tedy major) nařídit represalii, při níž je bez soudu popraveno deset náhodně vybraných Čechů, nota bene v Sudetech, ne v Protektorátu? Jak mohla jít manželka ethnického Němce Habermanna, poloviční Židovka, a jeho dcera, Židovka z jedné čtvrtiny, jen tak, mir-nichts-dir-nichts, do transportu? Atd. atd. atd.

Příběh Augusta Habermanna, sudetoněmeckého Mirka Dušína, kromě toho, že je prost věrohodnosti historické, není příliš pravděpodobný ani psychologicky. Cílem bylo ukázat, že obětí poválečného násilí se mohli stát i ti Němci, kteří byli proti Hitlerovi, a také Židé (Jana Habermann s dcerou jdou do odsunu okamžitě po návratu z koncentračního tábora), ale filmové prostředky zvolené k tomuto účelu nebyly vůbec šťastné, a dojem barvotisku a čítankovosti převáží i v tomto ohledu.

To nejzákladnější mravní dilema Herzův film pomíjí, totiž otázku, zda je – ethicky, nikoli právně – přípustné trestat podporu fanatické ideologie stejně jako skutečné zločiny: byl-li Habermann antifašistou, stalo se mu bezpráví, ale o tom mezi většinou Čechů sporu není. Sporné je, zda je morálně ospravedlnitelné vyhnání a okradení těch Němců, kteří Hitlera obdivovali a nacistické ideologii propadli. Jenže na tu – zoufale průměrný a režiserovu filmografii možná až nedůstojně uzavírající – Habermannův mlýn neodpověděl.

40 komentářů :

  1. "Proč říká Hans Habermann při Hitlerově projevu v rozhlase, že "zase budeme patřit k Německu", když Sudety, s malými výjimkami, k Německu nikdy nepatřily?"

    Tohle bych zrovna filmu nevyčítal. To nemusí reflektovat názor scénáristy, ale třeba pouze Hanse Habermanna. A není důvod se domnívat, že by kdokoli nemohl mít historicky chybný názor. Namátkou mě napadá třeba rozšířený mýtus o slovanské (nebo české) holubičí povaze. Taky tomu leckdo věří.

    Ale když už zmiňujete minulost J.H., zajímal by mě Váš názor na Straku v hrsti. A to proto, že zrovna nedávno jsem si projížděl její recenze na ČSFD a snad ještě nikdy jsem neviděl tolik protichůdných názorů pohromadě.

    OdpovědětVymazat
  2. To nemusí reflektovat názor scénáristy, ale třeba pouze Hanse Habermanna

    Nezdá se mi to možné. Mohl se mýlit v hodnocení (jako české "300 let jsme trpěli!"), ne ve faktech.

    Ale když už zmiňujete minulost J.H., zajímal by mě Váš názor na Straku v hrsti.

    Tak to jsem neviděl, jen vím, že tam vystupuje Kratochvílová a Pražský výběr, které jsem v té době dost uznával.

    OdpovědětVymazat
  3. Proč by nemohl?

    90% populace o historii neví prakticky nic, takže si mohou myslet cokoli. Já osobně nemám vůbec představu, co si mohli tehdejší Habermannové myslet, zejména pod vlivem propagandy, ale nevylučoval bych to.

    Já nevím, třeba víte kolik prtocent lidí by Vám řeklo, že Vyšehrad je starší sídlo než Pražský hrad?

    OdpovědětVymazat
  4. Taky se mi nezdá, že by Němci obecně nevěděli, že Sudety Německu nikdy nepatřily. Navíc si byli vědomi, že sám pojem Německo je velice pozdní.

    OdpovědětVymazat
  5. Dobře pane Petersi, ale jistě uznáte, že je rozdíl mezi "Němci" a "nějaký Němec". Já ten film neviděl, protože už pár let nové české filmy bojkotuji (a pár výjimek, které jsem udělal, mě téměř rozplakalo), takže nevím, koho ten Habermann představuje, ale občas se opravdu dozvíte leccos (třeba od čtenářů Danikena).

    OdpovědětVymazat
  6. Docela trefný komentář k historické věrnosti: http://tiny.sk/yw

    AHL

    OdpovědětVymazat
  7. No, setrvávám na podpoře Pecinova názoru, že je to scénáristické selhání.

    občas se opravdu dozvíte leccos (třeba od čtenářů Danikena).
    Možné je všechno, ale to by ve filmu muselo být nějak přesvědčivě vysvětleno.

    OdpovědětVymazat
  8. Leon Kreutzfeld23. ledna 2011 13:18

    "byl-li Habermann antifašistou, stalo se mu bezpráví, ale o tom mezi většinou Čechů sporu není."

    To si prave nejsem jisty. Ja tedy ten film nevidel, ale v soucasnem ceskem diskursu mi prijde odvazne, kdyz se ten film jen zepta, jestli bylo spravne odsunout antifasisty, pripadne ideologicky neutralni osoby. Na tom se Cesi dnes neshodnou.

    Teprve pak se muze ptat, "zda je morálně ospravedlnitelné vyhnání a okradení těch Němců, kteří Hitlera obdivovali a nacistické ideologii propadli."

    Herz a sponsori filmu jsou ale mali pani, aby se ptal na to, na co se nepta EU, USA, nebo Rusko. Mne zaujala ta povinna vsuvka manzelky polozidovky a koncentracniho tabora. Myslite, ze bez ni by takovy film vubec mohl vzniknout?

    Mozna i zde je odpoved na to, proc treba Spalovac mrtvol Vam prijde kultovni, zatimco Mlyn pouze prumerny. Spalovac byl na svou dobu "undergroundovy," vzpurny snimek, zatimco Mlyn jede pevne zakotven v dnesnich ideologickych cliche mirneho pokroku v mezich zakona.

    OdpovědětVymazat
  9. Jen pět kilometrů od Bludova, kde se tento příběh udál byla naše maminka (1/2 češka) s jejími třemi dětmi 1,3 a 6r. strčena do koncetráku u Olomouce s páskou "N" jen kvůli tomu, že měla za manžela českého němce.

    OdpovědětVymazat
  10. http://www.habermannovavila.cz/
    Za finanční pomoci paní Habermannové, byla tato vila opravena.

    OdpovědětVymazat
  11. naše maminka (1/2 Češka) s jejími 3 dětmi ...

    To byl ale český koncentrák.

    OdpovědětVymazat
  12. To byl ale český koncentrák.

    Ano byl to ryze český kocentrák!Protože maminka měla ssebou tři děti, tak ji žádný sedlák nechtěl na práci, a tak neměla chudina a děti ani co jíst a musela žebrat u jiných o kůrku chleba.

    OdpovědětVymazat
  13. Ja tedy ten film nevidel, ale v soucasnem ceskem diskursu mi prijde odvazne, kdyz se ten film jen zepta, jestli bylo spravne odsunout antifasisty, pripadne ideologicky neutralni osoby. Na tom se Cesi dnes neshodnou.

    Habermanna "neodsunuli", ale rovnou zavraždili. Zajisté máte pravdu, že v opačném případě by se našlo dost hlasů schvalujících prostý "odsun" jako mírnější formu trestu pro Němce protihitlerovské.

    Mne zaujala ta povinna vsuvka manzelky polozidovky a koncentracniho tabora. Myslite, ze bez ni by takovy film vubec mohl vzniknout?

    Jistě ne za peníze, které získal, a s cenami, které mu byly uděleny. Když toto schema jednou vyšlo Spielbergovi, proč se na něm nepřiživit.

    Spalovac byl na svou dobu "undergroundovy," vzpurny snimek, zatimco Mlyn jede pevne zakotven v dnesnich ideologickych cliche mirneho pokroku v mezich zakona.

    Spalovač mrtvol je formálně i obsahově jedinečné filmové dílo, na které se můžete dívat po 45 letech, kdežto Habermann je slátanina, která "bořením mythů" dohání úděsný nedostatek kvality.

    OdpovědětVymazat
  14. No, pane Pecino, pokud je aspoň zčásti pravdivé sdělení, na než upozornil AHL, tak má na scénárista na triku daleko horší věci než onu větu...

    OdpovědětVymazat
  15. Scenárista přece netvrdí, že vypráví příběh Augusta Habermanna, pouze, že se jím volně inspiroval. Velmi volně.

    OdpovědětVymazat
  16. Viditelne jste diky obetavosti Vasi pani matky tu hroznou dobu prezil, mM..

    Ja si mylim, ze druha svetova valka byla priserna episoda v dejinach a precasto trpeli ti, kteri se aktivne valecneho besu neucastnili. Bud primymi nasledky, nebo kolektivni vinou zpusobenou podporovanim vrazedne ideologie.
    Nemci zijici mimo Nemecko pak po valce zaplatili neunosne velkou cenu, vyssi, nez obyvatele jadroveho Nemecka.
    A protoze de facto vitezem valky byl Sovetsky Svaz, spolecenstvi to krute a nemilosrdne, tak pro porazene Nemce neexistovalo zadne slitovani. Zvlaste se vyznamenala ceska luza. Nacichla Internacionalou se pak cvicila na bezbrannych lidech, jak efektivne vrazdit ...

    OdpovědětVymazat
  17. Napadlo mě, že Habermann řka "zase budeme patřit k Německu" nemusel tím vůbec myslet území Sudety, ale sudetské Němce.

    Oldřich

    OdpovědětVymazat
  18. No mně celý ten problém téhle věty připadá hodně zveličený. Zvlášť vzhledem k již uvedeným dalším scénáristovým prohřeškům.

    A bagatelizovat je tím, že jde jen o volnou inspiraci, vzhledem k užití reálných jmen, nelze, i když je to dnes v módě, což je hrozné. Jeden z těch mála nových českých filmů, které jsem omylem viděl (nevěděl jsem ani, co to je, ale zjednodušeně řečeno, zrovna pršelo, když jsem šel okolo kina), také "volně vycházel" - Hodinu nevíš. A hlavně v důsledku toho jsem si pak chtěl ukousnout nohu, protože snad jediná horší věc u nás vytvořená byl Brak (nebo jak se to jmenovalo).

    OdpovědětVymazat
  19. V kontextu všech těch nesmyslů je to možná podružné, fakt ale je, že mě to při sledování filmu docela ohromilo.

    Zcela souhlasím, že použil-li Herz skutečné Habermannovo jméno, neměl právo naroubovat na ně vyfabulovaný příběh.

    OdpovědětVymazat
  20. Leon Kreutzfeld24. ledna 2011 20:31

    "Zcela souhlasím, že použil-li Herz skutečné Habermannovo jméno, neměl právo naroubovat na ně vyfabulovaný příběh."

    To se ale deje bezne, z nedavne ceske produkce Kajinek, Stoneovy JFK a W, ostatne i ten zminovany Spielberguv Schindler. Otazkou je asi, jak daleko ta fabulace (odchylka od soucasneho diskursu) dojde a jestli ta umelecka nadsazka neco pridava.

    Me se libi Kunderovo pojeti romanu jako zkoumani reality umeleckymi prostredky. V pripade vyse uvedenych filmu i Habermanna se mozna jedna o podobny genre, i kdyz je to mozna komercionalizovanejsi podoba.

    Historii pisou vitezove, a tak kdyz si vyberete historicke thema pro umelecke zkoumani, bude soucasnym politickym diskursem vzdycky ovlivneno.

    Kdyz se vratime k tomu Spalovaci, tak ten byl kratce na to zakazan politickou silou. Mozna filmy takoveho druhu jsou dnes "zakazany" investory jeste pred svym vznikem a distributory po vzniku.

    Mainstreamovy film ci roman, ktery by uprimne zkoumal, "zda je morálně ospravedlnitelné vyhnání a okradení těch Němců, kteří Hitlera obdivovali a nacistické ideologii propadli" vzniknout nemuze, je jen malo lidi kteri by ho chteli videt, a jeste mene investoru, kteri by ho chteli tlacit.

    OdpovědětVymazat
  21. Mainstreamovy film ci roman, ktery by uprimne zkoumal, "zda je morálně ospravedlnitelné vyhnání a okradení těch Němců, kteří Hitlera obdivovali a nacistické ideologii propadli" vzniknout nemuze, je jen malo lidi kteri by ho chteli videt, a jeste mene investoru, kteri by ho chteli tlacit.

    Naopak, ale závisí na pohledu. Takový film o Čechovi, který se nejdřív Němců zastává, ale potom, pod vlivem nějaké nové německé ukrutnosti, se sám přihlásí do rabovacího komanda…? To by mohl být kasovní trhák!

    OdpovědětVymazat
  22. Re LK:

    Ono ani nejde tak o toho Habermanna, ale o ty ostatní zúčastněné, třeba toho lázeňského, aspoň podle toho, co bylo v tom odkazu.

    Že je to běžné, to zase tak moc neznamená.

    OdpovědětVymazat
  23. Tomáši,

    podle toho, co psali pamětníci kauzy Habermann, tak hlavním nedostatkem filmu není umělecká nekvalita (na tu jsou ostatně názory různé a nehodlám se tím zabývat), ani "faktické nepřesnosti", ale to, že nemá od začátku do konce nic společného s tím, co se v Bludově za války a těsně po ní dělo. Což si myslím, že je pro historické umělecké dílo fatální problém. A mě by zajímalo, jestli jste tuto verzi jako recenzent filmu prověřoval, a s jakým výsledkem.

    OdpovědětVymazat
  24. Ad Stan,

    ano, je prostě rozdíl mezi tím, když Smetana složí lživou Daliborku z dávné minulosti (přičemž dost možná nevěděl, že je lživá), a když někdo udělá film pokřiveně zobrazující nedávnou a dost palčivou minulost. Kromě zásadního rozdílu mezi operou a filmem (pokud jde o vliv na masy), tak zde scénárista mohl mít k dispozici informace o skutečném průběhu událostí.

    OdpovědětVymazat
  25. To neřeším u vědomí, že existují horší varianty: třeba televisní trilogie volně inspirovaná životem Václava Havla.

    OdpovědětVymazat
  26. No tak kdyby se ta trilogie odehrávala třeba v Paraguayi, V. H. se tam jmenoval třeba Jose Albores Saavedra ... atd., tak by se nedalo nic namítat. I když lze čekat, že by to asi stejně bylo hrozné.

    Ale Vy možná myslíte nějakou opravdu existující trilogii, o níž já nemám páru, protože si poslední dobou TV pouštím pouze jako kulisu k práci, k čemuž mi slouží pořady s jednoduchým dějem, které nevyžadují mou pozornost, jako třeba Stargate nebo CSI. Takže lze odpovědět pouze slovy Tiolka (nebo jak se píše): "Vskutku".

    OdpovědětVymazat
  27. Nikoli, představa byla zcela fiktivní. Scenář by mohla napsat Táňa Fischerová.

    OdpovědětVymazat
  28. A já se, přátelé, přesto naivně domnívám, že film, který se jmenuje Habermannův mlýn by se měl držet alespoň základních skutečností. Ostatně totéž bych například bláhově očekával od Schindlerova seznamu, kde se s tím taky moc nepárali (ale tam se to snad omezilo jen na zamlčení některých "nepohodlných" informací typu předválečné spolupráce Schindlera s nacistickou rozvědkou a poté, za protektorátu, o jeho podíl na likvidaci těch, co proti němu svědčili).

    OdpovědětVymazat
  29. Viditelne jste diky obetavosti Vasi pani matky tu hroznou dobu prezil, mM..

    Co to je za blábol, Daniela?

    OdpovědětVymazat
  30. Jako snacha majitele a zakladatele lázní Bludov si dovolím připomenout, že jedním z důvodů, proč film vznikl byl i ten,že tyto lázně si v nové době vydal sám sobě syn znárodńovatele, tudíž bylo vhodné Pospíšila/ve filmu Pospíchala/ očernit i jako člověka.Předlohou pro Herzův film byl dokument Petra Jančárka, který se jmenuje také H.mlýn a je z r.2003.Jako pamětník tam hovoří 7x evidovaný agent Stb.Karel Cvrk/1916/ alias Zimerman.Pusťte si to! On ten Herzův film měl vypadat úplně jinak! To já jsem provokovala Jančárka, ať dodá důkazy,že příbuzný byl vrah! Šel do archívu a hned mi telefonoval, co našel, že všechno bylo jinak.Proč tam šel s Cvrkem /to mi řekli v badatelně/? No a čistá linie hodného Němce a zlého Čecha se začala zamotávat.Josef Urban,autor literární předlohy, vypadl ze hry, což je dobře,argumenty nebral a jeho podplacenost byla do očí bijící/ německý kapitál/.Prsty v korupci má i ostravská televize-Lenka Polákové,přes ni vede niť zase k lázním.Nechci vaši diskuzi znepřehlednit,tak se vrátím k Habermannovi.S tchánem kamarádil, dva podnikatelé v jedné obci, i do těch nevěstinců jezdili spolu.Když se Habermann napil,provokoval v hospodě, dívaje se na portrét Masaryka , říkal "Masardreck".Osudný mu byl karban, 8.květen 1945 a alkohol, kdy si s ním chtěl vyřídit prohrané peníze národní gardista Pazour, dotáhl ho do lázní,kde byl Pospíšil,předseda ilegálního okresního výboru.Ten je poslal na obec, no a pocestě Pazour ztratil nervy,H.střelil do hlavy zezadu, tělo hodil do Moravy.Kdo vytáhl historku o pálení H. v lázeńském kotli? Znárodňovatel Riedl v r.1948 a jeho synáček Jiří Riedl, jenž nechtěl vydat majetek-lázně, no a také nevydal!Když jsem na Herze útočila, dal ve filmu H.na mlýnské kolo, ale proč jsou při závěrečných titulcích plameny,vědí jen zasvěcení.Z historického hlediska je film paskvil /slova akademika, kterého jsem oslovila/ a závažnému tématu poskytl bohužel medvědí službu.

    OdpovědětVymazat
  31. Ted jsem si teprve vsimla otazky pana mM
    a jelikoz mam chut, odpovdam na:

    ..."Viditelne jste diky obetavosti Vasi pani matky tu hroznou dobu prezil, mM.......a "Co to je za blábol, Daniela?

    Logicke mysleni ctenari napovida, vzhledem k tomu co jste predtim v nekolika prispevcich uvedl, ze vase maminka musela zebrat s tremi detmi o kurku chleba u sedlaku. Jestli jste prezil, tak jsem se domnivala, ze vase maminka pak vyzebrane jidlo davala svym trem detem a casto na ni nezbylo a byla o hladu. Proto jste tu spatnou dobu prezil, ze si matka utrhovala od ust. To se obetavym matkam stava a tak jsem odpovedela v tomto dojmu.
    Ale mozna, ze jsem se zmylila.
    Jestlize blabolim o obetavosti vasi pani matky, pak vase maminka tak obetava nebyla, ze?
    Jestlize totiz blabolim, pak vas tazaci prispevek ukazuje na opak--na sobeckou matku, ktera sice s detmi zebrala, ale vyzebrane kurky chleba sama snedla a chudakum detem nedala ani drobecek....
    Asi to tak bylo, kdyz muj prispevek ocenujici vasi maminku jsou blaboly....

    OdpovědětVymazat
  32. Je zde ovsem jeste ta moznost, ze diskuter Mm opravil cestinu ciziho anonyma jen kvuli pravopisu a jejich prispevky se nahodne prolinaji.
    V tom pripade se panu Mm velmi omlouvam....

    OdpovědětVymazat
  33. Tak já Vám to vysvětlím, Danielo.
    Anonym a Mm jsou dva úplně jiní lidé a řeč je o matce anonyma, nikoli Mm. A stejně jako Mm, ani já nechápu, jak jste to mohla takhle zvojtit, a jaktože Vám to ještě teď není jasné.

    OdpovědětVymazat
  34. Dekuji za vysvetleni, Stary pane.
    Zvojtila mne odpoved p.mM proto, ze ve sve prvotni odpovedi anonymovi nepouzil presne zneni anonymova prispevku, ale pozmenil si to. Viz ceska s malym "c" v A. originale, s velkym"c" v prispevku mM. Take misto "tremi" detmi pouzil cislo 3. Z toho jsem nespravne vydedukovala, ze anonym a mM jsou jedna a taz osoba. Kdyby pan mM citoval anonyma korektne, nemuselo dojit k mylnym spekulacim. I pak mi mohl jen napsat, ze mam cist pozorneji, nebo ze reaguji na spatnou adresu. Odpovedel vsak hulvatsky, proto dostal hysterickou omacku.

    OdpovědětVymazat
  35. Kdyby pan mM citoval anonyma korektne, nemuselo dojit k mylnym spekulacim.

    Hlavně, že máte svoji nepozornost na koho svést. Odkaz na GO EAST!, kde vypovídá svědek z českého koncentráku dr. med. E. Siegel (zpráva č. 38), Vás ovšem nezajímá.

    OdpovědětVymazat
  36. Habermannův mlýn je evidentně kritický k Čechům a ukazuje, že ne všichni sudetští Němci byli nacisté, takže nepravdy ve filmu obsažené Čech sežere i s navijákem. To není dobré.

    OdpovědětVymazat
  37. Ona to byla hlavně fabulace, o jejíž motivaci a objednávce se můžeme jen dohadovat.
    Rozhodně mi ale vadí podobné paskvily, pokud se tváří, že popisují skutečnou historickou událost. Kdyby si býval vymyslel jiná jména a kontext, ať si klidně natočí film o tom, jak Češi stojí na uších. Takhle je to cosi příbuzného babickému případu majora Zemana. Bohužel ne každému je to zřejmé.
    Že ty lži sežerou Češi se nedivte, pamětníků, místních a informovaných lidí není zase tolik. Navíc se fiktivní děj neodehrává v Čechách. Příběhu filmu uvěří většina diváků bez ohledu na národnost a řekl bych, že Nečeši (s výjimkou Moravanů a Slezanů) i ve větší míře.

    OdpovědětVymazat
  38. Že ty lži sežerou Češi se nedivte

    Ohledně Česka a Čechů se už dávno nedivím vůbec ničemu.

    OdpovědětVymazat
  39. Zajima, pane mM.
    Tohle taky:
    http://www.parlamentnilisty.cz/kraje/vysocina/189038.aspx

    OdpovědětVymazat
  40. anonymní řekla..

    ráda jsem si přečetla Vaše upřesnění- zřejmě máte nejlepší informace o pozadí příběhu.mám ráda objektivní a ne jednosměrné informace, takže děkuji.Radka

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.