DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

16. 1. 2011

Obraz Němce aneb Ich weiß nicht, was soll es bedeuten

Die schönste Jungfrau sitzet
Dort oben wunderbar
Ihr gold’nes Geschmeide blitzet,
Sie kämmt ihr gold’nes Haar.

Když se tento čtvrtek nedaleko od skály Lorelei na Rýně potopila loď s dvěma a půl tisíci tunami kyseliny sírové, téměř každému se vybavila legenda o krásné pěvkyni, jež, sedíc při západu slunce vysoko na skále a rozčesávajíc si vlasy zlatým hřebenem, svým okouzlujícím zpěvem narušovala bezpečnost a plynulost lodní dopravy na přilehlém toku.

Miroslav Macek známou Heineho báseň Lorelei přeložil, já jsem si vzpomněl hlavně na to, jak jsem se kdysi, před nějakými pětadvaceti lety, docela náhodou dostal k Heineho sbírce básní Buch der Lieder a co to pro mě znamenalo.

Do té doby jsem byl vychováván v představě, systematicky budované komunistickou propagandou, že Němci jsou zaostalým, agresivním národem, který nebude nikdy s to dosáhnout kulturní a vůbec civilisační vyspělosti nás, Slovanů, a jehož příslušníci se mezi sebou dorozumívají nepěkným, nelibozvučným, chrochtavým a primitivním jazykem, jenž se sice na školách jaksi z povinnosti vyučoval, ale jen proto, aby se s námi ti troglodyti, nejkrásnějšího a nejsložitějšího jazyka světa nemocní, byli vůbec schopni domluvit.

Tuto představu posilovaly televisní pořady typu Ein Kessel Buntes nebo němčinu neuměle napodobující zpěv Karla Gotta, a samozřejmě celá serie Krkonošských pohádek pro dospělé, různých Němých barikád, Atentátů a Vyšších principů, které – s různou mírou věrohodnosti a umělecké hodnoty – obraz Němce jaké méněcenného primitiva v Češích celá desetiletí utvrzovaly.

Buch der Lieder byl obstojný šok, a moje gymnasiální průpravou implantované představy o velikosti Tyla, Nerudy nebo Hálka vzaly rychle za své, jelikož jsem, konfrontován s brutální realitou, pochopil, že česká literatura 19. století měla jediného básníka, který se kvalitou té německé aspoň přibližoval, totiž Máchu.

I sám Heine si s nacionalismem užil své, a totéž platí o jeho díle. Protože byl Žid, nacisté jeho dílo zčásti proskribovali, zčásti vydávali za lidovou poesii – to ostatně znají i Češi, jejichž národní klenot, Prodaná nevěsta, měl po několik desítek let libreto, které se napsalo samo, protože libretista, Karel Sabina, byl pasován na zrádce národa.

Lorelei je mi tedy upomínkou, jak hluboce se člověk může mýlit, jestliže místo kritického myšlení a studia authentických pramenů dá na to, co ho učili ve škole a co mu ukazovali v televisi.

22 komentářů :

  1. Ano: Deutschland - das Land der Dichter - o sobě rikaji Nemci.

    Ale jedno mi nejde do hlavy - jak jste mohl na gymnaziu poznat kvalitu basni? Na to je potreba trosku vic zkusenosti, ne?

    Jen dodam, ze uroven kritickeho uvazovani o svete je v Nemecku na uplne jine urovni nez zde - coz se pozna napriklad na urovni novinarstvi...

    jg

    OdpovědětVymazat
  2. Přece mi nebudete tvrdit, že jste věřil televizi, Rudému Právu a školním osnovám!

    OdpovědětVymazat
  3. "Ale jedno mi nejde do hlavy - jak jste mohl na gymnaziu poznat kvalitu basni? Na to je potreba trosku vic zkusenosti, ne?"

    Jasně, že ve 30 už se na tou koukáte jinak než v osmnácti. Ale třeba mezi S. K. Neumannem a Janem Skácelem lze rozlišit i na gymplu (to byl hypotetický příklad, samozřejmě, jinak mi je jasné, že zrovna ten Skácel na tehdejším gymplu nepřipadal v úvahu).

    OdpovědětVymazat
  4. Tak se trochu domnivam, ze pro vnimani basni neni nutna zkusenost. Ctou se srdcem, citem a kazdy vek ma nastavenou svoji emocialni citlivost. V dobe obzvlaste vnimave pak mohl studenta "probudit" i jiny basnik, treba Lord Byron.
    Neco jako kdyz se skolacka ktera cetla levne divci romanky, liba poprve. Ackoliv nemela doposud zadnou praktickou zkusenost, presto bytostne citi, ano, toto je to prave orechove, toto je ONO.

    Ceska poezie ma take sve kouzlo, je celkem mlada, nemuzeme ji prirovnavat ke kulturam, ktere mely nepretrzity historicky a jazykovy vyvoj a jejich citove vyjadreni melo vice casu na uzrani. Proto i mnohe nemecke basne pusobi silneji.
    Lorelei je take typicky nemecka pisen, melancholicka..

    OdpovědětVymazat
  5. Ted si vzpominam na moje zkusenosti ze skoly - ja jsem nikdy nemel zadny vztah k lyrice, prislo mi to prazdne, nevidel jsem nic zajimaveho.

    Az jednou... Dostali jsme se ke Karlu Hlavackovi

    jg

    OdpovědětVymazat
  6. Ten první odstavec myslíte tak, že jste dával přednost básním epickým?

    Těm jsem zase nikdy neporozuměl já. Nikdy jsem nepochopil, proč když někdo chce vyprávět příběh, proč se dobrovolně svazuje rýmem (a často tak díky tomu vypadá směšně).

    Chápu, že historicky to svůj význam mělo pro lepší zapamatování při ústním předávání. Ale třeba taková Dalimilova kronika (aspoň v té verzi kterou znám) mi opravdu přijde jako hodně velká fraška.

    A musím říct, že i můj dojem z Eddy a Kalevaly byl tímto trochu narušen.

    OdpovědětVymazat
  7. "Pec za šance?
    Konec, žádné mazance!"

    OdpovědětVymazat
  8. Podstatou epické poesie je, že do veršů vázaný jazyk má přinášet jakousi přidanou hodnotu k samotnému příběhu. Někdy se to podaří (Křest Svatého Vladimíra, Der Erlkönig), někdy ne.

    OdpovědětVymazat
  9. Re TP:
    No samozřejmě, ale právě že s tou přidanou hodnotou je to takové vachrlaté. Zejména díky vývoji, protože dnešní poezie je úplně jiná. A zatímco Edda a Kalevala jsou cenné především díky své určité historické a národně obrozenecké podobě, u Křestu ... jde zase o něco jiného.

    OdpovědětVymazat
  10. Právě dnes je to 310 roků, co vzniklo Königstum Preussen.
    Úžasný stát, obdivuhodný. Počátek jeho úpadku má dnes rovněž výročí: 1871.
    Zrušení Prusska jako státu, které zapříčinil ten šílený Rakušák s uhrančivýma očima, bylo tregedií nejen německou, ale evropskou.
    M.D.

    OdpovědětVymazat
  11. Leon Kreutzfeld18. ledna 2011 18:59

    To jsou ty paradoxy stredni a vychodni Evropy, vp. Pecina. Vy zde vychvalujete nemeckou kulturu a Nemce obecne, a pritom pripoustite, ze Heinrich Heine byl Zid. A o tom to je.

    To je jako rikat, ze Cesi nejsou narod sluzek a kocich, protoze postavili Prahu. A spravne jste pripomnel, jak Zide trpeli a byli pronasledovani zdaleka nejvice.

    Proste Krkonosske pohadky ma kazdy narod v tomto regionu. V jedne knize, kterou jsem cetl, tak Krakonos ma za oponenta jakehosi odporneho skreta, ktery se jmenuje Rybrcoul, coz je myslim zpotvorenina puvodniho nemeckeho Krakonosova jmena Rieberzahl.

    OdpovědětVymazat
  12. To je jako rikat, ze Cesi nejsou narod sluzek a kocich, protoze postavili Prahu
    Jen klidně říkejte, že jsou. Prahu postavili Němci, Francouzi a Italové. A jeden geniální Slovinec.

    OdpovědětVymazat
  13. H.Heine zadny zid nebyl!
    I babtisticky Amici vi ze byl Nemec a bohabojny protestant on se modlil k Panu Jezisovi!! Nasledoval Napoleona a neee Mojzise a postavily mu kasnu Loreley v New Jorku !!!

    OdpovědětVymazat
  14. Paradoxně Heine, který nesnášel nacionalismus, a ač Žid, byl pokřtěn, byl v Německu zakazován a v Israeli pro svou konversi ke křesťanství mnohými odmítán. Velmi správně poznamenal vp. Kreutzfeld, že "o tom" je střední a východní Evropa.

    OdpovědětVymazat
  15. To je jako rikat, ze Cesi nejsou narod sluzek a kocich, protoze postavili Prahu

    S tím problém nemám, Prahu postavili vedle Italů, Francouzů, jednoho Slovince a Čechů i příslušníci českého národa německého jazyka (němečtí Češi, nebo, jak se jim nesprávně říkalo za Beneše, čeští Němci), příslušníci téhož politického národa, k němuž patřím, tedy moji krajané.

    OdpovědětVymazat
  16. Chtel jsem rict, ze se mi basne nelibily vubec - az jsem narazil na Hoboj, ktery jsem i odrecitoval ve skolce. S potleskem.

    Ostatni basne, s kterymi jsem se stretl mi proste prisly trapne, nevystihly asi me pocity bych mozna rekl.

    Zatimco Hlavacek se mi libil, bylo to takove opravdove, nepateticke.

    jg

    OdpovědětVymazat
  17. němečtí Češi, nebo, jak se jim nesprávně říkalo za Beneše, čeští Němci
    To je nesmysl. V češtině nerozlišíte Böhmen a Tschechen.

    Čeští Němci je naprosto správné a historické označení. Od konce 19. století je nahrazeno výrazem Sudetští Němci, což je sice smutné, ale musíme to respektovat.

    OdpovědětVymazat
  18. Přemýšlejte. Jestliže existují "čeští Němci", museli by existovat i "čeští Češi". Ve skutečnosti jsou to "čeští Češi", ale v opačném smyslu: no, uznávám, že nerozlišování ehtnika a politického národa činí určité praktické obtíže…

    OdpovědětVymazat
  19. museli by existovat i "čeští Češi"
    Jistě. Jakýmsi pokusem to vyjádřit bylo „českoslovanští Češi“. Faktem ale je, že čeština (už tím, jak se v 19. století konstituovala) tenduje k tomu považovat slovo Češi za synonymum slova Tschechen.

    OdpovědětVymazat
  20. To je ale vůči Němcům urážlivé, stejně jako Benešovo "naši Češi". Těžko si představit, že by některý představitel Švýcarska německé národnosti užíval termínu unsere Französen.

    OdpovědětVymazat
  21. Naši Němci je Masyrův úlet; ale on měl jako všichni pravdoláskaři k patronisujícímu vyjadřování sklony.

    Urážlivé? Jazyku nejde poroučet.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.