DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

20. 12. 2011

Ještě jedna poznámka k životu a smrti Václava Havla

Píše G. Peters, že můj nekrolog Václava Havla je plytký. Má, domnívám se, pravdu, už při psaní jsem si uvědomoval, že omezení genrem a zásadou nihil nisi bene, již porušuji jen zcela výjimečně, povede k výsledku spíše rozpačitému. Prý podléhám mythologickému pojetí dějin. Tím si ovšem jist nejsem.

Pokusím se doplnit několik odstavců a myšlenek, které mne při psaní nekrologu sice napadly, ale které jsem nepokládal za vhodné a slušné do něj zařadit. Je to text málo uspořádaný, spíše thesovitý, přesto věřím, že u pozorného čtenáře svůj účel splní.

Ve svém textu argumentuji, že Havlův význam spočívá zejména v jeho činnosti v disentu, protože tehdy neobyčejně přesně popsal náladu doby: vyjádřil slovy to, co jsme všichni cítili. K tomu jsem ovšem již nepřipojil doušku, že v té době byl Havel stále ještě věřícím marxistou-osmašedesátníkem, zastáncem třetí cesty, a jeho vise spočívaly spíše na nerealistickém platonském pojetí vlády než na úctě k demokracii, kterou otevřeně prohlašoval za historicky překonanou etapu lidských dějin (např. v závěru Moci bezmocných).

Pro postavení disentu, Charty 77 i Havla měla určující význam kolektivní zkušenost konce 50. a počátku 60. let, kdy český národ většinově akceptoval komunistický systém jako legitimní, identifikoval se s ním a jeho zločiny z období 3. republiky a stalinismu se rozhodl tolerovat jako nutnou daň za jeho přínos. Antonínu Novotnému, jenž měl pověst muže nepružného a málo schopného, se tak paradoxně podařilo to, co žádnému jinému československému komunistickému vůdci před ním ani po něm.

Klíčovou roli tu hrály zejména negativní emoce a komplexy: komunismus byl chápán jako dovršení národního obrození, neboť Němci byli nejen z českého prostoru fysicky odstraněni, ale po určitou dobu se zdálo, že s nimi budou Češi a Slováci v nové Evropě soupeřit jako rovný s rovným. Mythus bruselského úspěchu ovlivnil národní sebereflexi natolik, že v době Pražského jara se skutečně vážně a euforicky debatovalo o tom, za kolik let československé hospodářství dožene a předežene Rakušany a za kolik (západní) Němce.

Až ruská okupace ukázala Čechům a Slovákům, kde je jejich místo v Evropě, a jaké jsou limity jejich přípustných ambicí.

V tomto smyslu je na místě se ptát, co se o pád komunismu v ČSSR zasloužilo víc, zda Charta 77 nebo jistý Josef Neckermann, západoněmecký podnikatel a provozovatel stejnojmenného zásilkového obchodu, jehož barevné objednávkové katalogy Čechoslovákům tento dějinný fakt ilustrovaly způsobem, jehož účinnosti by nemohla dosáhnout ani desetitisícová armáda disidentů se všemi zahraničními vysílačkami dohromady.

Což ovšem rozhodně neznamená, že by celý disent byl bez skutečného významu. Jeho přínos pro společnost spočíval především v tom, že ústy svých mluvčích, z nichž zejména Václav Havel byl velmi dobrým pozorovatelem a analytikem, zcela převrátil diskurs husákovských komunistů, více nebo méně sumarisovaný v Poučení z krisového vývoje. Nešlo jen o změnu používaného jazyka nebo popisované thematiky, ale o kompletní změnu paradigmatu, referenčního rámce. V tom Husákově a Biľakově byla budoucnost národa vypočtena v tunách vytěženého uhlí, vyrobené oceli, sklizeného obilí, v tisícovkách postavených bytů a v procentech splněného plánu (a ostatní byla nadstavba, která se dostaví sama, bude-li obyvatelstvo dost poslušné a pracovité). V Havlových textech se hovořilo o odpovědnosti za budoucnost, o mravním klimatu společnosti, o naději, o oběti.

Obrovským úspěchem prohlášení Charty bylo, že komunisté text nenáviděli natolik, že nutili své přívržence odsoudit ho, aniž by jej ale předtím zveřejnili nebo jinak dali k disposici. Tím z každého komunisty učinili i v jeho vlastních očích tupce, který k tomu, aby něco odsoudil, to přece nepotřebuje číst.

Ano, theatrálnost a určitá afektovanost byla u Havla přítomna již tehdy, např. místo popisného života bez přetvářky psal Havel o životě v pravdě, ale disent byl authentický, bylo to něco, pro co, jak napsal krátce před smrtí Jan Patočka, mělo opět smysl trpět.

Je zajímavé, nakolik byl Havel ve svém prvním veřejném vystoupení v disidentském období, v dopise Gustávu Husákovi z dubna 1975, věcný a uměřený. Ke stylisaci do morálního kitsche, legendy a symbolu u něj došlo až v r. 1989. Důvody, proč se tak stalo, byly prosté: protože disent byl složen vesměs z lidí, jimž nebyl 20 let umožněn odborný růst a kteří tedy objektivně nebyli způsobilí stát řídit, mohli své vedoucí postavení ve společnosti prosadit jen na základě morálních argumentů, nového kádrování. Vzniklo quasireligiosní hnutí sentimentalistů, jemuž se později začalo říkat havlismus nebo Pravda a Láska.

Zajímavý byl i vztah Havla-politika k zahraničním osobnostem. Jak uvedeno, Havel byl vynikajícím pozorovatelem a rychle si uvědomil, že ve světě, do kterého Listopadem vstoupil, platí tvrdá pravidla showbusinessu. Všichni věděli, že mezi činností Charty a pádem komunistického režimu v Československu neexistuje ani stín příčinné souvislosti. Na druhé straně tato skupina získala počátkem r. 1990 prakticky všechnu státní moc. Udržet ji ve fairové konkurenci nebylo možné, a tak přišly na pomoc prostředky známé z P.R. Ministr zahraničí je sice ňouma, ale je přece symbolem toho, jak se stříhaly ostnaté dráty. Ministr vnitra dosáhl naplnění svých intelektuálních schopností jako pastevec, ale protože trpěl v disentu, je pro nás zárukou, že se totalita už nevrátí.

První velký incident se odehrál před volbami v červnu 1990, kdy byl podniknut zákeřný útok proti lidovcům, a následovaly další. Obyvatelstvo ale bylo v klidu, to si mohlo vybrat, zda mít buď svou vinu nebo svou modlu.

Většinu svých mocenských posic havlismus ztratil po tzv. sarajevském atentatu a uzavření oposiční smlouvy, a poslední medialní bašty (ČT, ČRo) hájí s vypětím sil v současné době. Havlova smrt a pohřeb, jehož rozsah a umělecké provedení nemůže být překvapením (už před 12 lety ho v Havlově životopisu predikoval John Keane), je dovršením života, který měl svůj morální vrchol v 70. letech, ale který v konečném účtování skončil jako život v klamu a ve lži.

36 komentářů :

  1. Hlasuji pro Neckermanna, který kromě provádění ideodiverze vzdělal nejméně jednu generaci žáků nižších tříd základních škol v oblasti dámského spodního prádla! :-)
    Ale narazil jsem na jiné mezery ve svém vzdělání: co je to "bruselský úspěch" a co se stalo v roce 1990 lidovcům?
    Za vysvětlení Bruselu a lidovců děkuji. V tom ostatním jsem vzdělán obstojně.

    OdpovědětVymazat
  2. Tomáš Marný - ad lidovci: Ruml těsně před volbami (v době, kdy to již bylo jednoznačně protizákonné) veřejně odhalil tehdejšího předsedu ČSL Bartončíka jako agenta StB, čímž lidovce, jdoucí do voleb samostatně a nikoli pod značkou OF, trochu podtrhl hlasy.

    P2

    OdpovědětVymazat
  3. Aha - již chápu. Zmátlo mne označení "mythus bruselského úspěchu" v souvislosti s Německem a domníval jsem se, že snad šlo o jakousi mně neznámou mezinárodní konferenci. Vidíte, jak se člověk nechá snadno svést na scestí! :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Docela mě v komentářích tady i jinde baví jak často spojují oba kraje: přeceňovaný komediant, nic moc nedokázal - všechno zkazil, všechno zavinil. Jestli ten problém nebude spíš v nás než v Havlovi.

    A jinak - mudrovat dneska nad významem Neckermanna je jedna věc a poslat v 70.letech dopis Husákovi úplně jiná. To chtělo mít koule jako hrom. Že je podle někoho později poztrácel? To se stane nám všem.

    Politik byl asi mizerný, filmový režisér strašný, jeho hry se vám mohou líbit nebo nelíbit, jeho filozofování má díry jako ementál.

    Ale měl odvahu a stál si za svým i v situaci, která vypadala naprosto beznadějně.

    A kromě toho, když o někom říkají, že byl zaprodanec komunistů, imperialistů a židozednářů najednou, vychází mi z toho že to asi opravdu byl slušnej chlap.

    Martin Gust

    OdpovědětVymazat
  5. Zajímavé doplnění. Místy ovšem opět nekonkrétní. Co jste myslel tím: "... v konečném účtování skončil jako život v klamu a ve lži."?
    Děkuji za vysvětlení.
    RCh

    OdpovědětVymazat
  6. Musím s politováním konstatovat, že tento text je spíše vyjádřením postoje k Havlově osobě než reality. Například:

    ...Všichni věděli, že mezi činností Charty a pádem komunistického režimu v Československu neexistuje ani stín příčinné souvislosti. ...

    To snad autor ani nemůže myslet vážně. Vůbec napsat "všichni" je absurdní, kdo je to ti "všichni"? Charta a její činnost že neměla vliv na pád komunistického režimu? To pak je možno říci, že vysílání Svobodné Evropy, Hlasu Ameriky, BBC v českém jazyce tedy rovněž nemělo vůbec žádný vliv na populaci a že osobní setkávání včetně osobních známostí se západními politiky se signatáři Charty také nemělo žádného významu a mezinárodní ohlas také ne. A takových absurdit v článku je víc, viz vliv katalogů Neckermana, atd. Tyto vlivy nebyly zdaleka bez významu, ale bez funkční opozice jakou Charta bez jakýchkoliv pochyb byla, by možná komunisté byli stále u moci...

    OdpovědětVymazat
  7. Jasně, leho: komunismus padl, protože jsme na náměstích zazvonili klíči :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Chartáři netušili, že spustí takovou lavinu rudé nevole.
    Dokument pouze slušnou formou žádal režim, aby dodržoval své vlastní zákony i mezinárodní závazky podepsané během konference v Helsinkách (které později sám Havel pomáhal dorazit na Balkáně).
    Vzhledem k chabé podpoře disentu ze strany bůčkovým socialismem otupělých mas (které stejně pořádně netušily, oč běží) a také v rámci prevence k blížícímu se desátému výročí "bratrské pomoci") se režim rozhodl exemplárně potrestat kverulanty " v mezích rudého zákona" vězněním, což teprve katapultovalo V.H. na orbitu "antikomunistického odboje".
    Později si již kremelští místodržitelé dávali větší pozor a kvůli mezinárodní podpoře (také spíše ze strany západních vlád a jejich neveřejných služeb než tamních mas) nepostupovali proti chartářům tak okázale, zejména pokud byli v cizině známí. Oproti tomu "prostí" disidenti (Cibulka, Wolf) či kverulanti (Wonka) riskovali neředěnou režimní brutalitu.
    Vzhledem ke svému převážně exkomunistickému složení se stali chartisté ideálním činitelem při transformaci politické moci komunistů v moc ekonomickou.
    Je příznačné, že relativně nejtvrdší postoj ke komunistickým zločincům zaujaly po převratu ty ex-kom. země, které téměř nebyly oblaženy dobrodiním "organizovaného" disentu (NDR,BLR).

    OdpovědětVymazat
  9. Jasně, leho: komunismus padl, protože jsme na náměstích zazvonili klíči :-)

    A lepší argument nemáte? Nemáte, jak vidno. Nevím, kde jsem napsal, že komunismus padl právě proto.

    PS: Také čerpáte ze stranického tisku? Václav Havel v Rudém právu.

    OdpovědětVymazat
  10. Milý leho,
    Charta byla ještě v r. 1989 pouhým zárodkem oposice, s minimální veřejnou podporou.

    Považujete za náhodu, že k pádu režimu došlo na základě brutálního zásahu proti demonstraci, kterou organisovala nikoli Charta, nýbrž SSM, a to na podkladě desinformace o smrti studenta (kterého hrál jistý estebák)? Tolik ke skutečnému vlivu chartistů, bez ohledu na to, jak statečná tato forma oposice byla…

    OdpovědětVymazat
  11. Charta byla ještě v r. 1989 pouhým zárodkem oposice, s minimální veřejnou podporou.

    Zase si upravujete fakta dle vaší bujné fantazie či přání. Jako kdybyste nevěděl, že Charta existovala už od druhé poloviny roku 1976, tedy o něco více než 13 let před Listopadem. Za těch 13 let se stala rozhodně více než funkční opozicí, inspirovala celou řadu dalších opozičních hnutí, které byly hybnou silou Listopadové revoluce a nikoliv tedy Charta sama, ale celá řada organizací. Ty se pak spojily v Občanské fórum. A nejenom opoziční organizace byly součástí procesu, který se naplnil v listopadu 1989, například Jakešův projev totálně zdiskreditoval vládu komunistů v očích toho zbytku veřejnosti, který si patrně myslel, že KSČ by se mohla nějakým způsobem zreformovat.

    Považujete za náhodu, že k pádu režimu došlo na základě brutálního zásahu proti demonstraci, kterou organisovala nikoli Charta, nýbrž SSM, a to na podkladě desinformace o smrti studenta (kterého hrál jistý estebák)?

    Nikde jsem nenapsal, že listopadová revoluce byla nějaká "náhoda". Naopak. Byl to jasný důsledek mnoha událostí a vlivů jak vnitropolitických, tak zahraničních. Podle mne "mrtvý" estébák Zifčák jenom proces urychlil. Rozhodně se nejednalo o nějakou konspiraci Havla, chartistů a komunistů k uchopení moci...

    OdpovědětVymazat
  12. Za těch 13 let se stala rozhodně více než funkční opozicí, inspirovala celou řadu dalších opozičních hnutí, které byly hybnou silou Listopadové revoluce a nikoliv tedy Charta sama, ale celá řada organizací. Ty se pak spojily v Občanské fórum.

    To vypadá dobře v učebnici, ale pravda to není. Jestli chcete vidět, jak vypadá oposice schopná komunistický režim porazit, podívejte se do Polska.

    Rozhodně se nejednalo o nějakou konspiraci Havla, chartistů a komunistů k uchopení moci...

    To ne, spíš o zoufalou snahu KGB+StB konečně lidi k něčemu dokopat, tak aby se mohla moc převzít k tomu připravovaná Charta a ne někdo jiný, kdo nebyl pod kontrolou a mohl theoreticky dělat potíže.

    OdpovědětVymazat
  13. To vypadá dobře v učebnici, ale pravda to není.

    Pravda to není? A máte pro své tvrzení nějaké důkazy? Pochybuji. Možná odkaz na Rudé právo, Zvědavec či nějaký jiný podobný "zpravodajský" zdroj ...

    ...Jestli chcete vidět, jak vypadá oposice schopná komunistický režim porazit, podívejte se do Polska.

    To je jiná země, jiní lidé, jiná situace, jiná historie. Proč by v Česku měla být opozice stejná jako v Polsku?

    To ne, spíš o zoufalou snahu KGB+StB konečně lidi k něčemu dokopat, tak aby se mohla moc převzít k tomu připravovaná Charta a ne někdo jiný, kdo nebyl pod kontrolou a mohl theoreticky dělat potíže.

    A důkazy? Žádné. STB sice monitorovala disidenty a věděla téměř vše co se v disentu dělo, ale nebyla je schopná kontrolovat. A proč by KGB a STB měly zájem veřejnost někam dokopat? Jejich zájem byl úplně jiný a to zachovat pokud možno status quo. Oni věděli velmi dobře, že v případě jakékoliv revoluce jejich kariéry by byly vážně ohroženy a jak historie ukázala, jejich obavy byly naprosto oprávněné. STB sice měla plán jak spolehlivě zlikvidovat veškerou opozici, ale nestalo se tak hlavně kvůli absence schopnosti ve vedení KSČ udělat jakékoliv zásadní rozhodnutí ze strachu, co bude potom. Jediný kdo měl odvahu dělat skutečně státotvorná rozhodnutí bylo Občasnké fórum s Havlem v čele a tudíž se poprávu tito lidé dostali k moci. Že to tak bylo víme od lidí, kterých se událostí osobně zůčastnili na obou stranách a není jich málo. Máte k dispozici filmy, knížky, dokumenty. Ty váš alternativní výklad nedávné historie rozhodně nepodporují...

    Podle mne Československá plyšová revoluce je jednou z vůbec nejlépe dokumentovanou revolucí v historii. A jak to zpravidla bývá, její skutečný průběh je sice zajímavý, ale žádný trhák s ďábelskými konspiracemi tajných služeb a temných sil to rozhodně nebyl. Jinak řečeno, nuda. Takže je celkem přirozené, že málokdo bude publikovat nudné články s obsahem, který každý zná a milionkrát četl už někde jinde.

    OdpovědětVymazat
  14. Nikoli, vyjasněno to ani zdaleka není, resp. to, co je předkládáno jako úplná oficiální verse listopadových událostí, není uspokojivé.

    Jste naivní člověk bez schopnosti hlubší logické analysy a kritického myšlení, takže chápu, že pro vás žádné nezodpovězené otázky neexistují, ale ponechte nám naše právo na pochybnosti.

    OdpovědětVymazat
  15. Nikoli, vyjasněno to ani zdaleka není, resp. to, co je předkládáno jako úplná oficiální verse listopadových událostí, není uspokojivé.

    Nemám vůbec na mysli žádnou úplnou jednu oficielní verzi událostí. Mám na mysli desítky a stovky dokumentů, interview, osobní zážitky nejen publikované na internetu a médiích, ale mých přátel a známých, kteří u toho byli. Jestli něco je a není vyjasněno pak záleží na vašich osobních pocitech a víře. Vy máte svoji víru a fakta nehrají moc velkou roli. A pak tu je normální lidská přirozenost se někam zařadit. A vy se řadíte tam kam se řadíte...

    ...takže chápu, že pro vás žádné nezodpovězené otázky neexistují, ale ponechte nám naše právo na pochybnosti.

    Nenapsal jsem, že žádné nezodpovězené otázky neexistují, záleží hodně jak pro koho a zdali danné individuum je schopno a ochotno přijmout fakta a ne si vybírat jenom to, co se hodí.

    Jste naivní člověk bez schopnosti hlubší logické analysy a kritického myšlení, ...

    Napsat, že jsem úplný idiot je nejlepší argument, to dělali komunisté své doby, pamatujete?. A kdo jste vy, kdo vám dal právo a jaké máte vy schopnosti mne takto ohodnotit? BTW, kritické myšlení mi bylo ohodnoceno známkou na zdejší univerzitě a vaše hodnocení není tudíž vůbec relevantní.

    OdpovědětVymazat
  16. Vážený pane Pecino!

    Skvěle jste vyprovokoval osobu pod kryptonymem leho! Pan leho je od posledního svého přípisu člověk, který má implicitně značné komplexy méněcennosti.

    Tomáš Krystlík
    ---

    OdpovědětVymazat
  17. A vite, vaZeny pane Krystliku,
    ze na Vas blog chodim cist hlavne Vase radoby klidne reakce na zabavne sprosteho provokatera Davida??
    Pro subjektivne historicke, s velkou angazovanosti a zapolem odhalovane "zatajovane pravdy" , pro logickou analysu udalosti a kriticke mysleni (vyraz prebran od T.P.) k Vam chodi asi pet zatoulanych diskuteru.

    Presne takovy neblahy osud postihne i ctihodneho pana Pecinu, nemlich, az odhali tajne zaznamy rozhovoru V.Havla s clenem Demokraticke iniciativy, p.Mandlerem...:-))

    OdpovědětVymazat
  18. Ad Daniela:

    Zatím to zde (a na Paragraphu) vypadá tak, že články čte mezi dvěma a třemi tisíci lidí, takže strach ze čtenářského nezájmu nemám.

    Ad leho:

    Doporučuji vyznačovat tuto skutečnost i v diskusi, abychom hned věděli, s kým máme čest: např. "Ing. leho" by znělo dobře, nemyslíte?

    OdpovědětVymazat
  19. "Napsat, že jsem úplný idiot je nejlepší argument ..."

    Je to úplně stejně dobrý argument jako tvoje argumentování "stranickým tiskem" a "Zvedavcem". Ve skutečnosti totiž komunisté neargumentovali tím, že je někdo idiot, ale tím, že je ideově závadný, tedy stejně jako ty. Nehledě na to, že nepochybuji o tom, že TP čte RP a Zvědavce méně než ty.

    A ohánět se univerzitou, to je opravdu těžký kalibr ...

    OdpovědětVymazat
  20. Doporučuji vyznačovat tuto skutečnost i v diskusi, abychom hned věděli, s kým máme čest: např. "Ing. leho" by znělo dobře, nemyslíte?

    Jelikož znalosti tématu jste vyčerpal tak přecházíte do osobního útoku. Tam vám to jde o hodně lépe, jak vidno, zrovna tak Starému pánovi. Děkuji pěkně, bylo mi ctí...

    OdpovědětVymazat
  21. Prispevek byl osobne doterny?
    Zde je znova...:-)


    Nedelejte z komara velblouda, vazeni panove.
    Ja se domnivam, ze Leho zminil universitu proto, ze si uvedomuje dulezitost udelenych titulu v Cesku a tak se prizpusobuje pomerum....:-)

    Pane Pecino,
    vy jste jiste taky jen "ynzynyr", uz toto by mel byt zavazny podnet a motivace k oficialnimu studiu prava a vlastneni titulu Judr.. Pak teprve ziskate nalezitou vahu a respekt mezi svymi spoluobcany, zvlaste u soudruzek soudkyn,-- povazte, ty zacnou pri zasedani soudu smyslne mrkat na pana dochtora Judra....:-)
    Zvlaste pak kralovna vsech, ctena Ramona Vostra :-)))

    OdpovědětVymazat
  22. Prispevek byl osobne doterny? Zde je znova...:-)

    Nebyl ani ve spamu, takže technický problém.

    vy jste jiste taky jen "ynzynyr", uz toto by mel byt zavazny podnet a motivace k oficialnimu studiu prava a vlastneni titulu Judr.. Pak teprve ziskate nalezitou vahu a respekt mezi svymi spoluobcany, zvlaste u soudruzek soudkyn,-- povazte, ty zacnou pri zasedani soudu smyslne mrkat na pana dochtora Judra....:-)

    Soudružky soudkyně pro to mají zvláštní sensory, které neoklamete ani JUDr.-em před jménem. Možná RSDr., ale ten už se nedává.

    OdpovědětVymazat
  23. ...Soudružky soudkyně pro to mají zvláštní sensory...
    Tak tomuto vyroku vyjimecne a bez odmlouvani verim....

    OdpovědětVymazat
  24. ... Ja se domnivam, ze Leho zminil universitu proto, ze si uvedomuje dulezitost udelenych titulu v Cesku a tak se prizpusobuje pomerum....:-)

    Nebylo to zrovna šťastné vyjádření, to uznávám, měl jsem radši držet klávesnici a nepsat nic. Myšleno to bylo tak, že TP se patrně považuje alespoň za tak kvalitního hodnotitele mé schopnosti kritického myšlení, jako univerzitní profesor, ne-li ještě za něco lepšího.

    Je to jeho web, nebude přeci on ze ...a teď se dostávám do sféry ještě osobnější. Ostatně, nemám ve svém vlastnictví jiný web, kde se k některým věcem mohu vyjádřit bez rizika, že budou smazány? Takže prozatím bych si mohl dát pauzu, že ano...

    OdpovědětVymazat
  25. Hlavne, Leho, abys nepropadl v budoucnosti nemoci excesivni sebereflexe, to by byla velka skoda..:-)

    Hlubsi logicka analysa historicke Sametovky a jeji skutecne pozadi vnimane kritickym myslenim pana Peciny je zase jen jeho osobni nazor.
    Kdyz si uvedomim, jak je prohrana bitva na Bile hore jeste dnes v Cesku aktualni, pak se o pricine a dopadu udalosti v roce 1989 bude jiste zhave diskutovat i v r. 2 380...

    OdpovědětVymazat
  26. Hlavne, Leho, abys nepropadl v budoucnosti nemoci excesivni sebereflexe, to by byla velka skoda..:-)

    Ne, Danielo, to určitě nehrozí...

    OdpovědětVymazat
  27. "Jelikož znalosti tématu jste vyčerpal tak přecházíte do osobního útoku. Tam vám to jde o hodně lépe, jak vidno, zrovna tak Starému pánovi. Děkuji pěkně, bylo mi ctí... "

    S osobními útoky jsi tu začal ty. A přesně proto jsem zareagoval. Abych tě usvědčil ze lži. A z břevna v oku. Protože jsi to přesně ty, kdo nedodává žádné argumenty ( k čemukoli, nemíním jen konkrétně zde, všimni si, že o panu Havlovi jsem nenapsal nikde ani slovo), jen osobně útočí. Nezasloužíš si, aby se s tebou slušně zacházelo.

    OdpovědětVymazat
  28. Danielo, u leha nepřipadá v úvahu žádná sebereflexe (viz. kauza "idiotský chcípáček"), natož excesivní. Je to tedy asi jediná věc, ve které s ním lze souhlasit: to opravdu nehrozí.
    I nadále budou všichni, kdo mají jiný názor než on, komunisti ...

    OdpovědětVymazat
  29. leho:

    Ještě začátkem listopadu 1989 sice všichni věděli, že existuje nějaký Havel, ale jinak o něm nikdo nic pořádně nevěděl, stejně tak o disentu. Český disent byl salonní záležitost a podle toho vypadala i jeho veřejná podpora. Po převratu, když bylo třeba vládnout a ne jen plkat, tento rys vyhřezl a stáhl Občanské fórum pod vodu.

    Důkazy vám nedám. Já tu dobu ještě dost dobře pamatuji. I s tím Neckermannem. Většina lidí držela hubu a krok a toužila po zboží z Tuzexu. Jen pár exotů chtělo svobodu a demokracii. Většina nevěděla, co to znamená, a nechápala, co ti exoti furt mají. Proto musel přijít "Martin Šmíd" a "zemřít", s tím, že to s národem konečně hnulo. A to tak, že Chartisti byli v listopadu 1989 jen o málo připravenější, než Jakeš, a ve vleku událostí. Havlovi se musí nechat, že se tomu postavil ve správnou chvíli do čela, byť ta nejistota z něj tehdy čišela. Ale někdo se musel postavit do čela. Neudělat to on, udělal by to někdo jiný.

    OdpovědětVymazat
  30. P.S.: Právě rozpor mezi tím, jak pamatuji dobu těsně před rokem 1989 já a jak se o ní dnes píše - je to stejné a přitom jiné - mne přivedl k zamyšlení, zda i jiné události v dějinách se odehrály tak, jak se o nich píše v učebnicích ... ono není nutné lhát. Stačí sem tam něco vynechat, onde zveličit ... a lidé strašně milují pohádky. Realita ale bývá mnohem přízemnější.

    OdpovědětVymazat
  31. To je snad jasné. Vždycky jsem tvrdil, že největším nepřítelem historika je očitý svědek a pamětník.

    OdpovědětVymazat
  32. Neudělat to on, udělal by to někdo jiný.
    To by ale chvili trvalo. Havla k tomu vybrali a schvalili mocni uz dost dlouho pred tim (sam Gorby), takze by museli hledat a proklepavat jineho - a ze vyber nebyl velky!...

    OdpovědětVymazat
  33. Proti té prosté přízemnosti reality svědčí právě ta staletá kontinuita pohádek, které se tradují v historii. Ani historie nelže, ale konzistentně něco přidává a to podstatné zamlčuje...

    OdpovědětVymazat
  34. "Vždycky jsem tvrdil, že největším nepřítelem historika je očitý svědek a pamětník."

    Já teda nevím, ale tomu bych příliš velkou váhu nepřikládal. Protože také největším nepřítelem očitého svědka je jiný očitý svědek a nepřítelem jednoho pamětníka jiný pamětník. Každý viděl něco jiného a každý si pamatuje něco jiného. Nehledě na to, že očitý svědek nemusí znát příčiny a souvislosti. Jejichž objasňování činí historika historikem. Jistě, když se historie stane služkou, jako je tomu u Jiráska nebo u Krystlíka, je to špatné. Ale třeba to, co dělá Petr Čornej v historii husitství, se mi moc líbí.

    OdpovědětVymazat
  35. Tak to máme v angličtině oficiálně... Václav Havel je letiště (Prague Airport - Vaclav Havel)...a rok 1989 bylo letadlo... :)

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.