Autorem blogu je 
V jisté diskusi, nevybavuji si už přesně, jestli zde na blogu, na sociálních sítích nebo jinde, jsem byl napaden, že, zhruba řečeno, jednám proti smyslu českých dějin. To mne zaujalo, neboť nic takového jsme ve škole neprobírali a nepamatuji si ani, že by se mi příslušného výkladu dostalo z literatury polistopadové. Vzpomínám si pouze, že smysl českých dějin a význam českého národa (sub specie jeho domnělé zbytečnosti
) byl jakýmsi traumatem v době 1. republiky, a také, že se k němu, a vůbec k významu české existence ve smyslu obrozeneckého snažení, nadčasově a velice pertinentně vyjádřil H. G. Schauer (za což byl posléze celonárodně zatracen a jeho dílo označeno českými chauvinisty za filosofickou sebevraždu národa
– což si, pravda, jakožto člověk konservativní a myšlenkově konsistentní, musel pokládat za čest). K Schauerovi se nicméně ještě vrátím.
Nebýt událostí po druhé světové válce, patrně by dodnes platilo (a učilo se ve školách), že smyslem českých dějin je být hrází proti německé rozpínavosti. Čemuž odpovídala i státní politika první československé republiky, jež nebyla národnostně neutrální, ale právě z toho důvodu otevřeně či skrytě podporovala nejrůznější odněmčovací
matice a iniciativy.
Ve světle toho, jak pak na 40 let dopadl tento stát Němců zbavený, vyšla ona these z mody a dnes ji zastávají už jen nacionalisté z ultralevicových organisací typu Klub českého pohraničí. Oficiálně už hrází
nejsme a bohudíky hned tak nebudeme.
Moderním se naopak stalo existenci německého státu a národa ignorovat. Ono by bylo celkem trýznivým připomínat, že – budu-li psát jen o tom, co je každému viditelné a nesporné – zatímco ve válce poražené Německo se podílí na vyrobě airbusů, které se s úspěchem prodávají do celého světa a konkurují Boeingu, česká letadla, jež měla být chloubou místního průmyslu, se do vlasti vracejí jako nepoužitelná rozebrána v bednách, že Mercedes, BMW a Audi jsou vynikajícím exportním artiklem a uznávanou a vyhledávanou luxusní značkou, a česká Škodovka – a to pouze díky německé účasti – vyrábí vozy o dvě třídy nižší, snažíc se jimi, zatím bez většího úspěchu, prosadit aspoň v rozvojovém světě, že v Německu mají fungující síť vlaků ICE, kdežto České dráhy vozí cestující ve špinavých, zapáchajících a neklimatisovaných vagonech ze 60. a 70. let, že na dálnicích se v Německu dá bezpečně jezdit 250 km/h, kdežto v České republice je kilometr dálnice sice dražší, ale používat ji k jízdě bývá leckdy podnikem pro dobrodruhy, že Německo má dva vynikající programy veřejnoprávní televise a skoro desítku kvalitních komerčních stanic, zatímco Česko Novu, že Německo ze svých přebytků financuje řeckou a portugalskou krisi, kdežto Česká republika stojí před perspektivou hospodářského krachu. To jsou fakta, tvrdá, viditelná a nepříjemná.
Je tedy smyslem českých dějin dokázat, že nedokážeme? Že ze země, která byla v r. 1945 v lepší výchozí posici než zničené Německo, umíme udělat za několik desetiletí nejsevernější výspu Balkánu? A že díky moudré vládě Stalinovy loutky, presidenta Edvarda Beneše, se nyní musíme třást o to, aby po církvích nechtěli zpět ukradený majetek Němci, šlechta a vyvlastnění majitelé průmyslových podniků, protože kdybychom měli vrátit, co naši předkové v letech 1945–48 ukradli, byla by tato země efektivně v úpadku?
Schauer poukázal na nesmyslnost českých emancipačních snah a na to, že kdyby Češi postupovali podobně jako Irové, kteří na národní obrození
v českém smyslu resignovali a převzali angličtinu, dokázali by ve výsledku daleko víc. Historie Irska ve 20. století mu dala za pravdu více, než byl tušil.
Když čtu o dění v Čechách a na Moravě před r. 1918, a zčásti i později, mívám pocit, jako bych sledoval děje nakreslené na dvou vrstvách průsvitné folie, na české a německé vrstvě, a jako by události odehrávající se ve stejném prostoru a čase na různých vrstvách spolu nesouvisely, navzájem neinteragovaly.
Má to občas až komický rozměr: průměrný Čech dokáže být hrdý na kdekterou slabomyslnost z předminulého století, za předpokladu, že byla česká, ale to, že Albert Einstein vytvořil svou obecnou theorii relativity v Praze, je pro něj nedůležité – pobýval totiž na německé universitě. A cizinci jsou pro něj i jeho vlastní slavní krajané Gustav Mahler, Sigmund Freud, Ernst Mach a Ferdinand Porsche, přičemž výjimku činí jen u Franze Kafky, a to jen proto, že je tak slavný (a že se na něm teď tak dobře vydělává), přičemž na omluvu neopomene připomenout, že Kafka napsal v mládí několik básniček též česky.
Z toho, co bylo řečeno, vychází ne právě lichotivý obraz českých dějin a jejich smyslu
. Kdo chtěl v minulosti něco v této zemi dokázat, musel z ní odejít do emigrace, dokud to šlo, vnitřní, ethnické, a později do té opravdové. Nečetné výjimky, které zůstaly a uspěly, aniž by při tom okázale vyznávaly své češství – mám na mysli např. bratry Baťovy –, Češi nejprve okradli, poté dějinně zatratili.
Připadá mi, jako by tento národ ani nechtěl být součástí Evropy a její civilisace, jako by vyznával jiné, ostatním nepochopitelné hodnoty, a jako by byl nejšťastnější, pokud si jej ostatní nevšímají a ponechají ho v klidu, takže se může obírat vlastními mythy a pohádkami o vlastní velikosti, přičemž ale – to je důležité připomenout – zároveň v praxi dokazuje, že si není schopen sám ani rozumně vládnout.
Komentáře
Jinak máte naivní představy o ekonomické vyspělosti ČSR. Pokud se podíváte např. na míru motorizace ve 30. letech, tak jsme beznadějně zaostávali. Rozdíl v HDP mezi UK a ČSR je dnes prakticky stejný jako byl za 1. republiky atd. Tedy naše ekonomická vyspělost v porovnání se Západe je víceméně konstantní. To zaostávání začalo už ve 30. letech. Ty různé nářky jsou srandovní. Leclerc
Skopčáci jsou sice evidentně výkonnější než my, možná i nejvýkonnější na planetě, a i ta jejich země je trochu větší a lidí více, o to je ovšem pozoruhodnější, že to bez nich docela šlo, než jsme se nechali vmanipulovat z hospodářsky suverénního do natolik závislého postavení vůči říšským Němcům, že to nemá v historii obdoby ...
A co se těch "krádeží" týká, každý chvilku tahá pilku ...
J-R
Efekt investic amerických Irů, který jim umožnil vydávat se (a la Klaus a ranné "samo(sta)tné Česko") za jakéhosi ekonomického tygra, již dávno odezněl ...
Jakousi (notně protrhlou) hrází proti německé expanzi pod pláštíkem EU je ovšem dnes pouze zdejší státní president...
www.ceskatelevize.cz/.../212411000370810
Jan Valtr
Martin Gust
"Německo ze svých přebytků financuje řeckou a portugalskou krisi, kdežto Česká republika stojí před perspektivou hospodářského krachu."
Z jakých přebytků? Znáte snad deficit Německa, ne? Je to přes 80 % HDP, přes dva biliony Euro - a stále to jede nahoru. A co se týče deficitu rozpočtu - ano, od roku 2020 by měl dle zákona být povinně vyrovnaný. Ano, možná bude - zatím rozhodně není.
No a to strašení krachem ČR - jste přestoupil do ČSSD, TOP09 nebo do které levicové strany? Ano, trend je ošklivý, ale např. na dohnání starých členů ES/EU v deficitu máme ještě tak deset let - pokud by oni ovšem počkali.
Zřejmě byste byl spokojenější, kdyby Škodovka zůstala ve zlatých českých ručičkách a vyráběla by ještě vyspělejší auta jako byl poslední model Favorit.
Superb reálně ohrožoval prodejnost střední třídy VW - ano, jistě, díky ceně - proto nařídili ponížení jeho vybavení atd. Já si z toho však vlastnosti jednotlivých národů a podobné věci odvozovat neodvažuji...
A proto hnusný Němčour rozhodl, že to nelze dopustil, anžto, jak známo, Deutschland über alles, a opět nedovolil zlatým českým ručičkám po právu vyniknout. Ta o Smolíčkovi je hezčí.
Mě je totiž srdečně jedno, zda Škodu vlastní Čech, Němec nebo kdokoli jiný. Co mě spíše zajímá, zda funguje. A ano, podle všeho funguje velmi dobře. Tleskám majiteli - ne však proto, že je Němec, ale proto, že umí.
Ale tenhle přístup vy etatisté asi nepochopíte...
Ševče drž se svého kopyta!
Děkuji.
...ono je rozdíl, jestli jsem zadlužen u sousedů anebo u vlastních občanů, že!?
Česko má AA- u dlouhodobých závazků v cizích měnách a AA u dlouhodobých závazků v domácí měně. Fakt o hrozně moc, přímo strašlivě horší, že.
Snad je to jen tím vedrem...
VW vlastní 100% Škodovky!
Jasně jsem napsal, že kritika není kálení do vlastního hnízda.
V tom jste expert Vy a Astr. Ale nemá cenu to rozebírat, leta už dokazujete, že nejste schopen pochopit rozdíl mezi racionální analýzou a hysterickými výkřiky. V tom je rozdíl mezi Vámi nebo Bartošem na jedné straně, a TP nebo Charlym na straně druhé.
Jakub
1) Íri: jazyk stratili, no určite nie národné povedomie - platí pre oba írske útvary. Mám pocit, že stratu jazyka si kompenzujú silnou vierou (niečo ako stmeľujúci prvok). A k Angličanom pociťujú zhruba rovnakú "lásku" ako Poliaci k Rusom. Majú prečo, jedni aj druhí.
2) E. Beneš: môj obľúbenec to nie je, ale za "Stalinovu loutku" považujem skôr Gottwalda et kol. Po dohode víťazných mocností by ani super-politik toho proti Moskve mnoho nezmohol.
EP
Schauer neměl na mysli úplnou ztrátu národní identity. Kdyby bylo po jeho, dnes bychom, stejně, jako Irové opěvují Erin dear, velebili unsere wunderschöne Heimat, Tschechovien, a češtinu měli ve škole jako nepovinný předmět. Náboženská otázka s tím, domnívám se, tak úplně nesouvisí.
Ad 2:
Gottwald jednoznačně, ale i Beneš. Ten byl navíc dobrovolným otrokem, jen ze strachu, že by se třeba po válce nestal presidentem, byl ochoten obětovat Stalinovi cokoliv. Víc by vám o tom pověděl T. Krystlík.
To je jako ptát se na něco Hanky.
Prumyslova zdatnost Ceske republiky je, bych rekla, v ramci Evropske Unie celkem dostatecne prumerna, ne kazdy stat je tak industrialne zalozeny jako Nemecko a i Nemci, pri hrube pausalisaci, maji sve spatne vlastnosti a chyby..
Vubec, narody v Evrope jsou vlastne prastare kmenove skupiny a jejich struktura se muze jeste dale rozebirat na mensi castice.
V Cesku si delim populaci na Cechy a Cechacky,- knedlikovi Cechackove maji presilu a nejvice rvou. Sablona prevzata z hospody. Proto clovek neznaly pomeru nabyde dojmu, ze vsichni Cesi a Moravaci jsou absolutni magori, Boratove, celych sto procent. Nemyslim - ctyricet procent obyvatel Ceske republiky jsou normalni jedinci a chovaji se civilisovane. Vetsinou.
Cechackovska mentalita, mindset, je ovsem prevazujici, typickeho razu a infikuje i celkem vzdelane a svobodomyslne lidi, kteri se domnivaji, ze jsou nad veci a maji proto pravo podcechacky usmernovat a vychovavat.
Vetsina hadek vznika tim, ze se Cesi-Cechackove snazi ziskat nad druhym moralni prevahu. Pro mne dost nepochopitelne.
Samozrejme, ze se zakladnim vlasteneckym citenim vytvarenem mnoha generacemi se pohne jen stezi a zvlaste, kdyz je vyuzivano a probouzeno znova a znova. Bohuzel, casto totalitnimi smery..Sam o sobe pocit sounalezitosti, ujistujici vedomi, kam patrime je velmi dulezite a na tom neni nic zavrzenihodneho..
Ja se domnivam, ze smyslem ceskych dejin je urcovani zakotvujiciho bodu, misto v Evrope a casoprostoru, v souladu s objektivnim a nepokrivenym nahledem...
Problematikou Target-Sald se intenzivně zabývá IFO Institut vedený H.W.Sinnem:http://www.cesifo-group.de/de/ifoHome/policy/Spezialthemen/Policy-Issues-Archive/Target.html
A v neposlední řadě na tento pro Německo velmi znepokojivý vývoj upozorňuje i Thilo Sarazzin ve své knize "Europa braucht den Euro nicht"
To vše a mnohem více, by nám bylo známo, kdybychom uměli lépe německy a mohli sledovat již zmíněné tel.kanály nebo získávat informace z německých webových stránek či tisku v originále. Bohužel, díky národnímu obrození(viz dopis Palackého do Frankfurtu),jsme se od zhruba 100 milionové německy mluvící populace k naší velké škodě zbytečně odřízli.
Ein Schelm,der Boeses dabei denkt!(Honi soit qui mal y pense!)
Convidado.
Sám současné Německo obdivuji a říkám, že bychom si z něj měli vzít ve spoustě věcí (především v preciznosti, vytrvalosti, smyslu pro pořádek, mezilidských vztazích) vzít příklad. To mi však nebrání v tom, abych neviděl, že přílišná závislost na Německu a Západě obecně nám škodí takřka stejně, jako nám před rokem 89 škodila přílišná závislost na Rusku a Východě.
A co se týče postavení ČR v rámci světa a Evropy, je třeba říci, že patříme do skupiny ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. A stačily by 2 volební období bez ODS a pravice obecně, abychom se zase trochu zmátořili, i co se týče míry zadlužení a růstu HDP. Chce to jen trochu více zdanit ty nejbohatší, snížit daňovou a jinou zátěž lidí, kteří reálně vytvářejí hodnoty, a méně krást.
Skutečně se domnívám, že národní obrození je jedním z hlavních problémů a příčinou následných nesnází českého národa. Nikoli kvůli němu samotnému, ale kvůli jeho vymezení a politickým cílům, tj. boji za očištění českého prostoru od Němců a vytvoření národního státu v prostředí, kde k tomu od počátku nebyly předpoklady.
Jestliže by se český národ konstituoval v rámci středoevropské multiethnické reality, tj. v zásadě po vzoru např. frankofonních Švýcarů, byl by na tom dnes po všech stránkách lépe.
Opravte mě jestli se mýlím, ale představitelé českých Němců neměli nikdy zájem na tom, aby se stali součástí jakéhokoliv dvojjazyčného národa. Představitelé českých Němců vždy důsledně stáli na pozicích co největší centralizace habsburské monarchie (viz rakouské liberální vlády) s perspektivou splynutí rakouských a českých zemí se sjednoceným Německem (viz pozice českých Němců v r. 1848).
Víte, třeba ve Finsku se Švédové na jihozápadě země v zásadě identifikovali s finským národním hnutím (na Aalandských ostrovech to bylo složitější). Proč to nešlo v českých zemích?
Problém vznikl, až když se jejich novým vládcem stala Čechy konstituovaná pražská státní moc, která s nimi začala zacházet jako s vnitřním nepřítelem. K ní loyalní nebyli a minimálně já jim to nevyčítám.
Češi naproti tomu jednali vůči svému králi neloyalně už před 1. sv. válkou, a v jejím průběhu ho přímo zradili. I to by se dalo akceptovat, kdyby svůj nový stát nepojali jako realisaci dějinné odplaty Němcům. To byla tragedie, na niž jsme doplatili všichni.
Pokud jde o loajalitu Čechů k monarchii, tak od roku 1848 až do počátku 1. světové války měli čeští představitelé zhruba tři okruhy požadavků: Jazykovou rovnoprávnost, podíl na centrální vládě a v neposlední řadě sjednocení Čech, Moravy a Slezska do autonomního celku v rámci monarchie. Co je na tom neloajálního? Představitelé českých Němců tyto požadavky samozřejmě důsledně negovali (viz projev Karla Giskry, Svatodušní program, apod.).
Jinak samozřejmě máte pravdu s tím, že Němci v českých zemích nijak netoužili po odtržení od Čech, Moravy nebo Slezska za účelem připojení se k Německu. Jejich dlouhodobým cílem bylo začlenění CELÉHO území českých zemí do sjednoceného Německa. Máme snad vyčítat českým představitelům, že jim v tomto udělali v roce 1918 čáru přes rozpočet? Promiňte, ale to je absurdní.
RSS kanál komentářů k tomuto článku