Autorem blogu je 
Oslavy sta let od narození Bohumila Hrabala (1914–1997) předčily má nejčernější očekávání: Hrabala už zřejmě definitivně dostihl a postihl osud jiného velkého českého spisovatele, Jaroslava Haška, jehož dílo společnost recipovala jako směs zábavných historek ze světové války bez hlubšího smyslu a poselství.
Hrabalovo dílo je drsné, kruté a brutální, a bez menzelovského interpretačního posunu do toniny laskavého humoru
by nebylo pro spisovatelovy krajany akceptovatelné. Snad nejvíc je to patrné na Postřižinách (1980), filmu vzniklém na počátku poslední dekády komunistického režimu, oslavě obžerství, sexu a dobrého života za starého mocnářství, a ovšem i na filmu Obsluhoval jsem anglického krále (2006), ve kterém Jiří Menzel nebyl schopen vyrovnat se s látkou své předlohy jinak, než že si celou řadu scen a motivů prostě vymyslel, sestaviv vposledku úplně jiný příběh než ten, který je v Hrabalově románu odvyprávěn.
Bohumil Hrabal, poslední skutečný Středoevropan mezi českými umělci, byl fascinován zánikem starého světa, jehož propriet se moderní člověk štítivě zbavuje, aniž by si uvědomoval, že si buduje společnost prázdnoty, v níž se mu bude žít neskonale teskněji než ve zdánlivě svazujících rámcích a pravidlech, jež ve jménu pokroku
odhazuje. Právě o tom jsou Hrabalovy knihy, a tato reflexe je činí universálně srozumitelnými. Vzpomeňme si na scenu, kde Hanťa a kostelník řežou sochy andělů a svatých, aby se daly snáz naložit na kárku a poté použít na otop, bodře a bezstarostně při tom žvaníce (kongeniálně ji pro povídkovou versi Perliček na dně v r. 1965 natočil Juraj Herz). Anebo na psa, kterého stárnoucímu exhoteliérovi zastřelí vesničané-kolonisté, protože se s ním chtějí častěji vídat a poslouchat jeho vyprávění. To jsou nejdůležitější motivy a themata Hrabalových knih: životní svědectví člověka, který se narodil ve vyspělé kulturní zemi a je svědkem jejího ničení barbary, nejprve ve jménu modernistické utopie nacistické, poté komunistické, a postupného kulturního přerodu české společnosti ze středoevropské ve východoevropskou, resp. západoasijskou, provázeného ztrátou její identity.
Proto je Hrabal významný a proto je právem řazen k takovým světovým spisovatelům jako James Joyce, Günther Graß nebo Michail Bulgakov; soudě podle toho, jak byly pojaty letošní oslavy hrabalovského jubilea, v další generaci nám z Hrabala zbude veselý pán, který měl rád pivo, ženy a uměl pěkně a zajímavě vypravovat, v kteréžto disciplině se bude utkávat s dalším národním velikánem
, Zdeňkem Svěrákem.
Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
Hrabalovská výroční parodie
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Literatura
- Počet zobrazení: 5991
Komentáře
Dale Cooper
Spisovatel B.Hrabal mne desi, jeho povidky jsou casto skryty horor o hnusne lidske dusi a jejich krutostech..Navic mi pripada, ze figurka pikolika Jana Ditete je mozna i zosobneni doby a moralni situace v Cesku, takove zrcadleni... V recensich je hlavni hrdina knihy Obsluhoval jsem anglickeho krale casto vniman jako positivni vyvoj cloveka...To si tak docela nemyslim, Dite zustal ditetem, jen jeho city se o malicko presunuly z jeho ega do sirsi sfery, do psyche, ktera byla nicmene krutosti, vnejsi i vnitrni, tez nenavratne otupela. Konecne potvrzeni vidim v oduvodneni a akceptovani zabiti jeho vlcaka..
Jasne ze toto surealisticke pojeti zivota neni srozumitelne ani zajimave pro lidove masy a tak se Hrabalovo dilo musi upravit pro lehci stravitelnost... Castecne souhlasim, Hrabal deprimuje a vetsina ctenaru-divaku je zizniva pro optimisticky nahled...
Hrabalova pametni deska ve vysi curajicich pejsku, no nevim, co kdyz si to genius Bohumil predstavoval tak, ze tam bude povesena pro vsedni lidske trpasliky ?
cnemo
Jinak s clankem pana Peciny souhlasim. Kazdy velky cesky autor prodelava v case metamorfozu a je postupne obalovan atributy ceskeho kycoviteho spiknuti bud "hospodskeho" , anebo "heroickeho" typu...zalezi na dobe, kdy autor zil.
Hasek je dodnes neskousnutelny, tak se ztotoznuje jen se Svejkem, ktery ma jasne identifikovatelnou C&K vykladovou linku.
Hrabal je drsny a at si mysli kdo chce, co chce, Cechy odmitany autor...sice nemohli potlacit jeho talent, ale mhli z nej udelat "moudreho ozralu", coz se take stalo. Menzla mam velmi nerad, jeho narodne- spiklenecky ton mi leze na nervy, se Sverakem ho povazuji za bytostne normalizacniho autora.
Apaticky pozitkar (Hasek), Nepochopeny ucenec (Capek), Zmoudrely klaun (Werich), Nedospely tatinek (Sverak) a Laskavy vypravec (Menzel) a Vsevedouci alkoholik (Hrabal), to jsou hlavni praobrazy, provazejici kazdou ceskou normalizaci 20. stoleti.
Zajimave je, ze po Listopadu nic podobneho na scenu nevyslo, nastup kapitalismu zrejme pripravil obcany o tolik, ze jim nezbylo nic jineho, nezli vzpominky na Pelisky
Svobodu a trzni prostredi si musite nejdrive tvrde vyregulovat, soudruhu anonyme, nasadit socialisticka opatreni a kolektivisticka narizeni, jinak se svobod a volneho trhu nikdy nedockate.
Zde trochu odbockou zajimave tzv. Böckenfördeho dilema:
"„Liberální stát žije jen z podstaty, kterou mu vybudovaly předešlé, totalitní formace. Chtěl- li by sám o sobě vytvořit takové podmínky, které sám garantuje, musel by začít používat totalitní praktiky a přestal by tak být státem liberálním.“
Ernst-Wolfgang Böckenförde: Staat, Gesellschaft, Freiheit. 1976, S. 60.
Kapitalismus jak je formulovan jeho klasiky (Smith, Mill..) automaticky predpokladal jisty eticky system - a jeho soucasti byly take garance svobod a prava
Formulace neni idea, ktera by se vznasela v oblacich, vzdy se ji nakonec zmocni lide.
Kapitalismus je extenzivni system potrebujici ke svemu provozu volna teritoria a to jak fyzicka, tak i pravni. Amerika je idealni vnitrni kolonie, Anglicane a dalsi nachazeli volne prostory v zamori (znovu podtrhnu prostory s pravnim vakuem).
Ani otcove- zakladatele nestaveli na zelene louce, protoze kdyz se teritorium zacina zahustovat, musi nastoupit regulace, jinak "externality pokroku" nadelaji vice problemu, nez jich dokazi vyresit.
Tim zakladnim stavebnim kamenem je tu samozrejme protestantska etika, ktera je na kapik jako vysita a rozhodne byla jednim ze zakladnich faktoru, ktere jeho vyvoj umoznily.
Tahle etika zacina v cechach (profesnich sdruzeni), tedy jeste v predkapitalistickem stredoveku.
Amerika, kterou tu zminujete, take, jak vidno, o nova teritoria bojuje setsakramentsky tvrde. Kapitalismus samozrejme garance svobod a prava vubec nepotrebuje, to je jen ulitba davu/ lidu...jde o cistou legitimizaci "vlastnickeho prava"- nelze brat z obecniho (cisty vzduch, pozemky, ale i lidi (!), aniz by to bylo vazano na reciprocni akt (tedy neco jako vraceni zdroju v jine "komodite").
Tam, kde je osvicenecka organizovanost/ promysleni statu tradicnejsi, tam se dari kapitalismu mnohem hure, nezli ve statech, ideou "prava a statu" tolik netknuteho...tedy oddeleneho od "zle Francie" budto prulivem, anebo rovnou oceanem (revoluci neslo zkratka vyvezt).
Jeste ty slavne svobody, trh, lidska prava...jednoduche priklady jsou vzdy ty nejlepsi.
Predstavte si, ze jste stredni kapitalista (treba obor elektroinstalace, 50 zemestnancu).
A ted se vas zeptam: Bylo by pro zajisteni vasi budouci existence vyhodnejsi, pokud byste
1) podnikal ve meste, kde byste byl
a) v oboru jedina firma, anebo
b) kdyby jich tam bylo 10?
2) zakazky ziskaval prez
a) znameho na MU (libovolna zakazka), anebo
b) v konkurencnich rizenich (s nejistym vysledkem)?
Pricemz vyse uplatku by se rovna nakladum na pripravu rizeni.
3) Zamestnance byste radsi najimal ve state, kde zamestnanci
a) nedisponuji pristupem k pravu
b) kde maji financni kryti a kapacity na poskytnuti/ prijem pravniho servisu
o te Americe jste si to vycetl v nejake marxisticke brozurce, ze.
Ty hrozne zaostale moudrosti jsou vedle jak ta jedle.
----------
1.Zadne misto neni tak odlehle, aby by si zakaznici nemohli dojet nekolik mili do jineho supermarketu, nebo mall. .Aby existovala nejaka jedna specialisujici firma v mestecku uz davno neexistuje.
Mimo toho, internetove obchody, snad nejpohodlnejsi nakupovani, jsou v kazde domacnosti, ktera ma pocitac.
2. Vetsi zakazky se absolutne ziskavaji zkrze konkurencni zireni... Jak by k tomu prisli ti kapitaliste, ktere nekdo nepustil k lizu ? Ti by rvali ! Zde jsou stale dohady, kdo mel, nebo nemel dostat zakazku v konkurencnim rizeni..V Cesku si zakazky asi zaplati nejaka mafia, za to ja nemuzu, ze odstavene firmy se nebouri...
3. V nasem civilisacnim okruhu maji vsichni zamestnanci - obcane pristup k pravnimu servisu... Casto mame v TV reklamy na advokaty, kteri se zajimaji jen a jen o zamestnanecka prava. .Vubec osobni pravo se v Cesku jaksi smudla, ale v pripadu toho pana, ktereho policajti zbili v Praze u Stromovky, pravo napadeneho nakonec zvitezilo.
Vy si nekteri kedlubnickove predstavujete, ze lidi si zde nechaji kakat na hlavu a jediny protest bude remcani a knuceni o kapitalistech.. Kdo je vubec kapitalista ? Majetek osobni ci jiny, najme jeho nedotknutelnost , to je jeden z hlavnich piliru kapitalismu a nasledne demokracie ...Prave toto ustanoveni a porozumneni do postkomunistickych zemi jeste uplne nedorazilo...
Jak si nechate delat na hlavu, hlavne v otazce ustavnich prav, to mi je docela jedno, take nemluvim o kapitalistech- pristipkarich, ale o systemovych vlastnicich (tedy o tech, kteri jsou schopni ovlivnovat zakonodarstvi). Ten priklad firmy, delajici elektroinstalace (nejak mi neni jasne, jak si jeji produkt muzete koupit v e-shopu) byl zamerne jednoduchy, protoze v kapitalismu (jako v kazdem jinem obchode) plati kupecke pocty na vsech urovnich. Ovsem ti, kteri se drzi ideologie/ formulaci klasiku se samozrejme nikdy na vysokou/ systemovou uroven nikdy nedostanou, nebot jsou omezeni ideologickymi regulacemi, skodicimi vysi zisku :o)
Odpovedela jsem na tri body, ktere mate velmi spatne vyhodnocene a muj protiargument je stale platny..
Tak to zde v Americe chodi a ano, svete div se, funguje to !
Tak do toho nemichejte najednou Cinu .
K vasim bodum.
- Podnikani jedne firmy ve meste--ha ha, a Cina ma byt protiargument ?
- Pisete o konkurencnim zrizeni--- pro vyrobu v Cine nepouzitelne.
- Copak vime, jaka prava ma cinsky delnik ? Zase se to na 3. bod nevztahuje.
Podnikatele v jinych zemi spolehaji na podminky a zakony te ci one zeme, Cina je zodpovedna za jeji delniky. Americky kapitalista neprovadel vyrobu v americkych tovarnach, nepodnikal v zalozeni cinske firmy, nybrz objednaval a kupoval jejich produkt.
Jakmile se zjisti, ze nekde v Indii ci Cine se zbozi urcene pro Ameriku vyrabelo otrockou praci, zakazky se rusi...Pak zase odtamtud vidime propustene placici delniky , nadavajici, ze se Amerika ma starat o jeji veci a nestrkat nos do mistnich tovaren......
Vy ma doroto embecko si ujasnete pojmy podnikani, vyroby a zprostredkovani zbozi...
Abyste pochopil, ze americkemu obchodnikovi je suma fuk, jake spolecenske usporadani v Cine maji, ale jeho priorita je cena a kvalita zbozi....
Cinsky komunisticky kapitalista opecovava a plati sve delniky, kapisto ?..:-)
Jelikoz thema je o Hrabalovi, tak koncim a pro oziveni zamestnaneckych prav doporucuji jeho " Prilis hlucna samota"""..:-))
To ja presne chapu, Danielo, protoze tu o tom celou dobu pisi :o)
Embeso, předpokládám, že pojem "regulace" používáte široce, tedy že máte na mysli i (hlavně) právo a morálku.
Quido
V polském městě Mińsk Mazowiecki umístili v tamějším parku novou tabuli ke stému výročí narození Bohumila Hrabala, při příležitosti toho, že "na těchto místech pravděpodobně nikdy nebyl".
Kde Hrabal nikdy nebyl
www.blisty.cz/art/72790.html
Nowa tablica w parku
minskmaz.com/news/nowa-tablica-w-parku
rozhlas.cz/.../...
RSS kanál komentářů k tomuto článku