DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

21. 8. 2012

Bratříčku, vzlykej aneb Svéráz národního žalu

Pravidelně třikrát v roce připomíná si obyvatelstvo této země hlavní svátky politického sentimentalismu a kitsche: v lednu výročí upálení Jana Palacha, v srpnu výročí okupace a na konci září a začátkem října, s intensitou po Listopadu bohudík již ochabující, výročí Mnichovské dohody a odstoupení sudetských území Německu.

Ani jedno z těchto výročí není připomínáno v realistickém kontextu, a lze dokonce říci, že iracionální vidění národních dějin se nikdy nemanifestuje silněji než právě ve vztahu k těmto třem událostem.

Ruská okupace, jejíž okázalé komemorování právě vrcholí, je representována do úmoru omílanými cliché, mediálně vtělovanými do dvou vrcholných děl národního žalu, Krylova Bratříčka a Modlitby Marty Kubišové.

Dovolte nejprv malou faktickou parenthesi:

Pro pochopení událostí ze srpna 1968, stejně jako období po ní následující normalisace, do níž lkaní nad okupací časově spadá, je potřebné uvědomit si, jaké byly výchozí podmínky, tzn. jaký byl stav společnosti panující v první polovině 60. let. Nejsnazší bude, když ocituji krátkou pasáž ze svého loňského článku věnovaného úmrtí Václava Havla, v němž jsem a margo tohoto období napsal: […]určující význam měla kolektivní zkušenost konce 50. a počátku 60. let, kdy český národ většinově akceptoval komunistický systém jako legitimní, identifikoval se s ním a jeho zločiny z období 3. republiky a stalinismu se rozhodl tolerovat jako nutnou daň za jeho přínos[…] Klíčovou roli tu hrály zejména negativní emoce a komplexy: komunismus byl chápán jako dovršení národního obrození, neboť Němci byli nejen z českého prostoru fysicky odstraněni, ale po určitou dobu se zdálo, že s nimi budou Češi a Slováci v nové Evropě soupeřit jako rovný s rovným. Mythus bruselského úspěchu ovlivnil národní sebereflexi natolik, že v době Pražského jara se skutečně vážně a euforicky debatovalo o tom, za kolik let československé hospodářství dožene a předežene Rakušany a za kolik (západní) Němce.

Identifikace společnosti, zejména mladších generací, s ideologií marxismu-leninismu byla v té době téměř dokonalá; národ, který žil v otroctví, si internalisoval orwellovskou představu, že toto otroctví je svobodou, a jakožto otrok, který své postavení přestal takto vnímat, začal i český národ postupně atributů domnělé svobody – zejména pak práva na autonomní změnu systému, v němž je uvězněn – využívat, naprosto při tom ignoruje realitu a její danosti.

Zatímco maďarské povstání v r. 1956 bylo zřetelně a nedvojznačně protimarxistické, Pražské jaro bylo koncipováno jako definitivní realisace utopické marx-leninské vise, jako její přizpůsobení středoevropským poměrům: postačí obrousit několik posledních hran, jako např. intolerantní praxi komunistické strany vůči pluralitě názorů a politické oposici, a uděje se klasiky předvídaný zázrak. Byl-li kdy v dějinách člověk nejblíž ideálu Homo sovieticus, troufám si tvrdit, že tomu tak bylo právě v Československu na jaře r. 1968.

Takto nazíráno, se Pražské jaro podobá husitskému hnutí, anebo jiným heretickým hnutím před ním a po něm: i ona se snažila dospět k Písmem nastíněnému ideálu po svém, mimo mocenské struktury  všeobecné církve, a i jejich přívrženci za to byli těmi, kteří svírali v rukou otěže moci, tvrdě – a po téměř dvanáct století i úspěšně – pronásledováni a likvidováni.

Ti, kteří se dnes dojímají nad Bratříčkem a Modlitbou, oplakávají skon této herese a vítězství rozumu, který – a nikoli mráz – přicházel tehdy z Moskvy, nad pošetilostí a ilusemi z nevědomosti, přičemž nelze vyloučit ani alternativu, jíž svědčí některé analysy, že celé slavné Pražské jaro bylo jen Rusy orchestrovanou zástěrkou pro zesílení vojenské přítomnosti v regionu, jež se arci vposledku do určité míry vymkla kontrole a přinesla více negativní publicity, než bylo v plánu.

Zasazen do kontextu dalších významných svátků českého sentimentu, o nichž se zmiňuji shora, je žal nad ztrátou možnosti dojít vlastní cestou ke komunismu variací na staré thema: jsme slabí, bezmocní, zrazení těmi, jimž jsme tolik důvěřovali a tak vroucně je milovali: Francie sladká, hrdý Albionзахватчики, идите домой!

Napadá mne provokativní myšlenka, jak by asi tento národ dopadl, pokud by měl kdy stanout sám proti nepříteli, tak jako se to stalo Britům během Bitvy o Británii. Aniž bych chtěl laskavé čtenáře provázet všemi peripetiemi této své úvahy, omezím se na konstataci, že by se nám z té doby nejspíš dochovalo mnoho dojemných, tklivých písní

26 komentářů :

  1. S myšlenkou, že Brežněv vlastně z historického hlediska zachránil Pražské jaro, přišel už Slavoj Žižek:

    Mám takovou cynickou teorii, která se některým mým přátelům nelíbí: tvrdím, že sovětská intervence v roce 1968 nejspíš zachránila Pražské jaro. Představte si, že by Sovětský svaz nezasáhl. V takovém případě by se sice možná zrodilo cosi nového, ale jsem v tomto ohledu skeptický. Podle mého by se Československo stalo prostě jen další západní zemí, nebo by komunistická strana v určitém okamžiku musela říct, že už vše zašlo příliš daleko a je na čase s experimentem skončit. Možná by se z Československa stalo cosi jako druhá Jugoslávie, země sice trochu otevřenější, ale přesto země, v níž všichni věděli, kdo je šéf. Nicméně, Sovětský svaz zasáhl a umožnil tak utopii přežít. Lidé si pak mohli říkat: „Ó, bože, jaký krásný a kreativní socialismus jsme tu mohli mít!“

    Viz Slavoj Žižek: Za Husáka jste byli šťastní

    Otázka politických či psychologických souvislostí Mnichovské dohody se už pojímá věcněji nejen v historiografických, ale i kulturních kruzích. Např. zde:

    Naše národní tragédie není ta „zrada“, ale to, že se na ni vymlouváme a vyvozujeme z ní svou pasivitu. A také to, že od té doby máme někde hluboko v sobě ukrytý nesprávný pocit, že jsme obklopeni nepřáteli.
    Terapie režisérem

    K tomu též Před půlnocí: Ohrožené druhy (V úseku mezi 18:50 - 21:00 min.)

    A tím souvisí starší práce Jana Tesaře: -

    Tesař ukazuje, jakým způsobem vlastně okamžitě, současně s danou událostí vzniká její interpretace — a někdy dokonce ještě předtím, jako účelová politická manipulace. Jak se intuitivně chápaný proces interpretace obrací: místo, aby se vzala událost a studovaly se její příčiny a následky, vezmou se vysněné předpoklady (odhodlání národa bránit se, proradnost takzvaných spojenců atd.) a již známé důsledky, a jimi se vykládá, interpretuje a dokonce inscenuje a konstruuje událost.
    Analýza naší moderní
    národní mytologie


    Možná by bylo zajímavější zhodnotit aktuální percepcí české minulosti, než se ušlechtile pohoršovat nad retardací prostředí, ve kterém je nám dáno žít. I hyperkritičnost se může vyvinout v klišovitost.

    Radek Mikula


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ačkoli Žižek i já jsme dospěli k prakticky identickému závěru, každému přemýšlivému jedinci musí být zřejmé, že já mám pravdu o on se mýlí.

      Vymazat
  2. Velmi pěkně napsáno. Je to přesně tak, ...případně naopak.
    R.M.

    OdpovědětVymazat
  3. Autor oné tklivé písně záhy prozřel a poté opět, Švandrlík vzpomínal, jak se ho jeho bachař snažil po propuštění zaměstnat v Dikobrazu coby karikaturistu.
    Odsunu Němců i znárodnění jsme se dočkali i bez komunistické diktatury, takže sotva může být vnímána jako jakási daň za sociální či státoprávní jistoty. Spíš nebyl zájem zopakovat si hospodářskou krizi s nevalným sociálním zabezpečením.
    Podobně by bez bolševiků vznikl i socialismus v Rusku, a tak mu nečekaní sponzoři hleděli honem dát patřičně odpudivou vizáž.
    Je dobré si počátkem podzimu připomenout, jaké že jsme to měli myši převlečené za kamarády, jak by napsal pan Foglar. Tím spíš, abychom si nedělali plané naděje do budoucna. A i tou Komenského Modlitbou se lze dojímat, neboť po Lisabonu si opět můžeme o návratu vlády nechat jenom zdát...
    Kdyby se pán opisovaný jako 18 nechtěl s Brity dohodnout (věděl dobře, že úpadek Británie by evropské věci neprospěl), zbušil by je na jednu hromadu už na plážích Dunkerque a pak invazí na nechráněný ostrov. Pak by neměli ani čas na tklivé songy.
    O tom maďarském povstání někteří tvrdí, že bylo přímo protižidovské.
    Jinak co se týče samotné "obrody", z té opravdu nemohlo vzejít nic až tak zvláštního. Inu, jak říkal pan Bondy v Továrně na absolutno, malé české poměry.





    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ...Odsunu Němců i znárodnění jsme se dočkali i bez komunistické diktatury, takže sotva může být vnímána jako jakási daň za sociální či státoprávní jistoty. ....

      Tak to jste nám napsal hezkou blamáž, soudruhu.
      To je jako z novodobé čítanky nekonfliktního komunismu KSČM.

      Vymazat
    2. Váš soudruh nejsem a fakta jsou fakta - odsun komunisté nevymysleli, i když se k němu hrdě hlásili (agrárníci vyváželi pšenici, komunisté vyvážejí Němce).
      Rovněž "znárodnění proběhlo převážně v předchozím demokratickém období let 1945 až 1947. Po únoru 1948 proběhlo jen dodatečné znárodnění většinou zastaralých a často dokonce předlužených krcálků drobných podnikatelů a řemeslníků v obchodě, stavebnictví a službách (podobný majetek zemědělců přešel postupně do Jednotných zemědělských družstev a byl přeměněn na jejich osobní podíly), přičemž celková hodnota takto „ukradeného majetku“ nepřesáhla určitě 24 až 25 mld. Kčs, resp. jen o něco víc než šest a půl procenta tehdejšího souhrnného národního jmění;

      Vymazat
    3. Nelze než jen opakovat:
      To je jako z novodobé čítanky nekonfliktního komunismu KSČM.

      A používat slovo odsun namísto sudetské genocidium nepovažuji jako morální k diskuzi.

      Vymazat
  4. Nevim, jestl sovetska intervence zachranila ideu Prazskeho jara, neb pro mnohe to byly jen dalsi theoreticke napady, naprosto neprakticke a stale stejne, jen v jinem obalu. Mnozi mladi lide meli az po krk sovetisovani, azbuky, druzby a RVHP, chteli zit jako na zapade, svobodne cestovat a nebyt neustale ynzynyrovani socialnimi reformami. Mnohym doslo, ze hruzna vyhlidka zit v ceskem socialismu, byt reformovanem, znamena jen vetsi volnost v kolektivnim stadu. Stado by zustalo. Mne z tech kolektivnich ohnivych prednasek nadsencu noveho socialismu na Staromestskem namesti jimala hruza--
    "To si jako mysli, ze kdyz uvolni svobodu slova a povoli male podnikani, ze to neco zasadne zmeni? "
    Tenkrat existoval bipolarni svet a nikdo z tech bloumu nenavrhoval, ze by Ceskoslovensko preradilo na ZAPADNI system..
    Beatles generace se probudila, otroci si uvedomili, ze jsou otroci a v Prazskem jaru videli jen blahovy pokus o lepsi zivotni podminky.
    V Praze nebylo kde bydlet. Vetsina mladych vyrustala s vedomim, ze budou po svatbe cekat na byt v panelaku i deset let, do te doby u prisnych rodicu v male garsonce. I kdyby se soudruzi rozdovadeli a plnili petiletky na 200 procent a zaclo se stavet horentnim tempem, cekaci lhuta by se jen zkratila..

    Nedostatek slusneho zamestnani. Za dobre misto se platilo "vsimne", anebo zajemce musel mit stranickou protekci. Nezavisle na kvalifikaci, - ale navsteva VUMLu byla dalsi moznost k vyssimu socialnimu zacleneni.

    Nikdo z reformatoru neadresoval hlavni vec - otevreni hranic na zapad, jit pracovat na zkusenou. Nikdo. Jen vecne omilani o lepsi budoucnosti v nasi suverenni vlasti. Takze rekreacni vyhled ten, ze mimo ROH budeme stat v Jindrisske fronty na zajezd do Bulharska anebo s Cedokem na Krym. Hnusna predstava, uz sama o sobe duvodem emigrovat.

    Jedine snad, ze by se ve vysnenem polosocialismu zlepsilo zasobovani, ale to nebyl muj problem.

    Myslim, ze hodne mladych lidi neodeslo do emigrace proto, ze prisli bratri Rusove a znicili nadeje Prazskeho jara, ale ze se pri te prilezitosti konecne otevrely zadratovane hranice na zapad --reformy jim byly od pocatku ukradene....

    D.


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, ale můj text je hlavně o tom, že (téměř) nikdo nechtěl, aby se "vrátil kapitalismus". Takže podnikání skutečně jen "malé", monopol na vedoucí postavení KSČ zrušit, ale s tím, že ona sama jistě dokáže vyhrát volby. Politický pluralismus vůbec nebyl v plánu.

      Nad čím lidé v srpnu plakali, co byla ta "zrada"? Nemožnost realisovat utopii nezávislou, mírně demokratičtější cestou.

      Vymazat
    2. Tomáš Krystlík22. srpna 2012 11:19

      Ano, politický pluralismus neměla KSČ v plánu. Dubček podepsal v červnu 1968 příkaz ke zřizování koncentračních táborů pro politické odpůrce. Smrkovský varoval veřejnost ve svém projevu, který mu většina lidí pak zazlívala. Akce k potlačení opozice měla začít koncem října 1968.

      Vymazat
    3. Jiřina Korčáková22. srpna 2012 12:44

      ... monopol na vedoucí postavení KSČ zrušit, ale s tím, že ona sama jistě dokáže vyhrát volby. Politický pluralismus vůbec nebyl v plánu.
      -------------------------------------------------------------------

      Ale nesouvisí zrušení monopolu na vedoucí postavení KSČ také trochu s politickým pluralismem?

      Nad kým by vlastně KSČ sama vyhrávala volby pokud pluralismus vůbec nebyl v plánu?

      Vymazat
    4. To byla právě ta kvadratura kruhu, takových bylo v celém Pražském jaru spousta. Třeba to "drobné" podnikání. Neřešilo se, co když se někomu bude dařit a z jeho drobného podnikání se stane nedrobné. Co s ním? Znovu znárodnit? Zavřít? Prostě kolektivní ztráta elementární soudnosti.

      Vymazat
    5. "V Praze nebylo kde bydlet. Vetsina mladych vyrustala s vedomim, ze budou po svatbe cekat na byt v panelaku i deset let, do te doby u prisnych rodicu v male garsonce. "

      To je ukázka mentality jistých spoluobčanů. Co takhle si spravit nebo postavit něco vlastníma rukama?
      Pro tyto lidi jsme měli označní - balkóňáci.

      Vymazat
    6. Jj, za to dnes je bydlet kde, chce to jen pár hravě vydělaných milionů, případně doživotní lichvářské splátky.
      Lehkomyslný kámoš koncem totáče v Praze nadělal několik potomků a byt obdržel cca za 4 roky (mezitím žil u benevolentní babičky), velký na novém sídlišti a bez možnosti ho případně vystěhovat bez náhrady na ulici. Chtělo to sice hodně běhání po úřadech (které za něj obstarával fešný kolega), ovšem dnes by byl naprosto bez šance (se svojí "barvou kůže"). Ale možná, že by ho třeba vytáhli v lotýnce.
      Podobný případ dostal počátkem demokratury (běloch s hodně potomky) po x letech v pořadníku jeden z posledních volných obecních bytů. Obratem mu však byl odebrán s dovětkem od úřednice "Víte, kolik takový byt stojí ? Nedám vám přece milion." A pár let zůstával neobývaný ...

      Vymazat
    7. Co takhle si spravit nebo něco postavit vlastníma rukama?

      Jak ale ty chytráku,když prodej stavebnin vždy zel prázdnotou, nebylo k dostání ani to nejzákladnější, jako jsou cihly, cement, dřevo a nemluvě o neexistenci nákladní dopravy pro soukromé účely??? Poctivě se nedala koupit ani míchačka!!
      Vše se muselo někde nějak "odklonit " nebo vypujčit, což na vesnicích šlo lépe než ve městech.Ani stavební parcely se nedaly koupit. Byly "přidělovány" z MNV jen vyvoleným stejně jako byty.

      Vymazat
    8. To je dáno asi právě kontextem. Měl jsem možnost pozorovat obě skupiny. V jedné fabrice pracovali jak lidé z okolí, žijící ve vlastním, tak zaměstnanci, co dostali byt v paneláku. Ti ho dostali téměř zdarma, platili směšný nájem a smáli se těm, co si dům spravovali sami. Nebyli ochotni si natřít ani vlastní okna nebo futra a jen brblali. Tohle byla pravá esence reálsocialismu a přetrvává dodnes. Její extrémní forma jsou profesionální Cikáni.

      Ve zbytku máte pravdu, ve stavebninách neustálý nedostatek čehokoliv, úplatky, pořadníky, přednost pro stavebníky s povolením a nechodilo se nakupovat, nýbrž shánět.

      Vymazat
  5. "To byla právě ta kvadratura kruhu, takových bylo v celém Pražském jaru spousta."

    To máte rozhodně pravdu, společnost byla vetšinově navenek ukotvená v kontextu reálného socialismu a prováděly se předepsané rituály a přednášely mantry. I v roce 1989 jsme v prvních dnech trochu váhali, zda vznést požadavek zrušení vedoucí úlohy KSČ.

    Ale to není nic divného a postihuje to všechny společnosti. Vždyť i dnešní eurosojuz je děsivý moloch vedený jistou sektou bolševiků lpějící na obskurnostech. Není to v principu zas tak velký rozdíl. Celosvětově si pak vezměme fungování finančního systému, to je děs a hrůza a za 50 let se jiný pan Pecina bude podivovat, co to bylo za bloudy řešící dluhy dalšími dluhy na úkor skutečné produktivní části populace.

    Obecně bych řekl, že svoje často bystré postřehy používáte ponejvíce ke kopnutí do všeho českého.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I v roce 1989 jsme v prvních dnech trochu váhali, zda vznést požadavek zrušení vedoucí úlohy KSČ.

      To bylo opožděné osmašedesátnictví, které mělo, jak se rychle ukázalo, jen marginální podporu veřejnosti. Lidé by akceptovali např. presidenta Dubčeka, jako symbol, ale naprosto už ne jeho politiku. Otroci v srpnu 1968 pochopili, že jsou otroky.

      Vždyť i dnešní eurosojuz je děsivý moloch vedený jistou sektou bolševiků lpějící na obskurnostech.

      To je chybné přirovnání. Nemohou přijet žádné tanky EU, protože EU žádné nemá. Analogii nevidím.

      Obecně bych řekl, že svoje často bystré postřehy používáte ponejvíce ke kopnutí do všeho českého.

      Zajisté. My poctiví pracující bychom neměli být takovými podvratnými (v 60. letech se říkalo poťouchlými) myšlenkami znepokojováni a měli bychom se jednotně dojímat nad Krylem.

      Vymazat
  6. Ale kdepak osmašedsátnictví. Mluvím o osmnáctiletých maturantech.
    Ono chvilku trvalo, než se člověk oprostil od dosavadního schematu a začal poctivě domýšlet souvislosti.

    U EU není analogie v hrubé síle tanků, nýbrž v schematičnosti, stádovitosti a nechuti schema opustit, byť je zjevně nefunkční.

    OdpovědětVymazat
  7. "... můj text je hlavně o tom, že (téměř) nikdo nechtěl, aby se "vrátil kapitalismus".
    Celkove, jako narodni prumer, to je jiste korektni postreh. .Je dobre si ale pripomenout¨"burzoasni" mensinu v Praze pred r.1968, neviditelne tisice a tisice znarodnenych zivnostniku a majitelu cinzovnich domu..Nakradene melo zustat pri reformach ukradene. To bylo pro mne rozhodujici meritko --dokud nevrati majetek do soukromych rukou, zadna zasadni zmena systemu, ani donekonecna sliboévane lepsi zitrky se konat nebudoui: Dubcekova vise je komunisticka, kosmeticka zaplata..

    Za normalisace se pomery mozna zlepsily, to nevim, ale predtim to bylo presne tak, jak pise anonym z 15:09.


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I "buržoasní menšina" si od Dubčeka leccos slibovala: tu vrácení krámku nebo holírny, tu činžáku, tu kompensaci za znárodněnou (=ukradenou) fabriku. Oni soudruzi hodně a štědře slibovali. Numericky to ale bylo jen pár procent populace, sociálně degradovaná "poražená třída". Důležitější byl optimismus těch, kterým ještě nic ukradeno nebylo, protože jim ještě nebylo dovoleno ničeho nabýt. A ti Dubčaka a spol. milovali.

      Vymazat
  8. Myslím, že tu boli aj ďalšie úvahy ľudí, ktorých nenadchlo 2. oslobodenie Sov. armádou a jej vernými spojencami.

    1/ Jasne sa dalo predvídať nasadenie tesnejšieho náhubku - iba sa nevedelo, kam až to uťahovanie skrutky poženú, a že sa to bude volať "normalizácia" (cynický výsmech).

    2/ Počas jari - leta ´68 viacerí (hlavne zo staršej generácie) nadobudli očakávanie, že sa situácia bude naďalej vyvíjať a postupne vracať k predvojnovému stavu. Predsa len tu boli určité drobné (z dnešného pohľadu smiešne) signály - podnikavejší (nie protekční) študenti konečne mali šancu vycestovať na skusy.
    EP

    OdpovědětVymazat
  9. Vliv organizovaného zločinu zasáhl v loňském roce státní správu, samosprávu i justici. Klientelistické sítě vytvářely paralelní mocenské struktury, vlivové skupiny v řadě měst zasahovaly do rozhodování zastupitelstev.

    Metody těchto skupin nelze trestně postihnout, protože buď nejsou nelegální, nebo se jen velice obtížně prokazují.

    Organizovaný zločin působí v Česku ve třech rovinách - první skupiny ovlivňují legislativní proces a nejdůležitější orgány státní správy a samosprávy, druhé podplácejí a diskreditují justiční představitele, třetí pak vyvádějí veřejné prostředky a perou peníze.

    Aby prosadily své zájmy, manipulují tyto skupiny s veřejným míněním, využívají svých klientelistických vazeb, podplácejí, uplatňují svůj ekonomický vliv, zneužívají politické strany i nevládní organizace. V řadě měst jsou vlivové skupiny schopny zasahovat do rozhodování zastupitelstev a eliminovat vliv funkcionářů samosprávy, kteří jim nevycházejí vstříc. Na obecní úrovni se tak kupčí s hlasy, prodává se nevýhodně majetek a zneužívají se dotace. Těží z toho podnikatelé, investoři, někteří bývalí i současní zastupitelé a zaměstnanci magistrátů.

    Na organizovaném zločinu se podle BIS podílejí i někteří soudci. Zneužívalo se hlavně insolvenční řízení.

    Podnikatelské a lobbistické skupiny loni ovlivňovaly například veřejné zakázky, personální obsazení a strategická rozhodnutí významných společností se státní účastí, jako jsou například České aerolinie, Česká pošta, České dráhy a ČD Cargo.



    Na organizovaném zločinu se v Česku podílejí soudci i advokáti




    Je pro nás jen štěstím, že se nepodařilo tzv. humanizovat socialismus. Co by nám byla platná nějaká svoboda projevu, cestování a celá ta demokracie, když by pořád nebyla naplněna ta svoboda ze všech nejdůležitější - neomezeně shromažďovat jakékoli množství majetku. Veřejnost by tak mohla přehnaně omezovat práva svobodných jedinců rozhodovat o svém životě a o fungování státu. Naštěstí tato nebezpeční utopie byla po zásluze smetena a od přelomu 20. a 21. století už celosvětově rozhodují jen ti, kterým to jejich majetekové poměry dovolují. Jde přece o model osvědčený po většinu známé historie.

    podepsáni:
    Bakala, Benda, Dlouhý, Hrdlička, Janoušek, Jansta, Kellner, Komárek, Oulický, Rittig, Vítek

    OdpovědětVymazat
  10. Zajímavý příspěvek k Sudetskému genocidiu na Wikipedii:

    OdpovědětVymazat
  11. http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse_s_wikipedistou:2001:718:9:1:0:0:0:5

    OdpovědětVymazat
  12. Wikipedie...
    POV

    Prosím přestante s vkládáním POV (bez zdrojů) do článku Vysídlení Němců z Československa. Dále nevyhrožujte právními kroky, jinak budete zablokován. Děkuji za pochopení. --Wikipedista:BobM d|p 23. 8. 2012, 15:54 (UTC)

    refaktorizováno BobM, z trestného činu popírání genocidia na sudetských Němcích ve smyslu Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia, vyhlášené pod 32/1955 Sb. a podle § 259 trestního zákona (těžký zločin). V souladu s občanskou povinností byly učiněny příslušné právní kroky. S odkazem na příslušné ustanovení § 259 trestního zákona nelze považovat souladné kroky jako vyhrožování. Vzhledem k tomu, že jste trestný čin konal opakovaně, byl jste poučen o jeho trestnosti a ještě jste spáchal trestný čin vydírání, nátlaku a útisku vyhrožováním zablokovaním, je mojí občanskou povinností s Vámi naložit dle ustáleného zákonného postupu. Svoboda slova není dle smyslu české Ústavy bezbřehá (viz ustanovení § 259 trestního zákona).

    Dodejte soudní rozsudek prohlašující odsun za genocidu... --Wikipedista:BobM d|p 23. 8. 2012, 16:13 (UTC)

    Kolego pokud hodláte pokračovat ve vyhrožování právními kroky nechám vás zablokovat. --Wikipedista:BobM d|p 23. 8. 2012, 16:15 (UTC)

    § 259 tr. zák.? Myslíte tedy „Vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy“? --194.213.41.2 23. 8. 2012, 16:28 (UTC)

    Mezi trestním zákonem a zákoníkem je velmi podstatný rozdíl... (zákon č. 140/1961 Sb x zákon č. 40/2009 Sb.)

    BobM(e), jelikož nejste právník a s naprostou jistou jste neprostudoval během těch 10 minut Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia, vyhlášené pod 32/1955 Sb. a podle § 259 trestního zákona (těžký zločin) i s příslušnou judikaturou, nálezy ESD a ESLP, nelze než konstatovat Vaši zřejmou podjatost a účelovost Vaši poznámky vedenou patrně zcela jinými než morálními a čestnými úmysly...

    V případě, že by jste chtěl někoho (či něco) posuzovat v jeho specializaci, bylo by záhodno tak činit minimálně poté, jakmile se v uvedené problematice zorientujete, popř. dosáhnete absolutoria v právní oblasti.

    Vzhledem k opakovanému trestnému činu vydírání, nátlaku a útisku vyhrožováním zablokovaním na Wikipedii, jsem byl nucen rozšířit podání dle zákona.

    To že nejste právník, není urážkou, jen konstatováním faktu, že nejste specialistou v oboru a tak nemáte právo věc posuzovat a určovat mi, co mám k článku dodat. Poukázáním na judikaturu a nálezy ESD a ESLP je tedy osobním útokem na Vás a důvodem mazání diskuze? A poukázání na to, že nejste právník a s podklady (jako Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia, vyhlášené pod 32/1955 Sb. a podle § 259 trestního zákona (těžký zločin) i s příslušnou judikaturou, nálezy ESD a ESLP) nejste seznámem urážkou Vaší osoby? Pokud vím, výše jste zdroje požadoval a teď zdroje mažete?

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.