Autorem blogu je 
Glosa o linuxové čepičce Vojtěcha Cepla st. spolu s nedávným, na Nautilu publikovaným příběhem o dámě, která si pokyn "poklepejte myší" vyložila nezamýšleným způsobem, mne přiměly k zamyšlení, nakolik odpovídají skutečnosti ty stereotypy, které ve společnosti existují ohledně věkového rozložení počítačové gramotnosti.
Je-li někomu nad šedesát, automaticky se má za to, že horizont jeho schopnosti pracovat s počítačem končí – v nejlepším případě – u začátečnického zvládnutí MS Wordu, naopak u teenagera zcela samozřejmě očekáváme, nejen že má e-mail, ale že s ním lze komunikovat i pomocí instantního messengeru typu ICQ (že je "na ajsku") nebo v případě techničtěji založeného individua XMPP/Jabber, že, zejména jde-li o teenagerku pohlednějšího zevnějšku, má presentaci na "líbku" a že ho lze najít na Facebooku, popř. na dalších momentálně "cool" a "in" komunitních sitech.
Není tzv. počítačová gramotnost u většiny lidí (v ajťáckém slangu "béefúček") ve skutečnosti jen tenoučká slupička dovedností, za kterou nic není?
Když si pozorně prohlédneme wordové dokumenty, které "BFUčka" vytvářejí, jen naprosto výjimečně se lze setkat s konsistentním, či spíše vůbec jakým, používáním stylů, přičemž dokument, kde BFU vedle stylů odstavcových použije styly fontové, jsem dosud na vlastní oči nespatřil, a to jako profesionální překladatel přicházím do styku s několika laiky psanými dokumenty denně. Kdybych si měl vybrat nejhorší možná pekelná muka, chtěl bych být počítačovým sazečem, který musí převádět takové dokumenty do sázecího systému!
Skutečně by mne zajímalo, jak je to s rozložením počítačové gramotnosti s věkem, kolik dvacetiletých ve skutečnosti neumí s počítačem skoro nic a je toliko obsluhou počítačové myši, a na druhé straně kolik sedmdesátníků dokáže v případě potřeby počítač i naprogramovat. Možná bychom byli všichni překvapeni…
Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
Vrať se do hrobu v době počítačové
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Počítače
- Počet zobrazení: 2441
Komentáře
Ty já taky nepoužívám; nevím, k čemu by to bylo dobré. Prokládání písma mezerami naštěstí mizí; podtrhávání mýtím, jak jen to jde. V praxi jsem to použil jen u úplného znění: pro označení nahrazovaného texut (ve stylu jako škrnutí).
za prvé gratuluji k moc pěknému blogu, za druhé připojuji několik poznámek.
Já žil také v mylném přesvědčení o PC gramotnosti současných vysokoškoláků. Proto jsem byl velmi překvapen, když jsem zjistil, že převážná většina mých studentů je na tom hůř než já. A to jsem se, prosím, vše co umím, naučil sám, na počítači v práci po nocích, metodou pokus-omyl (honění paňáců na ATARi nepočítám). Mí studenti jsou průměrným populačním vzorkem (průměrné IQ medika je momentálně prý lehce pod 100) a proto jsem si myslel, jak jim pomůžu, když pro ně připravím řadu výukových materiálů a dám jim je k dispozici na zaheslovaný web. Nevěřil byste, kolik lidí nebylo schopno zadat heslo a jméno. A úplně nepochopitelné mi připadá, že ve třetím ročníku mohou být lidé, kteří si nejsou schopni spustit ppt, takže pak nadávají, že je to k ničemu, protože to nejde pořádně přečíst (případně jim unikne nějaká informace, která je skryta v nějaké mé rafinované animaci). To je pár příkladů, které mi připadají horší než ta záležitost s fonty (to často svědčí spíše o tom, že dotyčný je prase).
A to mně přivádí k jinému problému. Je to věc názoru, ale nechtěl byste zvážit, zda text svých článků nezarovnávat do bloku?
Děkuji; jistě vám neušlo, že mě "indexuje" i blb Maule, a to je pro bloggera nějaká pocta!
A to mně přivádí k jinému problému. Je to věc názoru, ale nechtěl byste zvážit, zda text svých článků nezarovnávat do bloku?
Proč ne?
"Proč ne?"
No, připadalo mi trochu drzé kecat Vám do vzhledu Vašeho blogu. Ale asi je to fakt lepší, když řádky končí stejně.
Bold+Italic je ohyzdnost; vyznačovat se má jen jedním způsobem, přičemž kursiva je vhodnější než tučné písmo.
Nevím, někdo tvrdí, že zarovnání na prapor je pro češtinu lepší. Sám neumím rozhodnout.
Jenže když se rozhodnu, že ve všech dalších dokumentech chci mít zkratky místo Bold+Italic třeba podtržené, udělám to jedinou změnou v šabloně. Vy naopak budete muset zkratky dohledávat při každém copy+paste z starších dokumentů.
Bold+Italic je ohyzdnost; vyznačovat se má jen jedním způsobem, přičemž kursiva je vhodnější než tučné písmo.
Mezi typografy není tato varianta v oblibě, to jistě, ale samotnou kursivu už používám pro důraz a pro cizí slova (mohl bych tam mít také styl, ale zde nepředpokládám změnu) a tučné písmo pro zvýšený důraz, např. pro petit. Takže, nechci-li použít podtržení, mnoho jiných možností mi nezbývá.
Říká se "na líbku", přece.
Právě, obojí je nedostatečné, každé z jiného důvodu.
Říká se "na líbku", přece.
Díky, opraveno.
Pro spravedlnost, překvapilo mě to, ale v pár promile se vyskytuje i "na líbímku". Ale já jsem asi mimo kontakt s jazykem; i o užívání slova "webowky" nebo snad "webka" jsem se dozvěděl velmi pozdě ze zcela nečekaného zdroje.
Jistě že je to asi individuální, proto jsem jen navrhl to zvážit.
Vycházím z toho, že v tištěných knihách se užívá bloku a proto je na to asi většina lidí zvyklá (pokud tedy čtou knihy - asi se to tedy netýká těch lidí z "líbímek").
Navíc já jsem děsný Prušák, takže pro mne je to jednoznačné.
RSS kanál komentářů k tomuto článku