Od mých počátečních a nesmělých experimentů s Btrfs uplynul necelý rok; nyní jsem se odvážil k prvnímu – zatím krajně ostražitému a několikanásobným backupem vyfutrovanému – produkčnímu nasazení tohoto nadějného souborového systému.

Na svém domácím fileserveru udržuji elektronickou spisovnu, což je adresářová struktura obsahující asi 350 tisíc souborů o celkové velikosti 360 GB. Lokálně k ní přistupuji přes CIFS (protokol Samba), dálkově přes https protokol na serveru Apache. Kromě mě má účet asi 30 mých počítačově nejgramotnějších klientů, kteří tak mohou nahlížet online do svých elektronických spisů. Nyní jsem tento souborový systém, dosud běžící na ext4 + LVM, zkopíroval na Btrfs.

K mému překvapení použití Btrfs zvýšilo zhruba pětinásobně rychlost přístupu k adresářům přes Sambu z prostředí (virtuálních) Windows XP, která dosud při jejich procházení trpěla 1–2-sekundovou prodlevou při každé změně zobrazovaného adresáře; v Linuxu, kde mám sambový systém přimountován, se tyto prodlevy neprojevovaly.

Protože se tím pohodlí práce se soubory nikoli neznatelně zvýšilo, Btrfs si zřejmě na serveru ponechám, a není vyloučeno, že se pustím i do experimentů s jeho využitím na desktopu. Delší pausa v přispívání na tento blog pak bude znamenat jediné: experiment prozatím nevyšel.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)