Autorem blogu je 
 |
| Sony Vaio Pro 13 |
Muselo to přijít: po dvou letech cohabitation froide jsem se včera v pozdních večerních hodinách rozloučil s operačním systémem Windows 8, který mi jako své kukaččí vejce zanechal Microsoft na notebooku a který jsem nedobrovolně zaplatil v jeho ceně.
Stalo se to náhle. Nejprve se windowsy s rostoucí vehemencí dotazovaly, zda si přeji upgradovat na versi 8.1. Pokusil jsem se o to, avšak byl jsem upozorněn, že nejprve musím odřadit šifrovací nástroj BitLocker, do čehož se mi nechtělo, proto jsem upgrade odložil. Microsoft však byl neodbytný, a když jsem asi třikrát odpověděl, že si opravdu nepřeji tento upgrade provést (Windows jsou na můj vkus dost špatné už v osmičkách, tak k čemu upgrade?), pokusil se o něj sám, bez mého souhlasu a vědomí, zcela v duchu tradiční microsoftské filosofie, že uživatel je tím posledním, kdo by měl rozhodovat o tom, co se s jeho počítačem bude dít.
Upgrade se evidentně nezdařil – ovšemže, kvůli šifrování –, což mi systém s obvyklou vřelostí intimoval, avšak když jsem se poté pokusil znovu počítač spustit, BitLocker mne požádal o jakýsi zvláštní kod, odlišný od hesla, neboť se prý změnila konfigurace počítače (což je v chápání oné zlořečené korporace nejhorší zločin: považte, ten darebák si obměnil svůj počítač, a nám za to nic nezaplatil!). Což se přirozeně nestalo, ale v danou chvíli jsem měl Microsoftu právě dost a odmítl s jeho produktem další komunikaci. Číše mé nespokojenosti se naplnila a přetekla.
Protože jsem na počítači neměl žádná cenná a/nebo nezálohovaná data, bylo řešení jednoduché a přímočaré: na disk putovala Fedora 22. Byl bych tam Linux instaloval už v době, kdy byl stroj nový, avšak tehdejší Fedora neuměla v nativní konfiguraci pracovat s daným wi-fi, a nutnost problém řešit mne vedl k rozhodnutí nějakou dobu je na stroji, který mám hardwarově za skutečně zdařilý kousek (hmotnost 1,0 kg, výkon více než dostatečný), tolerovat. Tato doba však skončila.
Instalace byla blesková, a s potěšením jsem seznal, že wifi už jede
sama od sebe, takže, budete-li mne potkávat usměvavého a spokojeného, obtížena pomenší šedou kabelou, důvodem bude právě dovršený shora popsaný rozchod.
Komentáře
MS by měl být zakázán ve školství a veřejné správě, aby ho bylo možné alespoň regulovat.
Jinak mně osobně je rozhraní Windows 8.1 (resp. aktualizovaného Windows Serveru 2012 R2) příjemnější než původních osmiček, v některých ohledech tam Microsoftí GUI zařadilo zpátečku a tak se mi o něco lépe ovládá myší a z klávesnice.
Pominu fakt, že Windows Vám na počítači, který je správně nastaven, skutečně žádnou aktualizaci Windows 8 na verzi 8.1 samovolně neudělají. Opravdu ne.
V případě Bitlockeru jste nepochopil už samu podstatu - ten kód nebyl vyžadován proto, že byste měl cokoli platit a zlý, zlý, zlý vyděračský Microsoft vás chtěl připravit o peníze z důvodu změny hardware, ale proto, že smyslem Bitlockeru je zajistit, že obsah disku nebude čitelný na jiném zařízení, než ve kterém byl původně zašifrován. Rozumíte? Zašifroval jste si disk proto, aby byla chráněna Vaše data, když vám disk například někdo ukradne. Nyní si stěžujete, že to fungovalo.
Namítnete, že jste hardware neměnil, jenže dnes už zdaleka nežijeme v době, kdy zásadní změnou je pouze výměna základní desky, takže nejen Bitlocker, ale spousta dalších bezpečnostních opatření reaguje i na mnohem subtilnější změny, často i softwarového rázu. Například update BIOSu, atd.
Pokud jde o zmíněný "jakýsi zvláštní kod", tak ten jste dostal v okamžiku, kdy jste si, předpokládám dobrovolně, počítač zašifroval. A abych byl konkrétní - ten kód není jen tak zobrazen na display, ono to šifrování vůbec nelze spustit, dokud vás počítač doslova nedonutí jej vytisknout (pro účely uložení někde v trezoru), nebo uložit elektronicky, přičemž ten zlý, zlý, zlý Microsoft jde až tak daleko, že vám jej dokonce ani neumožní uložit na onen šifrovaný disk, abyste o něj nepřišel, ale musí to být disk jiný, flashdisk, atd.
Shrnuto - nainstaloval jste si systém a nedokázal jej dostat pod kontrolu, což v případě aktualizací není žádný problém. Dále jste se rozhodl zašifrovat disk, což jste udělal, potvrdil jste všechny výzvy, kde jste byl opakovaně a trpělivě varován, že si máte dávat pozor a poučován, že ten klíč je třeba schovat pro případ změny (poruchy) hardware. Klíč, který byl kritický pro zabezpečení Vašich dat jste buď nechal ležet v tiskárně, založil a zapomněl, nebo vyhodil, popřípadě jej máte někde na flashce.
Pro úplnost ještě co znamená ono "odřazení", jež zmiňujete - je to triviální, několik sekund trvající akce, kdy prostě suspendujete šifrování po dobu aktualizace, flasování BIOSu atd. Následně jej opět zapnete.
Nyní se vydáváte do světa Linuxu, což může být pro člověka, který rád objevuje, velmi příjemná, ale jak už to na světě chodí, také docela pekelná cesta. Zejména, pokud by ten dotyčný opět nevěděl zcela přesně, co vlastně dělá...
Jestli mohu svoji osobní zkušenost jako člověka, který se profesionálně živí správou velmi rozsáhlých systémů podstatnou část života, trvajícího již téměř půl století, tak několik poznámek:
1) I lidé plně zasvěceni správě linuxových systémů, popřípadě vývoji pro ně, velmi často právě Linux na koncovém zařízení nemají. Velmi často je to MacOS a vědí proč. Windows zmiňovat nebudu, je to méně časté.
2) Limitně 100% se blížící většina z nich provozuje na svém koncovém zařízení MS Office, i kdyby to mělo být ve virtuálním Windows stroji. Vědí, že skutečná alternativa neexistuje.
Hodně štěstí a ať vám notebook slouží. A kdybyste někdy třeba (jako většina "heretiků") zjistil, že s k Windows chcete vrátit, prosím, nechte si to spravovat někým, kdo tomu rozumí.
RSS kanál komentářů k tomuto článku