Po několikaměsíčním odložení k ledu jsem se opět pustil do svého retro emulátoru, o kterém jinak píši na svém třetím blogu, a ve snaze vyrobit screencast zjistil několik důležitých skutečností:

1. Po 15 letech nepoužívání se molitanový protivětrový návlek na mikrofon rozpadne na těžko odstranitelné, vlezlé částice.
2. Po 15 letech nepoužívání se i zaručeně neroztekutelná AAA baterie v mikrofonu rozteče, zvlášť není-li značková, ale původní nekvalitní, kterou k zařízení, ušetřivši tak několik promile jeho ceny, dodalo české zastoupení Sony.
3. Zvláštní odporou hmotu, která z baterie vytekla a krystalisovala, a kterou se z úcty ke svým čtenářům zdráhám pojmenovat chemickým názvoslovím, lze přesto částečně odškrabat, částečně rozpustit v isopropanolu, a cca po hodině práce je mikrofon opět plně funkční.
4. Když to uděláte, záhy zjistíte, že váš notebook má stejně společný jack pro mikrofon a sluchátka a konvertor nemáte, proto musíte použít vestavěné mikrofony, relativně kvalitní, ale přesto rušené větrákem.
5. Vyrobit screencast, u kterého by divák neusnul, není žádná legrace.
6. Generálský efekt se vždy dostaví; tentokrát vznikl někde mezi knihovnami OpenGL a driverem grafické karty v notebooku.

Výsledek je zde:

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)