Ta jednomyslnost je až dojemná: poté, co levičáci a sentimenalisté znemožnili Ladislavu Bátorovi stát se náměstkem ministra školství, posíleni svým úspěchem spustili novou kampaň, jejímž cílem je zabránit mu i v hanebném záměru ministrovi radit. Je to přece nacionalista, resp. fašista, a takový člověk nemá v naší vyspělé demokracii místo! Seznav neblahé důsledky takové úvahy, premier Petr Korouhvička Nečas obrátil a – pokud mi neušlo nic z poslední doby – proti Bátorově instalaci do této posice nic nenamítá, ačkoli proti je zjevně celá kulturně-vzdělávací fronta. Protibátorovský sentiment dosud vyústil v serii protestních stanovisek a communiqué, termín a místo konání lynche zatím ohlášeny nebyly.

Dlužno poznamenat, že nálepka fašista patří k základní výbavě českého levičáka. V určitých milieu, jako např. mezi příznivci Mladé pravdy, jde o prosté synonymum k pravičák, jinde rozlišují a za fašisty označují zejména ty pravicové politiky, kteří za sebou mají nebo měli konkrétní politické úspěchy a v jejichž zemích se žilo vesměs neporovnatelně lépe než v těch, kde se kdykoli v minulosti dostala k moci marxistická levice (de Gaulle, Strauß, Franco, Pinochet). Obsahová neostrost termínu to dovoluje, fašista je přímo ideální nadávka.

Ti, kteří L. Bátoru difamují, jsou přitom raněni selektivní slepotou. Příkladmo Kateřina Klasnová, dáma intelektu, pokud to řekneme jemně, nebřitkého, na svém webu napsala: Nemyslím, že je pan Bátora zločinec, ale angažmá v tak vyhraněné politické straně je diskvalifikující k dalšímu působení ve veřejném životě. Což je, ve světle toho, že dobrá čtvrtina poslanců parlamentu má za sebou minulost členství v totalitní marxistické KSČ, jež na rozdíl od Národní strany v této zemi 45 let vládla, vraždila a persekuovala každého, kdo si dovolil vyslovit s její politikou nesouhlas anebo neměl štěstí správného původu (o zastoupení těchto osob na universitách nemluvě), tvrzení celkem odvážné.

Tento dvojí metr není ničím neobvyklým ani v tradičních demokraciích, i tam akademickému prostředí dominuje levice, rozdíl je jen v tom, nakolik dokáže levicový diskurs ovládnout celou společnost. V tomto směru se zdá, že authentická pravice je v České republice prakticky bez vlivu a ti politici, kteří jako pravice vystupují, jsou ideově zaktoveni jen velmi mělce, jsouce ve svém každodenním konání vedeni spíše než čím jiným zdravou a národní historií prověřenou zásadou co dnes neukradneš, zítra nemáš.

Ale to nevadí, hlavně, že to nejsou žádné extremisté!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)