Nemám stroj času, abych to uměl předpovědět přesně, ale mnohé se zdá být jasné už teď.

Rozhodně neočekávám fatální propad ODS ani triumfální vítězství ČSSD, spíš výsledek kopírující s odchylkou 2–3 procent minulý volební výsledek. Výjimkou by měly být kraje, kde "mlaskání" minulých vítězů přesáhlo určitou mez tolerance, v tomto národě pohříchu enormně vysokou; konkrétně mám na mysli Karlovarský kraj, kde ODS propadne, a Jihomoravský kraj, kde lze čekat velmi slušný výsledek sociálních demokratů.

Senátní volby, ostatně jako každé předchozí, budou provázeny "překvapivým" zjištěním, že i lidé, kteří jinak volí ČSSD in abstracto, mají nepřekonatelné potíže zvolit jejich bezbarvého konkrétního kandidáta, a tak raději k volbám nepřijdou. ODS tak sice mírně ztratí, ale na její úkor si spíš než ČSSD pomohou KDU-ČSL a SPL neboli efemerní, kýčovitá a vnitřně neustále měnlivá Strana pravdy a lásky, jež momentálně metamorfovala ve Stranu zelených.

Určující pro tyto volby bude i to, že Jiří Paroubek dospěl ve své politické kariéře do stadia, které se v technických disciplinách nazývá koncem provozní životnosti a jemuž na tzv. vanové křivce technické spolehlivosti odpovídá počátek vzestupné větve: zařízení v této fasi začíná mít velké množství poruch a nutnost jejich neustálého odstraňování učiní jeho provoz v krátké době nerentabilním. Je třeba buď zařízení nákladně repasovat, anebo vyřadit z provozu a nahradit novým. A protože politiky repasovat neumíme, tak si troufnu tvrdit, že do půl roku bude v čele strany místo Paroubka nový leader, buď předvídatelný pretendent David Rath, anebo, pokud to vnitrostranická oposice nepřipustí, někdo mladší, dosud veřejnosti málo známý.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)