A už je to tady zase: stránky novin zaplnil další výron mediálně-politického hysterismu, tentokrát na thema Ladislav Bátora neboli Klaus v. Havel, ve volném stylu, kolo n plus prvé…
Předesílám, že Bátorův životopis u mne osobně žádné zvláštní emoce nevzbudil, jen jsem si pomyslel: No to je dobré, ještě by to chtělo: raději petrolejku než elektrickou žárovku, raději pijavky než penicilin, raději plachetnicí než letadlem, raději pašijové hry než biograf a raději homilie než Internet!
. Bátora, stejně jako před ním Roman Joch, je nicméně příhodnou šancí k okopávaní nepřátelských kotníků, a tak by asi přece jen chtělo trochu se jej zastat.
Takže, primo, je L. Bátora fašista? Ne, a to v žádném smyslu, který se tomuto termínu obvykle přiřazuje.
Secundo, je to nacionalista? Bezesporu, a to nacionalista velmi zvláštního druhu. Zatímco všechna ostatní emancipační hnutí, která vzešla z osvícenství, Bátora konsistentně odmítá, k tomu prvnímu a nejdůležitějšímu z nich, k nacionalismu, se hlásí. Volí-li Františka Josefa I., pak nerozumím, jak může zároveň podporovat Václava Klause, který je jeho téměř dokonalou antithesí.
A tertio et ultimo, Ladislav Bátora je konservativec, protože zjevně uznává primát řádu nad svobodou i nad rovností. Některé jeho názory ovšem působí zvláštně, např. tak příkré odmítání eurofederalismu: já sám jsem eurofederalista a zároveň paleokonservativec, který si přeje, aby se Evropská unie transformovala na federaci, v jejímž čele stane silný monarcha, společný evropský císař.
Spor je ovšem veden i v osobní rovině, a tam přiznávám, že i mně je milejší hluboce zbožný jesuita Antonín Koniáš než Tomáš Halík, který – a připouštím, že možná zčásti nespravedlivě – je pro mne ztělesněním víry neupřímné, služebné a oportunní.
Celkově však affairu Bátora vnímám spíš positivně, protože až dojde munice – a odpusťte ten výraz, jest arci jen dávnou citací, jež mi přijde pro tuto chvíli opět příhodnou – mediálním sračkometům obou stran, lidé se snad dokážou zamyslet nad tím, nakolik věrné jsou prefabrikované obrazy nepřítele a zda by i jim neprospělo ponechat si od stran tohoto sporu více odstupu.
Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
Portrét ďábla aneb Tak Losnu nebo Mažňáka?
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Politika
- Počet zobrazení: 10206
Komentáře
jezovec
Ještě více mě ale zaujala Vaše poznámka o tom, že se považujete za paleokonzervativce, monarchistu a zároveň eurofederalistu. Když to tak řeknu, jste v tomto postoji trochu ojedinělý druh Nechtěl byste jej v jedon z Vašich budoucích příspěvků rozvést? Možná zacházím příliš do hloubky, ale určitě by bylo poučné ukázat, jak se například Váš konzervatismus slučuje s tím, o čem se běžně mluví jako o neexistenci politického dému na evropské úrovni (pro ryzí monarchismus by to samozřejmě nebyl problém - ten se ale dnes nedá považovat za zrovna živý politický směr).
RSS kanál komentářů k tomuto článku