Milý deníčku!
Tak je to tady, tisková zpráva o našem volebním úspěchu, zatím toliko v podobě e-mailu pana kancléře (jenž svého předsedu v abdikaci
nenásledoval, pouze dal svou funkci k disposici). Dovol mi ocitovat nejpůsobivější pasáže:
Není vaší vinou, že jsme neuspěli. Vaším úsilím jste představili Konzervativní stranu veřejnosti. To, že jí dalo hlas pouze 4200 voličů, neznamená, že má jen jejich sympatie. Ne, sympatizujících je násobně více […] Je třeba nezahořknout, pokračovat v rozšiřování členské základny, ve stálém informování veřejnosti o stanoviscích KONS k aktuálním záležitostem, v prosazování konzervativní politiky.
Inu, deníčku, já to vidím z posice řadového člena docela jinak: ve volbách jsem se opět naprosto zesměšnili, dokázali jsme, že nedovedeme mluvit jinak než ve frasích a hodnoty, které representujeme, nejsme schopni voličům ani vysvětlit, natož je o nich přesvědčit a strhnout.
Pokud vůbec máme přežít, musíme se konečně začít chovat konservativně, a to i ve vztahu k otázkám národní minulosti. Není, milý deníčku, nic trapnějšího než konservativní
strana, která podporuje, mimo jiné, legitimitu poválečného vyhnání sudetských Němců a znárodnění průmyslu a která se nedokáže distancovat od protiemigrantské politiky polistopadových vlád.
To jsou, deníčku, podstatné věci, které rozhodně nenahradíme tím, že občas půjdeme narušit meeting KSČM. Konservativismus je hodnota, nikoli gesto.
Číst dále...