Autorem blogu je 
Nelze než se smířit s tím, že rozhodujícím faktorem při vývoji jazyka není logika, nýbrž účelnost. Proto antisemitství znamená aversi k Židům, nikoli ke všem Semitům, homofobie a ne homosexualofobie je odpor k homosexuálům, většina bývá nadpoloviční a nikoli prostá, a to přes jisté – nemalé – utrpení, působené všem, kteří by chtěli mít v jazyce stejný pořádek jako v dobře uspořádané knihovně nebo v uklizeném šuplíku s nářadím.
Trpím, leč smiřuji se. S čím se arci smířit nemohu, jsou pokusy učinit jazyk lepším uměle, ex cathedra a mocensky: je nepochopitelné, že soudíme prokurátora Vaše, a přitom ponecháváme nepotrestány jazykové zločince, kteří se na konci 50. let podíleli na komunistické genocidě pravopisu, jež za sebou nechala češtinu primitivnější, chudší, plošší a zošklivělou, její uživatele osvojující si cizí jazyky pak tápající, zda v tom či onom slově psát -t- nebo -th-, ježto jazyk mateřský jim přestal být užitečným vodítkem.
Ač člověk mírný, jsem přesvědčen, že Ústav pro jazyk český, centrum a hnízdo těchto sociálně-jazykových inženýrů, je nutno vzít útokem, personál vystřílet do poslední sekretářky, budovy vypálit a děti pavědců odevzdat k převýchově dobrým jazykově konservativním rodinám, aby je již nikdy nenapadlo pokračovat ve zhoubném díle svých rodičů.
Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
Je homofobie strach z lidí?
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 5663
Komentáře
Tvar „abysme“ není právě optimální; mnohem lepší je „aby jsme“. Cf. „Dobrý den, proč se uvažuje neustále o analogii abysme podle abyste, když se tím neřeší problém "aby jste"? Není lepší uvažovat o systémové změně "být + nesklonná podmiňovací částice by"? Udělal by se tak v nečitelném podmiňovacím způsobu s aoristovými tvary "pořádek". Navíc abysme je frekventované v mluvené podobě, kde může jít o ortoepickou výslovnost "aby jsme".“
pracoval jsem
pracoval jsi
pracoval je
pracovali jsme
pracovali jste
pracovali jsou
To by jsem si moc přál.
A taky zrušit rody, stejně každou chvíli vidím vazby typu "Sousedovo dcera" Ještě že se toho nedožil matčino otec.
U mne je navíc velký rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou. Tak, jak píšu, bych mluvil jedině při velmi formálních příležitostech.
Psát nespisovně se mi ale (až na pár výjimek nebo z recese) příčí a psát rodným jazykem (nářečím) dost dobře nelze.
Já nikomu nechci vytýkat nářečí, ale opravdu mi vadí, když se pražáčtina cpe do celostátních médií a někteří pomatenci chtějí kodifikovat to, co se používá 30km od pupku světa.
A jak si představujete tu svoji bájnou moravštinu?
Malý.
A jak si představujete tu svoji bájnou moravštinu?
To, co nám bylo vnuceno jako spisovná čeština. Tak se v Čechách nemluvilo nikdy.
Jelikoz se celkove vnimani lidi meni, nasledne se meni i jejich jazyk. Ja pouzivam z drtive vetsiny jen cestinu psanou, takze uz tu rec nejak doklepu, ale myslim, ze pecovani v teto oblasti o "cistotu" a jakysi logicky poradek je pro cesky jazyk nezbytny.
Ono kazde cizi slovo je, hloubeji nahlizeno, cizorody pojem, ktery se zahnizdi nejen v jazyce, ale i v kulture prijemce. Strazci ceskeho jazyka pak maji vedecke poslani, jak nove slovo zaclenit tak, aby bylo prijatelne a uzitecne ve svem zakladnim smyslu, aniz by dochazelo k jeho zmrzaceni.. Cesky jazyk uz je i tak dosti umele vykonstruovany....
Je snad jasné, že národní řeč prospívá či chřadne spolu se svým národem. Pokud jsou v rámci globalizace programově oslabovány a míseny národy a národní cítění je kladeno na roveň nacionalismu a kriminalizováno, je řeč pochopitelně na forhontě a projevuje se to na ní velmi citelně. A tady nepomůže žádná jazyková reglementace.
Petersi, "malý" se řekne moravsky nejspíš "malé" (malé fakan). Ale chápu, že čecháček nemůže mít porozumění pro kosmopolitního ducha moravských jazyků;) Komická verze češtiny, připomínající vyvolávání lehce přihřátého trhovce, vyvolává v jazykově vyspělejších částech republiky oprávněný posměch:))
Pro zpestření malý testík, co to znamená a odkud to pochází:
hevaj tom šaseom
zajš se, vejš se
:)
Dochází ke zbytečnému matení pojmů a podobně jako máme odděleno územní označení Česko-Čechy, navrhuji oddělit Češtinu od Čecháčkoviny.
Pak by Peters neměl nutkavý pocit spojovat úřední jazyk ČR s jeho HKV-variantou (Hele-koukej - viď) používanou jisté části Čech.
To zaniklo, nelze se k tomu vracet: "Další z autorů [Gramatiky české (1533)] Václav Philomates zase považoval za nesprávné užívání pomocného slovesa v 3. os. s . i pl. minulého času nikoli tedy řekl jest, ale jen řekl)"
navrhuji oddělit Češtinu od Čecháčkoviny.
To je stejně urážlivé jako říkat moravštině moraváčtina.
Pak by Peters neměl nutkavý pocit spojovat úřední jazyk ČR
Česko žádný úřední jazyk nemá.
HKV-variantou (Hele-koukej - viď) používanou jisté části Čech.
Celé Čechy hovoří obecnou češtinou, jejímž základem je středočeské nářečí. Vaše neznalost českých reálií je varovná. Naproti tomu definičním podkladem moravštiny je hanáčtina; laština je jen variantou polštiny a valaština (slováčtina) je jen variantou slovenštiny.
pl.wikipedia.org/wiki/Gwara_cieszy%C5%84ska
Pak se v tom vyznejte. Faktem ale je, že uvedený příklad není po našimu. Víte alespoň, co to znamená? :)
Pokud slezštinu považujete za svébytný jazyk, tak je laština variantou slezštiny.
Nebo se mýlím?
Ano, jako obvykle. To je ten Váš nedostatek humanitního vzdělání, který by tolik nevadil, kdybyste své spekulace tak urputně nevydával za fakta.
Považujete-li hanáčtinu na základ toho, co nazýváte moravština, pak si opět protiřečíte, protože tvar "malý" se v hanáčtině nepoužívá.
"On je malé, proto má maly děcka."
Zajímalo by mne, zda máte vůbec tušení, kde se dá s původním tvarem na ý setkat. A překvapuje mne, že jste se nikdy nesetkal s jazykem střední Moravy.
Čecháčkovina je urážlivá? Proč?
Čeština je jazyk používaný na území ČR nebo chcete-li Česka. Aby to Čecháčky (obyvatele Čech) nepletlo, měli by si označit svoji variantu jinak. Bylo by mi to jinak jedno, ale oni ve své zmatenosti protlačují Čecháčkovštinu pod označením obecná čeština s pocitem, že to je jazyk všemi používaný a akceptovatelný.
Je to sporné. Je zjevné, že moravština se od klasické hanáčtiny liší: „jen tó vodó nazrzló“.
Aby to Čecháčky (obyvatele Čech)
Budete-li obyvatele Čech označovat za „Čecháčky“, tak já Vás budu označovat za Moraváčka a Vaše chování za moraváčkovství.
Čecháčkovštinu
Naučte se pravopis.
pod označením obecná čeština s pocitem, že to je jazyk všemi používaný a akceptovatelný
Ani pláč Moraváčků na tom nic nezmění: „Krčmová uvádí, že žáci 6-8. tříd základní školy v Brně užívali tvar -ej u maskulin kolem roku 1970 v 60 % případů, o čtvrt století později v 77 %. Nález v BMK tento trend potvrzuje, v údajích pro neformální mluvu i kvantitativně.“
Klidně si označujte koho chcete jak chcete. O tom jsme se ale už bavili, že Váš termín Čecháček není významově totožný s tím, jak je užíván např. v mém okolí.
Postupující čecháčkizace češtiny je nesporná, to přece nikdo nepopírá.
My, kteří pocházíme z Moravského Slovácka, máme tedy alespoň kam jazykově emigrovat, pokud jednou dojde k násilné obecnočechizaci našeho společného spisovného jazyka. V té době už to bude ale zřejmě jedno, protože všichni budou vykomunikovávat svoje socializační mítingy spojené s grilovačkou (nebo rovnou BBQ) a bude to nejvíc hustokrutopřísnej fičák. Hodně štěstí s tú češtinú, Petersi.
Není. Spisovná čeština je založena na Bibli kralické – obrozenci, jak známo, ignorovali živý jazyk. A Bible kralická je archaisovaná moravština.
Váš termín Čecháček
To není žádný můj termín. Užívá ho např. Václav Černý.
není významově totožný s tím, jak je užíván např. v mém okolí.
Váš personální usus nic nemění na tom, že je to nadávka.
Postupující čecháčkizace češtiny je nesporná, to přece nikdo nepopírá.
Odmoráčkování bylo nutné.
Celá Šestidílka je moravská záležitost: „V Kralické bibli (dále BiblKral), jejíž překladatelé uvědoměle navazovali na starší jazyk a pocházeli zčásti ze střední a východní Moravy, jde o jevy výjimečné, jako voráč BiblKral v pozn. k Gn 4, 2, hlemejžď Lv 11, 30, tejden Gn 29, 27.“ + „Za příznačný pro slovní zásobu Kralické bible pokládáme rovněž slovesný typ pospokojiti se s předponou po-, popř. s dvěma předponami, mající význam omezující nebo podílný (distributivní). Na rozdíl od přídavných jmen typu neviditedlný, který je prostředkem jazyka spisovného, lze zmíněná slovesa spojovat s jazykem mluveným ve východní moravské oblasti.“
A stejně tak mohli obrozenci sice z Kraličky vycházet, ale ten kodex si pošoupnout k obrazu svýmu
Jenže původní obrozenci česky moc neuměli, tak to neměli kam šoupat. První obrozenec, který uměl dobře česky, byl až Jungmann.
Když si vezmu tuhle tabulku, tak to vypadá že v té spisovné normě spíš z každýho kraje něco.
Ale ta není diachronní a je příliš schematická. Jinak však nepopírám, že třeba intonace hovorové češtiny je z Čech.
Jedná se pochopitelně o výraz účelový (stvořený teplým Židem záhy po vyškrnutí homosexuality ze seznamu chorob v USA). Navozuje dojem, že přirozený odpor k deviantním praktikám je (chorobnou) fóbií.
Rovněž antisemitismus znamená pochopitelně odpor ke všem Semitům, jediným "protiargumentem" pro účelové zúžení významu je to, že pojem zavedl "antisemita" koncem 19.st..
Je zajímavé, že "korektčíci" v USA při popisu "rasové" problematiky s oblibou pro bělochy používají totálně zastaralý a nesprávný výraz Caucasians ...
Doufejme, že poroste počet lidí, kterým se tyto lingvistické praktiky začnou zajídat ...
"Moravané, ačkoli českým jazykem mluví, však ne tak pěkně a slušně vyříkají některých slov. Jako sedláci prostí, zvláště na Hané, ti velmi ústa otvírají, a naberouce některých liter plná ústa, jaksi nezpůsobně mluví: Pacholejk. Boude mít ou vás zejtra."
"Někde zase dvojhlásky nezachovávají, jako ve Strážnici a vůkol, kde říkají budú, súd, klúče, u súsedů, ludé. A okolo Těšína říkají I veď já nemám než tu jedinú dcéru. Toho slova veď Moravané mnozí často užívají."
"Item některé věci na Moravě hned jinými jmény se jmenují nežli v Čechách, o čemž je dobré věděti. ... Čechové řkou pěkným jménem hlemejžď, Moravci mrzutě slimák."
"A toto sluší se znáti, že Moravci velmi nejednostejně mluví. Okolo Mezříčí jinak, v Prostějově a vůkol jinak, v Bystřici a v Třebíči zase jinak. Jinak okolo Brna a Znojma, rozdílně ve Strážnici nebo v Brodě, nebo jak kteří bližším jsou Slezákům, jiní Slovákům a jiní Čechům, tak se také v některých slovech a způsobech k nim připodobňují."
RSS kanál komentářů k tomuto článku