Autorem blogu je 
Můj první mobil pro normu GSM byla briketa
Sony CM-DX 1000, přístroj robustní, těžký, odolný a absolutně nezničitelný – ano, vydržel mi snad pět let a dodnes na něj vzpomínám s láskou… Poté jsem si pořídil v rychlém sledu tři telefony víceméně zapomenutelné, flipper
Bosch 908, Bosch 909 Dual S a stříbrnou Motorolu Timeport 260, jejíž uživatelské rozhraní, jak jsem dodnes přesvědčen, musel navrhovat konstruktér s těžkou dysfunkcí mozku. Poté jsem se pokorně vrátil k nokiím, a vystřídal modely 8310, 6610, 6230, N73 a N95, který jsem kombinoval s tabletem N810.
Jsem konservativní člověk a každou změnu jsem proto přijímal s nelibostí, maje za to, že mobil hodný svého jména musí vydržet nejméně tři roky, což nokie rozhodně nesplňovaly: po třech letech byly kontakty na klávesnici zoxidované, mechanické části ošoupané a celek harmonoval tak nejspíš s představou majitele, který právě prodělal osobní bankrot.
Jedinou výhodou bylo relativně podobné ovládání, takže za pár dní jsem nevěděl, že mám nový mobil. To se však změnilo poslední výměnou: pořídil jsem si model N900 a i když jsem zvyklý na ovládání Maemo Linuxu v Nokii N810, vše je zcela jinak.
Jako tablet je přitom N900 vynikající (screenshot 1, screenshot 2), velmi rychlý procesor umožňuje pracovat s elektronickými dokumenty, které si ze své spisovny nahrávám na paměťovou kartu, na rozdíl od typu N810, v reálném čase
, hardwarové vybavení je na úrovni doby, velikost paměti dovoluje pohodlný multitasking (ten je u N810 možný rovněž, nepředstavujeme-li si pod ním více než trhaný běh dvou úloh), a co je rovněž důležité, otevřená architektura dává možnost si cokoli, co nám chybí, prostě dopsat, třeba i v Pythonu, jenž je v Maemu velmi dobře implementován.
Práce s N900 jako s mobilním telefonem je ovšem hotová katastrofa. Zcela jednoduché úlohy, jako např. poslat SMS volajícímu, jehož hovor jsme odmítli, jsou něčím, co tvůrci softwaru prostě neřešili, a když člověk přenese ze stávajícího přístroje seznam kontaktů, s hrůzou zjistí, že programátoři jaksi pozapomněli implementovat koncept standardního telefonního čísla, tudíž chci-li zavolat známému, jemuž jsem pravidelně volal na jeho defaultní
číslo, mám najednou na výběr ze šesti jeho ničím nerozlišených mobilů a hledej, šmudlo
.
Telefon nepodporuje MMS, což mi nevadí, ježto jsem stejně nikdy žádnou neodeslal, vystačiv si vždy s e-mailem, některé věci bych ale očekával vyřešeny profesionálně, příkladně možnost nastavit polohu widgetů na displeji bez risika, že si prstem nebo stylusem při posunu widget omylem odstraním, anebo, budu-li ho chtít posunout příliš k okraji, automaticky přeskočí na vedlejší obrazovku.
A tak, uvidíte-li někde člověka skloněného nad černou krabičkou, po které se zoufalým výrazem přejíždí prsty, raději ho tiše obejděte a ponechte jeho osudu; v těchto chvílích bývají majitelé N900 extremně agresivní a přecitlivělí a mohlo by se stát, že v případě netaktní poznámky vyzkoušejí rozsah v přístroji vestavěného akcelerometru o vaši hlavu.
Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
Zkušenosti s Nokií N900
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2362
Komentáře
No a já se nemůžu moc smát, neb s WM je to kříž i po letech, i když to je dáno jinými faktory než samotným MS
Nepřeháněj. Teprve desátý mobil za třináct let a tři měsíce!
Ano, to funguje, a dokonce jsem objevil, že když se klikne na ikonu s fotografií, objeví se v seznamu i ostatní kontakty této osoby. Poněkud kontraintuitivní, ale člověk má aspoň radost z objevování.
RSS kanál komentářů k tomuto článku