Před více než dvěma měsíci jsem na tomto blogu napsal, že Krym bude připojen k Rusku, aniž by to vyvolalo podstatnější odpor západních zemí, a že na zbytek Ukrajiny si Putin počká, protože má dost času. Prvé se událo, druhé se děje právě teď.
Otázkou, která přichází na pořad dne, je, co bude dál, tedy co se stane, až bude odpor majdanovců zlomen a Ukrajina pevně včleněna do ruské velmocenské sfery, nikoli jako cordon sanitaire, jak předpovídal Miroslav Macek, nýbrž jako nezdárný syn, který se vrátil z vandru domů. Dobrá desítka zemí, bývalých sovětských satelitů, se tím dostane do posice primárních terčů ruské expanse a stane před rozhodováním, jak se v tomto intensivním mocenském poli zachovat.
Nemá smyslu si nalhávat, že pětadvacet let života vně ruského područí přineslo mnohým Východoevropanům vystřízlivění z někdejších západnických snů. Ruský model vlády, kdy silný putinský stát zajišťuje občanům, či spíše znovu už jen obyvatelům, minimální životní komfort za cenu více či méně drastického omezení jejich veřejných práv, tedy Sovětský svaz verse 2.0 (nebo, chcete-li, carská říše verse 3), odpovídá východoevropských schematům politického života lépe než model chaosu, nejistoty a otravné plurality.
V novém imperiu nebude nikdy hlavním thematem dne zpráva o zpěvákovi nebo zpěvačce nejasného pohlaví, protože transsexualita, jako mnoho jiného z hájemství shora zmíněné zneklidňující nejistoty, bude pro medialní prostituty a prostitutky moci opět tabu. Obyvatelstvu bude znovu dopřán klid na práci.
V České republice, která je Moskvou jistě posuzována jako snadný cíl další expanse, lze očekávat vlnu sentimentalisace politiky, jež je průvodním znakem všech přelomových období (jak jsme o tom psali posledně), avšak to bude pouhou koloraturou na pozadí základního štěpení, k němuž došlo již v polovině 90. let a které se od té doby vyvíjí pohříchu jednostranným způsobem: mění se lidé, mění se programy, ale message je jedna a ta samá: zachovejte nám vnějškovou formu liberální demokracie a některé základní svobody – téměř nikdo si už dnes nepřeje index proskribovaných autorů nebo výjezdní doložky –, avšak z hlediska uspořádání veřejných věcí chceme silný stát, který bude efektivně suplovat to, co v západním modelu společenského uspořádání zajišťují – a co zde zajistit nedokážou – samoregulační mechanismy.
Česká republika, tato druhdy západní a na německý kulturní okruh orientovaná země (třebaže, nepopírejme, v západních hodnotách zakotvená než mělce), vykročí opět východním směrem, a pokud se tato nová revoluce podaří, budeme – stejně jako dnes Rusové – zanedlouho hodnotit období počínající Listopadem 1989 jako dějinnou chybu.
A jaká budou lákadla, na něž český člověk uslyší? Určitě velký ruský trh, který na rozdíl od toho západoevropského nevyžaduje nekompromisní kvalitu – s Ruskem se nám nikdy nestane, aby tamní podnikatelé stavěli v této zemi montovny a sklady, dávajíce nám tak nepokrytě najevo, co si o nás a našich zlatých rukách
myslí –, levná ropa a atomovým arsenálem podepřená ochrana před každým, kdo by se pokoušel nás z této trajektorie vytrhnout.
Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
Co nás čeká
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Politika
- Počet zobrazení: 6488
Komentáře
Já bych byl opatrný takhle strašit Ruskem. Jednak to zkresluje skutečnost a druhak se takovou umělou dichotomií dost výrazně omezí možnosti reformy EU. Protože kdo nejde s námi ...
K té zmínce o "zlatých rukách" - po 40 letech komunistické devastace ekonomiky se nelze divit, že nejsme zrovna průmyslovými tygry srovnatelnými se Západem. Ovšem od druhé poloviny 19. století do konce první poloviny 20. století jsme byli vyspělou zemí i podle západních standardů.
Poznámku o poměru státního dirigismu a samoregulace u nás a na Západě moc nechápu. Přece Západ je dnes v mnoha ohledech stejně nebo i více byrokratizovaný a státně regulovaný než my.
Má to samozřejmě víc příčin a nechci to svalovat pouze na modrobolševiky.
To jsme viděli, v plastické ilustraci, na americkém radaru.
Přirovnávat EU k SSSR je pochopitelně nesmyslné a laciné, ale jisté řekněme podobnostní paralely zde existují a lidé to reflektují.
Až bude Bavorsko žadonit u Rusů o licenci na výrobu automobilů, začnu o takové premise přemýšlet.
Ovšem od druhé poloviny 19. století do konce první poloviny 20. století jsme byli vyspělou zemí i podle západních standardů.
Byli jsme někde na půl cesty mezi Tureckem, Balkánem a západní Evropou.
Přece Západ je dnes v mnoha ohledech stejně nebo i více byrokratizovaný a státně regulovaný než my.
Tak si zkuste založit sro a chvíli podnikat tady a ve Francii a uvidíte, kde je a kde není byrokracie.
Alespoň v té mikrohistorii okolí naprostým zlomem byl rok 68 a kadři, které tehdy instalovali. Všechno stagnovalo, vývoj se zastavil, občas i couvl. A "demokratůra"? Naprostá katastrofa, jsme spálená země a s nadsázkou lze říct, že co sem nepřivezou, to tu není. Nejsou kvalifikovaní dělníci, technici, konstruktéři... Možná posledních már let občas člověk narazí na alespoň trochu inteligentní firmu s výrobkem z vlastní hlavy. Ale je to opravdu smutné. Až teď jsme na cestě na Balkán a možná ještě dál...
cnemo
Jak můžete klást rovnítko mezi rusofilii a odpor k radaru? Máte teda hodně černobílé myšlení. Nějací komunisté a nostalgici po éře SSSR mezi nimi jistě byli, ale určitě šlo o jasnou menšinu. Většina lidí prostě po historických zkušenostech má plné zuby permanentního lezení do zadku nějakým velmocem. Ať už z té či oné strany.
"Až bude Bavorsko žadonit u Rusů o licenci na výrobu automobilů, začnu o takové premise přemýšlet."
Tuhle poznámku moc nechápu, asi narážíte na odlišnost v technologické úrovni. O to tady ale až tak nejde, i když je otázkou, zda by bez 70 let komunismu dnes Rusko také nebylo vyspělou zemí. Podstatné ale je politické směřování EU, její fungování a mocenské uspořádání. Je přece zjevné, že EU stále zřetelnějěji směřuje k jakémusi "soft-socialismu" (prosazování rovnostářství a multikulturalismu, propagace "jediné správné cesty" - té prounijní a prointegrační, nesmyslné socialistické regulace závanějící centrálním plánováním - třeba naprosto neefektivní podpora větrných solárních elektráren, příkazy - např. povinné přimíchávání biopaliv, zákazy -např. žárovek atd.) a není vlastně ani plně demokratickou organizací (například legislativu může navrhovat téměř výhradně Evropská komise, jejíž členové jsou pouze jmenováni a ne voleni, státy mají v EP velmi odlišnou hlasovací sílu, neexistuje už právo veta, takže každý stát může být jinými přehlasován atd.) To je to podstatné, v čem se EU SSSR poněkud podobá.
viz třeba zde: euportal.parlamentnilisty.cz/.../...
"Byli jsme někde na půl cesty mezi Tureckem, Balkánem a západní Evropou."
Tohle přeháníte. Možná jsme se Německu nebo Británii úplně v hospodářské úrovni úplně nerovnali, ale nebyli jsme moc daleko za nimi. Rozhodně jsme nebyli na půli cesty Tureckem a Západem. Byli jsme řekněme na 80 až 90 % jeho úrovně. viz třeba zde názory ekonomů Macha a Kohouta: penize.cz/.../...
A nejspíše bychom se jim časem vyrovnali; první republika byla po ekonomické a technologické stránce pro nás národ úspěšným obdobím. Šance do plné dohnání Západu nám ovšem překazil příchod Protektorátu a pak komunismu.
"Tak si zkuste založit sro a chvíli podnikat tady a ve Francii a uvidíte, kde je a kde není byrokracie."
Tedy pane, mluvit zrovna o Francii jako o nějakém podnikatelském ráji, kde o byrokrata nezavadíte, to jste teda střelil hodně vedle. Francie je jedním z šampionů v pelotonu eurounijní cesty k novému evropskému polosocialismu. Tak například korporátní daň je ve Francii v základní sazbě 33,33 %, v celkové 37,06 %. Ano, je nejvyšší z celé Evropy. Naopak u nás jsou podnikové daně docela příznivé - na 19 %. viz zde: www.csas.cz/.../euspa_korporatni_dane_v_eu.pdf A pokud jde o tu byrokracii, tak podle jedné studie je ve velikosti státního sektoru Francie světově až na 121. místě, čímž překonává třeba Čínu na 111. místě. I celkově v míře daní, přerozdělování skoro není v Evropě většího borce (v tom se jí může rovnat jen Švédsko). Také právě v regulaci podnikání zaujíma jedno z čelných míst v Evropě. viz zde: bastiat.borec.cz/EU-USA.doc
Samozřejmě nejde jen o Francii, ona ta západní celkově Evropa není dnes příliš příznivým místem pro ekonomickou aktivitu (až na pár světlých výjimek). Měl byste nám i sobě přestat malovat představu, že na Západ od nás je jakýsi ráj, tomu lidé věřili tak před 15-20 lety, dnes už ne, protože zjistili, že tam žádný není - trochu jste zaspal dobu. A také přestat tvrdit, že my jsme tady jakýsi podřadný aušus, který oním údajným rájem v zájmu vlastních světlých zítřků musí být komandován a bez reptání musí přijmou každou pitomost, kterou si tam vymyslí (a že jich je poslední dobou hodně).
Problem radaru je, ze NATO a USA zadny zasadni a citelny karabac neuziva, takze Cesi se "hrde" vzpecuji. Nic vic nic min. kdo ten karabac vytahne, tomu Cesi do zadku doslova naskacou.
Navic ceske odmitnuti radaru ukazuje na fatalni idiotstvi a neznalost (ci nepochopeni) dejin stredni Evropy. Od padu monarchie maji male stredoevropske narody jenom dve moznosti. Bud se primknout k zapadu, nebu se nechat zaclenit do ruske sfery. Tohle intelginetnejsi cast Evropanu vi uz nejmene 150 let.
Pokud Cesi !odmitaji lezt do zadku" zapadu, automaticky propadaji vychodu. At si to uvedomuji, ci nikoliv. Ze si to neuvedomujete vy, ani vetsina odpurcu radau nas bohuzel vede do smutne cesty, ktera se jmenuje: "Národ, který zapomněl svoji minulost, je odsouzen ji prožívat znovu"
S tezí, že nutně se nutně musíme ve všem podrobit Západu, jinak propadáme automaticky Východu, právě nemohu souhlasit. Můžeme jít, pokud budeme dostatečně obratní, svou cestou. Tedy možná přesněji, podle mě samozřejmě jsme Západ, ale to neznamená, že se nutně musíme ve vše podrobit EU a všechno odtud akceptovat a vůbec v ní být. Norsko nebo Švýcarsko tam taky není a jistě jsou součástí Západu. Stačí být v EFTĚ - ta zajistí volný obchod bez mocensko-socialisticko-byrokratické kazajky EU, a v NATO, které zajistí vojenskou bezpečnost ( i když se mi jeho nesmyslné a kontraproduktivní agresivní intervence vůbec nelíbí). EU, OSN apod. nejsou nutné.
A druhá věc je, zda se tím eurohujerským tlačením na Západ tak trochu vlastně zase nevracíme na Východ - jediná správná cesta, politicky korektní ideologie prošpikovaná rovnostářstvím, regulace kdečeho, vysoké daně, příkazy a zákazy, centralizace moci a její koncentrace u nevolných elit - to už jsme tady jednou právě z Východu měli, i když samozřejmě v mnohem tvrdší formě.
Zda-li je dlouhodba pasivita, ci primo podrazeni, Polska, ci polskych aktivit ze strany CR shoda okolnosti, ci podlehani vlivu obou regionalnich hegemonu (Rusko, Nemecko) kteri nemaji na stredoevrospke spolupraci zdejsich zajem, necham na vasem uvazeni.
Neni problem v tom, ze existuje EU. Problem je v tom, jake byrokraticko-ideologicke kruhy ji ovladly. V podstate jde o ohromny uspech neomarxistickeho pochodu institucemi v praxi. Ze marxisty a neomarxisty tradicne podporuje (nejdrive S.Svaz a nyni) Rusko je primo umerne tomu, jak (neo)marrxiste celeho sveta vice ci mene napadne dllouhodobe haji ruske zajmy, ci podryvaji pozici sunjektu, ktere Rusko vnima jako sve nepratele. A tedy evropsti neomarxiste dlouhodbe (zda nevedome, z idove zaslepenosti ci vedome? - to take necham na vasem uvazeni) podlamuji pozici a silu Evropy.
Svycarsko a Norsko jsou hodne specificke pripady. Zeme stredni Evropy nemaji potencial a pozici ani Svycarska, ani Norska...bohuzel. jsou spis v pozici mezi mlynskymi kameny mocensky a ekonomicky..
Pokud nebude stredoevrospka (podunajska) monarchie (coz uz zrejme nikdy nebude) jako vetsi svazek ktery ma moznost odolavat z jedne strany vlivu Nemecka a z druhe strany Ruska a byt take respektovanym hracem na evrospke mape, tak nam nezbyva nez vybrat si zda-li s vychodem ci zapadem. Zapad je diky noemarxistickemu vlivu v podruci politikco-korektniho silenstvi a vychod je policejne despoticky-oligarchicky system orientalniho typu bez sance na reformu v nejblizsich desetiletich, zato s velkymi mocenskymi ambicemi. Tak si vyberte
Právě nechápu proč bychom měli být ve spolku pod nadvládou neomarxistů, který Evropu vlastně oslabuje, a tím ho vlastně podporovat. Jak jsem zmínil, představa, že ho nějak změníme k lepšímu zevnitř, je naivní.
Nemusíme být Švýcarsko nebo Norsko, abychom si mohli dovolit nebýt v EU. EU nám de facto nic zásadního a klíčového pro naši existenci neposkytuje, efekty členství jsou pro nás spíše negativní a oslabující. Bez bruselské byrokracie se můžeme v klidu obejít, jediné, co skutečně potřebujeme ve vztahu k velmocem, je vojenská ochrana, a tu nám poskytuje NATO. Například jestli v budoucnu vstoupíme do eura, tak pro nás bude jasně nevýhodný krok.
Nejlepší organizace pro nějakou mezinárodní spolupráci je pro nás v současnosti EFTA:
www.nechtenasbyt.cz/clanek/clanek-342.html
Nemusíme si tedy podle mě nutně vybírat mezi oběma nevábnými možnostmi. A mimochodem, EU není prostředek, jak odolávat vlivu Německo, právě naopak EU je jedním z prostředků, jímž Německo posiluje dominanci. Právě členstvím v EU se mu podrobujeme.
silný putinský stát... tedy Sovětský svaz verse 2.0 (nebo, chcete-li, carská říše verse 3)
[Česká republika] ...je Moskvou jistě posuzována jako snadný cíl další expanse
Prvni je srovnavani nesrovnatelneho, druhe neprokazatelna paranoia.
Zbytek clanku ma neco do sebe a s mnohym bych i souhlasil.
To nevidim rozhodne jako minus. Naopak, byla by to jedna z tech lepsich stranek veci.
Gennadij Timčenko, miliardář, téměř poloviční podílník ropné společnosti Gunvor, prodal svůj podíl několik hodin předtím, než na jeho osobu USA uvalily sankce též ve formě výzvy k blokování jeho kont a vkladů u neruských bank. Proč tak rychle? Od Gunvoru kvůli Timčenkovu téměř majoritnímu podílu by okamžitě daly ruce pryč všechny světové peněžní instituce. Nikdo by nebyl Gunvoru ochoten zprostředkovat jakýkoli obchod, nikdo by nechtěl vést jeho konta, nikdo by mu neprodal na burze akcie a dluhopisy, nezprostředkoval prodej stávajících. Gunvor by mohl dodávat ropu zahraničním zákazníkům dle libosti, ale ti by od bank nedostali úvěr na její nákup. Aby mohl Gunvor dále fungovat, musel Timčenko prodat svůj podíl. Hádejte, nakolik je za to Putinovi vděčný! Systém sankcí, který USA vybudovaly po útoku 11. 9. 2001 na WTC, měl původně rozložit financování muslimských teroristů, zejména al Kajdy. Používá jiné metody, než je klasické zmrazování, zabavování majetku cestou státních zásahů. Většina mezinárodního obchodu se dodnes děje v amerických dolarech, takže stačí nad firmy v něm podnikající, především peněžní ústavy, zavěsit Damoklův meč: když budou obchodovat s partnery, kteří se ocitnou na černé listině vlády USA, uzavře jim ministerstvo financí USA přístup na americký trh a do obchodní oblasti probíhající v dolarech.
Když významně pomáhám jako Rossijanin státu, který se snaží zlikvidovat stát druhý využívaje toho, že nebude fyzicky napaden, musím být připraven na sankce, které mne mohou potkat v zahraničí nebo ve styku s ním.
Ruská federace a Putin tento souboj zcela jistě prohrají, protože RF je na úrovni nějakého emirátu vyvážejícího ropu - kromě zbraní, plynu a dalších surovin není schopna do zahraničí nic prodávat. Sankce jim postupně přivírají tok státních příjmů a způsobují chudnutí a odvracení se boháčů od politiky státu. Ti jsou donucováni prodávat své podíly ve firmách, aby mohly obchodovat se světem. Viz též poslední zoufalé opatření: ruské státní podniky přecházejí na obchodování se zahraničím v rublech místo v USD.
Kdyby ale bylo Rusko, Čína, Indie (a další) schopni se dohodnout, mohli by obchodovat bez dolaru, svoje rezervy zbavit té dolarové zátěže a obchodovat v jiné měně. To by mohlo naopak zle postihnout USA.
S tím, co víme, nelze moc dobře predikovat budoucnost, kromě pýthického tvrzení, že dolar jednou praskne.
Nějak si nejsem jist tvrzením, že nějaký stát likviduje jiný. Ono totiž stačí mít manželku z bývalého SSSR, která strávila většinu svého mládí na Ukrajině, a možná byste měl už mnoho let jakousi představu o vzájemných vztazích obyvatel jednotlivých částí Ukrajiny. Pak se stačí podívat na mapy z různých desetiletí od roku, řekněme, 1900. A několikrát ročně se podívat do zemí bývalé Jugoslávie, a uvědomit si, že mnohé z důvodů, které vedly k rozpadu tohoto státu sahají až pět století do minulosti, a stejně jsou mezi lidmi považovány za relevantní. A tady se najednou řeší křivdy lidí, z nichž někteří ještě žijí. A hlavně žijí jejich přímí potomci. A celistvost země, ve které se většina obyvatel považuje za okupované je snad udržitelná, ale jen chvíli. A asi také není od věci si zavzpomínat na doby rozpadu SSSR, a připomenout si, že o samostatnost se v té době snažil nejen Krym, ale také se o odtržení od Ukrajiny snažily původně ruské oblasti na pobřeží Černého moře, dále Zakarpatská Ukrajina, o totéž se snažili obyvatelé původních Polských oblastí, atd. Celá tzv. Ukrajina se totiž skládá z jakéhosi historického jádra, které se dá jakž takž považovat za státní celek s nějakou historií, a spousty území, která k tomuto státečku kolem Kyjeva připojil sovětský režim. Takže tam jsou čtyři jazykové skupiny, které se dost výrazně nemají rády, k tomu ekonomické problémy, náboženské spory a další radosti běžného života. Ale samozřejmě je jednodušší to svést na Putina. A málokdo si připustí, že ten Putin by musel být genius hodný romantických románů. Něco jako kardinál Richelieu.
Omyl. Odečteme-li židy a cikány, přišlo o život následkem války 30 000 - 42 000 Čechů. K tomu v českých zemích přistupuje asi 83 000 obětí rasového pronásledování a asi 220 000 sudetských Němců. Po válce následkem odsunu zahynulo 30 000 až 444 000 československých Němců.
Quido
Jinak řečeno, nic nám nebrání zastávat alespoň orálně zásadové postoje. To se silou státu nijak nesouvisí a říkat pravdu můžete i v kriminále.
Quido
Totéž směrem na západ. Je tady 600 000 nezaměstnaných, proboha! To nelze odbýt neokonzervativním argumentem, že to je jejich osobní problém. Přibývá lidí, kteří pracují jako šílení a přesto se neuživí. Není to jejich problém, každému nebylo od Boha dáno. A tohle by měl mít takový Zaorálek předevšíl na paměti, než otevře hubu!
Pro nás jsou nejdůležitější vztahy s Německem a hned potom s Ruskem. Třeba Klausova rétorika vúči Německu mi vadí, tam najednou není pragmatikem, ale populistou.
Gogo, to není útočný komentář na Vás :-), jenom mě to téma nasr..o!
Quido
Podívejte se ale také do historie – byli tu buď Němci, nebo Rusové. Já jsem to myslel spíš s ohledem na budoucnost. Vypadá to, že stojíme před velkými změnami. Západ upadá a Rusko jde nahoru. Má suroviny, vzdělané obyvatelstvo, ideologii, vizi. A sílu.
Gogo: Já bych spíš pragmaticky řekl, že aspoň někdo měl rozum. A jak se Vám líbí Zaorálkův veletoč s Tibetem?
Quido
Ohledně Zaorálka a Tibetu.. .no tihle Zaorálkové, Zahradilové a jiné mrdky nemají svůj názor nebo postoj a během chvíle budou pro Tibet, pro Čínu, proti Tibetu, pro Euro, proti Euru.. s tímhle hnojem se nemá cenu špinit.
Pro ně je to možná otázka volby poradce nebo odhadu preferencí plebsu před volbami nebo tak něco.
Mě by docela zajímalo, co kdo z těch "Ich bin Tibeťan" ví o reálném Tibetu. Ona je to spíš taková romantická politicko-esoterická hra. U nás ještě šmrcnutá Havlismem.
Leclerc: Započtěte všechno, žádné dluhy, jediná země schopná vzdorovat USA, historie, kultura, věda… Jednoznačně mi z toho vychází v dlouhodobém horizontu vysoká perspektivnost. Na rozdíl od dekadentního západu – to říkám velmi nerad.
Obávám se, že Rusové musí zbrojit, chtějí-li přežít. Obamova zahraniční politika se mi hrubě nelíbí.
Quido
Průměrná délka života obyvatel:
123. Kazachstán
124. Turkmenistán
125. Mongolsko
126. Východní Timor
127. Bolívie
128. Ázerbájdžán
129. Guyana
130. Rusko
131. Bhútán
Pokud se mýlím a Rusko se dostane do americké sféry vlivu, tak nás ochraňuj Bůh! Naše děti pak budou žít v ještě horší diktatuře, než byla ta komunistická.
Západní demokracie umírá, srovnejte stav před dvaceti lety, můžete-li. Musí existovat nějaká alternativa a tou je právě Rusko. Každý monopol je pro svobodu zhobný.
Quido
Abych doložil mé tvrzení o "umírající demokracii", bylo by to na delší psaní. Opravdu si myslíte, že náš život je čím dál tím svobodnější? Že nás nesvazuje čím dál větší množství nesmyslných norem? Že důsledkem toho není ekonomická a morální stagnace? Že evropské ekonomické výhledy ze začátku století totálně nezkrachovaly? Že se nerozevírají nůžky mezi chudými a bohatými? Že nemizí střední třída? Že není čím dál tím těžší pro mladé lidi najít uplatnění? Že neklesá hodnota a úroveň vzdělání? Že u nás existuje pluralita názorů v médiích hlavního proudu? Že státy nejsou v rukou nadnárodního kapitálu? Že se EU nechová absolutisticky?…
Závidím Vám ten optimismus!
Quido
V roce 2013 obrat našeho vzájemného obchodu s Ruskem mírně poklesl o 0,5 % na 271,5 mld. Kč.
Vývoz se snížil o 1,6 % na 116,2 mld. Kč, dovoz vzrostl o 0,3 % na 155,3 mld. Kč.
Leclerc
Pane Pecino, proč vidíte za stavěním montoven a skladů nepokrytý dedain? Znáte nějaký konkrétní příklad? Montovna či sklad se v tržní ekonomii nepokrytě - a v mezích legislativy bezohledně - staví tam, kde je očekáván větší výnos. Investice přicházejí hlavně od mezinárodních firem, pro které národní, náboženské či politické úvahy hrají jen podružnou roli.
Karel H
RSS kanál komentářů k tomuto článku