Tento týden jsem poměrně dost cestoval po České republice, a byl jsem tak ve větší míře vystaven působení veřejného prostoru. V něm jsem nemohl nezaznamenat billboardovou kampaň ČSSD – přiznám se, že netuším, zda ke skončeným eurovolbám nebo již k volbám podzimním, předčasným – na thema JISTOTA.

Myslím, že nyní trochu lépe rozumím, proč tato kampaň vzbudila u odpůrců sociální demokracie tolik emocí, jež se přetavily ve vaječnou kanonádu: jde totiž o to, že její grafické ztvárnění posunulo obraz cílového voliče do podoby, již lze nejpřesněji označit výrazem "český wohnout".

Je to patrné na příklad z billboardu znázorňujícího muže v montérkách, u něhož je nápis ve smyslu "JISTOTA – už nikdy výpověď bez udání důvodu". Není to ovšem sympathický, pracovitý dělník, ale právě – wohnout, tedy lempl bez jakékoli vlastní hrdosti a zásad, připravený svého zaměstnavatele kdykoli podrazit nebo okrást a zajímající se v prvé řadě o vlastní práva a výhody.

Podobně je proveden billboard brojící proti poplatkům ve zdravotnictví. Ne někdo, kdo nikoli svou vinou musí využívat zdravotní péči, řekněme babička s berlí, ale žena středního věku, která je kdykoli hotova začít se hašteřit o své domnělé nebo skutečné výsady. Jinými slovy, cílovými voliči nejsou ti odpovědní, pracovití a vstřícní, ale, jak to v téměř geniální zkratce vyjadřuje Národní strana ve svém zakázaném klipu, lidé s nárokovou mentalitou.

To představuje podstatnou změnu proti minulosti, zejména oproti obrazu cílového voliče v době, kdy byla ČSSD na vzestupu. Tehdy, když v čele ČSSD stál Miloš Zeman, byl volič presentován jako poctivý člověk, který je v postkomunistickém prostředí, právě pro svou poctivost a fairovost, outsiderem.

Mám dojem, že ke změně došlo pod vlivem fenomenálního úspěchu ČSSD v loňských volbách, v nichž je výsledek připisován odporu voličů proti zavedení poplatků ve zdravotnictví. Právě to je typické myšlenkové schéma českého wohnouta, který má přece právo neplatit v ordinaci, a kdokoli mu na jeho nabytá práva sáhne, se zlou se potáže: ostatně jen kvůli wohnoutům dodnes existuje unikátní fenomén zaměstnaneckých stravenek, jež jsou právně i ekonomicky nesmyslné, ale přesto věčné, neboť wohnouty milované.

Zatímco tedy zemanovský volič byl vnímán i odpůrci levice jako postava v zásadě positivní, paroubkovský wohnout je jimi instiktivně nenáviděn. Soudím, že proto a jen proto létala letos před volbami namísto ostrých slov vajíčka.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)