Milý stranický deníčku!

Naše Strana měla sněm, jehož jsem se, pamětliv svého zdraví, tentokrát nezúčastnil. Nepředstavuj si ale nic dramatického: sněm Konservativní strany, to je takové slavnostní setkání, na kterém se údové sejdou, potřesou si k tomu uzpůsobenými končetinami, navzájem se pochválí, ocení a vyznamenají a poté se opět v klidu a pořádku rozejdou do svých domovů.

Co bylo obsahem letošního sněmování, mi není přesně známo, zápis mi zatím nedorazil, avšak leccos si umím představit: hned po sněmu se rozhořela zajímavá e-mailová debata na thema, zda bychom se měli účastnit voleb – tedy, ne těchto nebo příštích, ale jaksi vůbec, trvale. Zatím převažuje názor, že volby jsou pro nás zbytečností: víme přece sami dost dobře, jak jsme vynikající, a vnucovat se tímto způsobem voličům je nedůstojné. Což v praxi znamená, že činnost naší Strany se omezí právě jen na výroční setkávání na sněmu, na kterém se údové sejdou, potřesou si končetinami, pochválí se, ocení – no, však víš…

A tak, milý stranický deníčku, zajdu dnes do obchodu, koupím svíčku a postavím někde v bytě naší Straně takový malý úhledný pomníček.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)