Milý deníčku!

V naší Straně to vře. Jak víš, nedávno proběhl náš sněm, a ten, snad spolu s jarním počasím, vyvolal u mnohých spoluúdů stav dosud nepoznané myšlenkové březosti.

Dnes jsem obdržel zápis ze sněmu, z něhož jsem seznal, že tito březí jedinci se v jeho průběhu vybili způsobem ještě pronikavějším, než jsem se doposud domníval.

Kupříkladu jeden ze tří našich předsedů oznámil, že hlavním úkolem pražského místního sdružení, do něhož, mám obavu, rovněž náležím, je "kooptovat členy ze vzdáleného okolí". Co znamená vzdálené okolí, nevysvětlil (nestraník by téměř soudil, že jde o oxymoron), a už vůbec ne, co je kooptace: představuji si něco jako "All your base are belong to us". Dovol mi, deníčku, věnovat kooptovaným dva řádky ticha a příslib, že osobně je budu kooptovat, když už je to stranický úkol, nanejvýš ohleduplně a pokud možno bez bolesti…

Náš tajemník (tedy nikoli "sekr.-taj.", nýbrž jiná osoba, která patří k úzké podmnožině relativně příčetnějších údů Strany) se zase napřel do medií a do způsobu, jak referují o našich úspěších, dovodiv, že základními dvěma polohami ve zpravodajství o Straně jsou "agrese" a "mlčení". Myslím, deníčku, že pan tajemník je nenapravitelný optimista.

Zlatým hřebem byl ovšem projev dalšího z předsedů. Ten případně ocitoval pasáž z Lenina a nemilosrdně se opřel do politických subjektů, které s námi šly do krajských voleb (a ty nám, jak známo, hanebně prohrály), děle je bez milosti, právě s odkazem na leninskou thesi, na oportunisty a sektáře. Dovol mi, milý deníčku, poznamenat, že sám pro tyto nešťastníky užívám zcela jiného označení, a vystačím si při tom s domácími, nepřevzatými termíny (jeden z nich je dokonce jednoslabičný).

Prostor tohoto minifeuilletonu nestačí, abych zachytil posněmovní vření v celém jeho bohatství, proto jen telegraficky:

– Zřídili jsme funkci tiskového mluvčího, tisk, který se o něj bude zajímat, bohužel zatím ne.

– Pracuje se na návrhu stranického loga. Předložené grafické varianty vycházejí z toho, že symbolem Strany by měla být želva. To se mi příliš nelíbí, želva odnepaměti symbolisuje zásadu festina lente. Symbolem vytrvalosti a konservativních hodnot v tom smyslu, v jakém je naše Strana vyznává, je jiné zvíře: vůl.

– Vše nasvědčuje tomu, že se opět budeme vymezovat, respektive, smím-li to tak nazvat, převymezovat. Poté, co jsme se řadu let vymezovali vůči KSČM, a to tak dlouho, že zatímco ona dosáhla 15% preferencí, my jsme klesli pod 0,05 %, nově budeme vymezeni protievropsky, což maskujeme thesí, že nejsme proti EU, pouze proti eurofederalismu. Myslím, deníčku, že pokud své nové vymezení pojmeme stejně vášnivě, jako to předchozí, můžeme očekávat, že se staneme první politickou stranou v dějinách lidstva, jejíž volební preference klesnou pod nulu.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)