Problémy, které má Česká republika v soužití majoritní populace s romským ethnikem, nejsou v kontextu východní Evropy ničím výjimečným; výjimečnosti jim dodává toliko fakt, že se tato země jakýmsi historickým omylem dostala do Evropské unie (kam zjevně nepatří), a tedy co činí Čech Romovi, činí zároveň jeden evropský občan druhému.
Příčiny potíží jsou známy a je zbytečné, abych je dlouze popisoval, raději se chci pokusit o hledání historické paralely mezi současným latentním ethnickým konfliktem a obdobnými problémy
, které měli Češi s jinými ethniky v minulosti.
V prvé řadě se nabízí srovnání se stýkáním a potýkáním
Čechů s Němci. Ačkoli je postavení českých Romů a českých Němců obtížně porovnatelné, v obou případech se objevuje důležitý společný znak: přesvědčení rozhodující části majoritní populace, že právo nečeských obyvatel žít na území českého státu je nesamozřejmé, odvozené od vůle Čechů a historicky podmíněné.
Před časem mi jeden z mých známých, jinak poměrně vzdělaný a sečtělý člověk, zcela vážně tvrdil, že byla-li sudetským Němcům udělena českým panovníkem výsada pobytu, je v pořádku, že porušení této výsady neloyalitou a afinitou k hitlerovskému Německu bylo potrestáno jejím odnětím – rozuměj odsunem. Představa zajisté bytostně nedemokratická a anachronická, přesto, přiznejme si, mezi Čechy spíše typická než výjimečná.
To má logický důsledek: Češi si uvědomují, že Romové – stejně jako kdysi sudetští Němci – jsou českými občany, avšak jejich občanství chápou jako imanentně druhořadé, méně hodnotné než občanství ethnického Čecha. Neslyšeli jsme tohle už někdy? Ano, přesně tak: obdobný koncept byl uplatňován Německem v podobě Reichsangehörigkeit, jíž dosáhnout mohl pouze ethnický Němec, versus méně hodnotná a menší příděl práv přinášející Staatsangehörigkeit. Že jsou v tomto ohledu Češi nacisty, by mnohé patrně nesmírně překvapilo, ale je tomu skutečně tak.
A protože romské ethnikum pobývá na našem
území toliko z naší milosti, je přirozené, že problémy v soužití mohou být vyřešeny tak, jako byly řešeny v případě Němců, tedy deportací tam, odkud přišli
, konečným řešením německé otázky (Edvard Beneš). Tuto myšlenku propagoval Miroslav Sládek a vloni ji ve svém zakázaném předvolebním klipu oprášila Národní strana – není ostatně ničím, co by mělo překvapovat u národa, který deportací, spolu s preventivním odnětím veškerého majetku, vyřešil v nedávné době své problematické soužití s Němci.
Dalším důležitým společným znakem je negativní stereotypisace druhého ethnika, projevující se výroky jako je to Cikán, ale slušný
nebo byl to Němec, ale jinak docela slušný člověk
.
Jak se může stát Rom slušným Cikánem? K tomu obvykle nestačí, aby se do většinové společnosti integroval, ale musí se asimilovat: chodit s Čechy na pivo, mít zájem o fotbal a vůbec se zajímat o stejné věci jako oni, tedy převzít jejich hodnotový systém. Mnozí Romové to udělali, avšak tím se zároveň odnárodnili, ztratili vazby do své vlastní komunity, a nejpozději ve druhé generaci se jí zcela odcizují.
Požadavek asimilace vysvětluje, proč Češi milují Karla Poláčka nebo Otu Pavla a zároveň téměř neznají Franze Kafku. Protože češství je chápáno výlučně jazykově, byli Poláček s Pavlem podle českých encyklopedií a učebnic čeští spisovatelé židovského původu
, tedy jakési subspecie Čecha, nikoli česky píšící židovští spisovatelé
, jak by odpovídalo ethnické realitě. Němec Kafka měl ovšem smůlu: protože rozhodující část svého díla napsal německy, nemohl se stát českým spisovatelem německého/židovského původu
(jako třeba Paul Eisner) a zůstal proto ve svém rodném městě navždy cizincem.
K tomu přistupuje na straně Čechů kritický nedostatek empathie – neschopnost naslouchat – vyjádřený explicitní nebo implicitní výčitkou Co vlastně chtějí?
. Němci přece měli více práv než jakákoli jiná národnostní menšina ve střední Evropě, píší ve svých učebnicích Češi, tak proč se s nimi nespokojili a nebyli k Československu loyální? Stejně tak Romové, dostávají sociální dávky, jsou jim přidělovány obecní byty, pracovat nemusejí, tak co víc by ještě chtěli?
Dovolíte-li mi malou odbočku, na identickém půdorysu jako česko-německé vztahy před válkou se nyní odehrává konflikt mezi Slováky a Maďary, kteří nejsou ochotni stát se pouhým menšinovým, nestátním a – potenciálně jen dočasně – tolerovaným menšinovým národem, a ze slovenské strany zaznívají ty samé výtky jako z druhdy ze strany Čechů na adresu Němců.
Neporozumění mezi Čechy a Romy narostlo do nebezpečného rozměru. Romská menšinová politika českých úřadů se obvykle omezuje na vyplácení sociálních dávek, aniž by byla činěna jakákoli opatření posilující integraci Romů do majoritní společnosti: segregované školství spolu s rasovými předsudky většinové populace vedlo k tomu, že po r. 1989 již druhá generace Romů vyrůstá k vědomí, že život ze sociálních dávek (a z občasné čorky) je normální a nezměnitelnou životní perspektivou. Tito Romové nepracují a ani nepředpokládají, že by to někdy mohlo být jinak: dávno ztratili pracovní návyky a protože nemají žádnou kvalifikaci, na pracovním trhu je snadno předběhnou vzdělanější a zároveň bezprávní gastarbeiteři z Ukrajiny.
Ethnický konflikt mezi českou většinou a romskou menšinou zatím jen doutná. Romové nejsou zvyklí jednat militantně, řeči o domobraně jsou pouhou mediální dekorací, a násilné akce z druhé strany typu Janov jsou také spíš výjimečnou záležitostí. Problém je však v tom, že tento konflikt v čase pomalu, ale nezadržitelně eskaluje, a česká strana nedělá téměř nic pro jeho utlumení. V nadcházejících volbách nebude ještě romská otázka
a její případné konečné řešení
tím hlavním, co Čechy přivede k volbám, ale za 8–10 let by tomu mohlo být jinak.
Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
O slušných Cikánech aneb Co pořád chtějí?
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Politika
- Počet zobrazení: 4579
Komentáře
Asi nejsem typický Čech (nemluvě o tom, že sám sebe považuji tak trochu za "Sudeťáka"...ale to by bylo na dlouho), takže nevím, jak častý je můj pohled na slušného Cikána, nicméně mě nezajímá nic jiného, než aby chápal, kde jeho svoboda omezuje tu moji...čili pokud nekrade, neničí, neruší a má snahu se živit sám, tak je mi vše ostatní lhostejné. A samozřejmě toto neplatí jen pro Cikány, ale pro kohokoli.
Jistě že cikáni, kteří toho jsou schopni, se většinou naprosto vykoření, ale vím o X cikánech, u nichž jde o zcela dobrovolné rozhodnutí - prostě s "běžnými cikány" nechtějí mít nic společného.
Trochu mě překvapuje, že jste to celé pojal jako "ti hodní cikáni" (v newspeaku "Romové") versus "ti zlí Češi".
48 udelenych asylu pro vice nez 1000 zadatelu z CR je "hromadne" ?
a vite kam vede tento Vas nazor?
...se objevuje důležitý společný znak: přesvědčení rozhodující části majoritní populace, že právo nečeských obyvatel žít na území českého státu je nesamozřejmé, odvozené od vůle Čechů a historicky podmíněné.
Pokud " právo nečeských obyvatel žít na území českého státu je samozřejmé" (coz neplati NIKDE kolem Vas ani ti muslimove nebydli ve Francii "samozrejme") pak je kotlina ve stredu Evropy otevrena pro kazdeho, vitejte Pakistanci, Afganci, Tamilove, Sudanci, vitej SVETE MULTICULTI.
Moralni pravo byt v EU bude pak nezpochybnitelne?
Vam ten Kocourkov ktery predvadite nestaci a nestaci, tak jeste z nesamozřejmosti chcete samozřejmost? To si Kocourkov vylepsite:-)
Good luck
JG
A já připomenu ještě jednou Podkarpatskou Rus.
JG
Jsou ovšem činy, kterými lze tohoto práva pozbýt. Uznejte aspoň, že ta situace byla složitá. Samozřejmě, že se dá do stále hlubší minulosti hledat "kdo to začal", ale byla to právě obrovská část sudetských Němců, která to vyhrotila a stala se záminkou pro Hitlera. Byli to oni, kdo chtěli "zpět do říše", ne?
Ohledně postavení Cikánů a jejich způsobu života - zkusme je např. srovnat s usazenými Vietnamci nebo Ukrajinci. (tj. nikoliv dočasnými gastarbeitery).
Já si myslím, že naopak drtivá většina lidí v ČR by uvítala opravdu rovné podmínky bez ohledu na ksicht.
Ze svého okolí bych řekl, že pojem "slušný Cikán" je chápán jako označení pro Cikána, který pracuje (ne nutně jako zaměstnanec, ale prostě něco užitečného dělá, např. si udržuje vlastní dům), jeho děti navštěvují školu jako ostatní, nekradou a nenapadaní spoluobčany.
Zkráceně - neparazitická forma.
Po kolika generacích se stává právo Němce žít na českém území samozřejmým? Podle Benešovy doktriny ani po třiceti ne.
Takto napsano mate pravdu:-( Ani po 30 ani po 300letech ani po vice nez 700! Predevsim to byl Premysl Otakar II ktery zval Nemce k osidlovani prazdnych prostor v pohranici coz je sakra sakra dlouho vice nez 700 let!!!!!!!!!!:
Ottokar II (Czech: Přemysl Otakar II.; c. 1233 – 26 August 1278),
Vy ale dobre vite ze nebyt 2 svetove valky, nevznikly by zadne BD, ani by nekricel v parlamentu K.Henlein. Stalo se. Casem se to jiste srovna do nejakeho lepsiho vztahu nez postavenem jen na BD, ale nevkladal bych do nejaeho navratu velke nadeje. Stejne tak jako se vraci minimum deti emigrantu z Ceskoslovenska do rodne zeme, stejne tak asi male procento mladych Nemcu se bude vracet do dnesniho Kocourkova, sorry. Prijedou se podivat na hrbitov, na jejich stary rodny dum ves mestecko, ale DOMA se v dnesni CR neciti. To na rozdil od Cikanu ze Slovenska kteri umi jiz po nekolika letech pochodovat s transparenty"Jsme Cesi". Realita zivota contra zbozna prani. A jeste si pridam:-( S postupujicimi roky CESI budou stale jasneji pocitovat, ze NEMECKA mensina by byla lepsi nez jakakoli jina, co se jich do CR nesametove vali a bude jich vice az Vam je EU nakvotuje :-(
howk
Ti zobecnění zlí Češi prostě měli udělat "něco" zázračněho, aby cikáni pracovali a posílali děcka do školy. Možná stojí za pozornost, že tato etnika (neexistuje cikán vulgaris) žijí ve všech zemích v principu velmi podobně. Rozdíl je jen v tom, o kolik dokáží pracující většinu pumnout.
Kdybyste zkusil jen polovinu z podobných pomluv na vlastní národ třeba v sousedním Polsku, vlastní matka by vás nepoznala. Važte si české tolerace a nechutí k násilí.
R. Mikula
Nepřijde Vám to trochu protimluv?
AHL
Vodník: Konkrétní odpověď na tuto otázku bych hledal kupříkladu zde: zpravy.idnes.cz/.../
Z obecnějšího hlediska mi připadá zajímavé hledat kořeny diskriminace Romů v neochotě ke vzájemnému porozumnění. Pozoruhodně jí zpracoval Martin Škabraha v eseji Kritika politického rozumu grimmus.xf.cz/.../...
"Veřejná debata snažící se pojmenovat ´romskou otázku´ v co nejúplnějším kontextu (hlavně v souvislosti s důsledky ekonomické transformace a rozpadu Československa) by musela chtě nechtě opustit rétoriku ´slušných´ a ´nepřizpůsobivých´, v níž jsou Romové jen objekty předem připravených hodnocení, a měla by za následek proměnu Romů v subjekty s nárokem na vlastní a relevantní hlas. To by znamenalo (sebe)zpochybnění a (sebe)politizaci většinové společnosti, jež by musela přistoupit na to, že nesouhlas ´nepřizpůsobivých´ s celkovou podobou obce může být někdy oprávněný a že jejich perspektiva vystihuje i něco z pozice ´slušných a normálních´ lidí. Obec by si tváří v tvář svým vyloučeným musela položit otázku, zda je opravdu tím, čím by měla být, a zda se případně dokáže změnit a stát se mocnější, realizující více svých potencí, z nichž mnohé jsou blokovány neřešeným sociálním konfliktem."
Pro větší srozumitelnost doporučuji přečtení předchozích cca 30 stran textu.
R. Mikula
Věř mi, že přes svého syna, který s nimi pravidelně hraje, mám dost intimní vhled do jejich kommunit, jak tady, tak v ČR. A v tomto sporu dávám rozhodně spíš za pravdu Kapitánovi a gogovi.
Jinak můj názor je, že tabuizace asociálních jevů v romské populaci se většího dílu české společnosti příiš nedotýká. Obvyklá je naopak snaha zveličovat a paušalizovat je, což dále působí jako zdroj diskriminace.
Spolu se Škabrahou se domnívám, že úsilí o překonání těchto problémů musí předcházet veřejná debata, jejíž předpoklady se pokusil vymezit.
Ptal. Váš odkaz mi na to nedal žádnou odpověď.
>"Veřejná debata snažící se pojmenovat ´romskou otázku´ v co nejúplnějším kontextu (hlavně v souvislosti s důsledky ekonomické transformace a rozpadu Československa) by musela chtě nechtě opustit rétoriku ´slušných´ a ´nepřizpůsobivých´, v níž jsou Romové jen objekty předem připravených hodnocení, a měla by za následek proměnu Romů v subjekty s nárokem na vlastní a relevantní hlas....
Pane Mikulo, ze všech sil se snažím uvěřit, že tuto snůšku naprostých pitomostí myslíte vážně. Nejste náhodou fanda DS, který jen karikuje "multikulturní dialog", aby byla sranda? :))
Pokud alespoň trochu víte, o co v případě cikánů jde, pak to maskujete opravdu dobře. Pokud nechtete zcela zrušit jejich sociální strukturu, je (jak vy říkáte) cikánská otázka spíše otázkou nerudovskou. Pokud nezbožíte jejich kastovní a rodový systém a pohled na necikány, jako na (nelidské) domácí zvířectvo, které je světě jen proto, aby přinášelo jim užitek, nepomohou žádní Kocábové nebo Džamilky, ani 400MKč na začleňovací agenturu, ani jiná investice v libovolné výši.
Vodník: I když pochybuji o Vašich statistických údajích, nepopírám zvýšenou míru asociálního chování u Romů. Odkaz na článek o diskriminaci jsem myslel jako částečné vysvětlení jeho kořenů. Předpokládal jsem, že Vám bude zřejmá souvislost mezi mezi nepřátelským vztahem většiny a protispolečenským jednáním části menšiny.
cnemo: Myšlenka rovnoprávnosti coby východiska řešení Vám připadá jako karikatura multikulturního dialogu? Jak si ho potom představujete Vy? Nařídíte Romům, aby zrušili své sociální uspořádání a začali nás milovat?
Předpokládal jsem, že Vám bude zřejmá souvislost mezi mezi nepřátelským vztahem většiny a protispolečenským jednáním části menšiny.
Podívejte se, tou menšinou tady v Holandsku jsem i já, i Marokánci, Turci, Řekové, Surinamci, Antiliáni, Indonésani, Číňani a řada dalších národů. Předpokládám tedy, že Vám je známo, a že mi vysvětlíte, čím to, že právě Romové (a Sintí) jsou z nich nejvíce kriminální.
těmi zlými, co nechtějí být jako my
Essence hlouposti politické korrektnosti! Nikdo po nich nechce, aby byli jako my. Chceme po nich (PO NÁS PO VŠECH!), aby nekradli, netloukli naše děti, nezabíjeli atd. Předpokládám, že Vám je známo, a že mi vysvětlíte, proč se to daří Vietnamcům nebo Turkům, kteří mají navrch jazykovou barieru, s níž se nemusí/nemusela by se potýkat většina českých Romů.
i pětka je málo!
Co se týká rozdílu mezi Romy na jedné straně a Vietnamci nebo Turky na druhé straně, spočívá v tom, že Vietnamci nebo Turkové jsou isolovaní přistěhovalci, kteří si k nám nepřinesli celistvou sociální strukturu.
Rovnoprávnost? Ta může existovat jen mezi dvěma hostiteli či dvěma parazity. Křížově je principiálně nemožná. Současná elita se bohužel nesnaží ani o tu rovnoprávnost.
>Nařídíte Romům, aby zrušili své sociální uspořádání a začali nás milovat?
Nikoli, tvrdě bych zmáčkl jejich elity, špičky klanové hierarchie. Jednat musíte s lidmi, kteří mají moc, nikoli se bavit s kdejakým Dežem. Poručit mu může jen jeho boss.
Vietnamci nebo Turkové jsou isolovaní přistěhovalci, kteří si k nám nepřinesli celistvou sociální strukturu
To je nesmysl v případě Turků v NL a dnes už asi i v případě Vietnamců v ČR.
S nominalismem to nesouvisí. Pouze s Vaší ignorancí faktů, které se Vám nehodí do krámu. To jste už demonstroval na Rusku, zde to není žádná novinka.
Je opravdu rozdíl, když někam přijde několik přistěhovalců ve 20. století než se ve středověku přestěhuje celý národ.
Genetický princip organizace zůstal zachován jen u primitivních národů a diskrétní elity;)
Aha. Halacha je primitivní, ještě, že jste nám to řekl.
?? Jak to souvisí s rodovou strukturou cikánů, s tlupami tetičet, strýčků a bratranců? Podle vás je to něco podobného?:)
Napsal jste: "Genetický princip organizace zůstal zachován jen u primitivních národů a diskrétní elity;)" Halacha, mimo jiné, zakotvuje genetický princip organisace.
Možná používám nevhodná slova, ale genetickou organizací míním shlukování a rozdělění moci podle přímého příbuzenského vztahu.
RSS kanál komentářů k tomuto článku