Náhoda tomu chce, že právě dlím – po tři dny – v Brně, a tak si mohu plně užívat those little differences. Třeba v tramvaji. Místní ji nazývají šalina, avšak pražští čtenáři nechť nepropadají panice, princip je stejný. I modely.

Rozdíl je v tom, že zatímco v pražských exemplářích bývají už tradičně reklamy na nejrůznější kulturní podniky, často alternativní, neboť tramvajemi jezdí městská chudina (moderně socky), brněnské šaliny, minimálně ty porsche, vybavily dopravní podniky supermoderními LCD obrazovkami, na kterých se střídají nápisy typu Černá jízda bývá drahá, Chodec nemá přednost před tramvají a vkusná mosaika ze šesti zákazových značek, jejichž obsah ale reprodukovat nedokážu, usoudiv, že jednodušší by bylo napsat, co se tedy v šalině smí.

Nevím, jak se tahle vymoženost nazývá v hantecu, ale my v Praze tomu říkáme busertafel.

Jo, Brno. Už staří Římané věděli, že naturam expellas furca, tamen usque recurret. A platí to dodnes. I v Brně.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)