Během následujícího týdne bude na stránkách Debatního klubu zveřejněna serie tří rozsáhlých, letních
debat, věnovaných problematice česko-německých vztahů. V první z nich spolu diskutovali dva lidé, kteří, ač původem Češi, prožili dlouhou dobu v emigraci, a to v německém kulturním a politickém prostředí, Přemysl Janýr a Tomáš Krystlík, druhá debata, ve které jsem se utkal já s Václavem Žákem, je naopak věnována ryze českému a vnitropolitickému
pohledu na vyrovnání se s otázkou poválečného vyhnání sudetoněmeckého obyvatelstva, a ve třetí, v níž diskutovali Tomáš Krystlík a Pavel Kamas, se hovoří o vydání knihy Hitlerových projevů a obecně o otázce konvenčních českých lží o nacismu, Protektorátu a o historii druhé světové války.
Organisátorům debat, především panu Alexandru Vojtovi, patří dík za to, že ve svém Klubu dávají prostor pro skutečně demokratickou, kritickou výměnu názorů na ožehavá themata, byť s risikem, že jim, tak jako mnohým před nimi v této zemi, bude oplaceno spíláním, ústrky a možná i vězněním.
Jednotlivé debaty budeme presentovat na tomto místě, jejich trestněprávními aspekty se pak budeme zabývat na sousedním blogu Παραγραφος.
Aktualisováno.
Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
Česko-německá otázka v Debatním klubu
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Historie
- Počet zobrazení: 10125
Komentáře
Budete-li mit pri debatach na pameti pravidlo 5P(podpora, propagace, popirani, potlacovani prav), pak jsem si jist, ze ta mlada, jen ctvrt stoleti bojujici demokracie, bude na ten Vas ostruvek deviace pohlizet nanejvys blahosklonne.
Pokud panu TK dobře rozumím, vidí zdroj mnoha problémů uplynulého století v nacionalismu. Ten definuje jako vyvyšování se jedné velké skupiny lidí nad jinou. S tímto názorem plně souhlasím. Nacionalismus byl a je problematicky. V politice jej lze snadno zneužít. Kde je ale hranice? Kdy je nacionalismus bezproblémový? Lze si zachovat vlastní jazyk bez jisté dávky nacionalismu? Kdy je korektní porovnávat obyvatelstvo různých regionů mluvící různou řečí, a kdy se to stává ošemetné? Rád bych věděl, co si o tom pan TK myslí - tedy ten z toho rozhovoru, ne ten druhý s těmi blby.
Karel H
Nacionalismus: pojmeme-li jej jako vlastenectví, které vyvyšuje vlastní národ na ostatní, je škodlivý vždy. Nemusí být založen na společné řeči, ale vlivem střední Evropy tomu tak často je. „Lze si zachovat vlastní jazyk bez jisté dávky nacionalismu?“ Např. nacionalismus Irů. „Kdy je korektní porovnávat obyvatelstvo různých regionů mluvící různou řečí, a kdy se to stává ošemetné?“ Dnešní úzus je, že neexistují typické národní vlastnosti. Jenže ony existují, ať si kdo říká, co chce.
Přísně vzato je nacionalismem i národní komplex méněcennosti, což u Čechů je v jejich kontrastu vytahování se a pokleslosti víry ve vlastní síly velmi markantní.
Nebo se snad, p. Pecino, mýlím?
Uznání SSSR i Velká Británie v roce 1940 (1941) není platné dle československého práva.
Prezidentem byl potvrzen 28. října 1945 a následně znovu zvolen prezidentem Československa dne 19. června 1946.
Má snad někdo jiný názor?
V exilu Edvard Beneš nemohl být presidentem trvající první československé republiky; jednak proto, že tato na přelomu září a října 1938 zanikla, jednak proto, že on k presidentskému úřadu v ní již nebyl způsobilý. Kromě toho po své abdikaci 5. října nebyl již ani presidentem druhé československé republiky. Byl pouhým samozvancem. Tím se ovšem tzv. dekrety presidenta republiky ocitají v právním vakuu, nehledě ke skutečnosti, že ani v Ústavě 1920 pro ně není právní opory.
Pro truhlíky, co by chtěli diskutovat o vyhaslosti, vyhasnout může leda tak vápno.
Vaše knihy jsou pro mne relevantním odkazem při studiu.
J.V.M.H.
Trochu neobvyklé mi přijde, že oba hosté zastávají prakticky totožná stanoviska. Ne že bych byl zastáncem konfliktů za každou cenu, ale takhle mám skoro dojem, že byla uniformita plánovaná.
Je také dobře, že pánové tu a tam odběhnou od historie k současnosti, aby měl divák šanci zkalibrovat slyšené na základě vlastních pozorování. Např. mě zaujal pan Janýr, který je přesvědčen, že v ČR momentálně nestavíme cikánské koncentráky pouze kvůli ohledům k EU. Bylo také zajímavé srovnat popis tábora v Letech s kdysi postovaným článkem od maxe.
Byly to dva články (Lety léty I+II jestli si dobře pamatuji) a velmi zajímavá diskuse k nim.
Kdyby je někdo měl stažené, měl bych o ně zájem.
web.archive.org/.../58
web.archive.org/.../151
Gogovi: Poslouchat jen audiozáznam je ochuzením celkového vjemu. Měl jsem nejdříve kvůli nesestříhanému videomateriálu k dispozici pouze audiozáznam všech tří debat. Zejména u debaty Pecina-Žák je vjem neúplný bez videa, protože video zprostředkovává posluchači (divákovi) i projevy metakomunikační, které kladně skórovaly u pana Peciny a značně záporně v případě pana Žáka.
V tom máte pravdu. V. Žák na mne působil dost nesympaticky.
Mezi adolescenty tedy KS jednoznačně bodoval a patrně i mezi internetovými diskutéry měl navrch.
Spojovat jeho nezvolení nějak těsně se sudetoněmeckou otázkou je ošidné a v extrémnější podobně podobné s Fischerem a antisemitismem.
Na partaje nevěřte, papaláše lidi považují za lidský odpad napříč spektrem a za plentou hodí lístek do obálky klidně natruc všem.
Partaje si předvolávají kandidáty na prezidentství, aby jim řekli, jak si všechno představují. Když Sokol jim sdělil, že by se Češi měli omluvit, vstaly jim vlasy hrůzou na hlavě - všechny strany v ČR jsou nacionálně socialistické - a zavrhly ho.
No právě. A tam, jak sám píšete, volili občané. A navzdory Vaší posedlosti, která Vám brání vidět reálný stav (kdy protiněmecké tendence jsou "in" ještě tak u Vaší generace, u mladších už nikoli), tak SD otázku řešilo jen pár blbečků na Novinkách.cz. Ve skutečnosti knížeti podrazila nohy ta koule jménem TOP09 s Kalouskem v čele.
2. Já neříkám, že sd otázka nehraje žádnou roli, ale že nehraje tak důležitou, jak tvrdí TK a pod jeho vlivem Vy. Vy jste totiž retinovaní v 90. letech, tehdy opravdu ve společnosti panovaly on názory a nálady, jaké popisujete, dnes je to už marginálie.
A když už tak:
3. Třeba takový Vodník by ho nevolil zase z jiného důvodu: protože je židákizující svobodný zednář ...
Tak třeba já tohle znám jen od p. Krystlíka, jinde jsem na toto tvrzení nenarazil, takže to asi zase tak masové nebylo.
Kolik jich podle Vás na to tvrzení naletělo? Máte nějaké spolehlivé statistiky nebo si to jen cucáte z prstu?
Podívejte, já pocházím ze Sudet (kam se moji rodiče přistěhovali až v roce 1972), ale v této době opravdu ani v této oblasti nenarážím na ony postoje, které popisujete. Spíše na právě opačné. Snad jen u těch dementů nad šedesát stále převažuje umanutá bias, ale to už stejně prospektivně nemá žádný význam.
To, že KS nebyl připraven na otázku ohledně Benešových dekretů je nepochopitelné. Na výsledek volby presidenta to ale asi nemělo vliv. (Konspirační teorie: kdyby volby vyhrál jiný z kandidátů, tak by byly volby prohlášeny ústavním soudem za neplatné.)
Alespoň je názorně vidět, jak je lid v ČR nepoučitelný.
Facit: Všichni dosud žijící Češi včetně kojenců musejí vymřít, možná i další generace navíc, než se něco v Česku začne politicky měnit k lepšímu
Zato pan Žák se mi vůbec nelíbil. Neupřímný, nedívá se do očí… a je rád, že už to má za sebou.
Pan Pecina má asi smůlu. Minule žoviální, bezpáteřní blb Mareš, teď tohle…
Vaše diagnóza páně Žákova výkonu je správná, vezmeme-li v úvahu jeho způsob vytáčení z odpovědí, jenže formálně to může být též způsobeno nemocí, indispozicí a podobně. Pokud tomu tak bylo, měl to někdo divákům vysvětlit.
Pan Pecina spoléhá na inteligenci diváctva, což se projevuje přesnými, formálně zdánlivě občas relativně málo konfliktními dotazy, které ale ukáží pokřivené myšlení protivníka v plné nahotě. Jako u pana Mareše nebo Žáka - oba se snažili z otázek vykroutit v smířlivými odpověďmi, přičemž zcela zřetelně rezignovali na vlastní názorovou konzistenci a vlastní morální zásady.
K tomu si představte jejich povolání! Mareš je soudní znalec, u takových lidí je mravní konzistentnost nanejvýš žádoucí, a Žák je šéfredaktorem Listů, tedy svou absencí morálky ovlivňuje značně obsah časopisu, tedy veřejnost.
Ano pane Krystlíku, všiml jsem si stylu pana Peciny, lépe by ale vynikl, kdyby měl protivníka na své úrovni.
Pane Pecino, zločin nemůže být přece kauzálně obhájen jiným zločinem. To je z křesťanského hlediska neprůchozí. A my jsme křesťanská společnost, aspoň tedy doufám, že ještě jsme.
To budete muset vysvětlit těm, kteří "theorii příčiny a následku" na vyhnání aplikují. Thesi o neporovnatelnosti opakovaně presentoval i bývalý president Klaus, a zastává ji i jeho nástupce.
Vím, bylo to velmi trapné. Ztratil tím v druhém kole můj hlas.
Mimochodem, všiml jste si, jak ty dvě složky do sebe zapadají: protože Němci rozbili naši republiku, spravedlivě jsme je "odsunuli", a protože se chovali během Protektorátu nelidsky, nevadí, že jsme jich při tom desítky tisíc zavraždili.
DS
Hlaste se do debaty s panem Pecinou, pokusím se nechat vřadit tuto diskusi do Debatního klubu.
TP souhlasil, což mne překvapilo, mimo jiné vzhledem k jeho odporu proti soudcům s nomeklaturní minulostí. Předpokládám, že souhlasil jen proto, protože mu vůbec nešlo o specifiky transformace ve Slovinsku. Chtěl jen nastolit otázku role resentimentů mezi Čechy a Němci, role která podle něj bránila a brání - pokud mu rozumím - úspěšnější transformaci.
Jak se ty resentimenty projevují, jsou vážného rázu, a jak konkrétně brzdí transformaci?
Ve Slovinsku naopak díky vazbým na Itálii fungovala transformace naprosto hladce, a tak je to dnes normální západoevropská země, kdežto Česká republika je nejsevernější výspou Balkánu.
Debata se ale stočila jiným směrem.
Privatizace do "ceskych rukou" znamenalo prehrani majetku spriznenym lidem a skupinam.. To, zda-li by ti "cizaci" kterym se nemelo dostat do rukou to rodinne stribro byli Nemci ci Anglicani, nebo Papuanci, to nehralo roli.
Podstane je, aby stregicke podniky zustali v moci ceskych soudruhu.. A teprve oni ty podniky v pripade potreby prodali (s nemalym ziskem) tem cizakum...
Kdyby Škodovka patřila Rusům, tak by se stěžovalo na Rusy... Resentimenty tohoto typu nemají nic společného s nějakou zásadní nenávistí k Němcům.
Tatra byla privatizovana "ceskou" cestou - tedy kuponovou privatizaci a jeji vlastnici se staly ruzne podilove fondy. Jake managery si tam kuponovi privatizatori z (ceskych) fondu pozvali, co s ni udelali (a komu ji pak prodali) to uz je jen logika dejin...
Stejne tak Aero Vodochody! Tahle spolecnost byla prodana nechvalne prosnule ceskoslovenske skupine Penta (viz wiki: "V říjnu 2006 První vláda Mirka Topolánka rozhodla o privatizaci Aera Vodochody včetně letiště a pozemků formou prodeje akciové společnosti Oakfield patřící česko-slovenské investiční skupině Penta.")
Ze "ceska cesta privatizace" a emotivni "nebudeme cizakum prodavat rodinne stribro" byla vicemene jen zaminkou k tomu prenechat fabricky postkomunistickym sibrum, magnatum a privatizatorum (a nikoliv duveryhodnym investorum ze zahranici), kteri s nimi nalozili dle sve mentality (a tedy cestou ktera vedla zpravidla ke katastrofalnim koncum) je smutnym faktem.
A sovinismus tam hral maximalne roli jako dalsi (emotivni) argument k tomu, jak presvedcit narod, ze fabriky maji byt v rukou ceskych aparatciku, vekslaku a postkomunistu. Ale vubec o nrodnostni citeni neslo, slo o prachy a ksefty. Slo o to neupustit tato zlata telata z rukou, ale misto toho z nich vytriskat nejake rychle penize.. a to i za cenu likvidace. Coz se vesmes stalo. Bohuzel
DS
Upozornil jsem ho, že Petrásek je pro svou kariéru klidně schopen poslat je všechny tři do vazby, a v současné době velmi pravděpodobně hledá důvod, jak o tom přesvědčit soud. Myslím, že mi uvěří až v Bohunicích.
Ten člověk má dar výřečnosti a kdyby ho bavilo dělat veřejné přednášky a diskuse, jistě by měl obrovskou návštěvnost i bez přehnaně agresivní kampaně.
Takže držím palce a kdyby bylo nějaké veřejné vystoupení, dejte vědět, přijedu.
Bude. Hlavní líčení.
Zajímala by mě ale jeho motivace k aktivitě v sudetoněmeckých organizacích. Jeho postoje k publikaci dokumentů naprosto chápu a dá se říci, že i sdílím, ale tohle je něco jiného a moc tomu nerozumím.
Spíš jsem myslel, kdyby dělal nějaké tématicky zaměřené přednášky/debaty v Brně a česky.
Zejména by mě zajímalo téma co konkrétního vlastně potomci odsunutých chtějí a požadují. Osobně jsem se potkal jen s jedním (česky pochopitelně neuměl) a ten to bral podobně jako já - je to historie, my dva si nic nedlužíme a čekají nás pravděpodobně mnohem větší problémy, tak nač si to komplikovat.
Mnohem zábavnější byla debata o Československé církvi husitské, kterou považoval za nějakou ultranacionalistickou sektu.
Myslím, že pokud potomci českých Němců mají sami jasno ve svých očekáváních, bylo by je dobré znát i na naší straně hranice. Pan Kamas se mi jevil tak, že by byl schopen mluvit naprosto stejně a natvrdo k oběma skupinám a tím přispět k lepší informovanosti.
To asi znamená mluvit jasně a říkat i nepříjemné věci
J.V.M.H.
je třeba to ještě vysvětlovat nebo jste již význam s pomocí pana Otty pochopil?
Takoví lidé, jejich nacionalismem infikované děti a jejich vnuci budou muset vymřít, než se v českých zemích něco možná pohne k lepšímu. Němomu se rozchod českým nacionalismem podaří ještě za vlastního života, jenže musí radikálně změnit svůj názor na dějiny a na postavy české historie. Pokud mu např. dojde, že Tomáš Masaryk byl amorální člověk, defraudant ve velkém stylu a ve jménu ustavení samostatného českého státu válečný zločinec odpovědný za miliony zbytečných mrtvých ve WW I, je z pasti českého nacionalismu venku.
Pan Kamas přijde ke skupině A a něco jí řekne jazykem a. Bude hovořit zcela jednoznačně, jasně a bez vykrucování. Potom přijde ke skupině B a bude hovořit jazykem b. Jeho řeč bude opět jasná, jednoznačná a obsahově totožná nebo kompatibilní s tím, co říkal skupině A.
Povšimněte si, že vzhledem k symetrii můžete za skupiny A a B dosadit Čechy a Němce v libovolné kombinaci. Pokud byste přece ve svém vypjatém nacionalismu upřednostňoval jednu ze skupin a požadoval pro ni označení A, klidně můžete.
Způsob, jakým jste moji větu pochopil Vy, mi naprosto uniká i po logické stránce, nejde očividně o nepochopení výrazu "natvrdo = jasně, jednoznačně, bez obalu". Je-li podmětem mé věty pan Kamas a měl-li hovořit k oběma skupinám, jak jste došel k představě, že by měli k Sudetoněmcům hovořit Češi?
Možná tohle nedorozumění vysvětluje víc než se na první pohled zdá.
1. stejně: zelená bude zelenou pro obě skupiny. (obrazně)
2. natvrdo: nechá zřejmě promluvit zejména fakta a obecně se nebude moc zaobírat tím, jak je podat, aby někoho nerozrušil
Na jedne strane pise; "Pan Kamas prijde ke skupine B a bude hovorit jazykem b (nemcinou) a jeho rec bude opet jasna, jednoznacna a obsahove totozna co rikal skupine A"
A pak pise, ze nemecky neumi tak dobre aby z toho neco mel.
Zrejme logika nebude jeho silnou strankou. :-))
Promiňte pánové, ale tady bych s dovolením s jazykovými rozbory skončil.
Kdyz neznate ani cesky ani nemecky jak tedy dokazete platnost toho, ze sobota je Samstag nebo, ze dnes je heute :-))
nassmer.blogspot.de/.../...
Vy ale umíte své myšlenky formulovat!
RSS kanál komentářů k tomuto článku