Autorem blogu je 
(Tento příspěvek je součástí dehonestační kampaně organisované Bezpečnostní informační službou, KSČM a Mossadem. Četba na vlastní nebezpečí.)
Proč nevěřím Jaromíru Štětinovi? Protože ďábel vězí v detailu, a měl-li bych uvěřit jeho divokým disidentským historkám, právem bych očekával, že vše ostatní, co J. Štětina o své minulosti napsal, bude sedět jako – no, vy víte jak.
Jenže nesedí.
1. diskrepance, vstup do KSČ
O okolnostech senátorova vstupu do strany se dočteme ve Štětinově životopise toto:
Přihlášku do KSČ jsem podal někdy během roku 1965 během studií na VŠE. Nebyl jsem přijat. Důvody jsem se nedozvěděl, ale pravděpodobně to bylo díky udání, které někdo učinil a stěžoval si na původ matky. Systém přijímání do strany byl založen na tom, že adept musel nejdříve absolvovat roční kandidátskou lhůtu. Tu jsem nastoupil znovu někdy v roce 1966 a stal jsem se členem fakultní organizace KSČ Vysoké školy ekonomické v roce 1967. Stal jsem se pomocnou studentskou vědeckou silou profesora Oty Šika a na fakultě jsme šířili principy liberální ekonomiky a zásad zainteresovanosti člověka na výsledku jeho práce. Z dnešního pohledu směšně samozřejmé věci, ale v té době byly takové ekonomické úvahy hlavnimi ideology strany považovány za kontrarevoluční. Tehdy moje přesvědčení, že se dá komunistické hnutí reformovat do podoby, která by ctila svobodu jedince, svobodu podnikání a zejména svobodu trhu vrcholilo. Bavil mne vzdor a oponování.
Než si estebáci Štětinu předvolali k výslechu, některé údaje si o něm zjistili. Konkrétně se v úředním záznamu píše: K osobě Štětiny je dále známo: v KSČ byl od r. 1963 do prověrek
. Což znamená, že přihlášku musel podat někdy v r. 1961–2 (čekatelská lhůta byla předtím dvouletá), v době začátku svých studií, a když se mu tento údaj přestal hodit do CV, prostě si ho pozměnil a nahradil líbivým vyprávěním o prvním neúspěšném pokusu a o Šikovi.
2. diskrepance, cesty do SSSR
Životopis uvádí:
Jako vodák a horolezec jsem navštívil Sovětský svaz pětkrát. Byly to tyto cesty:
- Altaj, červenec 1968 první kompletní prvosjezd řeky Katuň, raft, kajaky první český výstup na nejvyšší horu Sibiře Běluchu
- Altaj, 1973 sjezd řeky Čuja, raft sjezd Katuně v úseku Usť-koksa-Gornoaltajsk, raft sjezd řeky Bija, raft
- řeka Ob, 1981 sjezd řeky Bija, raft, kajaky sjezd řeky Ob na sportovních plachetnicích Chvála bláznovství a Svatá Magdaléna
- 1987 sjezd řeky Malý Jenisej, raft sjezd řeky Jenisej na dřevěném voru
- 1989 sjezd řeky Bachapča, raft
V dotazníku z r. 1977 je ale něco jiného, konkrétně se píše o asi 8 turistických cestách v letech 1959 až 1972, a o tříměsíčním pobytu v r. 1972. Tedy další lež.
3. diskrepance, výslechy na StB
Hrdinný disident měl podle svých slov být StB vyslýchán ještě dvakrát, v r. 1987 a 1989, a od r. 1984 měl být veden jako nepřátelská osoba. Jenže ve spise nic takového není a v registru svazků není ani zmínka o tom, že by ke Štětinovi existoval ještě další spisový materiál, třeba i skartovaný.
Proč? Occamova břitva nám napoví: protože se žádné takové výslechy neuskutečnily, Štětina byl pro StB zablokován shora a ta se proto o jeho další činnost nesměla zajímat.
4. diskrepance, návrat do komunistické strany
Životopis:
Okupace Československa byla zlomem, kdy jsem pochopil, jak jsme se my, vnitřní rozvraceči bolševismu mýlili. Sovětská agrese byla pro mne důkazem, že komunismus není reformovatelný, že ho nejde zlidštit, že je možné ho jenom odstranit. Doba podpisu potupné smlouvy vnucené státním představitelům Československa v Moskvě a přelom roku 1968 a 1969 byl pro mne dobou sebereflexe a vzteku a lítosti nad vlastním omylem. Vrátil jsem rudou knížku ještě před prověrkami a byl jsem nadosmrti vyléčen ze snah komunismus měnit k lepšímu. Prošel jsem si období tichého vnitřního pokání, které mne utvrdilo v tom, že cesta ke zničení bolševismu musí existovat. Stydím se, že jsem potřeboval k pochopení nepřeměnitelnosti komunismu tak silný úder jako byl Srpen. Ale taky s odstupem několika desetiletí s úsměvem vzpomínám na onoho mladého muže rozhodnutého porazit bolševika jeho nápravou. Trochu mu závidím zápal, čistotu úmyslu a tehdejší velkou schopnost filantropie.
Fakta:
Estebácký udavač s krycím jménem Alex vypověděl, že v přímém rozhovoru zjistil u Ing. Štětiny, že si na pracovišti […] opisoval některé body z Charty a část signatářů. Jeho osobní názor byl proti Chartě, zejména ve věci zahraničních zájezdů[…] Ing. Štětina je vyškrtnutým členem KSČ a čeká, že mu bude zpátky nabídnuto členství v KSČ.
Tušíl Štětina, že Alex
je denunciant? To je velmi nepravděpodobné, v atmosfeře února 1977 by si stěží kdo dovolil opisovat Chartu před někým, komu nedůvěřuje. Proto lze věřit i tomu, co Alexovi tehdy řekl, když je to navíc v souladu s tím, co o tři měsíce později napsal do svého životopisu:
Jsem stoupencem socialistického uspořádání společnosti. Zastávám zásadu nutnosti diktatury proletariátu v prvním období socialistické revoluce. Silná komunistická strana, budovaná na principech vědy a morálně historických kritériích je podle mne jediná síla, která může změnit společnost v současné třídně a ekonomicky rozděleném světě.
Vyškrtnut ze strany jsem byl kvůli odlišnému názoru na způsob řešení krizové situace v r. 1968. Své vyškrtnutí považuji za zcela logické, neboť odpovídá zásadám demokratického centralismu. Zdůrazňuji, že jsem si svého členství ve straně vážil. Přesto nejsem po svém vyškrtnutí zatrpklý. Události mne vedou pouze k hlubšímu přemýšlení a hledání kontextů v širších souvislostech.
Píše takto člověk, který prozřel a pochopil, že komunismus je zlo? Naprosto ne, takhle píše oportunista, který z reformního komunismu vystřízlivěl a rád by svoje pochybení napravil.
Štětinův dnešní životopis proto i na tomto místě není nic víc než vylhaný kýč.
Komentáře
Zkrátka, senátor Štětina hodně lidem a politikům vadí už kvůli jeho úsilí o zákaz KSČM. Nezapomeňme, že STB byla dříve mistr ve vyrábění hnusných pomluv a všelijakých konstrukcí na lidi jako je právě senátor Štětina. Ani po více než 20 letech po plyšáku všichni ti estébáčtí mistři v hnusném pomlouvání a vyrábění falešných skutečností, lží a všehomožného ještě jsou tam mezi vámi, zdaleka nevymřeli a stále dělají tu samou a jedinou věc, kterou se v životě naučili a co umí tak dobře.
Jen bych si dovolil takovou otázečku pro autora článku Tomáše Pecinu:
Proč raději věříte skutečnému estébáckému bonzákovi než senátoru Štětinovi?
Děkuji. Mě to stačí a vím tedy, za jaký tým kopete...
Tahle Vaše věta: "Proč raději věříte skutečnému estébáckému bonzákovi než senátoru Štětinovi?" by totiž měla znít takhle: "Proč raději věříte skutečnému estébáckému bonzákovi než jinému skutečnému estébáckému bonzákovi Štětinovi?"
Pak je totiž odpověď jasná. A to se Vám asi nelíbí, že?
Podle toho co tu pise a ukazuje pan Pecina z toho spisu tak pan Stetina asi zadny hrdina nebyl, spis to vypada na ten "korek", ale to jeste nemusi byt zadny lump, pouze ma trauma a vyrovnava se s tim po svem.
Trochu to cele pripomina Rosse Hedvicka, ten se taky stylizuje do masinovske role a ta realita taky vypada tak, ze se ohybal, aby se za draty zase narovnal. A taky z toho ma dozivotni trauma.
VV
Nemůžeme od nikoho vyžadovat hrdinství, ale aspoň tu slušnost, aby nenapráskal své kolegy a nepodepsal závazek spolupráce, by snad mít mohl.
Rosťa Hedviček je (částečně) jiný případ; ten ze sebe, v potřebě uspokojit své histrionské založení, udělal hrdinu, a když se ukázalo, že jím nebyl, nedokázal se s tím vyrovnat.
A to přitom, v porovnání se Štětinou, nic špatného neudělal.
Kdyby se nikam necpal a nedělal ze sebe co není, nebyl by důvod se jím vůbec zabývat, natož kriticky komentovat jeho legendy v životopise.
Daleko zajímavější je otázka je ho "přátel" v bývalém CCCP, kteří umožnili pohyb po CCCP v míře zcela neuvěřitelné. Napadá mne jen jedna organizace, která tohle vše uměla zařídit, respektive umožnit a STB to nebyla.
Po porážce bývají obvykle agenti poražené strany převerbováni a vyjmuty z represí proti představitelům starého režimu. Pan JŠ měl neuvěřitelné "štěstí", na některá fakta z jeho minulosti se přišlo až po 20ti letech a on se mezitím dostal do nejvyšších pater české politiky. S jeho "kádrovým" profilem jednoduše neuvěřitelné. Kladu si tedy otázku: na čí výplatní pásce je pan JŠ dnes a kdo mu pomohl k takto neuvěřitelné kariéře?
Zmenila se jen forma, mira, bylo vymeneno par figur a valka pokracuje dal. Jen si to nemala cast populace v ruznych koutech sveta odmita uvedomit. Ku sve skode...
ds
Že jsem tak smělý, a koho konkrétně že měl senátor Štětina prásknout? Pokud nevíte a nemáte opravdu přesvědčivé důkazy z jiných zdrojů než z archívu StB, tak ... no, doplňte si sám, nebudu se na tohle téma rozepisovat...
...Leho, ale materiálům StB věří i onen ústav pro správný pohled na dějiny (ÚSTR) - za koho ti kopou?
Skutečně jim věří 100%? A je klidně možné, že skutečně ÚSTR dělá tu a tam velmi pochybné analýzy tohoto typu, viz případ Kundera z nedávné doby. Také tento spisovatel leží mnohým bývalým estébákům v žaludku a kampaň proti němu byla ze stejných (ne)lidských zdrojů...
A že vám tak vadí Štětina a jeho úsilí o zákaz KSČM, to je velmi zajímavé. A přitom autor článku se angažuje v www.bezkomunistu.cz či je dokonce autorem této iniciativy, hmmm...
Podivuhodne, ze se estebacka minulost J.S. zacla vynorovat v dobe, kdyz se Stetina verejne angazoval pro americky radar. Plne propuknuti ve vytahovani rudych kostlivcu nastava zase v dobe, kdyz se probira zakaz komunisticke strany.
Ja se domnivam, ze J.S. byl proste jako mnoho lidi, kteri plavali v proudu tehdejsiho bahna ze sobeckeho pudu sebezachovy.
Kdo jsem ja, aby odsoudil? Ze se lisal, tomu verim, spolupracoval s totalitnim rezimem, ano, vylepsil si zivotopis, jiste. V poslednich letech je vsak naprosto v poradku, necetla jsem o zadne korupci, choval se cestne, nebehal nahaty okolo bazenu, nekradl pera a ani jinak se skandalne neprojevil.
Mne by zajimalo, jestli se clovek Stetinova charakteru vubec muze nejak rehabilitovat. V ceske spolecnosti asi ne.
Cekani na perfektniho, moralne neposkvrneneho politika hranici s naivnosti, protoze lidi uz jsou od sveho zakladu nedokonali.
Pane Pecino, nekdy mi pripadate jako ten tulak ve hre "Cekani na Godota"..
Ano, dřív byl ve straně, která se snažila všechny ostatní strany zakázat, nebo si je aspoň podmanit, dnes se snaží zakázat KSČM. Opravdu Vám to nepřipadá příznačné? Myslíte snad, že když je někdo psychopat s touhou neustále se veřejně angažovat a manipulovat společností, že se může změnit k lepšímu?
Pokud se bude montovat mezi vcelare nebo zahradkare, tak je asi mene relevantni, jestli v minulosti udaval StB, podepisoval spolupraci a ted ze sebe dela disidenta.
Kdyz ale stavi svou docela vysokou politickou karieru na mravni integrite ilustrovane jeho antikommunismem a proamericanismem, tak je upozornovani na nesrovnalosti v jeho minulosti zcela na miste.
Nejlepe by se rehabilitoval, kdyby se postavil celem tem osklivym pomluvam ruznych vlivovych osob a agentum BIS.
Ale souhlasím s tím, že je vysoce nedůvěryhodný a jeho současní chlebodárci odvedli poněkud lajdáckou práci když zapomněli část materiálů o něm vyčistit z archivu někdejší StB. Patrně vzali ty materiály rozvědky jež považovali za důležité a tipuji, že v nich bylo něco o tom, že Štětina je "zájmovou osobou přátel", jak StB nazývala bývalou KGB. A ty doklady, jež už měli za poměrně nevinné, tam ponechali.
Živě si umím představit co a pro koho dělal pan Štětina v devadesátých letech v kavkazských republikách, případně v Bosně. Coby cizinec získal u čečenských rebelů jistě snadněji důvěru než rodilý Rus. A když už nebylo jeho služeb potřeba tak pak bylo prostě agentuře Epicentrum zakázáno v Rusku působení. Slušná legalizace.
Což je přinejmenším pikantní, když to poměříme jeho aktivistickými postoji vůči politickému islámu, které prokázal opakovaně, nejvýrazněji při jím zmařené pražské návštěvě nizozemského zákonodárce G. Wilderse.
Osobně nevím, zda byl J.Š. agentem KGB, jak Pecinův text implikuje. Vím ale, že k Wildersovi se zachoval jako zbabělý křivák.
podepsán: M. Konvička
Stačí mi, že jsem v bývalých časech četl v tisku Štětinovy reportáže z jeho cest po SSSR..
RSS kanál komentářů k tomuto článku