Autorem blogu je 
Tak a teď o něčem opravdu úplně jiném!
Zjistiv, že můj poslední účet za elektřinu přesáhl 28 tisíc korun ročně (přičemž topím i vodu ohřívám plynem), rozhodl jsem se rázně skoncovat se štědrou politikou nedobrovolného sponsoringu státních monopolů typu ČEZ (a konečně připravit o práci Kapitána).
Jako první jsem vyměnil tři "spotové" žárovky 40 W, kterými osvětluji pracovní místo s počítačem a které jsem doposud nechával svítit prakticky nepřetržitě, v pošetilé snaze aspoň trochu prodloužit směšně krátkou životnost těchto žárovek. Když jsem si spočítal, kolik takto za rok utratím, poněkud mi poklesla čelist a rozhodl jsem se na inovaci nešetřit.
Zvolil jsem "žárovky" s LED, a to model, který obsahuje 48 LED a má nominální příkon 2,88 W. Udávaná životnost je 30 000 hodin a barevná teplota světla by se měla pohybovat v rozmezí 6 000–7 000 K.
Fotografie zachycuje stropní svítidlo po výměně: theoreticky bych mohl fotografii pořídit tak, aby byly patrné jednotlivé ledky (visuálně připomínají svítící sprchovou hlavici), ale k tomu bych potřeboval buď připojit k aparátu silný externí blesk nebo použít dvojexposici s následnou montáží v GIMPu, a zejména více trpělivosti, než jsem v danou chvíli měl.
Dodavatele jsem ovšem vybral prachšpatného: Tomáš Záklasník z Horoušánek (adresu nicméně udává pražskou, patrně fiktivní), www.led-zarovky-svetla.cz, je typický český "podnikatel", v jehož e-shopu "Skladem" znamená "Zkusíme objednat u dodavatele" (dodávku telefonicky přislíbil druhý den po objednání, ale zásilku odeslal bezmála za dva týdny), a dodané zboží bylo poškozené, naštěstí způsobem, který není na újmu funkci.
S výsledkem výměny jsem spokojen, lampa vydává dostatečně intensivní světlo, světelné zdroje jsou navíc velmi efektní, a to celé za devět wattů místo dřívějších sto dvaceti.
Největší problém byl kupodivu s mým monitorem HP LP2465, protože jakmile jsem žárovky našrouboval, zjistil jsem, že obraz mi subjektivně připadá beznadějně žlutý, a ani po půlhodinovém nastavování parametrů jsem "bílé" barvy nedosáhl.
Aktualisováno.
Po dvoudenním testování jsem trochu překvapivě zjistil, že na rozdíl od žárovkového světla je největším problémem mísení s denním světlem, které je vyloženě nepříjemné.
Aktualisováno.
Pět dnů testování přineslo tyto výsledky:
- Na světlo o teplotě kolem 6 500 K si lze rychle zvyknout, podobně si lze zvyknout na to, že bílá na monitoru má nižší teplotu než osvětlení (u žárovkového světla tomu bylo opačně). Únavu nebo bolesti očí to nepůsobí.
- Nepříjemná je situace, kdy ráno dochází ke smísení tohoto světla s denním (slunečním) světlem. Jakmile je intensita denního světla dostatečně vysoká, nepříjemný pocit zmizí a není ani třeba LED žárovky zhasínat. V podvečer se podobná situace neopakuje, protože do místnosti se sluneční světlo nedostane.
- Nerovnoměrná spektrální charakteristika zdroje působí, že světlo má poměrně nízký CRI, Color Rendering Index, zesvětluje modré odstíny a ztmavuje zelené; takové svítidlo se tedy nehodí např. na prohlížení fotografií.
- Celkově hodnotím výměnu jako změnu k lepšímu, s tím, že budou-li časem k disposici zdroje s lepší spektrální charakteristikou, případně i o 500–1 000 K nižší barevnou teplotou, zřejmě zvážím jejich pořízení a další výměnu. K tradičním žárovkám se ale rozhodně vracet nebudu.
Komentáře
Potíž se v současnosti používanou generací "bílých" LED spočívá v tom, že z důvodu, že pro generaci "bílého" světla je jako primární zdroj použita modrá LED, má výsledné spektrum příliš silnou modrou složku (to modré úzké spektrum LED proniká luminoforem - do značné míry záměrně, pro dosažení vysoké účinnosti systému). Z tohoto důvodu je "bílé" světlo tvořeno víceméně několika spektrálními čarami (v nichž převažuje úzká ale intensivní modrá), takže CRI (Colour Rendering Index) zdroje je nízký. Ve spojení např. s papíry, které obsahují bělící složku (ta je rovněž modrá a naprostá většina kancelářských papírů ji obsahuje) může světlo působit nepřirozeně bíle až modře (colour metamerism). Takovýto zdroj ani není příliš vhodný pro oči (může způsobovat zvýšenou únavu).
Možná by pomohl filtr, který by teplotu světla posunul do příjemnější / vhodnější oblasti (zatím jsem nezkoušel, ale mám to v plánu).
Osobně bych doporučil OttLite. Vysoký CRI (výrobce uvádí >90, měřil jsem, vyšla mi hodnota 91), světlo velmi příjemné na práci, únava zraku minimální (s "normálními" zářivkami se to světlo nedá srovnat, koneckonců ani se žárovkami). Sháněl jsem nějakou dobu marně (různé fotografické potřeby / ateliéry), pak jsem na pár (vyhovujících) typů narazil v místních šicích potřebách :-).
Černá linka je LED 3519 K, červená linka LED 7377 K (trochu příliš vysoko, ale jako názorná ukázka OK).
Nalevo je v obou případech jasně vidět úzké spektrum primárního zářiče (modré LED). Problém působí díra mezi touto částí spektra a jeho zbytkem (ta modrá je příliš úzká), pak též (u té 7377 K LED) příliš krátký "long tail" spektra napravo (tam počítám jsou vaše LED lepší, i vzhledem k nižší uváděné teplotě světla).
--
Existují mj. též bílé LED používající jako primární zářič UV LED, ty se ale, pokud vím, v osvětlovací technice zatím příliš neprosadily (vyšší cena / nižší životnost / menší účinnost).
Vaše více jak 2 tisíce měsíčně je skutečně šílenství, ale tíhle světlem to nebude. To sežere za rok nonstop svícení tak 4 tisíce. Jestli vy nevyrábíte po domácku hliník?:)
>a konečně připravit o práci Kapitána
:)) V době, kdy se chystá obnova většiny tuzemských elektrárnách a po světě se rekonstruje nebo stáví mnoho dalších jsem docela klidný.
Také jste nepochopil mechanismus tvorby monopolní ceny:
cena = (náklady + žádaný zisk)/skutečná spotřeba
Jen spořte, vaše úsilí bude korunováno navýšením ceny:) Na druhé straně ČEZ z toho o co nás obere tvoří kapitál, jehož výtěžek jde zpět do státního rozpočtu. Při rekordním zisku okolo 40 miliard to bylo na občana tak 3 tisíce. Prostě to berte jako kombinovaný proces tvorby českého kaptálu spojený s výběrem daní:)
Daleko hůř dopadlo vodní hospodářství, kde se ceny zvedly o víc jak dva řády a prakticky veškerý zisk se vyváží ze státu ven.
O prodeji plynu bych radeji pomlčel:)
Zatím experimentuji. Potvrzuji, že bělicí přípravky posouvají zdánlivé zbarvení papíru do modra, ale na druhé straně paradoxně s papíry nestrávím u PC víc než 10–15 min. týdně, vše jsem si zvykle nejdřív oskenovat a pak prohlížet dvakrát zvětšené na monitoru.
Otázka je, zda není světlo odpovídající chromatičností dennímu pro domácí svícení opravdu nevhodné, což budu ověřovat, ale zatím ten pocit nemám.
Teplota světla je v případě nespojitého spektra (spektrálních čar či směsi) abstraktní konstrukt (ale s poměrně jednoznačnou definicí).
Jde o výpočet, který je založen na odezvě (stimulus), kterou dané konkrétní spektrum vyvolá v "průměrném" pozorovateli. Výpočet je proveden použitím průběhů získaných zprůměrováním vjemů velké části populace. Ty průběhy se nazývají CIE standard observer.
Ona barva koneckonců není fysikální vlastnost, ale vjem založený na výkonovém rozložení spektra - takže i mluvit o barvě objektivně je nesmysl.
Svého času jsem se snažil (reflektivní) spektrometr postavit. Byl založen na souboru LED, s různými vlnovými délkami, plus jednoho senzoru (fotodioda integrovaná s I/U konvertorem na jednom chipu). Měl jsem k tomu vlastní mikrokontrolér, celé připevněné na starém A3+ plotteru. Fungoval, ale s problémy, způsobenými právě přítomností bělících připravků (nedala se rozumně oddělit naměřená hodnota odrazu modré od hodnoty, kterou tato modrá způsobovala sekundární radiací). Nicméně, pro papíry bez bělících přípravků se mi podařilo vytvořit ICC profily lepší, než od výrobce (tenkrát pro Epson R800).
Pak se na trhu objevily cenově relativně dostupné spektrofotometry (GretagMacbeth i1, AKA EyeOne), takže jsem pokusů zanechal a jeden si pořídil (aneb "jak svět přichází o kreativní inženýry" :-). (ICC profily samozřejmě minimálně ještě o třídu lepší.)
Naučil jsem se ale těmi pokusy color theory lépe, než bych byl schopen bez nich (musel jsem programovat/upravovat SW).
IR teploměr v kuchyni - o tom právě vážně uvažuji :-). Pořídil jsem si nedávno vařič s indukčními plotýnkami (laciný - bohužel, zpočátku ale spíš jen na pokusy) a regulace teploty je problém (stabilizace záleží na poměru příkon / ztráty, a ty ztráty jsou velice malé, takže malá změna příkonu znamená velkou změnu teploty - se všemi negativními důsledky). Takže, buď kvalitnější vařič, s fungující regulací teploty, nebo IR teploměr a vlastní vývoj; ta druhá varianta mne pochopitelně láká více.
--
Pokud jde o teplotu světla, jsem osobně zastáncem ref. zdrojů 5000 K. S těmi jsem začal kvůli fotografii, ale přijdou mi optimální i pro jakoukoliv jinou práci. Žárovky nemusím (a "normální" zářivky ani náhodou - když, tak pouze OttLite).
Mám známého, jehož manželka je grafička a má v ateliéru osvětlení 6500 K (speciální zářivky s vysokým CRI). To už mi přijde "přitažené za vlasy" (to světlo je na můj vkus příliš modré).
Vhodné či nevhodné - IMHO jde především o to, jak se v tom člověk cítí (zraková pohoda). V tom je poměrně dost důležitá spojitost spektra (to je důvod, proč "normální" zářivky ne, nebo když, tak jen v prostorách, kde kvalita světla není důležitá).
--
Jinak, v této souvislosti, určitě je ale modré světlo dobré proti depresím (tady na to mají speciální čepice s kšiltem na kterém je "hodně bílá" zářivka, nověji LED - používají to proti depresím v polárních oblastech).
Začal jsem zářivkovými PHILIPS a OSRAM úsporkami, které před 15ti roky stály 400-500 korun za kus. Pak se k nám začaly dovážet nekvalitní čínské či jaké úsporky s názvy EUROLIGT a podobně, které zpravidla nevydržely ani rok a stály do 100 korun. Projevovaly se tak, že velmi brzy začal černat luminofor v trubici u elektrod a pak v nich prsklo, zasmrděly a shořela vnitřní elektronika. Všechny tyto zářivkové úsporky po rozsvícení svítí málo a na plném výkonu jsou až za několik minut. Jejich světlo bylo studené, neživé, depresivní a navíc způsobilo, že mi přestaly fungovat vypínače.
Po revoluci jsem mechanické vypínače osvětlení vyměnil za elektronické. Ty fungují na dvojitém principu. Samotné ruční zapínání a vypínání funguje na kapacitním principu. Stačí přiblížit ruku k vypínači, který nemá žádné mechanické části a vypínač zhasne nebo vypne světlo v místnosti. Druhá možnost je, že tento elektronický vypínač osvětlení lze ovládat jakýmkoli infra dálkovým ovladačem třeba od věže, videa a tak, co zrovna člověk drží v ruce. Stačí držet caa 2 sekundy (věže, videa a televize takhle dlouhé stisknutí zpravidla nevyužívají) jakoukoli klávesu od jakéhokoli IR dálkového ovladače a vypínač ve zdi pípne a LEDka v něm blikne a tím oznámí, že pochopil, že to je pro něj a čeká příkaz. Pak stačí klávesu IR ovladače pustit a hned znovu krátce zmačknout a pustit. A světlo v místnosti se rozsvítí nebo zhasne podle stavu, v jakém bylo před tím. Takže se ani nemusí vstát z gauče či postele a lze v místnosti snadno zhasnout nebo rozsvítit jakýmkoli dálkovým ovladačem, co je zrovna po ruce. Také lze těmito elektronickými vypínači snadno řídit intenzitu světla. Bohužel zářivkové úsporky se nedaly regulovat a moje elektronické vypínače mi svým světlem rušily.
Časem jsem se opět vrátil k žárovkám. Jejich světlo je kvalitní a připomíná slunce. Působí pozitivně na psychiku a sálají teplo, které má podle mého názoru zejména v zimě na člověka jenom pozitivní vliv. Zářivkové úsporky jsem po zkušenostech prohlásil za megashit a za něco, co si mé oči nezaslouží. Oči jsou totiž nenahraditelné a jejich cena je nevyčíslitelná v penězích. Mám jen jedny oči na celý život. Nějakých 28tisíc za rok je 2,300,- měsíčně, to je proti ceně očí tak nepředstavitelně směšná částka, že už nikdy nenechám mé oči dlouhodobě vystavené nekvalitnímu světlu ze zářivkových úsporek, či podobných shitů.
To v žádném případě si tohle neměla ta žárovka vůbec dovolit. Na sklonku letošní zimy jsem jeden večer začal u počítače pociťovat tlak v uších a celkově nepříjemný stav jako při začínající chřipce. Šel jsem spát a druhý den nic, pohoda. Večer se situace opět opakovala. Teprve když jsem zhasnul, tak jsem si všiml, že nepříjemný pocit zmizel. Znovu jsem tu stolní lampu rozsvítil a bylo to tu zpět. Žárovka šla ven z objímky a prohlídkou jsem zjistil, že vevnitř trochu uhořel jeden vodič a vzniklý oblouk vydával opravdu intenzivní ultrazvuk.
Šla do popelnice a už nikdy si tohle zboží nekoupím a vždy si přitom vzpomenu na bývalou vládu. Když prezident Klaus jmenoval Topolánkovu vládu, tak nový pan ministr Bursík hnedka na hradě zjebal pana prezidenta jako sirotu, že v reprezentačních místnostech Pražského hradu se svítí v lustrech klasickými žárovkami. Že kdyby tam byly úsporky, tak kolik by se ušetřilo.
Tím mne pan Bursík hnedka naštval. On asi nedokáže pochopit, že reprezentační místnosti státu nejsou nějaká prodejna mototechny, kde se zářivkami běžně svítí. Ty křišťálové lustry jsou navržené pro klasické žárovky a nějaké úsporky by v tom vypadaly jako pěst na oko. A zase jsem u těch očí.
Když začaly LCD monitory, tak mi připadly velmi nekvalitní pro oči a dlouho jsem používal CRT monitory od firmy SONY s TRINITRON obrazovkou. Měly vynikající podání barev a první LCD jim nesahaly ani po kotníky. Časem se ale LCD monitory zlepšovaly a na doporučení jsem zakoupil LCD od firmy EIZO. Jejich zobrazovací jednotky považuji za kvalitní a této firmě jsem věrný, mnoho svých přátel jsem přesvědčil, že investice do kvalitních LCD monitorů firmy EIZO se jim vyplatí a oči jim jednou "poděkují".
O LED světelné zdroje do domácnosti se zajímám dlouho, takže vím, že to, co si koupil Tomáš Pecina je dnes již zastaralé a primitivní výprodejové zboží. Vývoj v LED osvětlení jde rychle kupředu.
Aby si někdo nemyslel, že jsem proti novinkám, tak již více než rok na kole využívám dvě LED svítilny FENIX TK11, viz. foto. Jednu TK11ku mám nastavenou, aby její halo končilo před předním kolem, aby bylo tak možné dobře číst terén bezprostředně před najetím na něj. Druhá je "dálková" a osvětluje blížící se terén. Obě dohromady svítí 450 lumenům. Zastaralé LED žárovky, které si koupil Tomáš Pecina, svítí dohromady 255 lumenů, tedy asi polovic jako moje kolo. Na silnici "dálkovou" FENIXku vypínám, protože mne problikávali řidiči starších automobilů osvětlených H4kama, protože jsem je oslňoval. Ve svítilnách používám LiION akumulátory 18650 firmy SANYO a vřele je mohu každému doporučit. Kupodivu doporučované umístění jedné svítilny na helmě se mi neosvědčilo.
Nebudu si ve svém jedinečném životě svítit nějakými mrdkaledkami či jinými shity. Chci kvalitní světlo a za kvalitu se holt platí. Kvalita holt není zadarmo a jestli někdo považuje světlo luminiscenčních nebo led svítidel za kvalitu, tak ještě asi nedospěl.
Nezajímají mne spektrální grafy firem, chci kvalitní světlo pro moje oči. Jak stále říkám: Oko vidí, oko není píča. Je to úplně jiný orgán, akorát to chce věřit oku a ne marketingovým kecům a horečkám rádoby geeeků, co zaspali dobu a kupují si věci clusterová svítidla složená z 5mm diod.
Mým požadavkem je dát si nad stůl něco, pod čím se mi bude příjemně pracovat s monitorem, a co zároveň bude úsporné. Zářivky jsem při daném stupni vývoje zavrhl, žárovky mají drahý provoz, malou životnost a zbytečně generují teplo, takže zbývají svítidla LED a z nich budu hledat optimální. Vaše rady zůstat u klasických žárovek jsou mi celkem – no, víte k čemu.
Zářivky jsem při daném stupni vývoje zavrhl
Pokud byste měl možnost někde sehnat zářivky OttLite (nevím, zda výrobce prodává přímo - mám dojem, že jsem s tím měl problémy), tak skutečně mohu vřele doporučit. Spektrum vám ale raději neukážu
--
Jinak pro zatvrzelé "žárovkáře" žárovky SoLux. Zatím jsem nezkoušel, ale mám na ně spadeno (hlavně jako referenční pro posuzování barevného podání) - vypadají nadějně.
No, pokud jsem ze školy nezapomněl úplně všechno, tak teplota barvy je ten parametr v Planckově zákoně pro tepelné vyzařování absolutně černého (fyzikální význam teplota tělesa). Platí tedy pouze pro spektrum absolutně černého tělesa, jinde nemá skutečný význam. Obecné spektrum není totiž možné charakterizovat jedním parametrem.
CIE je jen fyziologická reakce na dané spektrum. Mají-li dvě různá spektra stejné CIE, člověk je od sebe nerozezná. Nicméně dosáhnout toho je velmi problematické a je to navíc individuální (individuální spektra citlivosti). to je také důvod, proč zářiče jiných spekter budou patrně vždycky větším nebo menším skupinám lidí vadit.
>vjem založený na výkonovém rozložení spektra - takže i mluvit o barvě objektivně je nesmysl.
Pokud přijmete definici barvy jako např. CIE, pak to podle mne fyzikální veličina je. Je to vektorová bezrozměrná veličina. Že tu barvu pak každý vidí jinak, je věc jiná.
můžete mi někdo konečně říct, PROČ?
Únava zraku. Jak krátkodobá, tak dlouhodobá (ta je zákeřnější).
Pokud se člověk příjemně cítí (a na tom má zraková pohoda podstatný podíl), méně se při práci unaví. Osobně mi tento důvod za vyšší investice stojí.
Samozřejmě, ať si závažnost tohoto problému posoudí každý sám za sebe.
Žárovka je, se svým spojitým spektrem, nejvíce přirozeným zdrojem a je obtížné se jí přiblížit - ale není to nemožné (nemusí to ale být laciná záležitost; z tohoto důvodu kvalitních typů světelných zdrojů moc neexistuje - skoro nikdo by to nekupoval, takže z toho nic nekouká).
To je podobné theoriím o nadřazenosti elektronkových zesilovačů transistorovým. Lidské oko, pokud vím, obsahuje tři druhy barvocitlivých sensorů, není v něm žádný spektroskop, který by dokázal detekovat spektrum a podle jeho spojitosti nebo nespojitosti způsobovat únavu. To jsou prostě šamanské řeči.
Nemám, ale znám ho z diskusí na jeho blogu. Rada jsem poučil, že kolo se nejmenuje hliníková Merida za 20, ale že kolo je z karbonu a z kvalitních Shimano a pod. dílů. Nejen, že mě nevymazal, ale dobrou radu přijal. Nemám s tím člověkem žádný problém. ON nikdy nesetrvává v omylu. Je velmi bystrý, pracovitý a schopný, tedy se mi velmi podobá.
Ten styl je opravdu hodně podobný, jako když Hulán píše o Windows v. Apple.
Když Rado píše o WinXjabko, tak má zpravidla velmi dobře podložené argumenty. Škoda, že nemáte na to mu je vyvrátit.:)
On by si na rozdíl od Vás prověřil, že kupovat clusterová svítidla z 5mm ledek je hovadina.
Mým požadavkem je dát si nad stůl něco, pod čím se mi bude příjemně pracovat s monitorem, a co zároveň bude úsporné.
Kecy. Koupil jste výprodejový shit, který si dnes koupí jenom poslední lama.
Zářivky jsem při daném stupni vývoje zavrhl, žárovky mají drahý provoz, malou životnost a zbytečně generují teplo, takže zbývají svítidla LED a z nich budu hledat optimální.
Hledat? Asi už začínáte chápat, co jste koupil.
Vaše rady zůstat u klasických žárovek jsou mi celkem – no, víte k čemu.
POZOR. To nejsou rady. Svoje světlo si musíte najít sám.
PS: Heslo dne je: Ať si každý každý soudruh svítí jak nejlépe umí.
Radek má proti vám výhodu i v tom, že své oponenty neuráží, jen aby si namasíroval ego.
No vždyť.
A pokud světlo působí na "průměrného" pozorovatele stejným dojmem (má stejnou barvu) jako toto těleso při této teplotě, říkáme, že má světlo tuto teplotu. Je to ekvivalent - jeví se stejně, jako by se jevilo to černé těleso.
S těmi rozdíly mezi spektry máte pravdu. Proto je definován tzv. CRI (Color Rendering Index). Světelný zdroj tvořený několika málo spektrálními čarami, i pokud se jeho světlo jeví jako bílé, má nízký CRI. Což je problém, viz dále.
Jev, kdy se dva světelné zdroje s odlišnými spektrálními vlastnostmi jeví barevně shodné se nazývá metamerismus. Dosáhnout tohoto jevu není zase až tak problematické - vaše obrazovka to dělá dnes a denně. Bez tohoto jevu byste barevnou televizi a počítačové monitory neměl.
Problém nastává, pokud těmito zdroji osvětlíme předmět, který odráží jen některé části spektra (tj., víceméně jakýkoliv barevný předmět, s výjimkou předmětů speciálně navržených - např. různých referenčních barevných škál pro fotografy). Barevný vjem pro takovýto předmět osvětlený těmito zdroji bude pro každý ten zdroj odlišný (předmět bude mít pod každým z nich jinou barvu). Tomuto jevu se říká metameric failure (konkrétně illuminant metameric failure - existuje např. i sensor metameric failure - to když má např. scanner neobvyklě spektrální vlastnosti jednotlivých barevných kanálů).
--
Barva je vjem. A vjem nemůže být fyzikální veličinou. Fyzikálně nic jako barva neexistuje.
To je podobné theoriím o nadřazenosti elektronkových zesilovačů transistorovým.
Viz. metamerism a metameric failure v mé odpovědi cnemovi.
================
Pokud jde o zesilovače (nedá mi to, je to příliš chytlavé téma :-), tak skutečnost je taková, že transistorové zesilovače jsou v podání věrnější (musí nicméně být vysoce kvalitní a ne na hranici zkreslení!), ale elektronkové zní lidskému uchu příjemněji. Je to proto, že elektronkové zvuk zkreslují (víceméně vždycky) tím, že k němu přidávají sudé harmonické, které zní příjemně (něco jako efekt "chorus", jen v menší míře; jev často popisovaný jako "medový zvuk").
K oblibě elektronkových zesilovačů přispívá též to, že pokud jsou buzeny na hranici výkonu (zkreslení), chovají se "mravně" (zkreslují příjemně, na rozdíl od transistorových).
S těmi zesilovači je to, jak píšete, ale je to konstrukční vada (nedokonalost) transistorových zesilovačů, nikoli přednost lampových. Tak jako klasický film, zvlášť čb, nenahradíte v umělecké fotografii digitálem, jehož "zrno" není nikdy tak esthetické.
Ano, je to tak.
Barevný vjem pro bílé předměty (tzn., předměty s konstantní odrazivostí v celém spektru) pochopitelně zkreslen nebude.
Jenomže takových předmětů je málo. A za sebe musím říci, že (v rámci mezí) přirozené barevné podání okolí přispívá k mé pohodě.
Pak ale vidím ještě jeden problém. Když např. vidím modrou LED, je mi to světlo samo o sobě nepříjemné. Pokud toto světlo je zkombinováno s dalšími složkami (zelená a červená), výsledek je světlo bílé barvy. Ale to světlo není příjemné, nemohu si pomoci - jeho modrá složka je příliš na okraji vnímatelného spektra. To je nicméně můj osobní postřeh, nemám jej nijak podložen fakty.
==
Jako extrém (silně přitažený za vlasy, uznávám) bych viděl pracovat ve světle sodíkové výbojky. Je to možné, zrak se přizpůsobí, dokonce i bílé předměty lze rozeznávat jako bílé (i zelená je rozeznatelná jako zelená, ač je to neuvěřitelné), ale je to (pro mě) vysoce nepříjemná zkušenost.
Vaše subjektivní cítění mi vráží slzy do očí a skutečnost, že sděleným cítěním oponujete Radovým argumentům, ty slzy jenom zesilujete.
Jinde tyto problémy nemá, kupř. o telefonech HTC v. Nokia dokáže psát zcela nepředpojatě.
Vaše problémy k HTC, Apple, Hulán a Nokia nehodlám řešit. Nejsem Hulánův zpovědník.
Radek má proti vám výhodu i v tom, že své oponenty neuráží, jen aby si namasíroval ego.
To je hloupá věta. Koupil jste zastaralý shit a na tom trvám a časem mi dáte za pravdu, jestli na to seberete úroveň. To, že jste koupil výprodejové zboží a já Vám to napsal, tak tím jsem Vás urazil? Pravdou si masíruji ego? Nikdy jsem žádného oponenta neurazil a v této diskusi se žádný oponent ani náznakem neobjevil. Vzpomeňte si laskavě na Čulíka. Ten mi psal, že mě udá zaměstnavateli, že není těžké zjistit, odkud píšu svoje písmena. Připadnete mi stejně chytrý jako Čulík tenkrát, kterému jsem se upřímně vysmál. Já mačkám klávesy na klávesnici tak, že to bystrého a inteligentního člověka nikdy nemůže urazit. Vás konkrétně se mi ale několikrát podařilo shlukem ASCII znaků neobsahujících žádná sprostá či vulgární slova podařilo dostat do stavu, že jste se choval jako naprosto smyslů zbavený. Hodláte v tomto trendu pokračovat?
Asi tedy připustíte, že taková představa hraničí s autosugescí. Jestliže ve scéně nemáte barevné předměty, ale je celá grayscale, neměl byste složení bílého světla rozeznat.
Proč by to mělo být neuvěřitelné? Sodíková výbojka emituje monochromatické světlo s vlnovou délkou cca 600 nm, které je vnímáno dvěma ze tří typů barvocitlivých sensorů (čípků) na sítnici, takže i v takovém světle je zachováno dichromatické vidění. Jedině kdyby byla chromatičnost zdroje zcela na okraji viditelného spektra, barvy byste nevnímal (v červeném světle nerozeznáte modrou od zelené).
A není to spíše tak, že odrazem od "absolutně šedých" těles, je odražené spektrum to původní vynásobené koeficientem?:) Šedé těleso je vlastně těleso s konstantní odrazivostí pro celé viditelné spektrum. Pak vlastně vidíme přímo barvu spektra.
Mimochodem proto také není šedá v CIE, protože tato veličina je normována, to je zbavena rozdílné intenzity.
Asi tedy připustíte, že taková představa hraničí s autosugescí.
Možná. Též ale může jít o fysiologický jev, který (zatím) prostě jenom nemumím popsat.
To ale není důležité. Důležité je jak se v tom světle cítím - což nepochybně je subjektivní.
Jestliže ve scéně nemáte barevné předměty, ale je celá grayscale, neměl byste složení bílého světla rozeznat.
To záleží na tom, jaká je kvalite té šedé. Je to skutečná šedá (tzn., s konstantní reflektivitou v celém spektru), nebo jen metamer, který vypadá šedý ve světle s dostatečně vysokým CRI?
Ono totiž vytvořit kvalitní šedou není jen tak. Šedé předměty, které vypadají šedé ve spektrálně kvalitním světle, nemusí vypadat šedé ve světle s nízkým CRI. S tím mají poměrně značné problémy výrobci inkoustů do tiskáren. Namíchat inkoust tak, aby vypadal stejně pod různými světelnými zdroji není jednoduché. Černobílý tisk na barevné tiskárně, tak aby odstíny šedé neměly odlišný barevný nádech v odlišném světle byl ještě v nedávné době v říši fantazie.
Různé referenční šedé škály pro fotografy též není jednoduché vyrobit. To samé platí pro šedé neutrální nátěry tam, kde jsou z nějakého důvodu potřeba.
Koneckonců si vezměte ten modrý nádech papíru, který za "normálních" okolností je bílý.
-----
2 cnemo.
Šedé těleso je vlastně těleso s konstantní odrazivostí pro celé viditelné spektrum. Pak vlastně vidíme přímo barvu spektra.
Pokud se zabýváme vjemem barvy, tak nikoliv. Toto tvrzení platí pouze obráceně.
Těleso s konstantní odrazivostí pro celé viditelné spektrum se jeví jako šedé (a to nezávisle na metameru světla).
Těleso, které se jeví jako šedé, nemusí nezbytně mít konstantní odrazivost v celém viditelném spektru. Výpočet tristimulu je nejednoznačný. Ty tři výsledné hodnoty mohou být shodné pro mnoho různých průběhů odrazivosti.
A o to právě jde. Pokud chcete vnímat šedou jako šedou, musíte
- buď mít světelný zdroj s vysokým CRI (tzn, musí mít dostatečně spojité spektrum bez výrazných anomálií)
- nebo kvalitní šedou, která má dostatečně konstantní odrazivost ve viditelném spektru.
Při kombinaci zdroje s nízkým CRI a nekvalitní šedé je pravděpodobnost metameric failure poměrně značná.
proto také není šedá v CIE, protože tato veličina je normována, to je zbavena rozdílné intenzity.
To mi není jasné jak myslíte.
Výpočet CIE sice není jednoznačný, nicméně protože citlivosti jednotlivých receptorů jsou docela "široké" křivky, je prakticky nemožné realizovat šedou jinak, než "absolutně šedým" tělesem.
>- buď mít světelný zdroj s vysokým CRI (tzn, musí mít dostatečně spojité spektrum bez výrazných anomálií)
Tak teď jsem zase já mimo. CRI je vektor, tři čísla, není ani malý, ani velký ani spojitý. Je to dvouparametrická (třetí je zavislý) charakteristika libovolného spektra. Nic víc.
>To mi není jasné jak myslíte. (normování)
x=X/(X+Y+Z) atd., vypadne vnímaná intenzita zdroje. Jinými slovy, zdroje různého výkonu mohou mít stejný CIE.
Jediná objektivní veličina v tomto vztahu je spectral frequency response. Ta je (na základě statistických hodnot a znalosti spektrálních vlastností illuminantu) převedena na tristimulus, který odpovídá subjektivnímu vjemu u většinové populace.
Barevný vjem není určen ani spektrálním složením samotného illuminantu, ani spektrální reflektivitou objektu, nýbrž pouze a jedině jejich kombinací. Ten vjem se pak dá "odhadnout" (tj., předpokládat, jak bude kombinace působit na "průměrného" pozorovatele) právě výpočtem tristimulu.
je prakticky nemožné realizovat šedou jinak, než "absolutně šedým" tělesem.
V tom máte, striktně vzato, naprostou pravdu.
Potíž je v tom, že v praxi je obtížné takovéto těleso vytvořit. Všechna taková tělesa jsou jen aproximací - ve které je mj. zohledněna kvalita předpokládaného osvětlení. Pokud se ta kvalita výrazně odchýlí od předpokladu, šedá již nebude vypadat jako šedá a bude mít odstín.
K tomu přispívá fakt, že zrak je na odstíny šedé poměrně citlivý (na rozdíl od vnímání barev, kde je poměrně tolerantní).
CRI je vektor, tři čísla, není ani malý, ani velký ani spojitý.
CRI je skalární jednorozměrná veličina, která má "v kostce" vyjadřovat míru schopnosti světelného zdroje věrně "reprodukovat" barvy (tj., jak moc budou metamery barev pod světlem odlišným od referenčního vypadat odlišně).
Je to všechno o vjemech a snaze tyto vjemy matematicky popsat tak, aby byly reprodukovatelné.
Jinými slovy, chrominance nezávisí na luminanci :-).
Toho využívají některé colorspaces (jako např. L*a*b* - ten ukládá nezávisle jas a dvě další veličiny popisující barevné složky - jednoduše, vektor transformovaný do jiného prostoru).
Potíž je v tom, že pokud jde o vjem, není to vždy a za všech okolností pravda (vjem odstínu barvy se může měnit v závislosti na sytosti a ta se mění v závislosti na luminanci - někde jsem měl na tento jev odkaz, ale nemohu jej najít; nicméně, pro šedou to platí bez problémů :-).
Celkové stimuly S, M a L jsou integrálem součinu těchto tří funkcí přes celé spektrum, jsou to pouhé skaláry.
Kapitán, obávám se, je stižen mylnou představou, že z těchto tří skalárních veličin lze rekonstruovat některou ze dvou objektivních vstupních funkcí. Nelze, už z toho důvodu, že podle theorie informace k tomu mozek ani nemá dost vstupních parametrů.
Přesně a stručně vystiženo (inu, matematické myšlení se svojí schopností abstraktních konstrukcí přece jenom od fysikálního odlišuje :-)!
>Kapitán, obávám se, je stižen mylnou představou, že z těchto tří skalárních veličin lze rekonstruovat některou ze dvou objektivních vstupních funkcí.
To jste na omylu, je to klasický příklad barevných filtrů. Každý spektrometr má podobnou charakteristiku (obdvykle jednoduchá zvonová křivka) a skutečně naměřené spektrum je konvolucí skutečně vyzařovaného spektra a této charakteristiky. Mimochodem, už několikrát jsem napsal, že CIE vektor, nebo chcete-li 3 skaláry:)
Ano, je to rozdíl. Fyzikální myšlení je to matematické, obohacené praktickými zkušenostmi z reálného světa:)
Experimentoval jsem i s clusterovou lampou se 172 LED, s "teple bílou", a barva světla mi přijde dost nepříjemná, "zářivková", rozhodně ne "žárovková". Subjektivně nejpříjemnější je asi halogenové světlo.
A proč jste tedy začal jako první argumentovat ad personam? Viz toto:
Maxi, nemáte něco společného s Radkem Hulánem?
Když jste tedy začal srovnávat mou osobu s Radkem Hulánem a tím jste přešel na argumentaci ad personam, tak jsem usoudil, že se Vám takováto argumentace líbí. Že jste srovnáváním mne s Radkem Hulánem přešel na argumentaci ad personam si zde může přečíst každý, komu nekvalitní úsporky ještě nezničily zrak. ;)
Ale teď již k problému. Koukám, že jste článek aktualisoval a ani to netrvalo dlouho. O vlivu osvětlení na člověka píše zajímavě David Olszewski.
Klasické žárovky svítí caa 10 lumenů na watt. Kolik mají deklarovanou svítivost ty Vaše nové úsporky? Jestli jsem odhadl správně Vámi zvolený model, tak musejí svítit podstatně méně.
PS: Ale vyhodit je nemusíte, když už bych nějakým omylem něco takového koupil, tak bych to dal na záchod. Tam se stejnak nemá číst, protože čtení na záchodě může způsobovat hemeroidy.
...Vámi zvolený model, tak musejí svítit podstatně méně.
...podstatně méně, než původní žárovky.
Zatím mám jediný problém, a to je mísení s denním světlem; při určité barvě a intensitě denního světla je to nepříjemné. S luminancí nemám potíž už proto, že mi pracovní místo osvětlují zezadu shora další tři spotovky, nyní vypnuté, kam si také osadím nové zdroje.
A my blbci si mysleli, že jdou na odměny managementu...
Jinak mě těší, že p. Pecina taky používá GIMP.
Roste znepokojení z toho, že modré a bílé LED jsou teď schopny poškodit zrak – oko je výrazně citlivější na modré a „bílé“ světlo a přílišná intenzita, která je použitá u LED diod může oko především v noci poškodit. Dnešní diody jsou schopny překračovat bezpečnostní limity specifikované v ANSI/IESNA RP-27.1-05: Recommended Practice for Photobiological Safety for Lamp and Lamp Systems.
cs.wikipedia.org/wiki/LED
tinylink.com/?vQhol0yZl7
Zástupkyně českého výrobce LED žárovek tam dokonce napsala toto:
2. Typ LED žárovek s použitím klasických 5mm diod jsou už dnes "výběhovým" typem. Pro použití v domácnostech jsou vhodné leda tak do lednice nebo jako noční osvětlení. Výkon těchto diod již nelze nikam vyvíjet. Buď svítí více, ale ve velmi malém úhlu, nebo svítí ve větším úhlu, ale málo (doporučuji je používat na osvětlování prostoru do 1 metru, poté rychle ztrácí světlo).
Jejich stránky jsou zde: www.elim.cz/
Řada názorů v diskusi je fysikálně mimo, kupř. světelnou účinnost mají LED žárovky několikanásobně vyšší než klasické.
Ještě bych se chtěl dotázat MVS. Tu svítilnu na kolo jste koupil na internetu nebo v nějakém obchodě? Ptal jsem se u nás v elektře, kde mají široký výběr svítilen, ale nikdy o ní neslyšeli. Stačila by na kolo jen jedna? A proč se vám neosvědčila na helmě, to přeci může být dobré, že kam koukáte, tam svítíte, ne?
Uvažuji takovou svítilnu pořídit na kolo i na svícení při nočním geocachingu.
...státních monopolů typu ČEZ (a konečně připravit o práci Kapitána).
Jak? Koho? Proč?
Děkuji.
Je o něm známo, že pracuje v jisté dosud neidentifikované severomoravské elektrárně, provozované ČEZem, tzn. monopolem tyjícím z mozolů nás pracujících.
Když snížím spotřebu své domácnosti, klesne poptávka a ČEZ bude muset některé elektrárny zavřít – no a Kapitána propustí pro nadbytečnost.
Ještě mám jeden dotaz a to, jaké jsou důkazy, že pracuje v jisté dosud neidentifikované severomoravské elektrárně, provozované ČEZem, tzn. monopolem tyjícím z mozolů nás pracujících?
Heliporty se nestaví uprostřed budov a mají uprostřed značení písmenem H. Uprostřed kasárenských budov bývají seřadiště a buzerplac. Nejspíše se jedná dopravní značení na seřadišti.
PS: Tak už si to ověřujete s tím požárem pneumatik 21.11.08 vedle Kovony?
Heliporty se nestaví uprostřed budov a mají uprostřed značení písmenem H.
Právě (i když u nefunkčních heliportů se H zřejmě odstraňuje/škrtá, tak jako značení u runwayí). Tak proč bílý kruh? Jsou tam i další docela zvláštní bílé čáry.
Tak už si to ověřujete s tím požárem pneumatik 21.11.08 vedle Kovony?
Proč? Pokud nebudete tvrdit, že ho Kapitán založil, nemám důvod.
Tomu tak na seřadištích bývá. Kruhové dopravní značení a značení parkovacích míst pro dvě školní baterie a jednu radiotechnickou baterii. Někde se ty ZILy, Tatry a V3Sky musely řadit.
Proč? Pokud nebudete tvrdit, že ho Kapitán založil, nemám důvod.
Dokud máte ve článku uvedenou nepravdu, tak máte důvod.
Zde je totéž v ještě vyšším rozlišení, ale stejně nesrozumitelné.
Není. Google používá stejné mapy, na rozdíl od Seznamu je interpoluje do většího rozlišení. To ale pochopitelně detaily nepřidá.
Ne, ale technicky pravdu mám, je to vyšší rozlišení (třebaže zřejmě získané z identického podkladu).
RSS kanál komentářů k tomuto článku