Tenhle chlapík mi zabírá na pevném disku přes třicet gigabytů, a to už pěkných pár let, přesněji od doby, kdy TN Nova serii Columbo z počátku 70. let – v duálním zvuku – naposledy reprisovala.

Nejsem přitom vůbec fanouškem televisních seriálů, ale připouštím, že tenhle má i po 40 letech své kouzlo: brilantně vymyšlený seriálový vzorec (místo hledání pachatele divák sleduje postup, jak detektiv viníka usvědčí) a nenapodobitelné provedení roztržitého, ležerního kriminalisty z losangeleského oddělení vražd, stejně jako plejáda vynikajících herců, kteří v jednotlivých episodách ztvárnili jeho protivníky, jsou nezapomenutelné.

Některé sceny mi utkvěly v paměti zvlášť pevně: třeba jak Columbo úspěšně soutěží s irským zpěvákem a básníkem ve skládání limericků, jak usvědčí vraha tím, že mu sdělí nepravdivou informaci, že oběť ztratila kontaktní čočku, a pak chce vědět, co vrah tak usilovně hledá v kufru svého auta, jak s protivníkem, bohatým vinařem, kterého zahrál další výrazný americký herec, Donald Pleasance, pije na závěr láhev portského, anebo jak odmítne nechat zatknout Alzheimerovou nemocí postiženou starou herečku, která se sice zločinu prokazatelně dopustila, ale sama už si to nepamatuje.

Což byl nakonec i osud samotného Petra Falka, jenž si v posledních letech života nevzpomínal ani na svou nejslavnější roli.

Tak sbohem, poručíku!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)