Autorem blogu je 
Tykáme si a oslovujeme se soudruhu,
vzpomněli si v Kauflandu a nařídili, jak píše Svobodná kultura, že si zaměstnanci budou povinně tykat. To je vpravdě kuriosní praxe, protože tykání je tradičně zdůrazněním rovnosti, často rovnosti v privilegiích (tykání mezi policisty – jak jsem kdysi na místě ne úplně příhodném glosoval a byl poté málem insultován, policisté si ve služebním styku tykají a oslovují se vole
), ne v businessu, kde jde obvykle naopak o zdůraznění hierarchie a nerovnosti v úspěchu.
Jak víme ze Švejka, tykalo si rakouské důstojnictvo i mužstvo – arci pouze mezi sebou, nikoli navzájem, tam bylo tykání vyloučeno. Ale pozor, pouze v němčině. Na jednom místě onoho díla proto čteme Sie verfluchter Hund, Sie schäbiges Wesen, Sie unglückliches Mistvieh, ty kluku socialistická!
– ano, český jazyk nebyl pouze komunikačním prostředkem, ale jeho použití mluvčího sociálně zařazovalo a vytvářelo shora vysvětlený pocit sounáležitosti a rovnosti, tedy tato věta není nesmyslná; v tomto kontextu je např. správným překladem Sie Idiot!
– Ty idiote!
.
Je zvláštní, že tento pocit sounáležitosti není navozován automaticky, např. potká-li policista v uniformě jiného policistu v uniformě, je tykání téměř samozřejmostí (ledaže by tomu bránil příliš velký věkový nebo hodnostní rozdíl), kdežto u železničářů nebo hasičů to není zdaleka obvyklé. A už vůbec si automaticky netykají lékaři, právníci, inženýři nebo úředníci.
Nejjednodušší to mají Angličané a Američané, protože ti tykají pouze Bohu, naopak u Poláků jsou pravidla pro volbu tykání nebo vykání ještě složitější než v češtině.
S tím se pojí další otázka, používání akademických titulů. Vždy jsem zastával zásadu, že člověk, který si dává říkat doktore nebo inženýre, má vážný problém se sebehodnocením, jež si tímto způsobem přifukuje
, a to nemluvím o lidech, kteří se nechávají oslovovat pane bakaláři, případně pane diplomovaný specialisto. Musí-li někdo zdůrazňovat, že není nějaký blbec, ale příkladmo magistr umění, a tímto způsobem se představuje dokonce i do telefonu, vždy si říkám, že měl asi těžké dětství, a snažím se s ním jednat dle možností vlídně.
O stupeň dál jdou ti, kteří k akademickému titulu neustále přistrkávají svůj titul učitelský, případně své jméno vybavují jinou irelevantní ambaláží. Asi nejdál zašel v tomto směru bývalý soudruh vojenský prokurátor, nyní soudce Ústavního soudu, který se neváhá nechat uvádět jako prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
K tomu asi není co dodat; že se jedná o pitomce, je tak každému zřejmo již ze jména a není třeba v tomto směru provádět další zkoumání.
V tomto ohledu jsou zajímavé i hřbitovy, kde je rovněž potřebné zdůraznit, že v hrobě leží vzdělaná mrtvola. Titul Dr.
je tam běžný, ale viděl jsem i provedení s titulem před i za. Ještě že kameníci jsou placeni od písmene, na rozdíl – příkladmo – od grafiků navrhujících visitky.
Čímž jsme se od obchodního řetězce dostali někam úplně jinam, tedy zpět ke Kauflandu a jeho korporátní kultuře. Jakkoli mám rád dobu, kdy si lidé prokazovali úctu neustálým zdůrazňováním sociálního statusu osloveného a kdy si nový pršiplášť nekoupil jen tak někdo, ale pan lékárník nebo paní nadlesní, jest mi přece jen bližší model angloamerický, ve kterém jsou lidé k sobě zdvořilí, ale tituly používají jen velmi střídmě a v prostředí, kde se to hodí. Nápad hromadného tykání jde arci daleko dál a činí z každého zaměstnance spíše než příslušníka jednoho velkého teamu člověka rovného ve vlastní bezmoci. Nechme proto tykání těm, kterým sluší: komunistům a policistům.
Komentáře
Takze to tykani bude nejspis usili generalniho stabu o adaptaci firemni kultury na trendy v NWO. Udelaly to v minulosti uz i jine tzv. nemecke firmy, ktere zjistily, ze pri styku s anglosaskym zahranicim jejich zpusoby pruske armady tak nejak nefunguji.
Protektoratni bulici do toho nejspis spadli nevinne, ale kdyz se naucili pres noc jezdit na prave strane vozovky, nauci se snad si i tykat.
1)Jsem zamestnan jako programator v nadnarodni firme; a prvni, co nam rekli, je 'Tohle je americka firma, tak si tu vsichni tykame".
Takze se to netyka jenom prodavacek v Kauflandu.
Je mozne, ze to je proste soucasti americke odnoze pracovniho socialismu, ktera naponechava zamestnani zadnou lidskou dustojnost, mimo tu, ze je 'soucasti naseho skveleho kolektivu'.
2)Oslovani tituly je podle me zkusenosti spise domenou starsi generace; tedy lidi, kteri jeste vyrostli v duchu onoho tradicniho (burzoazniho) radu, ktery mate rad. Vzdycky jsem se domnival, ze je to proto, ze tehdy vysokoskolsky titul a vzdelani obecne neco znamenaly, a tudiz byly uznavany jako znak spolecenske prestize.
Byl to komunismus,a na zapade 60.leta, ktere tento zvyk zmenily.
Což je arci kvadraturní nesmysl, protože you (z francouzského vous) přece není tykání, ale vykání!
Oslovani tituly je podle me zkusenosti spise domenou starsi generace; tedy lidi, kteri jeste vyrostli v duchu onoho tradicniho (burzoazniho) radu, ktery mate rad. Vzdycky jsem se domnival, ze je to proto, ze tehdy vysokoskolsky titul a vzdelani obecne neco znamenaly, a tudiz byly uznavany jako znak spolecenske prestize.
Neadoruji buržoasní, ale feudální společnost; k buržoasii mám téměř stejný odpor jako komunisté, neráčil-li jste si povšimnout. Ale to je jen detail, zajisté máte pravdu, že neúctu ke vzdělání a společenskému postavení (včetně toho daného majetkem) programově podporovali komunisté.
-
Vidite, ja si vas vzdycky podvedome spojoval s obdivem k 'haute bourgeoisie' tak cca 19.stoleti. Ale nemusite se horsit, nemyslel jsem to nijak zle.
Oni to asi nebyli jenom komuniste(resp. jenom 'nominalni' komuniste), ale celkove tzv. demokratizace vzdelani, provedena okolo roku 1968. Pekne o tom pise napr. E.W.Dijkstra:
"Around 1968, the time bomb exploded and worldwide the student revolutions broke loose, buildings were occupied and on campus, mob rule reigned. The revolution was successful in the sense that, when the dust had settled, the old university was no more. Under slogans like "Education for the People by the People", maintaining intellectual standards was presented as something immoral and striving for perfection —traditionally the raison d'être of the academic enterprise— was discarded as "elitist" and hence "undemocratic". For a lecture course on a formal topic like program correctness, the climate had become less than ideal, for the whole preposterous idea that programs should meet formal specifications was clearly only pushed by an older generation that wanted to stay in power and to that end tried to prolong the circumstances in which their better education gave them the upper hand. Political sloganeering knew no limits; half a decade later, an Australian columnist would relate mathematical discipline to fascism and would explain that from Wirth and Dijkstra, coming from Germanic countries, you could expect no better than sympathy for such stifling rigour, but that he totally failed to understand how the freedom-loving Anglo-Saxon Hoare could join that crowd."
ies.fsv.cuni.cz/cs/staff/jakubik
Já Vám to nezazlívám, jste na své tituly jistě hrdý, asi jste je nedostal zadarmo, a ve Vámi adorovaném Německu se to nosí (na rozdíl od anglosaského světa).
Pan Pecina v onom podání Vaše tituly používá aby pokoutně podpořil autoritu znalce - nedělejte jako že to nevíte.
Tituly se nosí v Rakousku, v jiných západoevropských zemích vůbec ne.
faz.net/.../...
Formálně máte pravdu, ale tituly Doc. a Prof. jsou opravdu vztaženy spíš k pedagogické činnosti a jejich užívání v běžném styku působí nepatřičně.
Pokud se mýlím, opravte mne, ale domnívám se, že jste bezzemek, postavením Knecht. Pokud byste tedy byl konsekventní, o vaší konfesi by rozhodl váš pán a vy byste rozhodně neměl vůbec uvažovat v kategoriích svobod nad rámec vašeho poddanského postavení a velmi omezených osobních záležitostí. Patrně již nebudete zastáncem nevolnictví, tedy bych vás ani nenutil k zákazu stěhování nebo ponížené žádosti o svolení se oženit, pokud byste tento pošetilý nápad vůbec pojal.
Pak by mne zajímalo, koho považujete za vladaře. Očividně to není Zeman (ostatně zemani z definice nebyli vysoká šlechta, ale přece jen byste k němu jistou úctu chovat měl), možná by to mohl být Babiš, de-facto vlastnící většinu půdy. Anebo by to mohl být některý z potomků feudálních rodin, kteří přišli o svoje poslední zbytky feudálního postavení před cca 100 lety.
Ať tak nebo onak, zajímalo by mne, zda byste byl bezmezné loyality schopen vůči každému lennímu dědici a tedy své právoplatné vrchnosti. Měl byste to aspoň trénovat na tom Zemanovi, ať nejste zaskočený, kdyby se vám sen splnil.
Pokládám proto zmínku o Biedermeieru za poměrně příhodnou. Byla to nadějná doba, kdy ješte držela vnější kulisa starých dobrých feudálních časů, ale zároveň již začal rychlý pokrok v technologíích a v salónech bylo možno uchvátit dámy i pány svým volnomyšlenkářstvím a sečtělostí. Tedy pokud byste se do salónu dostal slušně oblečen a ne v jako knecht, jehož povinností je zout pánovi holínky a udržovat oheň v krbu.
Možná se ale mýlím a pocházíte ze skvělého šlechtického rodu. Pak ale vězte, že patříte k malému promile populace a kromě Jiřího Menzela takový původ zajímá maximálně historiky nebo sběratele kuriozit. Rozhodně by to ale nebyly lákavé životní vyhlídky pro zbylé spoluobčany. Ne každý může být císařem.
Jelikož ale vím, že míváte věci promyšlené, prosím, abyste se pokusil popsat, které období by vám sedělo nejvíc (a která role) a také jak si představujete reálnou aplikaci na dnešek.
Jednak je mimo realitu a druhak by tam nepřežila psychicky ani jednu noc a fyzicky max. týden.
Ale třeba to tak není..
Imanentní rozpor mezi ideálem a realitou je základní vlastností života v každé společnosti, i v té feudální. Správně argumentujete rytířskými romány, arci zapomínáte, že realita není úplným protipolem ideálu. Tedy rytíři z artušovské legendy nebyli ani tím, čím jsou v Maloryho podání, ale ani bezectnými hrdlořezy po vzoru husitských bojovníků (již, paradoxně, byli sami nejčistšími idealisty).
Vyustilo to ve velmi sverazna vyjadreni, jako napriklad: "Milacku, vy jste blbec. Sednete si, troubo, dneska to mate za 5."
Musim dodat, ze jsme ji milovali.
Vezměme si Německou/Rakouskou firmu. V těch zemích platí velmi podobná pravidla pro tykání/vykání jako v Česku. Tato firma si založí pobočku u nás a protože vzhledem k zaměření všichni mluví anglicky a téměř nikdo dostatečně německy, nastaví se kominikační jazyk angličtina a s ní i v tom jazyce ustálená pravidla - oslovování křestním jménem.
Nyní jsou Němci v kleštích. Mezi sebou si třeba říkají Herr Schmidt a Frau Merkel, ale s Čechy se baví anglicky a v tom kontextu se oslovují Frank a Renate.
A teď někdo z Čechů zatouží po konverzaci v němčině, když už se sedí u piva a neřeší komplikované problémy, tak proč nevyužít té možnosti. A ono to "Frank, du bist .." nejde úplně automaticky ani Čechovi dostatečně obeznámenému s němčinou a Frankoví to taky v jeho jazyce v uších nejspíš trochu zazvoní.
Anebo se dostanete k řešení problému u zákazníka, ať už osobně nebo formou telekonference. A tam je to ještě ostřejší situace.
Česko sice sousedí s Německem a Rakouskem, Češi se ale učí anglicky a podle toho to pak i vypadá.
Ale ten příspěvek byl o něčem jiném, všiml jste si toho?
Dovedete si představit, že se bude diskutovat o Schnitstelle místo interface?
Užitím neutrálního jazyka se navíc srovnají jazykové podmínky a vyjadřování je sice topornější, než by člověk mluvil/psal v rodném jazyce, ale zato zase přímočařejší a s vědomím nedokonalosti je větší tolerance k chybám. Kdyby Němec mluvil česky, taky by nám to zvonilo v uších a oni by se Česky, mám dojem, nebyli schopni naučit prakticky vůbec.
K ruštině .. všichni slovanští obyvatelé soc. bloku byli schopni se rusky naučit poměrně snadno. Němci ne, i když se snaží, je to pro ně hodně velká změna konceptu. A oni se navíc typicky nesnažili (stejně jako my jsme se nesnažili se učit jazyk okupanta). Přesto při stejné nesnažení uměl Čech rusky řádově lépe než Němec, nebo dokonce Litevec. Nezřídka např. Litevci považovali Čechy-turisty za Rusy a při prosbě "kuda na vakzal" je posílali opačným směrem v domnění, že jde o Rusy. Stačilo ale odhalit v první větě, že jsem "inostráněc iz čechaslavakiji" a rázem se nádraží zase ocitlo na správném místě.
Mimochodem, kolik kdo znáte cizinců, kteří se naučili opravdu dobře česky jak psát, tak i mluvit bez děsivého přízvuku a zvládli deklinace a slovesné vidy?
Co se týká titulů, více méně souhlasím. Zdobení jmen je v dnešní době opravdu směšné, kdysi ale význam mělo. Titul Bc. si např překládám jako "Blbec, co nedokončil školu":) Titul má smysl možná na hrobě, kde pomáhá osobu identifikovat. Nedávno jsem se tím trochu zabýval a byl jsem překvapen, jak málo stop po sobě člověk zanechá.
RSS kanál komentářů k tomuto článku