Důležité upozornění!

Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

Počítače

V linuxových souborových systémech se konečně něco děje. Po (hodně) mírném pokroku v mezích zákona v podobě ext4 se společnost Oracle rozhodla napodobit některé prvky nadějného, avšak momentálně do Linuxu nativně neportovatelného, sunovského souborového systému ZFS a v rekordně krátké lhůtě připravila vlastní souborový systém nové generace Btrfs.

ZFS jsem zkoušel cca před půl rokem (ve FUSE) a shledal jsem ho velmi dobře použitelným jak na deskopu, tak na serveru – bohužel, sunovská licenční politika integraci do jádra zatím neumožňuje a řešení ve FUSE představuje, hlavně při zápisu, neakceptovatelné zpomalení.

Btrfs přináší podobné výhody jako ZFS; z uživatelského hlediska je důležité zejména využití celého disponibilního prostoru bez nutnosti zvětšování a zmenšování svazků (à la LVM) a pohodlná práce se (zapisovatelnými) snapshoty. Místo zpools používá Btrfs podsvazky (subvolumes), což je koncepce, která bude zřejmě předmětem dlouhých sporů, ale čistě uživatelsky jí nemohu nic vytknout.

Vyzkoušel jsem (ve VirtualBoxu), zda je možné umístit na Btrfs přímo linuxový root, a jak je zřejmé ze screenshotu, pokus byl úspěšný: dokonce se mi podařilo nasměrovat root na podsvazek. Očekával jsem problémy s moduly a závislostmi, ale mkinitrd proběhl k měmu úžasu naprosto hladce a boot se podařil na první pokus.

Téměř se zdá, že se Sun svou licenční politikou vyšachoval mimo hlavní proud open source vývoje a stává se, přes řadu svých nesporně brilantních řešení, čímsi jako cimrmanovským průkopníkem slepých uliček.
Přidat komentář
Kategorie: Počítače
Počet zobrazení: 2181


Současně s novým beaujolaiským dorazila letos Fedora 10, nejnovější verse proslulé "bleeding-edge" linuxové distribuce.

Jsem z ní trochu roztrpčen, protože na rozdíl od Fedory 9, do níž správci distribuce zařadili tehdy ještě naprosto nedoladěné KDE4 a gdm, o nové versi není pořádně co napsat: vše funguje, jak má, instalace tiskárny, která ještě několik versí nazpět vyžadovala volné odpoledne a v případě uživatelů drsnějšího založení i odpovídající dávku alkoholu (většinou nikoli beaujolais…), je ve Fedoře 10 otázkou pár kliknutí.

Škoda. Romantická doba, kdy se pořádaly různé "installfesty", na nichž zkušenější uživatelé učili začátečníky nejrůznější instalační triky, je patrně definitivně pryč; nastupuje šedá, takřka windowsovská instalační nuda.

Přidat komentář
Kategorie: Počítače
Počet zobrazení: 1578

Malý čtenář uvedl praktický odkaz na stránku převádějící latinku na azbuku. Zároveň napsal: "Další důvod naučit se Javascript, abych mohl zbastlit něco zcela funkčního (nojo, ale kde to budu hostovat? A jak monetizovat?)"

Rád se mu pokusím pomoci. HTML kód obsahující JavaScript není vůbec nutné nikde hostovat (natož monetisovat), stačí HTML soubor uložit kamkoli na lokální disk a přistupovat k němu methodou file: (prakticky tak, že spustíme prohlížeč, stiskneme Ctrl+O a soubor na disku vyhledáme). Stránku si poté můžeme uložit mezi oblíbené (Ctrl+D), jako by to byla normální internetová stránka.

Kdysi, velmi dávno, když jsem si koupil první přijímač GPS, jsem si takhle napsal konvertor souřadnic ze systému WGS-84 do S-JTSK (tzv. Křovákovo zobrazení), abych mohl polohu, kde se nacházím, zobrazit na mapě tehdejšího Atlasu (tlačítko pro příslušnou funkci už dnes nefunguje a bylo by zbytečné, protože dnešní mapy.cz i Google Maps si s WGS-84 poradí samy).

Program můžete vyzkoušet a inspirovat se jím – zdrojový kód včetně JavaScriptu zobrazíte stisknutím Ctrl+U.

3 komentáře
Kategorie: Počítače
Počet zobrazení: 2371

Glosa o linuxové čepičce Vojtěcha Cepla st. spolu s nedávným, na Nautilu publikovaným příběhem o dámě, která si pokyn "poklepejte myší" vyložila nezamýšleným způsobem, mne přiměly k zamyšlení, nakolik odpovídají skutečnosti ty stereotypy, které ve společnosti existují ohledně věkového rozložení počítačové gramotnosti.

Je-li někomu nad šedesát, automaticky se má za to, že horizont jeho schopnosti pracovat s počítačem končí – v nejlepším případě – u začátečnického zvládnutí MS Wordu, naopak u teenagera zcela samozřejmě očekáváme, nejen že má e-mail, ale že s ním lze komunikovat i pomocí instantního messengeru typu ICQ (že je "na ajsku") nebo v případě techničtěji založeného individua XMPP/Jabber, že, zejména jde-li o teenagerku pohlednějšího zevnějšku, má presentaci na "líbku" a že ho lze najít na Facebooku, popř. na dalších momentálně "cool" a "in" komunitních sitech.

Není tzv. počítačová gramotnost u většiny lidí (v ajťáckém slangu "béefúček") ve skutečnosti jen tenoučká slupička dovedností, za kterou nic není?

Když si pozorně prohlédneme wordové dokumenty, které "BFUčka" vytvářejí, jen naprosto výjimečně se lze setkat s konsistentním, či spíše vůbec jakým, používáním stylů, přičemž dokument, kde BFU vedle stylů odstavcových použije styly fontové, jsem dosud na vlastní oči nespatřil, a to jako profesionální překladatel přicházím do styku s několika laiky psanými dokumenty denně. Kdybych si měl vybrat nejhorší možná pekelná muka, chtěl bych být počítačovým sazečem, který musí převádět takové dokumenty do sázecího systému!

Skutečně by mne zajímalo, jak je to s rozložením počítačové gramotnosti s věkem, kolik dvacetiletých ve skutečnosti neumí s počítačem skoro nic a je toliko obsluhou počítačové myši, a na druhé straně kolik sedmdesátníků dokáže v případě potřeby počítač i naprogramovat. Možná bychom byli všichni překvapeni…

17 komentářů
Kategorie: Počítače
Počet zobrazení: 2769


Pozornému divákovi jistě neuniklo, že v pořadu ČT24 Vzkaz má protagonista, bývalý soudce Ústavního soudu Vojtěch Cepl st., kšiltovku s logem linuxové distribuce Fedora.

Přidat komentář
Kategorie: Počítače
Počet zobrazení: 1664