Důležité upozornění!

Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

Úvahy a komentáře

Jak informuje VTM, minulou sobotu se v České republice uskutečnily dva na sobě nezávislé amatérské pokusy s vynesením sondy pomocí meteorologického balonu do výšky cca 30 km, tedy na samu hranici vesmíru.

První pokus se zdařil jen částečně (z paměťových karet se nepodařilo přečíst letová data), druhý, ač technicky složitější, skončil plným úspěchem; fotografická dokumentace letu je vskutku imposantní.

Amatérská sonda bývá nejčastěji založena na mobilním telefonu (např. iPhone), protože ten obsahuje vše, co je k jejímu fungování ve výšce potřeba: modul GSM, přijímač GPS, paměťovou kartu, fotoaparát a kameru. Tým czANSO zvolil složitější cestu, svou sondu sestrojil ze samostatných modulů (výpočetním základem byl klon Arduina), a že se vše nakonec podařilo tak, jak je na fotografiích a videích z letu patrné, lze pokládat za malý zázrak.

Podobné pokusy sleduji již delší dobu, a občas mívám nutkání něco podobného také podniknout.

Při dnešním stavu komerčních, běžně dostupných elektronických technologií bude možné dostat se s celou (!) sondou na nějakých 100–150 gramů hmotnosti, a s cenou hardwaru na několik tisíc korun: postačí očesaný mobil bez displaye, klávesnice a hlasových obvodů, obalený polystyrenovou isolací proti chladu.

Např. moje Nokia N900 má vše, včetně teplotního sensoru, takže až mi jednoho dne doslouží, začínám tušit, kam ji pošlu…

8 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2360

Minulý čtvrtek byl v Clevelandu ve státě Ohio pohřben Ctirad Mašín, legenda a jeden z mála nezpochybnitelných hrdinů protikomunistického odboje. Český stát na obřad vyslal jiného odbojového hrdinu, ministra obrany Alexandra Vondru. Rozdíl mezi oběma hrdiny je v tom, že první se postavil nelidské diktatuře na odpor se zbraní v rukou, druhý podepsal jisté, obsahem velmi umírněné, politické prohlášení. Prvnímu hrozil trest smrti, druhému nejvýš několikaměsíční pobyt v komunistickém kriminále.

To nemohli Češi vyslat na pohřeb někoho vhodnějšího? Nemohli. Vondrova odbojářská činnost tam dodnes platí za něco velice odvážného, čeho se v celé zemi odvážily zhruba jen dvě tisícovky lidí, a ostatně, i kdyby chtěli, nikdo vhodnější ve vládě není: ostatní ministři, pokud nebyli v emigraci a měli na to už věk, vesměs v té době jen spořádaně kolaborovali, zdobili okna papírovými vlaječkami, chodili do prvomájových průvodů a jednou za čtyři roky zvolili komunisty schválenou kandidátku Národní fronty. Vondra je mezi nimi vskutku hvězdou, disidentským králem mezi jednookými.

Nechci snižovat zásluhy současného ministra obrany, jen poukázat na to, jak se česká společnost za 45 let komunistické výchovy nového člověka změnila, což si uvědomíme právě jen v situaci, kdy se tyto dva světy střetnou, tak jako minulý čtvrtek v Clevelandu.

Jsme prostě už jiní, asimilovaní, domestikovaní, komunistickými školami dokonale indoktrinovaní. Když se pak náhodou setkáme s authentickými odbojáři, jako byli Mašíni nebo do jisté míry i Vladimír Hučín, reagujeme hystericky, v panice a s naprostým neporozuměním.

Dobře vychovaný – třebas i mírně vzpurný – otrok si s člověkem, který si vlastním přičiněním a s nasazením života vybojoval svobodu, nikdy neporozumí.

63 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 5366

Nelze než se smířit s tím, že rozhodujícím faktorem při vývoji jazyka není logika, nýbrž účelnost. Proto antisemitství znamená aversi k Židům, nikoli ke všem Semitům, homofobie a ne homosexualofobie je odpor k homosexuálům, většina bývá nadpoloviční a nikoli prostá, a to přes jisté – nemalé – utrpení, působené všem, kteří by chtěli mít v jazyce stejný pořádek jako v dobře uspořádané knihovně nebo v uklizeném šuplíku s nářadím.

Trpím, leč smiřuji se. S čím se arci smířit nemohu, jsou pokusy učinit jazyk lepším uměle, ex cathedra a mocensky: je nepochopitelné, že soudíme prokurátora Vaše, a přitom ponecháváme nepotrestány jazykové zločince, kteří se na konci 50. let podíleli na komunistické genocidě pravopisu, jež za sebou nechala češtinu primitivnější, chudší, plošší a zošklivělou, její uživatele osvojující si cizí jazyky pak tápající, zda v tom či onom slově psát -t- nebo -th-, ježto jazyk mateřský jim přestal být užitečným vodítkem.

Ač člověk mírný, jsem přesvědčen, že Ústav pro jazyk český, centrum a hnízdo těchto sociálně-jazykových inženýrů, je nutno vzít útokem, personál vystřílet do poslední sekretářky, budovy vypálit a děti pavědců odevzdat k převýchově dobrým jazykově konservativním rodinám, aby je již nikdy nenapadlo pokračovat ve zhoubném díle svých rodičů.

43 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 5408

Vyšel jsem si včera na večerní procházku. Když jsem krátce před jedenáctou vyrazil, první, co jsem, vyšed z domu, spatřil, byl kropicí vůz, an projížděje Seifertovou ulicí směrem do centra (Pražáci by ten směr asi nazvali z centra, ale my Žižkované víme své) intensivně kropí. Tentýž vůz jsem pak spatřil v opačném směru, rovněž v akci, těsně před jednou.

Je pravda, že včera v Praze pršelo jen trochu a větší déšť je očekáván až dnes, ale přesto se nemohu zbavit obsedantní představy, že onen vzorný komunální podnik, jemuž kropicí vozy patří, se na nějaké počasí neohlíží a kropí ulice podle harmonogramu, klidně i v dešti.

5 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2206

Stalo se, že si můj byt, resp. kuchyni, oblíbila dvojice strak. Jsem zvyklý nechávat v létě celý den otevřená okna, a straky, seznavše mou celkovou dobrotivost (jakož i to, že evidentně nepatřím k nejobratnějším savcům), počaly mne pravidelně navštěvovat. Když rozklovaly chléb, kterým jsem měl na jídelním stole volně položen a zabalen v mikrothenovém sáčku, zkoumají další možnosti, čeho – jedlého či jinak atraktivního – se v bytě zmocnit.

Podle internetových zdrojů patří straka k nejinteligentnějším ptákům, což mohu potvrdit: obě jsou milé a velmi společenské. Problémem ovšem je, jak se jich zbavit. Jsem proti jakémukoli násilnému řešení – ostatně jedná se o národní zvíře – takže optimální variantou se jeví methoda preventivního odstrašení. Mám arci určitou obavu, že když přijdu do prodejny domácích potřeb a budu chtít stolního strašáka, nejspíš nepochodím. Proto si asi budu muset strašáka zhotovit svépomocí.

Může někdo doporučit vhodný návod, anebo by mohl hotového strašáka na potřebnou dobu zapůjčit?

20 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2678